Nová muzejní lokomotiva ČD řady 775


        V polovině minulého roku České dráhy po mnoha letech jednání uzavřely s ŽSR dohodu, na základě které se po několika desetiletích vrátily do České republiky lokomotivy řady 775 (podle staršího značení ČSD T678.0, mezi železničáři známé pod označením "Pomeranč") vyráběné v 60. letech v ČKD Praha. Stroje této řady, stejně jako sesterské verze pro osobní dopravu řady 776, ukončily pravidelný provoz na území dnešní Slovenské republiky. Již z dob dělení federálních drah na samostatné subjekty se datují pokusy o navrácení alespoň jednoho stroje pro muzejní účely, a to jak ze strany ČD, tak samotného výrobce (jeho aktivity nejen na tomto poli v poslední době značně polevily). Žel nebyly korunovány úspěchem, zejména díky nepřiměřeným požadavkům slovenské strany, např. výměna za funkční ozubnicovou lokomotivu řady 715.
        Průlom do patové situace přišel s novým rokem 2000. Slovenská ekonomika doznala nečekaně prudké oživení s výměnou vlády Vlada Mečiara. Zvýšení příjmů státního rozpočtu se po čase projevilo i v resortu dopravy a umožnilo vzkříšení některých projektů, které ležely u ledu z důvodu dřívějšího nedostatku finančních prostředků. Jako první a pro potřeby i prestiž ŽSR najdůležitější byl vybrán projekt rekonstrukce zastaralých a nevyhovujících (také původem českých) lokomotiv řady 753 na řadu 755, známou pod označením "Tatranský orol", v rámci širšího dlouhodobého programu modernizace parku kolejových vozidel. ŽSR projevily zájem o nejméně 50 kusů těchto elegantních lokomotiv pro udržení dynamicky se rozvíjející se nákladní dopravy nezbytných lokomotiv v první sérii. Nejsou však schopny uvolnit na rekonstrukci tolik potřebných strojů řady 753, a to ani po rozšíření o příbuzné řady 750 a 754. Stroje jsou buď nepostradatelné v provozu, nebo z větší části v příliš pokročilé fázi rozkladu. Obě kategorie se přitom částečně překrývají. Po podrobném zhodnocení bylo vyčleněno ze všech slovenských dep 18 strojů všech tří řad, které byly postupně v druhé polovině minulého roku přistaveny k rekonstrukci. Po zbytku se musely ŽSR poohlédnout za hranice. Výrobce, Martinská mechatronická, sice inzeroval, že je schopen zmodernizovat prakticky cokoliv, přesto maďarské stroje M41 ani dožívající rakouská řada 2050, jež by bylo možné v sousedních zemích zakoupit, nebyly shledány vhodnými. ŽSR tak oslovily s žádostí ČD. Ty po rozdělení federálních železnic šly spíše cestou maximálního možného převádění nákladní dopravy na elektrizované tratě a stroje řady 753 se zde ve větší míře vyřazují. Vzhledem k tomu, že obě železniční správy nedisponují téměř žádnými finančními prostředky, byla sjednána forma obchodu výměnou. Česká strana napřed požadovala za funkční lokomotivy v Čechách velmi nedostakové dvousystémové elektrické lokomotivy. Napřed nabízela 4 brejlovce za jeden stroj řady 350, později tři brejlovce za jednu lokomotivu řady 363. Ani tato nabídka nebyla ze strany ŽSR akceptována. Po dlouhých jednáních byla dojednána zatím výměna šesti vraků českých 753 za slovenskou 775.008-6. Do ČR se tak po letech vrátil legendární stroj české výroby.
        Lokomotiva 775.008-6 dojezdila v pravidelném provozu v roce 1992 v Bánské Bystrici na postrcích do žst. Čremošné. Potom chátrala dlouhá léta v koloně za depem ve Zvoleně. Po předání české straně na jaře 2000 byl předána DKV Louny, provozní jednotce Kladno. Záhy byla už jako muzejní stroj ČD poslána na generální opravu do ŽOS Nymburk, kde byla přes léto uvedena do provozního stavu. V Kladně si při zadávání naštěstí uvědomili, že pro muzejní lokomotivu není významný nátěr v jakém opustila brány výrobního závodu, ale ten v kterém opravdu jezdila po většinu pravidelného provozu. Tovární nátěry navíc dostatečně dokumentují dva slovenské muzejní stroje. Muzejní lokomotiva řady 775 ČD je proto opatřena červeným nátěrem s 60 cm širokým žlutým pruhem, jak jezdila v provozu. Zkušební jízdu po generální opravě, při které získala tato staronová česká řada průkaz způsobilosti, lokomotiva úspěšně vykonala 3.10.2000 mezi Nymburkem a Všetaty. Veřejnosti se poprvé představila při mimořádné jízdě pro zahraniční fotografy na Českomoravské vrchovině o druhém listopadovém výkendu. Fotografii z této akce naleznete ve FOTOALBU.

Změna názvů zastávek

        Jak je vám jistě známo k novému GVD 2001/2002 dochází k přejmenování železničních stanic a zastávek na Pardubicku. Například: současná stanice Pardubice se bude jmenovat Pardubice hlavní nádraží, či zastávka Svítkov se bude jmenovat Pardubice - Svítkov. Na rozpínavost a "léčení mindráku" Pardubic se již dále nemohli dívat zastupitelé nedaleké obce Moravany. Po dohodě se sousedními obcemi prosadily na poslední chvíli do Jízdního řádu 2001/2002 i následující změny názvů stanic a zastávek: Moravany na Moravany hlavní nádraží, Kostěnice na Moravany západní nádraží, Uhersko na Moravany východ, Sedlíšťka na Moravany - Sedlíšťka a Zámrsk na Moravany - Zámrsk. Otázkou jen zůstává (podobně jako u Pardubic), kdo zaplatí výrobu nových označovacích cedulí ve stanicích.

Aplikace nového Zákoníku práce na ČD

        Dne 1. ledna 2001 začal platit nový Zákoník práce, který mimo jiné zkracuje maximální délku směny a určuje přestávky na jídlo po třech a půl hodinách. Pro pracovníky drah ale platí i vládní nařízení, které upravuje daný zákoník pro směnné provozy. Platnost tohoto vládního nařízení však není věčná, proto přišlo vedení Českých drah s návrhem jak podmínky zákona splnit i pro provozní pracovníky. Uvedený návrh je zkušebně použit na tratích 030 Pardubice - Liberec a 070 Praha - Turnov a spočívá v důsledném dodržování výše zmíněných třiceti minutových přestávek během jízd vlaků. Na trati 030 je pro přestávky určena žst. Stará Paka a na trati 070 žst. Mladá Boleslav. Na podzim letošního roku se připravuje vyhodnocení projektu a v případě, že se osvědčí bude v GVD 2002/2003 použit v celé síti ČD. Nevěříte? Podívejte se na jízdní řády obou tratí!

Další stavba na II. koridoru otevřena

        Ve středu 21. března proběhlo slavnostní zahájení další stavby na II. koridoru - Modernizace výměny č. 6 v žst. Dluhonice na Přerovsku. Tato stavba je pro ČD nesmírně významná, protože je první na vedlejší větvi "dvojky" z Přerova - České Třebové, což je velmi důležitý úsek právě pro vnitrostátní dálkovou osobní dopravu. Tomu odpovídalo i velkolepě pojaté slavnostní zahájení. Pozvané hosty z řad zhotovitelských firem, GŘ ČD, všech OPŘ, Ministerstva dopravy ČR, místní i krajské samosprávy a zástupců církví celé dopoledna svážely mimořádné vlaky. Jeden z Prahy vedený muzejní eletrickou jednotkou řady 451.003/004. Další, tvořený jednotkou řady 471, přijel z Ostravy a hosty z Brna přivezla zánovní jednotka 671.001. Poslední vlak přijel ze Zlína ve složení 810, 010, 910. Řečníci, vyzdvihující význam stavby, se střídali u mikrofonu v tříhodinovém maratonu. Slavnostní atmosféru dokreslovala produkce tří dechovek a jedné metalové kapely. O občestvení se postarala firma JLV. Vydařená akce byla zakončena exkurzí a degustací v nedalekém pivovaru Přerovský zubr.
        Na závěr několik údajů o samotné stavbě. Délka modernizovaného úseku je přibližně dvacet metrů. Ve výběrovém řízení na dodavatele zvítězila firma ŽS Brno. Subdodavatelem vlastní repasované výměny je DT Vyhybkárna a mostárna Prostějov. Nové pražce dodá Dřevokombinát Vrbno pod Pradědem. Dále bude sanováno podloží celé výměny a nahrazeno stávající upevnění kolenic za pružné sponami Pandrol E s adaptérem na repasované černě natřené žebrové podkladnice. Z příspěvku fondu Phare má být zřízen elektrický ohřev.
        Na ilustračním snímku našeho zvláštního zpravodaje T.R. z 18. března je patrný žalostný původní stav celé výměny č. 6. Konkrétně je zde dokumentováno napojení pravé kolejnice (ve směru k Olomouci) k výměně ze strany jazyků. O nutnosti modernizace pro zlepšení jízdního komfortu jistě není pochyb. Doufejme, že tato potřebná stavba nebude narušovat přespříliš plynulost vlakové dopravy a přispěje po svém uvedení do provozu k zvýšení kultury cestování a tím i k zlepšení veřejného mínění o Českých drahách. Termín dokončení celé investiční akce je naplánováno na listopad 2004.

Modernizované lokomotivy pro trať Rybník - Lipno ve zkušebním provozu

        V druhé polovině ledna byly zahájeny zkušební jízdy obou modernizovaných lokomotiv ČD řady 200 na pravidelných osobních vlacích na trati Veselí nad Lužnicí - Jihlava. Tyto staronové stroje Českých drah vznikly přestavbou z vyřazených původně stejnosměrných lokomotiv 100.002 a 003. Jsou určeny pro provoz na trati z Rybníka do Lipna nad Vltavou, kde byla slavnostním výkopem 4. listopadu loňského roku u Loučovic zahájena přestavba na napájecí systém 25 kV 50 Hz.
        Vozební rameno Jihlava - Veselí nad Lužnicí bylo zvoleno z důvodů podobných provozních a traťových poměrů. Na domovské trati zatím zkušební provoz "plecháčků" není možný, protože napěťová konverze probíhá při dopoledních napěťových výlukách po jednotlivých úsecích za provozu, který zatím stále pokrývají stejnosměrné lokomotivy řady 113. Zejména se zesilují izolátory a zvyšuje tuhost troleje. Dále pak je nově budována napájecí stanice Lipno. S přepnutím na jednofázovou střídavou napájecí soustavu 25 kV 50 Hz se počítá s podzimní změnou GVD. Podrobnější informace o přestavbě trati i aktuální oběh naleznete v samostatném článku.

Řada 350 na nákladních vlacích


       Se začátkem GVD 2000/01 došlo k přetrasování vlaků EC přes Českou Třebovou. Z toho důvodu se na trati 250 měly přestat objevovat v denních hodinách lokomotivy řady 350 (ES 499.0). Jedinou výjimkou je vlak R 274/275 Slovenská strela, ten však není nasvícený na nejznámějším fotofleku, kterým je viadukt u Dolních Louček. Na tuto skutečnost reagovala ihned AŽF (Asociace Železničních Fotografů), která vyslala své zástupce na jednání do sídla GŘ ČD na nábřeží Ludvíka Svobody 12. Zde po předložení argumentů, došlo k vzájemné dohodě. Kompromis spočíval v tom, že výše zmiňované lokomotivy se budou objevovat na této trati, ale už ne v čele vlaků EC/IC nýbrž jen v nákladní dopravě. Po vybrání 2 vhodných logistických vlaků NEx byl následně zpracován jednodenní oběh. Změna vešla v platnost k 1. změně JŘ tj. 23.7.2000.

  Nex 47371
jede 2,4,6		 Nex 42530
jede 1,3,5
Děčín-východ 1:08-3:59 20:24-23:56
Ústí n.L-Střekov 4:34 19:49
Mělník 5:29 18:58
Nymburk hl. n. 6:14-6:27 18:06-18:17
Havlíčkův Brod 7:55-8:01 16:32-16:35
Brno-Maloměřice 9:26-9:29 14:54-14:57
Břeclav 10:19 14:04
Kúty 10:32-10:48     13:32-13:50
Devínská Nová Ves     11:28 12:52
















Jedná se o ucelené vlaky převážející autodíly a to buď ve speciálních nádstavbách Laaes (47371) nebo ve vozech Za, Zts (42530). V žst. Nymburk se pak odvěšují vozy do mladoboleslavské Škodovky, které jsou taženy přípřeží lokomotiv řady 735. Fotografii lokomotivy řady 350 na trati Brno - Havlíčkův Brod naleznete ve FOTOALBU.
Back