Trať Brno-Č.Třebová elektricky

     Trať Brno-Česká Třebová (v jízdním řádu označená číslem 260), která se letos v lednu dožila 150. narozenin dostala k tomuto výročí pěkný dárek v podobě rekonstrukce a elektrifikace trati.

24.1.1999 Brno hl.n. - vlak 4702 vedený strojem 363.173-6
z DKV Brno - první vlak v elektrické trakci
Vlastní elektrifikace byla zahájena v dubnu 1996 po náročných předelektrizačních úpravách. Od 70-tých let se pracovalo na snesení dvou tunelů mezi Babicemi a Adamovem a na zvětšení průjezdného průřezu ve zbývajících devíti tunelech. Komplikace nastaly u tunelu č.8 pod Novým Hradem, kde byl pro druhou kolej vyražen nový jednokolejný tunel. Nutno podotknout, že úsek trati Č.Třebová-Opatov a dále dnešní 1. kolej do kilometru 233,2 před Svitavy byl již elektrifikován 10.2.1966. Ale při elektrifikaci zbývajících úseků, byl i tento snesen a obnoven.
     Celá 91 km dlouhá trať je rozdělena na dvě části, protože úsek Brno-Svitavy je napájen střídavou soustavou 25kV 50Hz a úsek Svitavy-Č.Třebová stejnosměrnou soustavou 3kV. Styk obou soustav je na širé trati před vjezdem do stanice Svitavy ve směru od Brna v kilometru 228,108. Napájení střídavého úseku zajišťují dvě trakční transformovny, jedna v Blansku a druhá ve Svitavách. V trakčních transformovnách je použito nejvíce nových technických zařízení poprvé uplatněných v provozu ČD. Zejména jde o zapouzdřený rozvaděč 110 kV s vnitřní izolací plynem SF6(hexafluorid síry) firmy ABB. Dalším novým prvkem jsou jednopólové vakuové vypínače Siemens v rozvodně 27 kV, stejné jsou použity i ve spínacích stanicích. Nově byly použity čtyřkvadrantové elektroměry pro měření odběru elektrické energie. S tím také souvisí nasazení plynule regulovatelného filtračně-kompenzačního zařízení jednofázové trakce. Dále jsou na trati dvě spínací stanice, jedna v Maloměřicích, druhá v Letovicích. Pro napájení stejnosměrného úseku slouží trakční měnírna v Opatově. Původně měla být postavena kombinovaná napájecí stanice ve Svitavách. Z důvodu ohrožení vysokotlakého a středotlakého rozvodu plynu zpětnými proudy stejnosměrné trakce byla stejnosměrná část napájecí stanice přesunuta do Opatovic. Měnírna je napájena dvěma kabelovými přívody 22 kV z transformovny Svitavy. V měnírně jsou nově použity jednopólové rychlovýpínače fy Sécheron. Rozvinutá délka trolejového vedení (řetězovkové - sestava J,S) činí 219,4 km, po celé trati bylo umístěno cca 13300 m bran a spotřebováno asi 17000 kubických metrů betonu. V úseku Rájec-Jestřebí byla poprvé u ČD použita technologie montáže základů trakčních stožárů pilotováním. Další novinkou je použití tahových plastových izolátorů americké firmy Mc.Lean. Nosnou část izolátorů tvoří kevlarová vlákna a izolační vlasnosti jsou dány silikonovou kompozitní hmotou. Poprvé bylo také použito izolované nosné lano pod nadjezdy a v tunelech. Technologii včetně materiálu dodala francouzská firma Spie Batignolles. Z Francie pochází i úsekové děliče fy Gismar pro rychlost 160 km/h.
     Zahájení pravidelného elektrického provozu proběhlo ve dvou etapách. Nejprve byl zahájen provoz některých vlaků na traťovém úseku z České Třebové do Svitav. První osobní vlak v el. trakci 5021 vedený lokomotivou 163.062 z DKV Č.Třebová vyrazil z Č.Třebové 10.9.1998. Skoro čtyři měsíce poté byl v první den platnosti lednové změny jízdního řádu 98/99 zahájen elektrický provoz na celé trati. V neděli ráno 24.1.1999 ve 4:36 vyjel první pravidelný osobní vlak v elektrické trakci 4780 ze Skalice n/S do České Třebové tažený lokomotivou 363.084 z DKV Brno. Vlak do České Třebové odvezl strojvedoucí p. Šimák. Lokomotiva pro tento vlak projela úsek Brno-Skalice n/S jako lokomotivní vlak s odjezdem deset minut po půlnoci z depa Brno - Maloměřice. Celou trať z Brna do České Třebové v elektrické trakci projel poprvé téhož rána osobní vlak 4702 tažený lokomotivou 363.173 s odjezdem z Brna hl.n. v 5:40.
8.1.1999 Č.Třebová zkušební vlak PTZ vedený
362 168-7 DKV Praha

     Zahájení pravidelného elektrického provozu ovšem předcházely zkušební jízdy v el.trakci s měřicím vozem pevného trakčního zařízení (PTZ) z TÚDC Bohumín. 17. září 1998 to byla zkušební jízda z Brna do Blanska a zpět s lokomotivou 230.063. Měření dynamiky a klikatosti PTZ na celé trati proběhlo ve dnech 7. a 8.1.1999. Zkušební souprava ve složení 362.168 (DKV Praha) + 3xB + měřicí vůz PTZ vyrazila 7.1.1999 v 7:45 z Brna do České Třebové. Toho dne uvedená souprava projela trať čtyřikrát a následující den dvakrát. Jako další vlak, který si projel část trati v el. trakci před zahájením pravidelného el. provozu byl zvláštní vlak se zástupci Generálního ředitelství ČD, vypravený 21.1.1999 z Prahy. V České Třebové generální ředitel ČD ing. Dalibor Zelený slavnostně přestřihl pásku a oficiálně předal obnovenou a elektrifikovanou trať do užívání. Poté se vydal vládní vlak tažený lokomotivou 363.120 z DKV Praha do Blanska, kde proběhlo setkání se zástupci firem, které se podílely na stavbě.
     Od změny jízdního řádu jsou všechny osobní vlaky vedeny v elektrické trakci, kromě jednoho páru nočních vlaků vedených motorovými vozy. Na vlaky jedoucí v celé trati je nasazeno šest dvousystémových lokomotiv řady 363 z DKV Brno a na vlaky končící v Březové n/S popř. v Letovicích dvě lokomotivy řady 230 rovněž z DKV Brno.


Text a foto Jiří Konečný a Jan Palán  


© SPŽ