Ždánický rok 2006

O pozapomenuté původní místní dráze Čejč - Ždánice se v posledních letech hovoří stále častěji.
Na vrcholu trati, u nadjezdu polní cesty nad dopravnou Uhřice u Kyjova,
zastavil 16. 4. 2005 soukromý motorový vůz M 240.0113.
Navzdory tomu, že po zastavení osobní dopravy zde zůstala poměrně čilá nákladní vozba, poslední vývoj ukazuje, že všechno může mít jen dočasný stav.
25 km dlouhá lokálka měla spojovat městečko Ždánice s okolními dvory, které patřily knížecímu rodu Liechtensteinů a spravovala je podnikavá rodina Seidelova. Orientace k Čejči, potažmo k Břeclavi a Vídni, odpovídala době výstavby, posledním letem rakousko-uherské monarchie. Trasa byla vyměřena roku 1904, zemní práce začaly v roce 1906 a k 15. 9. 1908 zahájila nákladní dopravu podzimní řepnou kampaní. Teprve 6. 2. 1909 byla prostřednictvím smíšených vlaků zahájena osobní doprava. Ta byla opakovaně přerušena - v letech 1936 až 1939 se jezdilo pouze z Čejče do Klobouk, krátké přerušení bylo počátkem roku 1945 při konci druhé světové války. Po povodni v červnu 1970, která strhla část tělesa u Želetic a Dražůvek, opět zavládly pochyby o nutnosti obnovy trati, vedoucí v lepším případě okrajem obcí, nebo zcela mimo ně. Jako vojensky důležitá však byla opravena. Od počátku 90. let ovšem čelila dalšímu omezování dopravy. Počínaje ranními a večerními spoji, přes víkendová a sváteční omezení, až po dva závěrečné páry, kterými 22. 5. 1998 pravidlená osobní doprava skončila.
Zůstala však intenzivní nakládka surové ropy v Uhřicích u Kyjova, dočasně pak přeprava uhlí do Ždánic a zejména pak obsluha Šroubárny. Avšak stěhování výroby do Kyjova znamenalo počátkem roku 2003 konec sporadické dopravy mezi Uhřicemi a Ždánicemi a naopak odstartování posledního dějství tohoto úseku. Koncem téhož roku se navíc vnitrozemská přeprava ropy převedla do ropovodu Družba a po železnici se odehrává pouze export. To obnáší pravidelné obsluhy od středy do pátku, kdy jedou do Uhřic dva páry vlaků, popř. třetí z Klobouk - pokud je víc zátěže, pro kterou je limitující stoupání u Klobouk. Během roku 2006 však opakovaně došlo k neplánovaným přestávkám z důvodu potíží při dobývání. Letos na jaře však Šroubárna ožila a s ní i myšlenka opětovně využívat železniční dopravu. Po krátké době však bylo zřejmé, že náklady na obnovu vlečky a především zpustlého úseku jsou pro případného přepravce natolik vysoké, že patrně poslední naděje na obnovu zmizela.
Plíživý konec této malebné lokálky přiměl železniční spolky k vypravení zvláštních vlaků. Dokonce sem dvakrát zavítaly i vlaky coby prostředek předvolební kampaně. Rok 2006 pak kromě služebních jízd SDC znamenal čtveřici mimořádných jízd až na konečnou.
Čerstvou květnovou zelení projížděl 20. 5. 2006 „muzejní“ vůz 830.018 s obnoveným retro označením „M 262.018“ okruh Břeclav - Zaječí - Čejč - Ždánice - Mutěnice - Kyjov - Hodonín-zastávka - Břeclav pro hosty, pozvané bohumínskou firmou Hobby shop s. r. o. Protože se jízda setkala se značným ohlasem, byla 29. 7. 2006 akce opakována, avšak s motorovým vozem 810.223 + 010 (Btx) a bez zajížďky na hodonínskou zastávku. Obě vozidla jsou ze stavu PJ Břeclav a ke zdejšímu provozu mají poměrně úzký vztah.
Po trojici loňských úspěšných jízd se na okruh neveřejnými lokálkami jihu Moravy (16. a 17. 4., 7. 5. 2005) vydal soukromý motorový vůz M 240.0113, provozovaný KPKV Brno. Tentokrát „v barvách podzimu“ a „naposled do Ždánic“, jak hlásala pořádající brněnská CK Píno. Zatím poslední návrat „singrovky“ se odehrál 7. října 2006.
Avizované správní řízení, které by mohlo vyústit ve zrušení koncového úseku „Ždánky“, odstartovalo přípravy další
Hmotnost vlaků na „Ždánce“ limitovaly vždy dva kopce - ten mezi bývalou
zastávkou a nákladištěm Bohumilice na Moravě a Klobouky má z obou stran sklon
24 promile. Na něm 14. 10. 2006 zastavil zvláštní vlak s lokomotivou T 466.0007.
zvláštní jízdu. Původně zvažovaná stylová souprava M 131.1463 + Blm resp. BDlm byla kvůli vyššímu nájemného za historická vozidla ČD až nechtěně nahrazena nedávno opětovně zprovozněnou motorovou lokomotivou T 466.0007 (735.007) z břeclavského depa. I ta byla renovována za účelem dalšího zachování. Jako tažená vozidla byly použity lehké přípojné vozy 020.142 (Btx761) a 022.005 (BDdtx). Jejich současný unifikovaný nátěr byl vzat na milost - i tyto již patří k ojedinělým a „poštovní balm“ je jedním z trojice posledních svého druhu v provozu ČD. V pravé říjnové ranní mlze se 14. 10. 2006 vydala na cestu z Břeclavi přes Hodonín do Mutěnic uvedená souprava, aby odsud cestou posunu sunula k Dubňanům. Po uvolnění výhybek bývalé Odb. Dubňanská však následoval vjezd sníženou rychlostí 10 km/h na zrušenou, avšak stále sjízdnou spojovací kolej 90 S, známou spíše jako Mutěnická spojka, která byla celá opatrně projeta až k bývalé Odb. Hodonínská, stejnou cestou zpět a dál do Čejče, kde začal hlavní program. S pečlivě vybranými fotozastávkami vlak bezpečně dorazil až do konečných Ždánic a to s rychlostním maximem 20 km/h v ohroženém koncovém úseku. Taková jízda pak byla doslova vyhlídková. Ovšem pohled na zpustlé ždánické nádraží bral mnohým účastníkům dech - zarostlé kolejiště, vybydlená staniční budova, polorozpadlá remíza depa, zchátralé skladiště. Některé výměny měly rozebrány spojovací mechanismy, koleje k depu marně čelící náletovým porostům. Po zvěčnění soupravy i účastníků zájezdu následoval opatrný návrat do Uhřic a dál už po podstatně lépe vyhlížejícím svršku i méně zarostlé trati do Klobouk a Čejče. Další cesta byla zpestřena míjením s posílenou soupravou osobních vlaků Hodonín - Zaječí, které kvůli velmi frekventovanému Pochodu slováckými vinohrady tvořila lokomotiva 754.012 + 4 Bdt. Přes poslední úvrať v Zaječí se zvláštní vlak vrátil do domovské Břeclavi.
Použitím motorové lokomotivy řady 735 bylo současně dosaženo maxima - těžší stroje, než z původní VI. skupiny přechodnosti sem ani nikdy nesměly. A v případě „muzejní“ lokomotivy T 466.0007 to pak byla zatím jedna z mála prezentací, které se po renovaci zúčastnila a bez jakýchkoliv potíží svoji túru odsloužila.
Načasování této jízdy se shodou okolností krylo s rozhodnutím odboru drah Ministerstva dopravy a spojů. Po té, co Správa železniční dopravní cesty s. o. nenalezla žádného zájemce k provozování inkriminovaného úseku dráhy a s výjimkou připomínek ze strany města Ždánice, které nebyly shledány jako opodstatněné, bylo 10. 10. 2006 odsouhlaseno zrušení dráhy mezi dopravnami Uhřice u Kyjova a Ždánice. Rozhodnutí nabylo právní moci 15 dnů po svém vydání, tedy 25. 10. 2006.

Text a neoznačené foto Leoš Tomančák

V původní stanici, později však jen nákladišti se zastávkou Krumvíř
pózuje 20. 5. 2006 motorový vůz M 262.018.
Zvláštní vlak s T 466.0007opouší 14. října 2006 Ždánice. Bude ještě
nějaký další, nebo byl tento poslední ?
Původem ždánický vůz 810.223 s přípojným vozem 010.610 před odjezdem
z dopravny Uhřice u Kyjova do Ždánic dne 29. 7. 2006 (foto Jiří Strumienský).
Budova zast. Dražůvky je poslední, která přečkala do dnešních dnů. V květnu 2006
rozrušil její samotu i pracovní poklid zdejších občanů motorový vůz M 262.018.
 
© SPŽ