|
Březen 2006
V letošním roce byl dokončen první kloubový trolejbus Trollino 18AC ev. č. 3801 určený pro Dopravní podnik Ostrava (DPO). Ten jako jediný v České republice provozuje tři typy trolejbusů řady Solaris Trollino. Rodina nízkopodlažních trolejbusů Trollino je zastoupena ve vozovém parku DPO v celkovém počtu 12 vozidel. V ostravských ulicích již byly k vidění kloubové vozy 18AC, ale pouze v rámci zkušebních jízd. Majitelem těchto vozů jsou města Winterthur a La Chaux-de-Fonds. Švýcarské kloubové vozy jsou postaveny na základě II. generace trolejbusů Solaris Trollino, první ostravská „osmnáctka“ je již konstruována jako vůz nové, III. generace.
Příchodem dlouhých nízkopodlažních trolejbusů 15AC a 18AC byl vyřčen ortel nad staršími vozy Škoda. Prvním odstaveným kloubovým trolejbusem je ev. č. 3503, jediná „patnáctka“, která neprošla omlazovací kůrou. Jedná se totiž o čtvrtý prototyp typu Škoda 15Tr s určitými odlišnostmi od ostatních sériových vozů DPO ev. č. 3504 - 3513. Pokud se nenajde zájemce, bude tento zajímavý trolejbus sešrotován.
Kloubové Trollino 18 AC ev. č. 3801 bylo zachyceno 2. dubna 2006 při pobytu na zastávce Heřmanická ve slezské části Ostravy při jízdě na lince č. 104 z Michálkovic na Náměstí Republiky.
Text a foto Pavel Větříšek
Dodávky „šestikoláků“, které ČD vyčlenily k pronájmu polským dopravcům (viz Příprava lokomotiv řady 181/182 ČD k pronájmu do Polska), pokračují vysokým tempem. V současné době odebírá vyčleněné stroje řady 181 mj. dopravce PCC Rail Szczakowa. Lokomotivy jsou opravovány v DPOV Přerov, PPO Olomouc a odtud předávány k pronájmu do Polska. PCC již v březnu převzala „šestikoláky“ 181.031 a 077. Po nyní odebraných strojích 181.100 a 131 a dokončované 181.027, které jsou ještě opatřovány zeleným nátěrem PUR, budou další stroje již ve firemním nátěru PCC. Později obdrží nový firemní lak i již „polonizované“ stroje 181.053 a 181.116, které do Polska odešly bez nátěrové obnovy.
Na fotografii z 4. dubna 2006 jsou zachyceny stroje 181.100 a 181.131 v úseku mezi Bohumínem-Vrbicí a státní hranicí, přepravované z Olomouce do Chalupek jako vlak č. 66061/42265 ostravskou lokomotivou 163.030. Po polském území do ZNTK Oleśnica, kde probíhá polonizace, lokomotivy odvezla lokomotiva řady TEM2 PCC Rail Szczakowa.
Text Petr Štefek, foto Jiří Vaněk
Při realizaci rekonstrukce motorového vozu řady 854 (Pars nova Šumperk) a přípojných vozů řady 054.2 (KOS Krnov) vznikla myšlenka využití vratné soupravy motorového, přípojného a řídicího vozu, podobně jako je to řešeno u vozidel řad 843 + 043 + 943. V dubnu loňského roku zvolily České dráhy na základě výběrového řízení nabídku Pars nova Šumperk na dodávku prototypu řídicího vozu řady 954. Hrubá stavba řídicích vozů řady 954 bude konstruována z vybraných přípojných vozů řady 053, případně nevyužitých vozů Postw.
Interiér vozu se skládá z velkoprostorového oddílu 2. třídy s prostorem pro přepravu cestujících na invalidním vozíku (2x) a jízdních kol. Prostor pro cestující oddělují od nástupního dvě příčky s prosklenými dveřmi. Stěny oddílu jsou obloženy laminátovými panely, podlaha vozu je opatřena protiskluzovou podlahovou krytinou Altro. Čalouněné sedačky jsou umístěny v uspořádání 2 + 2 proti sobě s uličkou uprostřed vozu. V předním nástupním prostoru jsou instalovány dvě zdvihací plošiny pro cestující na invalidním vozíku. Větrání a topení vozu, stejně jako čelo se stanovištěm strojvedoucího, je převzato z motorových vozů řady 854.
Stavba řídícího vozu řady 954 byla v únoru loňského roku pozastavena, jelikož ČD upřednostnily soupravu motorového a řídicího vozu pro regionální tratě řady 814 + 914 s obchodním názvem „Regionova“. V srpnu roku 2005 byl opět oživen projekt vozu řady 954 ČD, který by měl být dokončen v letošním roce.
Hrubá stavba řídicího vozu řady 954 se představuje na snímku z 1. prosince 2005 ve výrobní hale Pars nova Šumperk.
Text Pavel Větříšek, foto Tomáš Hladík
Zatímco modernizace průmyslových lokomotiv řady 740 jsou již celkem běžnou záležitostí, včetně rozsáhlých rekonstrukcí s dosazením nového motoru, kabiny a snížených představků, „čmeláci“ řad 770 a 771 byly dlouho opomíjeni a nejen u ČD stále častěji také vyřazováni z lokomotivní parku železničních dopravců. Určitý obrat nastal v roce 2003, kdy si U. S. Steel Košice (USS) nechaly kromě lokomotiv řady 724 podobně zmodernizovat i první lokomotivu řady 770 - stroj T 669.0502, který byl později přeznačen na 774.502. O rok později následovala i druhá lokomotiva - 774.503 (ex T 669.0503). V modernizaci dalších lokomotiv hodlají USS i nadále pokračovat. Obě rekonstrukce provedly ŽOS Zvolen, technickou dokumentací a subdodávkou některých celků se podílel i holding ČMKS.
V ČR došlo k obratu až v roce 2005, kdy si Sokolovská uhelná (SU) na základě dobrých zkušeností s provozem svých sedmi lokomotiv řady 724.7 objednala v ČMKS holding i modernizaci „čmeláka“ 770.512.
Výroba byla zahájena v JLS Jihlava na jaře 2005 úpravou a repasí hlavního rámu a podvozků, kdy bylo změněno i uložení rámu ze závěskového na pryžokovové sloupky. Výrobně byla lokomotiva - nově přeznačená na 774.701 - dokončována na přelomu ledna a února 2006. Od 6. do 24. února pak na železničním okruhu v Cerhenicích vykonala potřebné typové zkoušky a technicko-bezpečnostní zkoušku. Po návratu z Cerhenic byly na lokomotivě dokončeny poslední úpravy, včetně dosazení kamery na čelník delšího představku z důvodu zpřesnění manipulace při najíždění na vlakové soupravy a vzduchojemy v rámu byly zakryty plechy. Dohotovená lokomotiva byla odeslána 10. 3. 2006 do Nového Sedla u Lokte k SU, kde je nyní nasazována na obsluhu vleček v okolí Sokolova.
Lokomotiva je koncipována jako kapotová s nesymetricky umístěnou věžovou kabinou a se sníženými představky, využívající stavebnicové prvky obdobně jako lokomotivy řad 724 a 744. V předním představku je uložen spalovací motor Caterpillar 3512B o jmenovitém výkonu 1455 kW, který je spojen přes pružnou spojku Centamax s generátorovým soustrojím 1FC2 631, sdužujícím v sobě trakční alternátor přímo spojený s alternátorem pomocných pohonů. Trakční alternátor dodává po usměrnění energii původním šesti trakčním motorům TE 006. Z alternátoru pomocných pohonů je napájena přes 4 měniče pomocná síť AC 3x 400 V, určená k pokrytí spotřeby motorů ventilátorů chlazení trakčních motorů, lamelového kompresoru a ventilátoru chladících okruhů spalovacího motoru. Přední představek dále obsahuje blok pneumatických přístrojů tlakové brzdy, kompresor a chladící blok. V zadním představku je situován silnoproudý rozváděč a blok elektrodynamické brzdy. Řízení pohonu lokomotivy zajišťuje mikroprocesorový regulátor RV 06 NES Nová Dubnica. Uspořádáním kabiny a ostatních prvků pak lokomotiva vcelku odpovídá strojům řady 724.
Na fotografii ze dne 24. 2. 2006 se lokomotiva 774.701 představuje po návratu ze zkušebního okruhu v Cerhenicích při posunu v areálu JLS Jihlava.
Text a foto Daniel Brabenec
První polskou soukromou firmou, která zahájila samostatně provoz vlaků mezi Polskem a Německem, byla v roce 2003 společnost Chem Trans Logistic Holding Polska S.A. (nyní CTL Logistics S.A.), tehdy ve spolupráci s německým dopravcem rail4chem (viz Polské soukromé „gagariny“) . Od té doby však CTL své aktivity na německo-polské hranici významně rozšířila a po obou stranách hranice provozuje vlaky samostatně prostřednictvím svých dcer CTL Rail Sp. z o. o. v Polsku a CTL Rail GmbH (někdejší Rent a Train GmbH) v Německu.
Novou zajímavou relací provozovanou CTL od března 2006 je vozba dvou ucelených vlaků ložených kamenem týdně (souprava o hrubé hmotnosti až 3120 tun sestavená ze 39 vozů řady Eaos) vypravovaných ze stanice Przywory Opolskie v polském Opolském vojvodství přes hraniční přechod Gubin/Guben do říčního přístavu Königs Wusterhausen nedaleko Berlína, kde probíhá vykládka. Dopravovaná surovina je pak využívána při výstavbě dálníc na východě Německa.
Na snímku pořízeném 13. března 2006 v přístavu Königs Wusterhausen je zachycen stroj ST43-R004, jezdící v Německu pod označením CTL 2118 (Electroputere Craiova 1992/2413; ex KEG 2118, ex CFR 60-1373), asistující při vykládce úplně první soupravy dovezené výše popsaným způsobem.
Text Petr Štefek, foto a spolupráce CTL Rail
VÁŽENÍ ČTENÁŘI,
dovolujeme si Vás pozvat na zvláštní jízdu nákladních vlaků v čele s lokomotivami T 678.012, T 679.019 a T 679.1168 na trati Vrútky - Zvolen, která se koná ve dnech 13. a 14. května 2006 při příležitosti 10 let od ukončení pravidelného provozu „pomerančů“. Součástí této akce je vstup na výstavu lokomotiv ČKD a noční fotografování v RD Zvolen. Bližší informace na plakátu ve formátu pdf (800 kB) zde. Případní zájemci nechť kontaktují pana Milana Sáblíka. Text redakce
V březnu a dubnu 2006 se na polských kolejích objevily další elektrické lokomotivy pocházející ze Slovenska. Tentokrát jsou to první lokomotivy řady 182 s evidenčními čísly 053 a 097 (ex 182.053-9 a 182.097-6 ZSSK). Do Polska dorazily v listopadu 2005 (182.053 - viz Slovenské lokomotivy řady 182 míří do Polska) a lednu 2006 (182.097) a byly odeslány na „polonizaci“ do dílen ZNTK Poznań. Po několika měsících úprav na polské podmínky se 21. 3. 2006 uskutečnila první zkušební jízda stroje 182-053, lokomotiva 182-097 poprvé vyjela 21. 4. 2006.
Odběratelem lokomotiv je společnost PTKiGK Zabrze, a proto také lokomotivy získaly poněkud křiklavý firemní nátěr. V současnosti jsou oba stroje společně s lokomotivami řady 3E/1 nasazovány na pravidelné vlaky s železnou rudou v relaci Świnoujście - Chałupki a zpět (viz Spolupráce ČD s polskými soukromými dopravci se rozšiřuje). V průběhu několika příštích měsíců by mělo být do Polska dodáno několik dalších lokomotiv řady 182. Mohou však být dodány i jiným odběratelům, neboť „šestikoláci“ díky svým dobrým trakčním vlastnostem budí zájem i u jiných soukromých dopravců. To koneckonců dokládají i pokračující pronájmy lokomotiv řady 181 i 182 ČD do Polska.
Snímek zachycuje lokomotivu 182.053 v areálu ZNTK Poznań při první zkušební jízdě dne 21. 3. 2006.
Text Jacek Chiżyński, spolupráce Petr Štefek, foto Marek Ciesielski
|
