Červen 2006

Prototyp jednotky ETR 600 firmy Alstom
Dne 7. června 2006 dorazil na území České republiky prototyp jednotky ETR 600 firmy Alstom - tzv. „Pendolino Nuovo“, určený pro společnost Trenitalia. Souprava odjela z italského Savigliana po trase Milano, Brenner, Innsbruck, Salzburg a Linz. Obdobně byla uskutečňována přeprava jednotek řady 680 ČD. Cílem této nové jednotky byl železniční zkušební okruh u Cerhenic. Jednotka bude na EZ Cerhenice oživována na jednotlivých napájecích systémech, součástí tříměsíčního pobytu bude také absolvování typových zkoušek (např. trakční, hlukové, vibrační atd.)
ETR 600 je souprava IV. generace rodiny vysokorychlostních naklápěcích jednotek „Pendolino“, plně splňující TSI-HS (Technical specification for interoperability - High speed). První vlaky jsou určeny pro společnosti Trenitalia a Cisalpino, kdy soupravy pro Trenitalia umožňují jízdu pod napájecími systémy 3 kV ss a 25 kV / 50 Hz, zatímco vlaky pro Cisalpino jsou navíc schopny jízdy na systému 15 kV, 16,7 Hz a jsou tedy v třísystémovém provedení obdobě jako soupravy řady 680 ČD. Jednotky pro společnost Cisalpino budou mít také restaurační vůz, na rozdíl od bistra u jednotek pro společnost Trenitalia. Nová „Pendolina“ dosahují maximální rychlosti 250 km/h, maximální výkon je 5 500 kW a jsou vybavena naklápěcím systémem TILTRONIX. Jednotky jsou v sedmivozovém provedení, kdy čtyři vozy jsou motorové (M) a každý je vybaven trakčním měničem typu ONIX s maximálním výkonem 1 400 kW, jenž je osazen vodou chlazenými IGBT prvky. Vždy dva trakční vozy tvoří spolu s transformátorovým vozem (T) trakční jednotku. Vlaky jsou v rámci interoperability vybaveny zabezpečovacím systémem ERTMS (European Rail Traffic Management System) druhé úrovně s komunikací pomocí GSM-R. Kromě evropského zabezpečovače ETCS je ETR 600 vybaveno dalšími systémy viz tabulka.
Společnosti Trenitalia a Cisalpino objednaly celkem 26 souprav. Italskému dopravci Trenitalia bude dodáno v tomto roce 12 vlaků, dalších 14 souprav pro švýcarské Cisalpino bude v provozu až v roce 2007.
Na snímku z 6. 6. 2006 se představuje jednotka ETR 600 u zastávky Salzburg-Kasern, kde byla přepravována lokomotivou 1144.269 ÖBB jako vlak č. 49580.

 
TRENITALIA
CISALPINO
Složení vlaku
M+M+R+T+T+M+M
Napájecí systém
3 kV
3 kV
25 kV / 50 Hz
25 kV / 50 Hz
 
15 kV / 16,7 Hz
Maximální rychlost
250 km/h
Maximální výkon
5 500 kW
Maximální zrychlení (0 - 40 km/h)
0,48 m/s2
Maximální nevyrovnané zrychlení
2 m/s2
Délka vlaku
187,4 m
Šířka vozu
2,83 m
Vzdálenost otočných čepů
19 m
Výška podlahy na TK
1,26 m
Hmotnost vlaku plně obsazeného cestujícími
443 t
450 t
Maximální hmotnost na nápravu
17 t
Počet sedadel pro cestující
432
431
Zabezpečovací systém
ERTMS, SCMT
ERTMS, SCMT, ZUB, LZB, PZB, SIGNUM

Text Pavel Větříšek, foto Kajetan Steiner

Schafbergbahn změnila majitele
Známá rakouská úzkorozchodná ozubnicová dráha ze St. Wolfgangu na 1783 m vysoký vrchol Schafberg - tzv. Schafbergbahn, která se nachází v solné komoře, změnila od 30. března 2006 majitele. Od ÖBB ji majetkově převzala společnost Salzburg AG, která vlastní také lodní dopravu na jezeře Wolfgangsee. Provoz na dráze nově zajišťují Salzburger Lokalbahn (SLB).
Změna majitele v historii této dráhy je již několikátá, neboť ji v letech 1893 až 1931 vlastnila společnost Salzkamergut-Lokalbahn (SKGLB), 1931 až 1938 Österreichischen Verkehrsbüro, 1938 až 1945 Deutschen Reichsbahn a od roku 1945 Österreichische Bundesbahnen (ÖBB). Vozidla jsou nově označena zkratkou SKGB - Salzkamergutbahn GmbH a rovněž již nenesou řadová označení ÖBB. Čtyři klasické parní lokomotivy jsou označeny Z 2 - 4 a Z 6 (ex. 999.102 - 104 a 106 ÖBB), čtyři nové, olejem vytápěné, parní lokomotivy ze SLM jsou označeny Z 11 - 14 (ex. 999.201 - 204 ÖBB) a dva motorové vozy VTZ 21 a 22 (ex. 5099.001 a 002 ÖBB).
Na snímku z 9. června 2006 čeká lokomotiva Z 14 na křižování ve výhybně Schafbergalpe.
Text a foto Jiří Konečný

Mimořádné vlaky pro přepravu amerických turistů
Ve dnech 15. - 18. 6. 2006 byly na základě požadavku OeBB zavedeny mimořádné vlaky pro přepravu amerických turistů v trase Wien Südbf. - Břeclav - Praha hl. n., Praha hl. n. - Český Krumlov - Praha hl. n., Praha hl. n. - Kraków Gł. a Kraków Gł. - Břeclav - Wien Südbf.
Souprava Majestic Imperator složená z osobních vozů WRm Excelsior (51 81 08‑43 010‑0), SR Salon 1 (51 81 09‑40 000‑3), Ds Fourgon (51 81 09‑40 001‑1), WR Elisabeth (51 81 09‑70 000‑6), WR Ambassador (51 81 08‑70 000‑7) a dvou historických vozů ÖBB řady Ap dorazila do Prahy v brzkých ranních hodinách 15. 6. 2006 jako Sv 1. nsl 374 v čele s brněnskou lokomotiviu řady 362. Po nastoupení cestujících se vlak Zvl IC 10031/ IC 1. nsl 919 v čele s pražskou lokomotivou 749.039 vydává z pražského Hlavního nádraží po trase Zdice - Písek - Protivín - České Budějovice do Českého Krumlova. V soupravě chyběly oba vozy řady Ap OeBB a vůz SR Salon 1, do soupravy byl navíc zařazen salónní vůz ČD (51 54 89‑40 021‑5). V odpoledních hodinách dojel vlak pod číslem IC 1. nsl 918/ Zvl IC 10036 po stejné trase zpět do Prahy. V sobotu 17. 6. 2006 souprava pokračovala po trase Praha hl. n. - Kraków Gł. V úseku Praha hl. n. - Petrovice u Karviné byla vedena lokomotivou E 499.004 jako R 1. nsl 675 / 1. nsl. 201.
Z Krakova se souprava na cestu zpět do Vídně vydala odpoledne 17. 6., kam dorazila 18. 6. v brzkých ranních hodinách. Z Petrovic u Karviné do Břeclavi byla vedena lokomotivou 363.013 pod číslem R 1. nsl 203.
Na snímku ze dne 17. 6. lokomotiva E 499.004 v čele R 1. nsl 201 projíždí údolím Tiché Orlice poblíž zastávky Bezpráví.
Text Martin Konečný, foto a spolupráce Jiří Vaněk

Lokomotivy řady E412 FS začaly zajíždět mimo území Itálie
Po mnohaletém zpoždění začaly vícesystémové lokomotivy FS řady E 412, původně určené pro dopravu vlaků přes Brennerský průsmyk bez přepřahu, zajíždět mimo území Itálie. V druhé polovině devadesátých let minulého století byly vyrobeny v počtu dvaceti kusů tehdejší lokomotivkou ABB Tecnomasio ve Vado Ligure (později ABB Daimler-Benz Transportation, resp. Adtranz Italia). Lokomotivy byly zkonstruovány především pro tranzitní dopravu z Itálie přes Alpy do Rakouska a Německa, proto mohou být provozovány jak na stejnosměrném napájecím systému 3 kV (resp. 1,5 kV se sníženým výkonem), tak i střídavém 15 kV, 16,7 Hz. Na obou systémech mohou dosáhnou max. rychlosti 200km/hod.
Od počátku se však potýkaly (částečně díky poměrně složitému zapojení trakčních obvodů) s velkými problémy se spolehlivostí na střídavém napájecím sytému, které se výrobci nepodařilo odstranit a lokomotivy jezdily výhradně na italském území. Schopnost provozu pod střídavým systémem se doteď nevyužívala ani pro objíždění souprav v přechodové stanici.
Z lokomotiv E 412 také vychází osmikusová řada lokomotiv EU43, původně určených pro Polsko (PKP), jejichž prodej se ovšem díky výše popsaným problémům se spolehlivostí neuskutečnil a nakonec po úpravách slouží v Itálii u privátního dopravce RTC, který je nasazuje na vozbu nákladních vlaků na italské straně Brennerského průsmyku.
Dnes se lokomotivy řady E412 mohou objevit v čele nákladních vlaků mezi Veronou a Mnichovem, přičemž na německém a rakouském území jsou provozovány pod hlavičkou TXL.
Lokomotiva E 412-003, která krátce předtím prošla úpravou umožňující provoz v Německu, je zachycena 21. 6. 2006 u stanice Aßling v Horním Bavorsku.
Text a foto Volker Thalhäuser, spolupráce Petr Nohel a Jiří Konečný

Zkoušky nové vícesystémové lokomotivy řady E 403
Od poloviny června se na zkušebním okruhu v Cerhenicích kromě nové jednotky ETR 600 nachází další zajímavé italské vozidlo. Jde o novou vícesystémovou (1,5 kV DC; 3 kV DC; 15 kV, 16,7 Hz a 25 kV, 50 Hz) čtyřnápravovou lokomotivu řady E 403 (někdy také označovaná jako E 402C) z produkce firmy AnsaldoBreda, která je určena pro společnost Trenitalia.
Lokomotivní skříň je stejné konstrukce i rozměrů jako u lokomotivy E 402B (viz Italský "Eurosprinter" E 402B). Elektrickou výzbroj (asynchronní trakční motory, trakční měniče a řízení) tentokrát dodala společnost AnsaldoBreda. Trakční měniče jsou na bázi vodou chlazených IGBT prvků. Trakční transformátor, který je navržen jako dvoufrekvenční a má vyvedené i odbočky pro napájecí napětí 25 kV, dodala společnost ABB Séchron SA. Brzdová výzbroj včetně systému protismyku je od společnosti Faiveley. Stanoviště strojvedoucího je značně spartanské a ani vzdáleně nepřipomíná koncepci jednotného stanoviště strojvedoucího (EUDD).
Na prvním snímku z 30. června 2006 je zachycena lokomotiva E 403.001 Trenitalia spolu s měřicím vozem VUZ č. 050 na zkušebním okruhu ve Velimi. Druhý snímek pořízený stejného dne představuje stanoviště strojvedoucího E 403-001.











Uspořádání dvojkolí
Bo' Bo'
Napájecí systémy
1,5 kV DC; 3 kV DC; 15 kV; 16,7 Hz AC; 25 kV, 50 Hz AC
Maximální výkon
6 000 kW
Trvalý výkon při rychlostech 76 - 180 km/h
5 600 kW
Max. výkon na 1,5 kV DC
2 800 kW
Max. výkon EDB
3 350 kW
Max. výkon EDB na 1,5 kV DC
2 000 kW
Max. tažná síla na obvodu kol
315 kN
Rozvor podvozku
2 850 mm
Vzdálenost otočných čepů
10 450 mm
Délka
19 990 mm
Šířka
3 000 mm
Průměr nových kol
1 100 mm
Celková hmotnost
88,5 t
Maximální rychlost
180 km/h

Text a foto Jiří Konečný

 
<<<    2005    Leden  Únor  Březen  Duben  Květen  Červen  Červenec  Srpen  Září  Říjen  Listopad  Prosinec     2007    >>>
© SPŽ 2006