Srpen 2006

Odprodej 74 kusů elektrických lokomotiv řady EP/EU07 PKP Cargo
Přes počáteční nesouhlas odborářů došlo v srpnu tohoto roku k dohodě o odprodeji celkem 74 kusů elektrických lokomotiv řady EP/EU07 PKP Cargo (této firmě v rámci dělení PKP připadly veškeré lokomotivy) sesterské společnosti PKP Przewozy Regionalne (PKP PR). Za nákup a opravu těchto v současnosti neprovozních strojů zaplatí PKP PR částku 100 mil. PLN (tj. přes 700 mil. Kč), kterou získá ze státního Fondu restrukturalizace podniků. PKP PR tak získají do svého majetku lokomotivy a sníží se počet strojů, které si musí půjčovat od PKP Cargo. Z celé transakce je však zřejmá především výhodnost pro nákladního dopravce PKP Cargo, který tak získá nemalé prostředky ze státního rozpočtu. Přitom PKP PR jsou smluvně vázány využívat tyto lokomotivy pouze pro vozbu vlastních vlaků a lokomotivy nesmí být předmětem vkladu PKP PR do jiných společností. PKP PR také musí pro údržbu těchto strojů využívat služeb PKP Cargo, stejně tak lokomotivní četu na těchto lokomotivách mohou tvořit pouze pracovníci PKP Cargo. Původní vlastník lokomotiv si také zachoval předkupní právo při případném odprodeji lokomotiv.
Celkem by mělo být prodáno a opraveno 8 ks lokomotiv řady EP07 a 66 ks řady EU07. Po opravě by mělo být 50 lokomotiv přiděleno do depa Wrocław, zbývající do depa Toruń, přičemž celý proces by měl být dokončen do poloviny příštího roku.
Oprava lokomotiv EP/EU07 bude zřejmě znamenat konec nebo výrazné omezení nasazování šestinápravových nákladních lokomotiv ET22 v osobní dopravě. V současnosti se tyto mohutné lokomotivy ve velké míře uplatňují zejména v rychlíkové vozbě, kde nahrazují právě lokomotivy EP/EU07, s nimiž mají shodnou maximální rychlost 125 km/h. To dokumentuje i snímek pořízený 10. září 2006 v úseku Gogolin - Jasiona, kudy projíždí lokomotiva ET22-554 PKP Cargo v čele rychlíku společnosti PKP PR č. 73100 ŚLĄZAK v relaci Zielona Góra - Przemyśl Główny.
Text a foto Petr Štefek

Přeložka trati Bohumín - Chałupki
Při přípravě stavby dálnice D47 v úseku Hrušov - Bohumín (dálniční km 159,6 - 163,8) stála v cestě dvoukolejná železniční trať mezi odbočkou Pudlov a státní hranicí s Polskem u stanice Chałupki. Tento úsek je známý především zajímavým umístěním dvou železobetonových pěchotních srubů z roku 1936, které jsou situovány po obou stranách náspu a spojeny chodbou pod železniční tratí. V souvislosti s přestavbou uzlu Bohumín a zrušením odbočky Pudlov se ze zdejší dvoukolejné trati stal souběh jednokolejných tratích Bohumín-Vrbice - Chałupki a Bohumín osobní nádraží - Chałupki.
Oproti obvyklému řešení kolize těchto dvou důležitých dopravních linií formou vybudování dálničního mostu nad tratí bylo v tomto případě zvolena výstavba nového železničního mostu nad budovanou dálnicí. Železniční most byl postaven v nové poloze jižně od původní trati a v souvilosti s tím byly přeloženy i přilehlé úseky trati. Celková délka vybudované přeložky tak činí 1,4 km (od km 278,100 do km 279,500).
Již s předstihem a bez omezení provozu na původní trati bylo budováno nové zemní těleso přeložky. Další práce si již vyžádaly omezení provozu. Během prací souvisejících s budování přeložky byla provedena také oprava hraničních mostů přes řeku Odru a dvoukolejného přejezdu v km 278,068. Na přeloženém úseku bylo samozřejmě vybudováno také nové trakční vedení, které nahradilo vedení z původního úseku, postavené v roce 1991.
V prvé fázi byla napojena přeložka trati Bohumín-Vrbice - Chałupki. Během prací v tomto úseku byly nákladní vlaky do Vrbice vedeny úvratí přes bohumínské osobní nádraží. Nepřetržitá výluka do Vrbice byla ukončena 11. 7. v 16:05 a ihned poté se začalo jezdit po přeložené trati.
Od 12. července následovala výluka pro přeložení trati do osobního nádraží. V této koleji je minimální rozsah nákladní dopravy, takže tato výluka se dotkla především osobních vlaků, které byly mezi Chałupkami a Bohumínem nahrazeny autobusy (jedná se pouze o dva páry vlaků denně). Do 31. 7. byly ukončeny práce na svršku i trakčním vedení v přeloženém úseku, ale výluka byla ukončena až 5. srpna ve 14:36 z důvodu opravy mostu přes Odru. Od té chvíle se již v obou souběžných jednokolejných tratích jezdí po přeložce a původní úsek byl po 158 letech definitivně opuštěn.
Na horním snímku z 22. dubna 2006 projíždí nákladní vlak v čele s lokomotivou ET22-274 PKP Cargo ještě původním úsekem, vlevo je však již patrné budované zemní těleso přeložky. Dolní snímek z 19. července 2006 pak zachycuje asistenci lokomotivy 742.360 Traťové strojní společnosti při pokládání kolejových polí v novém úseku trati Chałupki - Bohumín osobní nádraží, vlevo je již provozovaná nová kolej Chałupki - Bohumín-Vrbice.
Text a foto Petr Štefek, spolupráce Martin Konečný a Jiří Vaněk

EN61-001 - „Papežský vlak“
Od roku 2005 začala polská společnost NEWAG Spóka Akcyjna Nowy Sącz (dříve ZNTK Nowy Sącz S.A.) jako jedna z prvních provádět rekonstrukce třídílných elektrických jednotek řady EN57 nazývaných „gomułka“ z produkce společnost PAFAWAG Wroclaw (dnešní Bombardier Transportation PAFAWAG).
Z původních jednotek jsou použity repasované podvozky (v primárním vypružení byly původní ocelové pružiny nahrazeny pryžokovovými), rámy a bohužel také jejich zastaralá odporová elektrická výzbroj. Na původní rám je poté postavena nová vozidlová skříň s aerodynamickými čely. Jednotka zatím nemá řadové označení, ale doposud vyrobená vozidla jsou opatřena pouze typovým označením 14WE. Výjimkou je sedmý vyrobený stroj, nesoucí označení EN61-001
Doposud bylo vyrobeno sedm takovýchto jednotek, kdy pro dopravce Szybka Kolej Miejska (SKM), který působí ve Varšavě, jich bylo dodáno šest v bílo-modrém provedení (viz Jednotka 14WE-01 společnosti Szybka Kolej Miejska Warszawa), a poslední sedmá ve zlatavém nátěru zajišťuje vozbu „Papežského vlaku“ (Pociąg Papieski), který třikrát denně spojuje Wadovice, rodiště zesnulého papeže Jana Pavla II, s městem Krakov, kde dlouho působil jako biskup. Jednotka EN61-001 (14WE-07) má na čelech papežský znak Jana Pavla II. a na bočnicích latinský nápis „TOTUS TUUS“, což znamená „celý tvůj“ a jedná se o slavná papežova slova. Uvnitř vlaku jsou nainstalovány monitory, na kterých je během jízdy promítán film o zřejmě nejslavnějším polském rodáku.
Na snímku z 9. srpna 2006 odjíždí jednotka 14WE-07 (EN61-001) z Krakova do Wadovic. Na detailním záběru z 29. července 2006 je patrný papežský znak.
Text a foto Jiří Konečný

Přeprava lokomotiv 740.722 a 718.501 na Slovensko
V polovině srpna probíhala zajímavá přeprava kolejových vozidel, kterou organizovala pražská firma BF Logistics. 11. srpna vyrazily z Prahy-Čakovic stroje 704.545 (majitel LOKOTRANS SERVIS) a 740.445 do Nymburka. V Nymburce byl konvoj posílen o hybridní lokomotivu 718.501 a takto pokračoval 14. srpna do České Třebové, kde byly dobrány tři zrušené osobní vozy (původní vozy pro vojenské přepravy, poslední domovská stanice Česká Třebová) a celá souprava takto dorazila do Brna-Slatiny na vlečku OHL ŽS.
Na vlečce pak zůstaly lokomotivy 704.545 a 740.445. Druhý zmiňovaný stroj zde bude v prostorách využívaných firmou LOKOTRANS SERVIS podroben opravě motoru, když oprava ostatních celků lokomotivy už proběhla dříve.
16. srpna se pak do čela konvoje postavila lokomotiva 740.722 pocházející z vlečky Istrochem Bratislava a přes Břeclav dále na Slovensko odvezla stroj 718.501 a zmiňované tři osobní vozy.
Lokomotiva 740.722 byla před svým návratem na Slovensko ve Slatině opravena firmami LOKOTRANS SERVIS a Česká lokomotivka a poté získala nátěr slovenského dopravce BRKS podle grafického návrhu České lokomotivky. Podle dostupných informací by lokomotiva měla být nasazována na přetahy souprav mezi trnavskou automobilkou PSA a stanicí Trnava.
Hybridní lokomotiva 718.501 (TA436.0501) se stala v rámci konkursu ČKD Dopravní systémy majetkem Společnosti kolejových vozidel (dnešní Siemens Kolejová vozidla), která ji vzápětí odprodala Zásobárně Nymburk. Nyní však lokomotiva směřuje k novému majiteli, kterým by měla být maďarská společnost MAVEX REKORD. Ta již vlastní další lokomotivu s podobným osudem - A219.0001.
Uvedená maďarská firma je také vlastníkem přepravovaných vozů. Ty patřily Českým drahám a byly zrušeny v České Třebové v srpnu 2005. Jednalo se o vozy Byz-k 60 54 20-02 291-1, Bp-k 60 54 20 04 163-0 a By-k 60 54 20-04 005-3.
Na horním snímku je zachycena lokomotiva 740.722 v novém nátěru společnosti BRKS. Dolní snímek zobrazuje sestavenou soupravu lokomotivy 740.722, historických vozů a „hybrida“ 718.501. Obě fotografie byly pořízeny 16. srpna 2005 ve stanici Brno-Slatina.
Text Petr Štefek, foto Petr Nohel

Sedmá lokomotiva řady 797.7 z produkce ČMKS
V závěru srpna byla dokončena a předána zákazníkovi v pořadí již sedmá lokomotiva řady 797.7 z produkce holdingu ČMKS. Stejně jako všechny předchozí lokomotivy řady 797.7 byl i stroj 797.707 vyroben v JLS Jihlava pro Elektrizaci železnic, tentokrát však pro její slovenskou dceřinou společnost Elektrizácia železníc Kysak. Také proto je na rozdíl od svých předchůdců opatřen zeleným nátěrem místo modrého. Dalším viditelným rozdílem je tvar kapot, poprvé použitý u lokomotivy 797.818 pro pražské metro (viz V ČMKS - JLS Jihlava dokončena výroba lokomotivy 797.818 ).
Stejně jako ostatní stroje této řady vznikla 797.707 rekonstrukcí lokomotivy původní řady 702 (případně 701) s dosazením nové kabiny, kapot a pohonné jednotky. Zároveň byl změněn přenos výkonu z mechanického na elektrický střídavě-stejnosměrný. Hnací agregát je tvořen spalovacím motorem Caterpillar 3126 B o jmenovitém výkonu 187 kW (u 797.701 - 706 použit motor Caterpillar 3306 DI-T s výkonem nastaveným také na 187 kW) a trakčním alternátorem Siemens 1FC2 284-04, který napájí přes usměrňovač jeden trakční elektromotor SKD TE 005. Z trakčního motoru je výkon přenášen pomocí kardanové hřídele na novou trakční převodovku TK 140 a dále dvěma kardanovými hřídelemi na obě původní nápravové převodovky vozidla.
Na fotografii z 25. 7. 2006 pózuje lokomotiva 797.707 v kolejišti společnosti DYKO Kolín, kde byla krátce před svým dokončením na kolejové váze.
Text Daniel Brabenec, foto Ladislav Šenkýř

 
<<<    2005    Leden  Únor  Březen  Duben  Květen  Červen  Červenec  Srpen  Září  Říjen  Listopad  Prosinec     2007    >>>
© SPŽ 2006