Srpen 2007

Vlak do „Ráje“
Vlakem do „Ráje“ jste se mohli svézt ve čtvrtek 2. srpna spolu s dalšími účastníky tradičního letního tábora. Letošní, již počtrnácté konaná akce v místě zvaném „Ráj“ nedaleko Letohradu, nezůstala bez zájmu ani široké obce železničních nadšenců. Pořádající agentura HAUL objednala pro návoz táborníků zvláštní vlak s atraktivním hnacím vozidlem v čele.
Zvláštní rychlík Zvl R 10503 vyrazil na svou bezmála třistakilometrovou pouť o půl osmé ráno z Ústí nad Labem západního nádraží. V čele čtveřice osobních vozů byla nasazena ústecká „jedničková bobina“ E 499.112 (141.012), vyhledávaná pro svůj atraktivní nátěr s výraznými červenými pruhy, připodobňující dobový veletržní vzhled stroje E 499.144. Přes stanice Praha-Holešovice a Pardubice, kde byly provedeny další zastávky pro nástup cestujících, vlak postupně směřoval k Ústí nad Orlicí. Odtud již nezbývalo mnoho kilometrů do cílového Letohradu, ve kterém vlak završil svou cestu kolem půl dvanácté hodiny. Po vystoupení cestujících se vlak vracel soupravově zpět stejnou trasou do Ústí nad Labem.
Příznivé počasí, fotogenická souprava a především premiérová projížďka „muzejní bobiny“ po zajímavé jednokolejné trati z Ústí nad Orlicí do Letohradu přinesly nejen železničním fotografům nevšední zážitek. Pokud jste tuto akci promeškali, nezoufejte, ve dnech 15. a 28. srpna se v rámci střídání turnusů účastníků tábora bude její scénář opakovat.
Na snímku je zvláštní rychlík zdokumentován při své cestě do Letohradu v oblíbeném úseku mezi Brandýsem nad Orlicí a Bezprávím.
Text Michal Kotelník, foto a spolupráce Filip Měchýř

Přepravy sádrovce v relaci Kravaře ve Slezsku - Czarnowąsy
Odsiřování českých uhelných elektráren a s tím související výroba umělého sádrovce (tzv. energosádrovce) přinesla v průběhu posledních let postupný odklon od používání přírodního sádrovce. To přineslo také postupný útlum provozu na devítikilometrové vlečce spojující sádrovcový důl firmy Gypstrend Kobeřice se stanicí Kravaře ve Slezsku, neboť o přírodní sádrovec v ucelených vlakových soupravách již nebyl zájem. Situace došla tak daleko, že firma již v roce 2001 chtěla provoz vlečky ukončit (viz Osobní vlak na vlečce Gypstrend Kobeřice). Nakonec k tomu nedošlo, ale v dalších letech bylo využití vlečky velmi sporadické.
Situace se zásadně změnila v tomto roce, kdy byly zahájeny dodávky pro závod polské společnosti KNAUF Bełchatów v obci Brzezie poblíž Opole (přípojová stanice Czarnowąsy). První zkušební souprava sestavená z 20 vozů řady Falls byla vypravena v březnu tohoto roku. Na tuto první jízdu posléze od července navázaly pravidelné přepravy (2 až 3 vlaky týdně) a soupravy byly posíleny na 30 vozů.
Společnost Gypstrend používá lokomotivy řady 740, které na sklonově náročné vlečce uvezou maximálně 8 ložených vozů Falls (tedy 640 hrubých tun), takže celá souprava je z Kobeřic do Kravař přepravována postupně čtyřmi jízdami. V Kravařích soupravu přebírá dopravce OKD Doprava (OKDD), který na vlak o hrubé hmotnosti 2400 tun nasazuje tři lokomotivy řady 740. Ty po úvratích ve stanicích Opava východ a Ostrava-Svinov dovezou vlak do pohraniční přechodové stanice Chałupki, kde vlak převezme polský dopravce Przedsiębiorstwo Transportu Kolejowego Holding a zabezpečí jeho dopravu až do Czarnowąsů.
Na snímcích pořízených 5. srpna 2007 je zachycen neobvyklý nedělní ruch ve stanici Kravaře ve Slezsku. Na horním snímku lokomotiva 740.679 vlečkaře Gypstrend přiváží se zpožděním třetí soupravu potřebnou pro sestavení vlaku a na dolním pak stroje 740.844, 740.842 a 740.458 vyčkávají dojezdu všech potřebných vozů.
Text a foto Petr Štefek

Vlakem do Tovačova nejen na folkový festival
V sobotu 11. 8. 2007 se v Tovačově konal 9. ročník folkového festivalu Tovačovský Portál. Jeho pořadatelé ve spolupráci se členy nově založeného občanského sdružení Kroměřížská dráha (KMD) se rozhodli akci podpořit zavedením zvláštních vlaků na trati z Kojetína do Tovačova. Tato trať je od roku 1981 bez pravidelné osobní dopravy.
Kromě již zažitých zářijových jízd s parní lokomotivou, které jsou ale atrakcí samy o sobě, se na tovačovské lokálce dosud žádná podobná akce nekonala. Jízdní řád zvláštních vlaků byl sestaven s ohledem na začátek festivalu (ve 13 hodin) a zároveň s ohledem na návaznost na přípoje od Brna, Přerova a Kroměříže v žst. Kojetín. Navíc bylo třeba brát ohled na nákladní vlaky obsluhující tovačovské štěrkovny, které poslední dva roky jezdí i o víkendech (vlečka štěrkoven odbočuje ze širé trati u bývalé hlásky Skašov).
V sobotu 11. 8. byly mezi 8. a 15. hodinou zavedeny celkem čtyři páry zvláštních osobních vlaků. První pár vedl sólo motorový vůz 810.395, obvykle turnusovaný na sousední trati Kojetín - Valašské Meziříčí. Na další spoje pak ze Zlína dorazil motorový vůz 810.271 (jediný své řady v červeném unifikovaném nátěru se širokým žlutým pruhem). Na některé spoje byla nasazena posila tvořená dvojicí přípojných vozů řady Btax (010). Po poledni vypravený vlak se sólo motorovým vozem byl vyhlášen jako fotovlak pro železniční fandy.
Opravdovou lahůdkou byl večerní vlak s "dlouhou" soupravou (810 + 010 + 010), který ve 21:40 odvážel z Tovačova část hostů Portálu. Osobní vlak se totiž za tmy do Tovačova podíval poprvé za minimálně 26 let od zastavení osobní dopravy. Díky přednostovi stanice Kojetín bylo pro tento účel zprovozněno i léta nepoužívané osvětlení na tovačovském nádraží.
I přes dostatečnou propagaci jízd mimořádných vlaků se akce potýkala s poměrně nízkým zájmem veřejnosti - snad to lze přisuzovat zpočátku méně příznivému počasí, probíhajícím dovoleným či v nedalekém okolí konaným dalším menším akcím pro veřejnost.
Sdružení Kroměřížská dráha (KMD) připravuje v tomto roce ještě na 28. 9. jízdu zvláštního vlaku s olomouckou parní lokomotivou 464.202 na Svatováclavské hody v Tovačově a uvažuje se též o jízdách motorovými vozy na výlov Hradeckého rybníka v měsíci říjnu.
Na horním snímku pózuje motorový vůz 810.271 v dopravně Lobodice; na spodním snímku je zachycen vůz 810.395 v cíli své cesty v Tovačově.
Redakčně upraveno.
Text a foto Rostislav Kolmačka

Neobvyklá výluka se chystá v Nymburce
V souvislosti se splavňováním 24 km dlouhého úseku Labe z Chvaletic do Pardubic probíhá i několik dalších souvisejících stavebních akcí, nezbytných pro zajištění kapacity vodní cesty pro předpokládanou lodní dopravu na Labi z Hamburku do Pardubic. Kromě výstavby vodních děl v Pardubickém kraji jsou rovněž realizovány investiční záměry v souvisejícím systému nejen silniční, ale i železniční dopravní cesty. Jedna taková akce proběhne rovněž ve středočeském Nymburce.
Důvodem konání stavebních prací v Nymburce je nutnost zvýšení podjezdné výšky pro nákladní lodě pod místním ocelovým železničním mostem, nacházejícím se na trati č. 060 do Poříčan. Oproti současnému stavu bude most nově uložen o 0,85 metru výš. Náplní dalších prací je úprava pilířů, přizpůsobení navazujícího železničního tělesa a rekonstrukce trakčního vedení. Stavební práce proběhnou v celém dotčeném úseku trati od železničního přejezdu v ulici Tyršova (na zhlaví žst. Nymburk město) až k přejezdu v ulici Pražská (u pivovaru). Přípravné práce již touto dobou probíhají. Pro zajímavost uvádíme, že jednou z variant projektu je rovněž instalace zdvižného mostu s maximální podjezdnou výškou 7 metrů.
Tato unikátní akce si vyžádá nepřetržitou výluku na trati 060 v období od pondělí 13. 8. 2007 do neděle 2. 9. 2007, a to mezi stanicemi Nymburk město a Sadská. Kyvadlová osobní doprava mezi Nymburkem hl. n. a Poříčany, která je vedena elektrickými jednotkami řad 451 a 452 a motorovými vozy řady 810, bude v úseku Nymburk hl. n. - Sadská nahrazena autobusy. Oba dva tudy trasované spěšné vlaky a rychlíky budou vedeny ve zvláštních trasách přes Lysou nad Labem (R 1460), resp. přes Kolín (Sp 1906). Mimořádné trasování vlaku R 1460 Jičín – Praha (veden řadou 854) navodí atmosféru nedávno minulých grafikonů, neboť souprava motorového rychlíku bude po příjezdu z Velelib mezi stanicemi Nymburk město a Nymburk hl. n. sunout. Zde pak naváže na svou odklonou trasu do Lysé nad Labem a Prahy.
Nákladní doprava bude z trati 061 odkloněna a vedena mezi Prahou a Kolínem přes Lysou nad Labem. Pro obvod stanice Nymburk město je vydán zákaz nakládky, takže nebude probíhat obsluha místních vleček (Sladovny Soufflet, Pivovar Nymburk a Model-Obaly; pravidelná obsluha probíhá jen ve sladovnách). Místní zátěž do žst. Sadská (uhelné sklady) bude vypravena z Poříčan.
Na snímku z 27. 6. 2007 je zachycen popisovaný železniční most a spěšný vlak č. 1906 v čele s lokomotivou 150.021.
Text a foto Michal Kozuk

Nízkopodlažní tramvaje typu 120N zahájily provoz ve Varšavě
V objektu tramvajové vozovny ve varšavské čtvrti Mokotów proběhlo 20. srpna slavnostní předání první tramvaje z patnáctikusové série souprav typu 120N, které vyrábí společnost Pojazdy Szynowe PESA Bydgoszcz pro varšavský dopravní podnik Tramwaje Warszawskie. Po slavnostním předání klíčů do rukou ředitele podniku se tramvaj vydala poprvé na linku č. 36.
Smlouva na dodávku 15 kusů těchto tramvají byla podepsána 22. února 2006, přičemž hodnota celé zakázky činí 93,2 mil. PLN (tj. cca 700 mil. Kč). První kus tohoto typu se pak objevil ve varšavské vozovně Wola 16. července a poté probíhaly zkušební jízdy potřebné pro schválení typu. Po dodání první soupravy následují postupně dodávky dalších tak, aby byla kompletní dodávka ukončena v říjnu tohoto roku.
Tramvaj typu 120N je jednosměrná a pětičlánková s celkovou délkou (bez spřáhel) 31 820 mm. Vozidlo je nízkopodlažní a výška podlahy je 350 mm nad temenem kolejnice. Tramvaj je umístěna na třech podvozcích s rozvorem 11 600 mm a uspořádáním Bo´2´Bo´. Pohon vozidla zajišťují čtyři asynchronní trakční motory, každý o výkonu 105 kW. Maximální provozní rychlost je 70 km/h. V tramvaji nabízí prostor pro 211 cestujících, z toho 63 sedících a 148 stojících (při 5 osobách na m2). Prostor pro cestující je vybaven klimatizací. Elektrickou výzbroj dodala polská společnost Medcom, jak již je u vozidel vyrobených závodem PESA zvykem.
Tramvaj typu 120N je součástí modelové řady zcela nízkopodlažních pětičlánkových tramvají typu 120N/122N a jejich tříčlánkových obdob typu 119N/121N. PESA již přitom v roce 2006 dodala šest kusů tramvají typu 121N dopravnímu podniku v severopolském Elblągu. Podepsána je již také smlouva na dodávku 10 tramvají typu 122N pro dopravní podnik v Łódźi, který plánuje jejich nasazení na budované trase tzv. Lodžské regionální tramvaje, která spojí ze severu na jih Zgierz přes Łódź s Ksawerowem a Pabianicemi.
První varšavské tramvaje typu 120N jsou nasazeny na lince č. 36, která spojuje smyčky Marymont-Potok a Wyścigi přes centrum města. Na této lince, konkrétně poblíž smyčky Wyścigi, je také pořízena horní fotografie první tramvaje tohoto typu, která získala evidenční číslo 3101. Dolní snímek pak dokumentuje interiér vozidla. Oba snímky byly pořízeny 25. srpna 2007.
Text Petr Štefek, foto Marek Graff

Plán LKAB: další lokomotivy IORE a ukončení provozu lokomotiv Dm3
21. srpna oznámila švédská těžební společnost LKAB (viz článek Malmbanan - Ofotbanen), že plánuje nákup dalších čtyř kusů dvoudílných elektrických lokomotiv řady IORE. Dopravci Malmtrafik i Kiruna AB (MTAB) a Malmtrafikk AS (MTAS), což jsou dceřiné společnosti LKAB, nyní provozují devět těchto lokomotiv. Ty byly dodány firmou Bombardier Transportation (resp. dříve Adtranz) v letech 2000 až 2004. Nově dodané lokomotivy by měly být nasazeny do provozu v roce 2010.
Nákup nových lokomotiv bude, společně s pořízením nových vozů pro přepravu rudy s ložnou hmotností 100 tun a úpravou infrastruktury na trati Luleå - Kiruna - Narvik na nápravový tlak 30 tun, znamenat úplné ukončení provozu třídílných lokomotiv řady Dm3 u MTAB/MTAS. Tyto lokomotivy byly vyráběny lokomotivkou ASEA v 50. letech jako dvoudílné, od roku 1960 byly do některých „dvojiček“ vloženy ještě střední díly. Tak vzniklo celkem 19 lokomotiv s uspořádáním pojezdu 1'D+D+D1', délkou 35 250 mm a hmotností 273,2 t. Lokomotivy mají hodinový výkon 7 200 kW, tažnou sílu 940 kN a maximální provozní rychlost 75 km/h.
V tuto chvíli je u MTAB/MTAS provozováno ještě dvanáct lokomotiv řady Dm3, které jsou nasazovány především v úseku Kiruna - Narvik. Tyto lokomotivy by dle plánů LKAB měly být postupně zrušeny v letech 2009 až 2011.
Na snímku z 3. září 2007 je zachycena lokomotiva Dm3 č. 1201+1231+1202 „Kunigunda“ s vyrovnávkovým vlakem z přístavu Narvik ve stanici Björkliden.
Text Petr Štefek, foto Kajetan Steiner

První modernizovaný vůz MVTV 2.1
V poslední době prochází mnoho vozidel ČD různě rozsáhlými rekonstrukcemi a modernizacemi. V roce 2007 na ně navázala i první významnější rekonstrukce nejčastějšího zástupce speciálních vozidel v údržbě trakčního vedení - montážního vozu trakčního vedení řady MVTV2. Prototypovou rekonstrukci provádí firma Pars nova Šumperk pro SDC Jihlava na MVTV 2-029. Hlavním cílem je zvýšení výkonu a spolehlivosti pohonné jednotky tohoto montážního vozu, pracujícho v náročných přírodních podmínkách Českomoravské vrchoviny u OTV Havlíčkův Brod. Proto bylo pro tento celek převzato s menšími úpravami řešení použité u motorových jednotek řady 814 ČD.
Při rekonstrukci zůstala zachována původní skříň vozu, některé celky byly repasovány nebo vyrobeny zcela nově. Pohonnou jednotku tvoří spalovací motor Tedom TD 242 RH TA 25 o výkonu 242 kW a čtyřstupňová hydromechanická převodovka Voith Diwa D 864.3 s retardérem, z které je výkon přenášen na upravenou nápravovou převodovku a hnací nápravu. Kvůli zvýšení výkonu této jednotky bylo nutné vyměnit původní nápravy za zesílené. Změn doznala i obě stanoviště strojvedoucího, k řízení vozu je použit řídící systém MSV Elektronika s integračním zadáváním výkonu. K vytápění vozu je kromě odpadního tepla motoru využit i nový teplovodní agregát. MVTV v rámci opravy také obdržel kompletní nový nátěr v rozsahu LAK I.
Drážním úřadem bylo tomuto vozu přiděleno označení MVTV 2.1-029. Po dokončení by se měl vrátit zpět na své domovské pracoviště OTV v Havlíčkově Brodu. Možné další rekonstrukce vozů této řady budou záviset na finančních prostředcích ČD.
Na fotografii ze dne 23. 8. 2007 je motorový vůz zachycen při srovnávacích zkouškách na malém železniční okruhu Zkušebního centra Velim VUZ Praha. Jako srovnávací vůz posloužil MVTV 2-030 SDC Pardubice.
Text a foto Daniel Brabenec

První jednotky řady ED74 pro PKP Przewozy Regionalne
23. srpna proběhlo ve stanici Warszawa Centralna slavnostní předání prvních tří elektrických jednotek řady ED74 dopravci PKP Przewozy Regionalne (PKP PR). Tyto jednotky dodá v celkovém počtu 11 kusů polský výrobce Pojazdy Szynowe PESA Bydgoszcz s použitím elektrické výzbroje společnosti Medcom. Soupravy konstrukčně vycházejí z třídílné jednotky řady ED59, kterou v roce 2006 zakoupilo Lodžské vojvodství. Jednotky ED74 jsou však čtyřdílné a mohou dosáhnout maximální rychlosti 160 km/h (u ED59 pouze 140 km/h). Jednotka je vybavena klimatizací a uzavřeným systémem WC a nabízí celkem 200 míst k sezení v 1. a 2. třídě.
Celá dodávka 11 kusů bude stát 171 milionů PLN (tj. cca 1,3 mld. Kč). Hluboce zadlužená společnost PKP PR se na nákupu finančně nepodílí, neboť jejich zakoupení je financováno z fondů Evropské unie a ze státního rozpočtu.
Na snímku je zachycena souprava jednotek ED74-001 a ED74-002 ve stanici Warszawa Wschódnia, odkud se za okamžik vydají na rychlíku 22108 „Prząśniczka“ do cílové stanice Łódź Fabryczna. Snímek byl pořízen 25. srpna, tedy druhého dne pravidelného provozu těchto jednotek.
Text Petr Štefek, foto Marek Graff

Zkoušky dieselové lokomotivy Bombardier TRAXX 285.001
Počátkem roku 2006 si leasingová společnost CBRail objednala u firmy Bombardier 35 lokomotiv z rodiny TRAXX, určených pro nákladní dopravu. Z tohoto počtu bude 25 strojů elektrických vícesystémových označených řadou E186 a deset dieselových typu TRAXX F140 DE, které ponesou řadové označení 285. Nové lokomotivy v celkové hodnotě 130 mil. eur by měly být dodány v rozmezí roků 2007 - 2008.
Zatímco elektrických lokomotiv TRAXX dodala firma Bombardier už několik stovek kusů, dieselové lokomotivy se objevily zatím jen v osobní verzi P160 DE (viz Dieselové lokomotivy TRAXX P160 DE v Test centru Velim). Nákladní verze lokomotivy byla proto zkonstruována zatím v jediném kuse a probíhá její oživování a testování.
Stejně jako u osobní verze se jedná o čtyřnápravovou skříňovou lokomotivu s elektrickým střídavým přenosem výkonu. Pohonná jednotka sestává ze spalovacího motoru MTU typu 16 V 4000 R41 o výkonu 2200 kW, ze kterého jsou přes trakční alternátor a střídač MITRAC TC 3300 napájeny čtyři asynchronní trakční motory. Kromě pneumatické brzdy je lokomotiva vybavena i brzdou elektrodynamickou o výkonu 1600 kW. Maximální rychlost vozidla je 140 km/h.
Oživování a zkoušky této lokomotivy probíhají od srpna ve Zkušebním centru VUZ Praha ve Velimi. Jako pomocné vozidlo při zkouškách slouží stroj 146.535 v barvách Metronomu. Na fotografii ze dne 23. 8. 2007 se představuje stroj 285.001 při prvním vyjetí na malém zkušebním okruhu.
Text a foto Daniel Brabenec

Lokomotivy JT42CWRM Freightliner PL již v Polsku
V srpnu tohoto roku byly z dílen NedTrain v nizozemském Tilburgu přepraveny do Polska čtyři lokomotivy typu JT42CWRM. Jedná se o stroje, které byly od kanadského výrobce Electro-Motive Diesel Inc. přepraveny lodí do Evropy v únoru tohoto roku (viz Dodávky lokomotiv typu JT42CWRM pro Freightliner PL). Tyto lokomotivy označené čísly 66001 až 66004 (označení UIC 92 51 365 0 000‑4 až 92 51 365 0 003‑8 PL‑FPL) si od společnosti Angel Trains pronajal dopravce Freightliner PL (FPL). Další tři lokomotivy téže řady pro FPL jsou zatím ještě v Tilburgu, ale zanedlouho také dorazí do Polska.
Poté, co lokomotivy 17. srpna dorazily do Polska, vydaly se - společně s novými vysokostěnými vozy řady Eamnoss vyrobenými společností Greenbrier Europe / Wagony Świdnica pro téhož dopravce - na zkušební okruh do Węglewa u Żmigródu. Tam probíhaly jízdní zkoušky, po jejichž vykonání dopravce získal schválení této řady od polského drážního úřadu Urząd Transportu Kolejowego.
Již na konci srpna se lokomotivy objevily ve své nové domovské stanici Lublin Tatary a od počátku září jsou nasazeny na svou první pravidelnou relaci. Jedná se o přepravy černého uhlí z dolu Bogdanka na východě Polska do největší polské černouhelné elektrárny v Kozienicích, přesněji řečeno mezi přípojovou stanicí Jaszczów na straně dolu a stanicí Świerże Górne na straně elektrárny (délka trasy 119 km). Zajímavostí těchto přeprav je především značná hmotnost vlaků, kdy jedna lokomotiva této řady veze až 47 ložených vozů, tj. 3760 hrubých tun.
Přiložené snímky zachycují lokomotivu 66003, resp. 92 51 365 0 002‑0 PL‑FPL. Na horním snímku z 27. srpna lokomotiva odpočívá ve svém nynějším působišti, stanici Lublin Tatary. Dolní snímek z 31. srpna pak dokumentuje jízdu vyrovnávkového vlaku do Jaszczówa v úseku Lublin - Lublin Tatary.
Text Petr Štefek, foto Marcin Purc

 
<<<    2006    Leden  Únor  Březen  Duben  Květen  Červen  Červenec  Srpen  Září  Říjen  Listopad  Prosinec     2008    >>>
© SPŽ 2007