Nákladní doprava na Českolipsku v GVD 2004/2005Podobně, jako v předchozích letech, lze i v letošním grafikonu zaznamenat pokles objemu i rozmanitosti přepravované zátěže. S tímto jevem souvisejí i každoroční organizační zásahy do existující sítě nákladních vlaků a obdobná opatření v tvorbě oběhů a výkonů hnacích vozidel a čet. V tomto směru sice nejde o situaci, která by v naší republice byla něčím výjimečným, nicméně v porovnání s dobami ještě nedávno minulými lze hovořit o evidentním úpadku či útlumu. Tento článek nechce hledat příčiny ani řešení tohoto stavu, ale chce pouze shrnout současnou, dosud přežívající místní nákladní dopravu na Českolipsku, spadající do působnosti uzlové žst. Česká Lípa a Provozního střediska Česká Lípa.
Nasazení hnacích vozidel
Oproti loňskému GVD nastaly opět určité změny v turnusech a obězích hnacích vozidel. Veškerá nákladní doprava byla v GVD 2003/2004 turnusově vedena lokomotivami řady 742. Hlavní změnou se stal příchod lokomotiv řady 743 z PJ Liberec do PS Česká Lípa (a PJ Děčín), které řadu 742 na určitých výkonech nahradily, a to v nově vytvořeném dvoudenním oběhu v TS 752. Během celoročního působení se v České Lípě vystřídaly 743.007 až 009, v průběhu grafikonu přibyla ještě 743.006 (zprvu vyčleněna především pro posun v pískovně v Jestřebí). Vzhledem k různému technickému stavu zmíněných strojů se v turnusové službě střídavě objevovaly všechny ze čtyř uvedených lokomotiv, včetně 743.006. V případě jejich vyššího správkového stavu byla z PJ Děčín zapůjčena některá z lokomotiv řady 742 (742.077, 742.177, 742.252), eventuálně byly využity domácí záložní 742.225 a 742.236 (ve dvojici i samostatně) či ex-rumburská 742.130. S nástupem platnosti nového GVD dochází ke změně. Jednak jde o naplánovaný odchod řady 743 z České Lípy (a Děčína) zpět do Liberce. Její posty po roční pauze opět obsadí řada 742 českolipského depa. Část původně českolipských lokomotiv řady 742 (inv. čísla 156, 171, 316 a 454, o rok dříve rovněž 217, 305, 342 a 396) byla v roce 2004 předána do PJ Liberec (neuvádíme odejité stroje, které byly do České Lípy původně předány pro vozbu odklonových vlaků při koridorových výlukách v SRN). Pro GVD 2004/2005 tedy v České Lípě zůstaly pouze 742.035, 742.225 a 742.236. Větší a rozmanitější množství lokomotiv řady 742 se stalo minulostí a v nově vytvořené TS 753 zbylo místo pro jednu lokomotivu řady 742. Na jejích bedrech leží výkony na postu staniční zálohy v České Lípě (staniční posun a obsluha vleček a žst. Česká Lípa město), Mn 83910 / 83911 do Nového Boru a zpět a "papírově" i večerní Mn 83905 / 83906 do Zákup a zpět. Staniční záloha rovněž provádí vozbu manipulačních vlaků, vedených podle potřeby, po boku svých kolegyň zaskakuje v osobní dopravě místo neschopných motorových vozů řady 810 (evergreen letošní letní sezóny) či 843 a dále se může objevit při vedení mimořádných ucelených nákladních vlaků. TS 753 je kmenově obsazena lokomotivou 742.035, která je v případě neschopnosti nahrazena jakýmkoliv způsobem. Z počátku roku byla střídána stroji 743.008 a 009 z TS 752, na jaře byla zastoupena zapůjčenou 742.252. V letních měsících se pro vleklé technické potíže 742.035 objevily v TS 753 děčínské stroje 742.077 a 742.177 (které ovšem v České Lípě zaskakovaly především za neschopné lokomotivy řady 743), z českolipských 743 to byla nejčastěji 743.006. V neposlední řadě byly nasazeny domácí 742.225 a 236 a v době největší nouze zaskočila jedenkrát i topírenská 703.042 na posunu v žst. Česká Lípa hlavní nádraží.
Lokomotivy 742.225 a 742.236 byly spojeny trvale do dvojice s cílem vytvořit dispečerské vozidlo pro řešení mimořádných situací. Těmi je obvykle odvoz ucelených nákladních vlaků kotlových vozů, které přes Českou Lípu projíždějí, vozba ucelených souprav s obilím z Mimoně a Jestřebí a případně záskoky za turnusové stroje řady 743. Vysoké správkové procento lokomotiv řady 743 a nekonečný kolotoč jejich náhrad způsobily několikeré rozdělení této dvojice a nasazení obou lokomotiv izolovaně na různé výkony. Mimořádné situace byly před ustavením této dvojice řešeny nasazováním "putovních" děčínsko-rumbursko-českolipských dvojiček lokomotiv řady 742 (naposledy 742.177 + 742.130). V horším případě byl odvoz mimořádné zátěže proveden turnusovými vozidly, navrátivšími se ze svých výkonů, dle potřeby doplněných o staniční zálohu 742.035. Pro mimořádné výkony v nákladní i osobní dopravě, zejména ale pro posun v pískovně v Jestřebí a mimořádnou službu v čele ucelených vlaků s pískem jsou v České Lípě rovněž využívány záložní lokomotivy řad 750 a 753. Nasazení v čele vlaků s pískem jsou prováděna v tom případě, kdy pro vlak do Jestřebí nepřijede kmenově nasazovaná lokomotiva řady 742 PS Nymburk (obvykle najíždí strojně, případně přiveze vyrovnávkový vlak). Českolipský "brejlovec" poté vlak vede až do Nymburka. Ještě v první polovině letošního roku šlo standardně o domácí 753.001 (T478.3001), 753.006, 750.335 a 750.401 (krátkodobě rovněž 750.311, případně další). Množící se zápůjčky těchto strojů do PJ Děčín nakonec vyústily v jejich předání. Nicméně od listopadu je do České Lípy z Děčína zapůjčena lokomotiva 753.192. Využívána je opět zejména pro posun v jestřebské pískovně.
Základní síť pravidelných nákladních vlaků v GVD 2004/2005 a změny s novým GVD 2005/2006
Veškerá zpracovaná zátěž z / do České Lípy je soustředěna do Pn vlaku Děčín - Česká Lípa a zpět (do konce grafikonu Pn 63620 / 66321). Jde o kmenový vlak mezi vlakotvornými stanicemi Česká Lípa a Děčín a koneckonců o jediný zbylý průběžný nákladní vlak, do kterého je soustředěna nashromážděná zátěž manipulačních vlaků. Denní vytíženost vlaku je různorodá. Příkladem mohou být reálně nastalé situace, kdy z Děčína vlak přiveze do České Lípy jediný vůz, načež ke zpáteční cestě je v České Lípě nashromážděno přes 40 vozů, které ani nelze najednou odvézt (s ohledem na kapacitní možnosti vlaku i jednotlivých stanic). Jde ovšem o náhodné případy. Pro průvozy v relaci sever - jih jsou sice dosud zakresleny trasy Pn-vlaků mezi stanicemi Rumburk - Nymburk (Bakov nad Jizerou), nicméně k jejich využití obvykle není důvodu, protože žádné běžné zásilky již takto prováženy nejsou. Průběžné vlaky mezi stanicemi Rumburk a Nymburk jsou minulostí, a tak jsou tyto trasy využity pouze při odklonech, resp. při jízdách souprav kotlových vozů do / z SRN. Běžné kusové zásilky z Rumburku na jih navíc léta jezdí nuceně přes Děčín (nákladní spojení mezi Jedlovou a Novým Borem neexistuje). Od nového GVD ovšem dochází ke změně (viz dále).
Podobně na západo-východním rameni Děčín - Liberec neexistuje přímé nákladní spojení. Případná zátěž, příchozí Pn-vlakem z Děčína, pokračuje druhého dne manipulačním vlakem Česká Lípa - Liberec. Separátní vlaky Děčín - Česká Lípa - Liberec projíždějí obvykle v rámci organizování odklonové vozby při konání výluk na sousedních tratích. Děje se tak ovšem zřídkakdy. Přeprava běžné kusové zátěže mezi uvedenými stanicemi je nulová, nepočítaje přetahy souprav vozů k deponování. V některých případech je ovšem nevyužití trasy Děčín - Česká Lípa s pokračováním na Liberec nepochopitelné. Konkrétně jde například o dodávky uhlí ze severočeské pánve do žst. Jablonné v Podještědí, které jsou dosud vedeny přes Nymburk, Bakov nad Jizerou, Turnov a Liberec. Případně v minulosti (ještě např. v roce 2004) bylo zaznamenatelné opakované trasování spěšninových vozů z Liberce do České Lípy přes Turnov, Nymburk, Ústí nad Labem a Děčín (nešlo o odklony zapříčiněné výlukovou činností). Současnou místní nákladní dopravu na Českolipsku tedy pokryje struktura čtyř párů pravidelných nákladních vlaků: jednoho páru Pn-vlaku a tří párů vlaků manipulačních. Praxe je tedy prostá: zátěž, přicházející podvečerním Pn 66321 z Děčína do České Lípy, je pak druhého dne ráno rozvážena manipulačními vlaky do Bělé pod Bezdězem (Mladé Boleslavi), Jablonného v Podještědí (Liberce) a Nového Boru. Pro úplnost ještě uvádíme tzv. "přístav", tedy vlak Mn 83671 z České Lípy do Jestřebí. Jeho hlavním úkolem je příprava naložené zátěže z vlečky "lesy" v žst. Srní u České Lípy k převzetí vlakem Mn 83501 druhého dne. Lokomotiva poté pokračuje do Jestřebí, odkud koná postrkovou (resp. přípřežní) službu na vlacích s pískem do žst. Bezděz spolu s vlakovou lokomotivou řady 742 PS Nymburk; případně vlak vede, a to až do Bakova n. J. Večer se vrací strojně do České Lípy. Zátěž, nashromážděná z výše uvedených směrů (a z České Lípy) vracejícími se manipulačními vlaky, putuje stejnou cestou, tedy večerním Pn 63620, do Děčína. V GVD 2005/2006 bude praxe stejná; změnou bude pouze posun časové polohy Pn-vlaku při jízdě z Děčína, související s prodloužením jeho trasy (viz dále).
Pn 66321 / 63620 je v současném GVD 2004/2005 zaváděn pravidelně od pondělí do pátku a veden turnusově děčínskými četami na strojích řady 743 PJ Děčín (743.004, 005, resp. 006 před zápůjčkou do Č. Lípy), což je novinka letošního grafikonu. Reálně se v čele vlaku objevují i lokomotivy řady 742 (742.077, 742.177, 742.344 atd.). Poněkud odchylně vlak jezdí v sobotu a neděli: sobotní výkon slouží zejména pro odvoz turnusové lokomotivy řady 743 (nebo zapůjčené 742) z České Lípy k provoznímu ošetření do PJ Děčín (strojvedoucí se vrací Rg výkonem zpět do České Lípy). V neděli je pak pod hlavičkou Pn navážena z Děčína zaskakující lokomotiva a obvykle s sebou přiváží do České Lípy i zátěž. Za účelem prohlídek odjíždějí do Děčína lokomotivy pochopitelně i strojně. Českolipské stroje se v průběhu grafikonu objevovaly v čele vlaku častěji, a to z důvodu vysokého správkového procenta děčínských strojů řady 742 a 743. V tomto případě pochopitelně odvezly nejprve zátěž z České Lípy, načež se vrátily se zátěží z Děčína. Časové polohy vlaku se oproti loňsku téměř nezměnily, nicméně dodržení odjezdu večerního Pn 66321 z České Lípy v nešťastně naplánovaných 19.43, při častých zpožděních protijedoucího R 691 "Valdštejn", bývalo nemožné. Vlak obvykle opouštěl Českou Lípu i s hodinovým zpožděním, tedy za tmy. Nasazením českolipských 742 se částečně vrátil stav z předcházejících grafikonů, kdy byl vlak plně v režii českolipského depa. Tehdy byl rovněž logicky výchozí z České Lípy a končil návratem z Děčína po 23. hodině. Současnost je pochopitelně opačná - výchozí stanicí je Děčín hlavní nádraží nákladové s odjezdem v odpoledních hodinách (odj. 17.14). V loňském GVD 2003/2004 byla na jediném páru Pn 63620 / 66321 turnusována řada 742 (výjimečně zastoupená řadami 750, 753) nejčastěji se stroji 742.225, 236 a 454. V předloňském GVD 2002/2003 trvala ještě léta fungující praxe dvou (původně tří) párů Pn vlaků, a to dopoledního Pn 63620 / 66321 a večerního Pn 63622 / 66323. Vlaky byly turnusově vedeny řadou 750 PJ Česká Lípa (standardně vlak vozila T478.3001). Konec turnusování "brejlovců" na zmíněném výkonu znamenal konec turnusové služby této řady v českolipském depu vůbec. Při využití stanovené zátěžové normy vlaku při cestě z Děčína do České Lípy (do stoupání) je prováděna postrková služba z Benešova nad Ploučnicí do Františkova nad Ploučnicí (nezavěšeně), a to strojem řady 742 nebo 743 PJ Děčín. V praxi opět několikrát nastala situace, kdy pro nedostatek volných lokomotiv v PJ Děčín byla využita pomocná lokomotiva z PS Česká Lípa (zavěšený postrk nebo přípřež v celé trase vlaku).
Do nového GVD 2005/2006 jsou zanesena určitá opatření, která přinesou opět další změny ve výše popisovaném stavu. Předně s koncem současného GVD 2004/2005 přestane jezdit jediný pár pravidelného průběžného nákladního vlaku ČD mezi stanicemi Děčín a Rybniště přes Česku Kamenici (po trati 081; pár Pn 66617/6 - Pn 66619/8). Trasa bude bez přečíslování trvale přesměrována přes Českou Lípu, odkud přes Nový Bor a Jedlovou (po trati 080) dospěje do Rybniště. Fakticky to tedy znamená, že v úseku Děčín - Česká Lípa bude využito kapacity existujícího spojení Děčín - Česká Lípa - Děčín (Pn 63620 / 66321); oba proudy budou sloučeny. "Nový vlak" tedy poveze v tomto úseku nejen veškerou zátěž do / z České Lípy, ale také zátěž do / z Šluknovského výběžku. Místo podvečerní jízdy z Děčína do České Lípy bude oprášena zrušená dopolední trasa. Do čela vlaku se turnusově vrátí "brejlovci" řady 750, a to z PJ Děčín. Budou nasazováni v jednodenním oběhu v TS 741. Ve dnech pracovního klidu odvezou pár R 691 / Sp 1598 do Liberce a zpět. Časové polohy nového páru Pn 66617/6 (Děčín - Česká Lípa - Rybniště) a Pn 66619/8 (zpět)
Pár manipulačního vlaku Mn 83901 / 83900 Česká Lípa - Jablonné v Podještědí - Liberec a zpět tvoří jediné nákladní spojení České Lípy a Liberce. Zaváděn je v pondělí až pátek. Jeho úkolem je nejen obsluha nácestných stanic, ale i provážení průběžných zásilek mezi oběma vlakotvornými stanicemi. Konkrétně jde o přetahy vozů, určených na deponování (do České Lípy či Jablonného v Podještědí), dále návoz prázdných vozů řad Res a Eas do České Lípy, určených k nakládce dřeva (vozy bývají obvykle vypravovány z žst. Frýdlant v Čechách). Po zrušení Stanice technických prohlídek v České Lípě v roce 2004 jsou popisovaným vlakem přepravovány nákladní vozy za účelem opravy do Opravny vozů PJ Liberec. Nácestné stanice, ve kterých vlak manipuluje, jsou Mimoň, Brniště a Jablonné v Podještědí. Úsek mezi Jablonným a Libercem je bez obsluhy vzhledem k organizaci vozby tohoto manipulačního vlaku. Z České Lípy výchozí Mn 83901 vede českolipská četa a se strojem řady 743. Z Liberce vyjíždí Mn 83900 s turnusovou lokomotivou řady 749 (reálně 749, 750, 751 a 753 PJ Liberec, v krajním případě řada 742). Hnací vozidlo dle oběhu přechází v Liberci na Mn 83900 z vlaku R 697, který přiveze z Děčína. V praxi ovšem manipulační vlak mnohdy odváží náhradní lokomotiva některé z řad 749 až 753. Liberecká část "manipuláku" jezdí trvale bez vlakové čety a neobsluhuje tedy žádnou z nácestných stanic. Oba vlaky se setkávají v Jablonném v Podještědí. Českolipská četa zde předpřipraví zátěž do Liberce k převzetí libereckým strojem, který po jejím převzetí odjíždí (často se ovšem liberecká lokomotiva vrací strojně, bez zátěže). V případě, že z Liberce přijedou vozy do Jablonného, provede českolipská četa obsluhu stanice. Po převzetí z Liberce dovezené zátěže odjíždí.
Od nového GVD 2005/2006 nastává zásadní změna. Předně dochází k posunu časových poloh vlaku Mn 83901 s odjezdem z České Lípy již v 6.10 a příjezdem do Liberce v 11.36. Zpáteční trasa Mn 83900 vyjíždí z Liberce ÚTD ve 12.30 a do České Lípy dorazí v 15.59. Kromě toho bude vlak nově zaváděn i v sobotu. Organizace oběhů hnacích vozidel a čet se změní zásadně - vlak nebude veden úsekově libereckou a českolipskou četou (s přepřahem v Jablonném), ale povede jej v celém úseku lokomotiva řady 742 PS Česká Lípa z TS 741 (výkon veden pod PJ Děčín). Od nového GVD dále dochází ke zrušení trasy Mn 83905 / 83906 z České Lípy do Zákup a zpět.
Pro relace jižně od České Lípy jezdí rovněž jediný nákladní vlak (nepočítaje trasy pro "písky"), kterým je pár Mn 83501 / 85300 do Mladé Boleslavi a zpět. Jeho úkolem je průvoz zátěže směřované z České Lípy na jih a dále obsluha nácestných stanic a jejich vleček. Obsluha českolipskými četami a stroji je prováděna pouze v úseku Česká Lípa - Okna (Srní u České Lípy, Jestřebí, Doksy, Okna), průvoz pokračující zátěže je proveden do Bělé pod Bezdězem. Tam dochází k vzájemnému předávání zátěže mezi českolipskými a mladoboleslavskými stroji a četami (PS Mladá Boleslav vede vlak ve zbylém úseku). Obsluhu stanice Bělá pod Bezdězem včetně vlečky Dehtochema a obsluhu vlečky Papírny Bělá (odbočuje z hradla Papírny u Bělé pod Bezdězem zastávky) provádí mladoboleslavská četa. Pro fotografy příjemnou změnou v průběhu letošního GVD bylo posunutí doby odjezdu Mn 83501 z České Lípy z původních 4.20 na dosavadních 6.05. Vlak je pravidelně zaváděn od pondělí do soboty. Od nového GVD 2005/2006 je odjezd z České Lípy posunut na 6.25, návrat na 10.31. Vlak bude zaváděn každý den kromě dnů pracovního klidu.
Pravidelně trasované zásilky, vedené zmíněným manipulačním vlakem přes Bělou p. Bezdězem, tvoří zejména nádržkové kontejnery ložené chlórem ze Spolany Neratovice pro DIAMO Stráž p. Ralskem, vozy ložené dřevem z žst. Srní na vývoz, jedoucí směrem na Nymburk a prázdné vozy do žst. Jestřebí pro Provodínské písky (i ucelené soupravy). Vyrovnávkové soupravy do provodínské pískovny silně vytěžují jinak málo využitý manipulační vlak.
Ložené vozy z provodínské pískovny jsou v "manipuláku" vedeny v tom případě, že jde o zásilky, určené pro maloodběratele (ovšem pouze do normy zátěže vlaku). Obvykle jde o skupinky vozů řad Faccs a Eas Českých drah, jejichž odběrateli jsou nejčastěji Šmeral Brno se stanicí určení Brno-Maloměřice, případně přímo obvod DKV Brno.
Dále jde o nárazové zásilky pro potřeby dalších Provozních jednotek ČD (Děčín, Olomouc, Nymburk apod.). I tyto soupravy mohou z Jestřebí pochopitelně odcházet separátně v případě ložení většího počtu vozů (obvykle jde o vozy pro DKV Brno). V pískovně jsou rovněž nakládány méně početné skupinky nebo samostatné vozy soukromých dopravců - rovněž maloodběratelů. Z letošního roku lze jmenovat např. OKD, Doprava Ostrava s občasnými jednovozovými zásilkami ve voze řady Uacs (Raj) do Kladna-Dubí, z dřívější doby šlo opakovaně např. o vozy řady Faccs (Sas) Severočeských dolů-Kolejové dopravy Tušimice (byly ještě prováženy přes Českou Lípu).
Ze směru od Bělé p. Bezdězem rovněž přicházejí prázdné výsypné vozy, tzv. "rakve", určené do žst. Mimoň k nakládce obilí (výjimečně mohou jet za stejným účelem do žst. Jestřebí).
Ve směru přes Českou Lípu do Bělé pak manipulačním vlakem odcházejí ložené "uhláky" ze severočeské pánve do Doks, prázdné nádržkové kontejnery z Brniště zpět do Neratovic a případně odkloněné "rakve" s obilím z Mimoně (případně ze sila v žst. Jestřebí, pokud nejedou přes Českou Lípu). V případě konání výluky na trati 081 v úseku Česká Lípa - Děčín, kdy není možné zavedení pravidelného Pn-vlaku v tomto úseku, je patřičná zátěž odkloněna do Mladé Boleslavi, odkud dojíždí do České Lípy právě vlakem Mn 85300 (a stejnou cestou zpět).
Spojení České Lípy s Novým Borem je uskutečněno párem Mn 83910 / 83911. Podrobnosti k vlaku jsou uvedeny v oddíle o nákladní dopravě v tomto úseku. Ucelené soupravy
Ucelené soupravy, jezdící separátně, jsou výchozí a končící pravidelně v žst. Jestřebí, sezónně v žst. Mimoň a ojediněle v žst. Brniště. V závěru stati jsou pro úplnost zmíněny přepravy souprav kotlových vozů. Přes Českolipsko sice pouze projíždějí, nicméně v jejich vedení se objevují vozidla a čety PS Česká Lípa.
Česká Lípa hlavní nádraží
Železniční stanice Česká Lípa hlavní nádraží je příjemcem a odesílatelem vozových zásilek především pro vlečky, nacházející se v jejím obvodu a dále zásilek do žst. Česká Lípa město a do PS Česká Lípa. Vlečky jsou napojeny na spojovací kolej č. 302, která vychází z jižního zhlaví hlavního nádraží a pokračuje kolem depa směrem k Sosnové. Z této koleje se jednotlivé vlečky rozvětvují úvraťově. Na manipulačních kolejích hlavního nádraží je rovněž prováděna úprava nákladů s PLM a mimořádně i nakládka kusových zásilek. Tyto činnosti mohou být rovněž prováděny v České Lípě městě. Vozové zásilky pravidelně přijímají a odesílají vlečky podniků Kovošrot Děčín - divize Česká Lípa, Bombardier Transportation Czech Republic Česká Lípa (Vagónka Česká Lípa), SaM Silnice a mosty Česká Lípa, TOMEGAS Milevsko a VENDYS&V Česká Lípa. Areály podniků leží v sousedství žst. Česká Lípa hl. n., resp. PS Česká Lípa. Obsluha jejich vleček je úkolem lokomotivy na postu staniční zálohy. Je prováděna obvykle v ranních hodinách (po sedmé hodině) a dále v období mezi 12. a 14. hodinou - záleží na momentální vytíženosti stroje a posunové čety (manipulační vlaky, staniční posun apod.). Zátěž je z hlavního nádraží obvykle přivážena najednou, načež je postupně prováděna obsluha jednotlivých vleček. Vozy z vleček jsou pak obdobně nejprve popořadě seskupeny, a poté je odvezeny do hlavního nádraží. Jsou-li součástí obsluhy vleček i těžké ložené soupravy na vlečku Vendys, "záloha" si je připravuje separátně na 302. koleji pro samostatnou jízdu po skončení obsluhy ostatních vleček. Do provozního střediska Česká Lípa přicházejí nejčastěji zavřené vozy a uhláky pro zvláštní účely železnice z jednotivých DPOV a PSO se součástkami, dále kotlové vozy s PHM a oleji. S prádznými a loženými vozy posunuje mezi hlavním nádražím a depem lokomotiva topírenského posunu. Na tomto výkonu jsou střídavě nasazeny 703.042 a 799.020.
Na vlečce Kovošrotu Děčín, divize Česká Lípa jsou nakládány vozy řady Eas (výjimečně řady Es) zpracovaným kovovým odpadem, soustředěným do českolipské základny z okolních sběrných míst. Největší objem zpracovaného materiálu odchází z vlečky běžně koncem měsíce v přibližně čtyřvozových zásilkách. Zvýšený objem nakládky bylo možno zaznamenat např. v druhé polovině měsíce září letošního roku, kdy kovošrot nakládal zrhuba čtyřikrát do týdně šesti- až desetivozové soupravy (!). Tento stav vyvolal i mimořádná opatření v nákladní dopravě (s ohledem na normu Pn-vlaku do Děčína i kapacitní možnosti dotčených stanic), která obvykle vyústila v odložení termínu odvozu "neodvezitelné" zátěže o jeden den.
Vozy putují buď do mateřského závodu do Děčína (obvykle při nutnosti převážení), častěji ale rovnou k odběratelům. Do Německa do oceláren ESF Elbe-Stahlwerke Feralpi Riesa, odkud pak recipročně do naší republiky putují hotové hutnické polotovary. Odběratelem vozových zásilek je firma Scholz Essingen bei Aalen. Oproti dodávkám do SRN jsou méně časté zásilky do Polska (k firmě P. P. U. Surmat Częstochowa), směřované přes Liberec a Zawidów. Do Polska obvykle putují litinové a ocelové třísky.
Posun s vozy v areálu podniku zajišťují lokomotivy 703.520 a 703.638 majitele. Lokomotiva 703.520 je na vlečce teprve od konce roku 2004, kdy byla přivezena na korbě nákladního automobilu z brněnského Lokomontu (předtím působila v teplárně v Trmicích). Při nakládce vozů jsou kromě silniční techniky rovněž využívány dva místní kolejové jeřáby EDK 80/3 a není bez zajímavosti, že rovněž slouží k samotném posunu s vozy. Nejde ovšem o ojediněle se vyskytující jev na našich vlečkách. Předávka vozů mezi ČD a kovošrotem probíhá v areálu podniku.
Vlečka podniku Bombardier Transportation Czech Republic - Vagónka Česká Lípa je dlouhodobě pravidelným odběratelem a odesílatelem vozů. Po ukončení nepříliš úspěšné výroby krytých vozů jsou jediným současným vývozním artiklem podniku rámy spodků stoprocentně nízkopodlažních tramvají rodiny Flexity, které v rámci holdingu Bombardier odcházejí na dostrojení do Cách (žst. Aachen-Nord; odběratelem je Duewag). Jednovozové, resp. dvouvozové a výjimečně i třívozové zásilky vozů řady Res s konstrukcí, ukrytou pod typickou modrou plachtou, opouštějí vagónku téměř denně směrem na Děčín či Cheb. Prázdné vozy na vlečku přicházejí obvykle při ranní obsluze, ložené ji opouštějí zpravidla odpoledne, méně často ráno. Vlečka, jako jediná z popisovaných, disponuje mimo areál podniku situovaným předávacím kolejištěm, na kterém dochází k výměně zátěže mezi lokomotivou ČD a vlečkovou lokomotivou. Tou je dodnes provozní a spolehlivá "kaluga" 706.551 (T203.0551) sovětské výroby. Do konce roku 2002 se v podniku ještě nacházela odstavená lokomotiva 701.532, než byla odkoupena spolkem Klub přátel lokálky z Kamenického Šenova, který ji využívá jako provozní historické vozidlo. Nestává se často, aby lokomotiva méně rozšířené řady vydržela v provozu déle, než typická česká průmyslová lokomotiva některé z řad 700 až 703. Předávací kolejiště je dvoukolejné, původně rovněž s kolejovou váhou. Z předávacího kolejiště odbočují tři obloukové větve do areálu vagónky; využívána je zejména ta vnější, vedená souběžně s ulicí Tovární.
Kdysi rozsáhlé vlečkové kolejiště společnosti ŽOSKA Česká Lípa (resp. ŽOS, Železniční opravny a strojírny), přístupné i z děčínského zhlaví hlavního nádraží a z lokomotivního depa ČD, je dnes téměř nevyužito, případně již z větší části sneseno. V rozlehlém areálu bývalých železničních opraven dnes podniká větší množství různých firem, ale jen dvě využívají k přepravě svých nákladů služeb železnice. Předně jde o milevskou firmu TOMEGAS, jejíž českolipská pobočka má v areálu zřízenou stáčírnu LPG pro místní síť čerpacích stanic. Obrat na vlečce je slabý (řádově kolem pěti vozů měsíčně). Majitel disponuje trojicí vlastních vozů řady Zagks československé výroby, které fungují jako zásobníky a vlečku opouštějí jen v mimořádných případech. Směs plynů je tedy přepravována ve vozech nejrůznějších zahraničních majitelů z Německa (TTG Tyczka Transport, VTG Hamburg, Aretz & Co. Krefeld) a Švýcarska (Transgaz Corseaux, Schröder & Klaus & Co. Zug (Wascosa), Ermewa-SA Genéve). Směs příchází obvykle z Ingolstadtu, kde je nakupována u firmy Esso (prostřednictvím firmy Vitalis Handels Wien), dále z Landshutu od OMV Deutschland, resp. z žst. Neustadt (Donau) z tamní Bayernöl Raffinerie, a to přes firmu TRANSA Spedition Frankfurt (Oder). Jednou z nástupnických společností bývalé ŽOSKY je společnost DOSKA Česká Lípa. Část komponentů z oblasti silnoproudé zabezpečovací drážní techniky přepravuje po železnici. Narozdíl od firmy TOMEGAS ovšem nakládku neprovádí přímo v areálu bývalých ŽOS, kde společnost podniká, ale v žst. Česká Lípa město. Nízkostěnné vozy s armaturami a dalšími součástmi odcházejí cca jednou do měsíce do Přerova, resp. Bohumína (odběratelem je firma Trakce Ostrava).
V roce 1994 byla v západní části tehdejšího areálu ŽOS položena vlečka do stáčírny topného oleje pro potřeby přilehlé kotelny ŽOS, s níž se mj. počítalo jako topným zdrojem pro českolipskou městskou část Dubici. Za tímto účelem byl na vlečku ovšem údajně vypraven jediný vlak. V současnosti již z kotelny téměř nic nezbylo, technologie byla prodána a původní areál připomíná již jen správní budova, přerušené topné sítě a identifikační bod - komín s logem ŽOS. V roce 2000 areál i s vlečkou koupila českolipská firma VENDYS & V, obchodující s topnými oleji. Do té doby se rovněž datuje počátek vozby souprav kotlových vozů s benzínem a motorovou naftou na tuto vlečku. Jejich odběratelem je ovšem firma KM PRONA Rynoltice (dříve Brniště), provozující rozsáhlou síť čerpacích stanic v Českolipsku a okolí. Firma VENDYS & V vlečku sama nevyužívá - své potřeby plně pokryje autodopravou. KM PRONA vlastní vlečkou nedisponuje, takže k překládce vozů do svých autocisteren smluvně využívá právě vlečku Vendys. Několikavozové soupravy přicházejí do České Lípy vlakem Pn 66321 cca jednou do měsíce z České rafinérské z Litvínova. Vozy na vlečku Vendys obvykle způsobí překročení zátěžové normy "průběžky", což si vyžádá zařazení postrkové lokomotivy. Koncová část vlečky je dvoukolejná - jedna kusá kolej prochází zastřešenou stáčírnou, druhá kusá, vedená paralelně, je odstavná. Na vlečku Vendys vede dlouhá spojovací kolej od jižního rozvětvení ostatních vleček (Vagónka, Kovošrot, Panelárna a Obalovna) někdejšími sklady a bývalým kolejištěm ŽOSKY kolem stáčírny firmy TOMEGAS souběžně s ulicí Tovární.
Na druhou stranu od vlečkového rovzvětvení koleje č. 302, směrem k Sosnové, je situována vlečka obalovny a betonárny podniku SaM silnice a mosty Česká Lípa (dříve Silnice Ústí nad labem, podřízeno závodu Liberec). Podnik disponuje parkem vlastních vozů řady Uacs (Raj). Využívá jej k přepravě mletého vápence z Vrchlabí z tamní mlýnice Krkonošské vápenice Kunčice nad Labem. Obrat na vlečce je slabý a nárazový, nejvýše do pěti jednovozových zásilek měsíčně především v letní sezóně. Do popisovaného kolejového rozvětvení je dodnes zapojena bývalá vlečka Panelárna do dnešního podniku EKAS (Ekonomické konstrukce a stavby Česká Lípa) v průmyslové zóně. Vlečka těsně lemuje areál kovošrotu, odkud pokračuje do průmyslové zóny u Obecního lesa. Tato vlečka je již ovšem nesjízdná pro značný výskyt náletových dřevin (ovšem kolejový rošt je ve velmi dobrém stavu). K jejímu využití již není důvodu.
Rozlehlý areál panelárny je dnes rozdroben mezi množství různých stavebních firem, z nichž některé v minulosti služeb vlečky rovněž využívaly.
Pro úplnost uvádíme, že z vlečky Panelárna ještě odbočovala (před křížením s ulicí U Obecního lesa) větev do městských jatek (dnešní společnost LIMAS). Tato vlečka již v současnosti neexistuje. Vlečkové propojení hlavního nádraží a Provozních dílen ČD PJ Česká Lípa v českolipské městské čtvrti Svárově je poslední z blíže popisovaných vleček. Areál původních dílen, které byly vybaveny zejména pro opravy a lakování motorových vozů řady 810, byl v září roku 2004 prodán firmě ProInex Ústí nad Labem (podniká v oblasti kovovýroby). Posledním opraveným vozidlem byl českolipský motorový vůz 810.256 v červenci 2004 (zároveň zde obdržel polyuretanový ekolak dle užívaného nátěrového schématu). Firma kolejové napojení svého areálu do stanice nevyužívá, takže (zatím) poslední jízda z dílen po vlečce se uskutečnila letos 8. listopadu. Do depa PS Česká Lípa byla definitivně přepravena muzejní parní lokomotiva 524.1110 se svým doprovodným ubytovacím vozem "pancéřákem", do té doby zde deponovaná. Pro úplnost výčtu je nutné zmínit: bývalé kontejnerové překladiště ČSKD Intrans, napojené na jižní zhlaví hlavního nádraží, s ním paralelně vedenou kusou kolej Montážní základny (dříve sloužila k odstavování vozů STO Česká Lípa a vozů správkových) a dvě vlečky do areálů zmíněného SDC - českolipského Stavebního oddílu, odbočující z lovosické části kolejiště hlavního nádraží. Ty jsou, jako jediné, využívány (deponování strojní podbíječky, obytných a výsypných vozů, SVP 72 a vozíků MUV 69).
Česká Lípa město
Trať 080, úsek Česká Lípa - Nový Bor
Trať 080, úsek Česká Lípa - Bělá pod Bezdězem
Z kolejiště žst. Srní u České Lípy odbočují dvě vlečky: "pila" Českých dřevařských závodů Praha a "lesy" společnosti FOREST Česká Lípa. Na vlečce dřevařských závodů se zpracovávala kulatina na trámy a fošny; dřevní hmota byla dovážena na plošinových vozech. Podnik disponoval vlastní lokomotivou 409 Da 531 polské výroby (Zastal Zielona Góra), kterou odkoupil z Papíren Loučovice v roce 1987 (náhradou za svou původní lokomotivu BN 60 z roku 1957). V současnosti se již polský "kocour" na vlečce nenachází (odprodej) a vlečka není obsluhována. Na vlečce FOREST Česká Lípa je nakládána dřevní hmota vytěžená v okolních borových lesích. Upravená kulatina je nakládána do vozů řady Res (RIV) a Eas a odchází k vnitrostátním a zahraničním odběratelům. V České republice do papíren ve Štětí (Mondi Packaging Paper Štětí; cílová stanice Hněvice) ve vozech řady Eas a do Ždírce nad Doubravou k tamní Stora Enso Timber ve vozech řady Res. Zahraniční odběratelé jsou tradičně z Rakouska: v současnosti odchází kulatina v kůře nejčastěji k firmě H. Willenshofer Kinelberg (cílová stanice Summerau) ve vozech řady Eas-u (RIV), případně častěji řady Res (RIV), kterých tu bývá větší dostatek. Přepravu organizuje Hradecká lesní a dřevařská společnost Hradec Králové. Kapacita kolejiště stanice je rovněž trvale využívána pro odstavování prázdných souprav vozů, určených k nakládce v žst. Jestřebí. Jde o výsypné vozy a uhláky pro přepravu písku a soupravy výsypných vozů k nakládce obilnin.
O přepravách písku z vlečky Provodínské písky pro velkoodběratele a o občasných jízdách souprav s obilím je pojednáno ve stati o ucelených soupravách. Nicméně v žst. Jestřebí dobírá zátěž i ranní Mn 83501. Vlečka sila Primagra slouží standardně k odstavování prázdných vozů k nakládce písku - nejčastěji vozů řad Eas a Faccs (Sas, Sasz). Dále jsou na vlečku umisťovány vozy ložené pískem z vlečky Provodínské písky pro minoritní odběratele (viz např. Šmeral Brno apod.). Stejným způsobem bývají na vlečkové koleji soustředěny plošinové vozy a "uhláky" ložené dřevem z žst. Srní u České Lípy (ze Srní je přiváží Mn 83671), pokud nejsou přistaveny k převzetí přímo v Srní. Tímto způsobem je zátěž pohromadě připravena k odvozu ranním Mn 83501. Přepravy písku jsou natolik frekventované a známé, že zastiňují další jestřebské vlečky. První z nich, dosud fungující, je vlečka do obilného sila (dříve Ekoagro). Závod je začleněn do společnosti Primagra Milín (člen skupiny Agropol), v jehož struktuře je organizačně podřízen Výrobně-nákupnímu středisku v Polepech (Mělnicko). Volná kapacita vlečkové koleje k bráně areálu je běžně využívána pro jiné účely, než pro které byla budována - slouží k odstavování prázdných či ložených vozů pro přepravy písku z vlečky Provodínské písky a dále pro odstavování zátěže z žst. Srní. Obvykle jde o vozy řady Faccs (Sas, Sasz) a Eas pro maloodběratele písku a vozy Eas a Res s dřevní hmotou ze Srní; ucelené soupravy vozů na písek se na vlečku odstavují zřídkakdy. V letošním roce nastal boom v nakládce ucelených souprav obilninami na vlečce sila (viz pasáž o ucelených soupravách). Poslední jestřebskou vlečku je Obalovna podniku Dopravní stavby Česká Lípa, přímo sousedící s areálem sila. Vykládka stavebních hmot byla nulová (naposledy se na vlečce nacházel kotlový vůz), takže letošní zrušení napojení vlečky výhybkou OSS 1 na vlečku sila bylo jen vyvrcholením tohoto stavu. Ani jedna z uvedených vleček nedisponuje vlastním hnacím vozidlem. Výjimkou byla pouze pískovna se svým modrým "hektorem" T435.0052, sešrotovaným na vlečce v druhé polovině devadesátých let.
Doksy V současnosti do Doks putují přibližně dvakrát do měsíce jednovozové nebo dvouvozové zásilky mosteckého hnědého uhlí z Třebušic či ledvického ze Světce pro místní firmu Uhloexport Miroslav Pospíšil. Složiště se nachází v areálu stanice. Prádzné vozy se vracejí přes Českou Lípu do žst. Most nové nádraží. Další "využití" kolejiště spočívá v deponování prázdných souprav vozů pro přepravy písku z žst. Jestřebí. Ojediněle jsou v Doksech nakládány/vykládány zavřené vozy s kusovými zásilkami.
Manipulaci s vozy provádí lokomotiva ranního Mn 83501. Z dob již dávno minulých lze vzpomenout na frekventovanou nakládku plošinových vozů kabinami pro kolové stroje ŠT 180, vyráběnými v dokské "traktorce" STS, případně podobně silnou nakládku vozů dřevěnými paletami z místní dřevoimpregny, kde jsou dodnes vyráběny (areál je situován u českolipského zhlaví stanice).
Oblusha žst. Okna je prováděna sporadicky, a to pro potřeby tamních vleček, jimiž jsou Úložiště SDC Liberec (přilehlé ke staniční budově) a skladištní areál Správy státních hmotných rezerv. Jde o areál podél koeljiště stanice, sloužící pro deponování rezerv především stavebních konstrukcí a provizorií a mostních staveb, rovněž využívaný někdejším ústeckým mostním obvodem. V letošním roce pohyb v areálu ožívá, nicméně zajíždění lokomotivy manipulačního vlaku na vlečku neprobíhá. Do roku 2002 zde byla deponována
souprava Stálého zdravotního vlaku s doprovodnými vozy, která byla téhož roku odvezena na likvidaci do SD-kovošrotu Brno. Další kolejiště SDC, situované na druhé straně kolejiště stanice, poblíž staniční budovy, slouží k odstavování vozíku MUV 69 a trvale dvou vozů sdělovací distance (původně byly vozy tři) pro zvláštní účely železnice. Vlečka není obsluhována.
Z tohoto kolejiště je prodloužena kusá manipulační kolej až do velkoskladu někdejšího spotřebního družstva Jednota, který byl v minulosti
významným příjemcem vozových zásilek. Sklad zásoboval síť prodejen a restaurací Jednoty po celém českolipském okrese nejrůznějšími trvanlivými potravinami, cigaretami, konzervovaným zbožím, cukrovinkami, drobnými domácími potřebami, drogerií a pod. Veškeré zboží bylo přiváženo v zavřených vozech, cukrovinky pak konkrétně ve vozech izotermických. Kusá kolej vlečky skladu i sklad samotný existují dodnes, ale k původním účelům již dávno nejsou využívány. Bezděz Stanice je obsluhována podle potřeby zajížďkou Mn 85148 / 85149 z Bělé pod Bezdězem, tedy četou mladoboleslavskou. Kapacita kolejiště je sporadicky využívána pro deponování plošinových vozů. Nájezdové rampy, které pamatují vykládání a nakládání techniky
původních sovětských vojsk z posádek BVP Ralsko, mohou být operativně využívány k nakládání techniky mimoňského Vojenského útvaru. Bělá pod Bezdězem
V Bělé pod Bezdězem se sjíždějí obě protijedoucí větve Mn 83501 / 85300, mladoboleslavská a českolipská. Jak je zmíněno v úvodních odstavcích, obsluha stanice a vleček
v jejím obvodu náleží četě mladoboleslavské. Lokomotiva s četou českolipskou pouze předává a přebírá zátěž. Vlakem Mn 83501 z České Lípy přicházejí občasné zásilky sběrového papíru pro Papírny Bělá. Zavřené vozy
jsou nakládány v Crystalexu Nový Bor a v Pro-EKO Varnsdorf. Vzhledem k dosavadní neexistenci nákladního spojení mezi Jedlovou
a Českou Lípou cestují vozy z Varnsdorfu do České Lípy oklikou přes Děčín. Od nového GVD 2005/2006 pojedou již přes Nový Bor přímo do České Lípy.
Papírny Bělá dále nárazově odebírají mostecké uhlí ve vozech řady Falls (Wap) pro svou kotelnu. Vozy standardně přicházejí v Mn 85300 od Bakova nad Jizerou (tedy opět v úseku, kde je vlak veden mladoboleslavskými stroji a četami). Nicméně například 21. září přišla desetivozová zásilka mimořádně přes Českou Lípu. Do Bělé pod Bezdězem tedy dorazila z opačné strany, zařazena v Mn 83501. Zvýšená zátěž a úseky se stoupáními z České Lípy na Bezděz si společně vynutily použití postrku v podobě "brejlovce" T478.3001; vlakovým strojem byla 743.008. Ostatní přepravy (do papíren např. speciální kotlové vozy holdingu OMYA, uhlí, chemikálie; pro Dehtochemu dehet a upotřebené oleje,
zpět hotová lepenka, do stanice ledivcké uhlí pro firmu Pavel Navrátil apod.) vozebně a manipulačně zabezpečuje PS Mladá Boleslav. Tudíž jim není v článku věnována náležitá pozornost. Trať 086, úsek Česká Lípa - Jablonné v PodještědíPatrně nejrozmanitější vozové zásilky odcházejí z České Lípy ve směru na Jablonné v Podještědí.
Nevýrazný obrat vozů v Zákupech byl definitivně utlumen konecm roku 2004, kdy firma Lesoprakt přesunula nakládku dřevní hmoty do České Lípy. A s ukončením nakládky vozů řady Eas v Zákupech skončil i vlak Mn 93864 / 93865. Šlo o výkon lokomotivy manipulačního vlaku do Jablonného, která si za obsuhou Zákup vždy "odskočila" z Mimoně. V současném GVD 2004/2005 je tento výkon organizován odlišně - večerní zajížďkou Mn 83905 / 83906 z České Lípy (odjezd do Zákup v 20.20, návrat 21.10, veden v pondělí až pátek a ve dnech pracovního klidu). Výkon náleží lokomotivě na českolipské staniční záloze. Nicméně jde pouze o "papírovou" záležitost bez skutečného využití.
V dřívějších letech byla v Zákupech dále ukočena vykládka slovenských vozů řady Uacs (Raj) s hmotami pro významnou místní firmu VEST-IZOL, výrobce zvukově izolačních dílů pro automobilový průmysl. Mimoň Četné vozové zásilky z Mimoně vycházely donedávna zejména z vleček, které se v jejím obvodu nacházejí. Většina z vleček sice existuje dosud, ale až na výjimky již nefungují.
Největší objem přepravy dlouhodobě uskutečňuje vlečka sila, postaveného "na zelené louce" v roce 1980.
Nejvyšší frekvence v expedování ložených souprav letos proběhla v období od března do července. Od roku 2000 areál
i technologie najímá od externího subjektu společnost ZZN Pardubice, které dále organizuje nakládku a v některých případech i expedici loženého zboží. V ostatních případech nakládku objednávají firmy Contraco, Oleaspol a SpedRail Praha, ze zahraničních např. nizozemská Nidera Handelscompagnia Rotterdam. Mezi početnými odběrateli bývají častěji zastoupeni Glencore Grain Rotterdam (do žst. Rotterdam Botlek) a J. Müller do AgriTerminalu v německé Brake/Unterwesser. Do Nizozemska vozy odcházejí trasou Děčín st. hranice / Bad Schandau a Emmerich Gr. / Zvenaar Gr. K přepravě zboží jsou opět využívány soupravy vozové výpomoci DB, deponované na našem území, případně příchozí přímo ze zahraničí. Na vlečce pily společnosti LINETA Česká Lípa, situované na "starém nádraží", je ložena kulatina na vývoz do vozů řady Eas-u (RIV) ČD a Rnooss-uz RailCargo Austria.
Přímo v mimoňské stanici jsou na manipulační koleji u bývalého nákladiště (dnes prodejna stavebnin) nakládány
vozy řady Eas-u (RIV) drceným kovovým šrotem, jímž obchoduje místní firma ODPADY Jaroslav Pavelka.
Surovina odchází do Německa k Stahlwerk Unterwellenborn (trasou přes Cheb), případně k již několikrát zmíněnému
podniku Scholz Essingen bei Aalen (do žst. Hehnigsdorf). Tyto přepravy organizuje firma Pragonet Trade
z Mníšku pod Brdy. V dobách budování železničního spojení České Lípy s Libercem byla trať původně ukončena v Mimoni. Koncová stanice byla situována jinde,
než ta současná. Bývalá mimoňská stanice, dnešní "staré nádraží", je dochována i s původní výpravní budovou dodnes (a dodnes se honosí nápisem Niemes, německou variantou pojmenování obce).
Má dnes statut vlečky a je propojena s "novou" mimoňskou stanicí původní tratí, vycházejí z českolipského zhlaví nové stanice.
Ze spojovací koleje na staré nádraží odbočuje několik vleček: vlečka Pulec Holding, vlečka Agro, výše popsaná vlečka silo a vlečka do letiště VÚ 0432 Hradčany.
Ve starém nádraží je zřízena rovněž zmíněná vlečka pily společnosti LINETA Česká Lípa a dále z kolejiště odbočuje vlečka FALCON. V dnešní době z uvedených vlečkařů funguje pouze silo ZZN Pardubice. Vlečka pily LINETA slouží pouze k nakládce dřeva, pila samotná již v provozu není. Obsluha tzv. tonetky, tedy vlečky nábytkářského
podniku FALCON Mimoň (dříve odštěpný závod 5 státního podniku TON - továrny na ohýbaný nábytek; mimoňský podnik založen již v roce 1870)
byla ukončena letos v červenci v návaznosti na organizační změny v podniku. Zemědělská vlečka Pulec Holding obsluhována dlouhodobě není (v minulosti zde rovněž byla prováděna nakládka hlušiny z klasické dobývací těžby uranové rudy ve Stráži pod Ralskem).
Podobně vlečka do někdejšího vojenského letiště VÚ Hradčany, odbočující ze spojky poblíž areálu obilného sila,
již není využívána (naposledy projeta cca v roce 2000). Kolejové propojení letiště a Mimoně je již z větší části rozkradeno, navíc původním účelům vojenské prostory již neslouží. Krátká vlečka Agro (naproti areálu sila) v minulosti odebírala vozové zásilky kapalných a balených hnojiv v kotlových
a zavřených vozech, dále zásilky kyseliny sírové a ve velkém zde byla vykládána sůl z Polska.
Zásilky kotlových vozů se čpavkem byly zrušeny a přesunuty do České Lípy (viz TOMEGAS, v obchodování se čpavkem již nepokračuje).
Za účelem odvozu jímek z vlečky Agro v letošním roce projevil majitel snahu o jejich přepravu po železnici, nicméně objednaný
zavřený vůz nakonec do Mimoně nedojel. Vyčíslené náklady na jeho přistavení, odvoz a obsluhu vlečky nakonec odběratele odradily. Prostory "nové" stanice rovněž využívá k nakládce a vykládce své kolové techniky vojenská pyrotechnická
posádka z Mimoně do doprovázených transportů. Vlečka do Hradčan (vojenské letiště VÚ 0432) do BVP Ralsko pro tyto (ani pro jiné)
účely využívána není. Ve stanici rovněž může být vykládáno kusové zboží (letos v říjnu např. zásilka dřevěné přepravní skříně s lisem
ruské výroby).
Největší obrat vozů probíhá mezi stanicí a státním podnikem DIAMO - odštěpným závodem Těžba a úprava uranu z nedaleké Stráže pod Ralskem. Vzhledem k dotěžování uranové rudy ve strážské lokalitě a s nastartovaným útlumovým a sanačním programem je objem těchto přeprav oproti minulosti zanedbatelný. Pro místní Mn 83901 / 83900 jde však stále o dominantní relaci. Chemická těžba uranové rudy navázala na předem skončenou klasickou těžbu rudy v ložiscích v Hamru na Jezeře a v dole Křižany. Ve vztahu k železnici je v podstatě jediným hmatatelným pozůstatkem klasické těžby pomník na autobusovém nádraží ve Stráži p. R. Tvoří ho lokomotiva DH 30 D s jedním "huntem". Přepravy hlušiny z klasické těžby uranové rudy po železnici (ve směru Výhybna Žizníkov - Nymburk) byly skončeny v GVD 1990/1991 v souvislosti s ukončením této těžby. V směru opačném, od Nymburka, přicházely pro změnu soupravy s čedičem, který sloužil k zasypávání opuštěných dolů. Podstatou navazující chemické těžby je vhánění roztoků 3 - 5 % kyseliny sírové a kyseliny dusičné vrty z povrchu do podzemních rudonosných ložisek, kde dochází k loužení rudy. Roztoky s rozpuštěnou rudou jsou po vytažení na povrch dále přepracovávány za účelem oddělení získaného uranu za vzniku řady vedlejších produktů v Chemické úpravně. Jak již bylo uvedeno, probíhá v současnosti dotěžování existujících vrtů v souladu se schválenými programy státních institucí. Vzhledem k tomu, že tuto činnost nelze zastavit ze dne na den, předpokládá se její trvání v délce ještě asi třiceti let.
DIAMO pro tyto účely odebírá nejrůznější kotlové vozy s chemikáliemi. Z Lovochemie Lovosice jsou odebírány obvykle jednovozové až třívozové zásilky kyseliny dusičné. Dále jde o obvykle dvou- až čtyřvozové zásilky kyseliny sírové. Ta je v letošním roce nakupována v Polsku, a to v Hutě cynku Miasteczko Sląskie, v ZPUH "Centrochem" Tarnowskie Góry a v podniku Zakłady Górniczo-Hutnicze "Bolesław" Bukowno. Přepravována je v kotlových vozech dodavatelů; vozy překračují hranici v Meziměstí zhruba jednou až dvakrát týdně. V době plné chemické těžby uranu byla kyselina sírová přivážena v ucelených soupravách - přicházela ve směru od Nymburka a dále s využitím žizníkovské spojky do Brniště.
Podnik dále odebírá stlačený čpavek ze Sokolovské uhelné - divize Tlaková plynárna ve Vřesové (jednovozové zásilky ve vozech řady Zagks přijíždějící z Nového Sedla u Lokte). Rovněž nakupuje čpavek ve vodném roztoku (tzv. čpavkovou vodu) v litvínovském Chemopetrolu (člen holdingu Unipetrol). Jde o jedno- nebo dvouvozové zásilky ve vozech řady Zas Unipetrolu Dopravy. V neratovické Spolaně (opět člen skupiny Unipetrol) je nakupován chlór, který je přepravován v nádržkových kontejnerech, jejichž majitelem je DIAMO. Přeprava topného oleje do kotelny DIAMO je zmíněna v sekci o ucelených soupravách.
Radioaktivní roztok je po vytažení z podzemí přepracován v úpravárenských provozech a po oddělení uranu je kyselá fáze opět vpravena do země. Současný odhad množství kyselin v podzemních vrstvách lokality je počítán již na milióny tun. Část finálně přepracovaných kalů je expedována v kontejnerech opět s využitím železnice při cestě do úložišť (odštěpný závod DIAMO GEAM Dolní Rožínka), případně je odebírána zahraničními firmami (viz partie o ucelených přepravách). Prázdné kontejnery přicházejí ze zahraničí do České republiky po vodní cestě do přístavu Mělník-Labe a odtud pokračují po železnici do Brniště, kam dojíždějí vlakem Mn 83901.
K přepravě kontejnerů na chlór slouží několik dvounápravových plošinových vozů řady Lgjns, zařazených pod správou GreenCagro (bývalá nákladní divize Švédských železnic SJ), které DIAMO dlouhodobě najímá od švédské firmy Ågare Rail Combi (Netrail), resp. od druhé poloviny letošního roku (2005) od AX Benet Trnava (zařazeny dosud pod správou 56 ZSSK). Ze Spolany je odebírán vždy jeden vůz / kontejner. Manipulace s kontejnery se provádí na vlastním překladišti s portálovým pneumatikovým jeřábem ČKD PORTOS.
Vlečkové kolejiště DIAMO je rozsáhlé a je rozděleno do několika částí. Jsou jimi vlastní koleje DIAMO v žst. Brniště, vlečka Luhov a sekce Vlečka a vykládka, Chemická úpravna a tzv. pomocné provozy (tyto sekce jsou situovány ve Stráži pod Ralskem). Vlečka a vykládka disponuje seřaďištěm, sloužícím pro odstavování početné flotily prázdných vozů řady Uacs (Raj) DIAMO, které jsou využívány k přepravě mletého vápna z Berouna z Vápenky Čertovy Schody. Původní park vlastních kotlových vozů na přepravu kyselin je dnes již rozdroben mezi subjekty mimo DIAMO, např. Transportservis Beroun. V sekci Vlečka a vykládka rovněž probíhá zpracování výchozích a odchozích vlaků. V areálu jsou dále situovány administrativní budova "dopravy", remízy pro lokomotivy, jejich údržbářská základna, opravna vozů a stanoviště čety traťových dělníků a jejich vozíku MUV 69 (mají na starost údržbu kompletního vlečkového kolejiště od Brniště přes Luhovskou trať až po strážské vlečky). Lokomotivní park DIAMO tvoří v současnosti tři stroje řady 740 inv. čísel 556, 708 a 823. Do provozu je pravidelně nasazován vždy jeden stroj, a to obvykle 740.823. Při jeho neschopnosti zaskakuje 740.708. Lokomotiva 740.556 byla v druhé polovině letošního roku zprovozněna po dlouhodobé odstávce, kdy se permanentně nacházela ve stádiu opravy ve vlečkovém depu. Všechny stroje prošly vyvazovacími opravami v ŽOS Nymburk a jsou opatřeny víceméně jednotným nátěrem skříně v kombinaci modré a žluté barvy.
Z areálu Vlečka a vykládka odbočuje několik větví do dalších sekcí, kterými jsou Chemická úpravna (a přidružené technologické jednotky) a vlečky "pomocných provozů": vykládka práškových hmot (víceméně pro potřeby stavebních podniků), kontejnerové překladiště, vlečka skladu PHM (viz dále), sklady chemikálií a mazutová kotelna. Navážení vozů do jednotlivých částí se provádí sunutím ze seřaďovacího kolejiště sekce Vlečka a vykládka po zpracování příchozího vlaku. Ten přijíždí z Brniště v dopoledních hodinách po převzetí vozů od Mn 83901 (vozy ve stanici připravuje k převzetí lokomotiva manipulačního vlaku). Prázdné vozy z vleček DIAMO jsou stahovány do žst. Brniště buď již dopoledne při příležitosti zajížďky do stanice pro vozy ložené (přivezené Mn 83901), nebo jsou přivezeny při popolední jízdě (k převzetí vlakem Mn 83900). Vlečka skladu PHM v areálu DIAMO dnes patří firmě Butterfly Děčín (dříve BSD Oil Děčín). Firma organizuje cca jednou do měsíce přepravu paliv do svého strážského skladu po železnici v obvykle jednovozových, případně vícevozových zásilkách z Bohumína, resp. z Litvínova (Unipetrol). Využívá k tomu jednak vozy volného oběhu ČD, dále vozy VagonKomercSpeed Praha a dále několik vozů řady Zaes, které od ČD v současnosti najímá. Obsluhu vlečky provádí lokomotiva DIAMO. Vozy s nádržkovými a skříňovými kontejnery, jako jediné, přicházejí do České Lípy standardně od jihu, tedy manipulačním vlakem Mn 85300 z Mladé Boleslavi. Ostatní vozy jsou běžně prováženy vlakem Pn 66321 z Děčína. Do žst. Brniště jsou rovněž směřovány zavřené vozy s kusovými zásilkami pro okolní maloodběratele (což je jev na Českolipsku již vzácný). Jde například o jednovozové zásilky kartonů z Českých Budějovic (vlečka BUPAK) pro firmu SAMIR kysané zelí Brniště. Občasným odběratelem vozových zásilek je firma Praktic Liberec, která je jednou z mnoha firem, podnikajících na pozemcích původně patřících do komplexu DIAMO ve Stráži pod Ralskem. Zabývá se recyklací vyřazených chladniček. Vozy jsou přistavovány na manipulační kolej nákladiště na mimoňském zhlaví stanice. Do Brniště vozy přijíždějí z Třebíče.
Pravidelnou zátěž, směřovanou do Jablonného, tvoří "uhláky" řady Es s hnědým uhlím pro obyvatelstvo a malé zdroje z žst. Světec-Ledvice, resp. Třebušice pro firmu Ing. Lubomír Macháček Praha. I v těchto končinách je objem naváženého uhlí v letošním roce zvýšený, a to zhruba do pěti vozů pětkrát do týdne. Není ovšem bez zajímavosti, že ložené vozy přicházejí do Jablonného poměrně kostrbatou cestou přes Bakov nad Jizerou, Turnov a Liberec, přičemž k ostatním okolním odběratelům (Nový Bor, Doksy) putují přes Českou Lípu. Do Jablonného v Podještědí tedy přicházejí vlakem Mn 83900, ale přiváží je liberecký stroj. Obsluhu příslušné manipulační koleje pak provádí českolipská četa. Pouze v případě výluky v některém z dotčených úseků jezdí ložené vozy přes Českou Lípu. Prázdné vozy odcházejí do pánve (konkrétně do žst. Most nové nádraží) běžně přes Českou Lípu, méně často opět přes Liberec. Zajížďka prázdných uhláků do Liberce je obvykle vynucena jejich poškozením a je spojena s návštěvou v Opravně vozů tamní Provozní jednotky. Dříve byly tyto opravy prováděny v České Lípě. V Jablonném v Podještědí je rovněž nakládána dřevní hmota (průmyslové sloupy a výřezy) na export do Rakouska (pro Stora Enso Timber Brand, do žst. Waldhausen). Přepravu organizuje Stora Enso Timber Ždírec nad Doubravou. Tradičně je surovina ložena do vozů řady Res (pro mezinárodní přepravy) a od letoška i do vozů řady Rnooss-uz RailCargo Austria (se zařaditelskou správou ÖBB, resp. ČD po zápůjčce). Surové dřevo, ložené v Jablonném, odebírá rovněž rakouská firma Donausäge Rudolf Rumplmayr z Ennsu. Ložené vozy odcházejí do Rakouska přes Horní Dvořiště. Organizačně přepravu zajišťuje firma Lesia ze Strážnice. Ve stanici jsou rovněž deponovány nadbytečné a neprovozní vozy (obvykle řady Gags). Kapacita stanice je dále využita pro prázdné vozy řady Eas, určené k nakládce dřeva (i pro žst. Mimoň a Srní u České Lípy).
Ve stanici jsou rovněž sporadicky loženy zavřené vozy kusovými zásilkami (např. do Bochemie Bohumín). Trať 081, úsek Česká Lípa - Police-ŽandovKromě projíždějícího páru Pn 63620/66321 (resp. Pn 66616/66619 od nového GVD), je na trati z České Lípy do Děčína zaváděn podle potřeby ještě pár Mn 83920 / 83921. Vlak je veden z České Lípy (odj. 10.30) pouze do Police-Žandova a zpět (příjezd 12.14) a obsluhuje žst. Stružnice a Police-Žandov. Jeho vozba trvale přísluší lokomotivě na postu staniční zálohy. Od nového GVD 2005/2006 beze změny. Ještě v loňském GVD 2003/2004 byl vlak zaváděn v pondělí, středu a pátek a veden víceméně pravidelně v uvedených dnech, vždy po návratu lokomotivy s manipulačním vlakem z Nového Boru. Nicméně objem přepravy byl dlouhodobě velmi nízký. Ještě po roce 2000 odebíraly žandovské uhelné sklady vozové zásilky s uhlím z Mostecka, vykládka probíhala v žst. Police-Žandov. Ve Stružnici bývala v sezóně častá nakládka jablek. Vliv na pokles objemu přepravované zátěže mělo i zrušení vlečky do podniku Sauer Žandov (dříve ČKD Žandov; výrobce komponentů pro kompresory), odbočující z žst. Police-Žandov. V letošním GVD již vlak prakticky nebyl veden vůbec, protože k tomu není potřeba. Výjimkou byly dvě jízdy do Police-Žandova v červenci, resp. srpnu, kdy místní žandovská firma využila k odvozu svého mobiliáře variantu přepravy po železnici (ve vozech řady Eas). V době konání výluk na trati 080, při kterých dochází k odklánění vlaků s pískem z Jestřebí přes Českou Lípu na Děčín, nastává reálně varianta odstavování prázdných vyrovnávkových souprav od přeprav písku v žst. Police-Žandov při nedostatečné kapacitě stanic Jestřebí, Srní u České Lípy a Česká Lípa hlavní nádraží. Trať 087, úsek Česká Lípa hl. n. - ÚštěkNákladní doprava na trati 087 je v současnosti rozdělena vozebně mezi dvě jednotky: PS Česká Lípa a dnes již bývalou PP Lovosice (zrušena k 1. 10. 2005). V úseku z Lovosic do Úštěka je trasován vlak Mn 87615 / 86714 pp, jehož vozba je v režii lovosických čet. Přestože vlak do Úštěka skutečně jezdí, byť podle potřeby, není mu v článku věnována patřičná pozornost (netýká se tématu). Pro druhou větev, z České Lípy do Úštěka, existuje pár Mn 83610 / 86311 pp, který ovšem není v celé trase zaváděn vůbec, protože k tomu není důvodu. Výjimkou mohou být velmi sporadické jízdy do již neobsazených Blíževedel (kusové zásilky v zavřených vozech). V letošním roce tam byly rovněž převezeny dva vozy ze své původní domovské stanice Choceň - vůz původní řady Ztrc a ubytovací vůz SDC Pardubice 80 54 3800 056-6 (původně vložený vůz N298.0006 z jednotek Ganz) pro rekreační účely. Původní pravidelné jízdy z České Lípy do Úštěka, resp. až do Lovosic, jsou dávno minulostí. Před několika lety se ještě rýsovala možnost dodávky uhlí pro kravařské Uhelné sklady. Požadavkem odběratele směřovaným k ČD byla potřeba přetahu vozových zásilek z Úštěka do Blíževedel, kde mělo docházet k vykládce. České dráhy tuto přepravu za existujících podmínek nedokázaly zabezpečit. Nákladní doprava z českolipské strany je tedy v podstatě nulová - až na jednu čerstvou výjimku. V souvislosti s opětovným příklonem domácností k uhelnému vytápění byla v druhé polovině letošního roku (konkrétně v neděli 4. 9.) k údivu všech zúčastněných obnovena původně zrušená dodávka mosteckého hnědého uhlí do Zahrádek u České Lípy pro tamního odběratele, podnikatele Chmelaře. Jednovozové až dvouvozové zásilky přicházely na základě objednávek odběratele vlakem Mn 93860 (podle potřeby) s odjezdem z České Lípy hl. n. v 10.05, resp. zpět vlakem Mn 93861 s odjezdem ze Zahrádek v 10.40. Počátkem září byly kupříkladu dovezeny ještě dva vozy během 14 dnů. Jde sice o úsměvné množství, ale v tomto úseku trati 087 jde po několika letech stagnace o zaznamenáníhodný úkaz. Od října byly dodávky opět utlumeny. Nákladní doprava je v popisovaném úseku v režii lokomotivy řady 742 na postu českolipské staniční zálohy. Od nového GVD 2005/2006 dochází ke zrušení trasy Mn 93860 / 93861 do Zahrádek a zpět. Mn 83610 / 86311 zůstává nezměněn. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Text a foto Michal Kozuk | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Autor děkuje zaměstnancům ČD a jednotlivých vleček za pomoc, trpělivost a ochotu. Článek byl uveřejněn 7. 12. 2005. Korektury: 1) 4. 1. 2006, 2) 22. 3. 2006 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||