Současný provoz nákladních vlaků OKD, Dopravy

Ostravská firma OKD, Doprava, a. s. (OKDD) je v současnosti jedním z nejvýznamnějších privátních dopravců operujících

„Brejlovec“ 752.603 se blíží do Heřmanic, tedy do cíle své cesty, kam veze ucelený vlak železného šrotu z nedaleké Doubravy (23. 9. 2005)

na železniční síti v ČR a prostřednictvím své dceřinné společnosti ŽDD Bratislava, a. s. také na Slovensku. Vlaky OKDD se na síti ČD, resp. později SŽDC pohybují už od roku 1995, kdy byl vstup jiných dopravců než ČD po této síti legislativně umožněn (v menší míře už vlaky OKDD na státních drahách jezdily i dříve). Následující text přiblíží současný provoz vlaků zmiňované firmy nejen na síti SŽDC.

Obecně lze vlakovou dopravu OKDD rozdělit na tři části. Mezi ty tradiční patří provoz vlaků v rámci Ostravska (případně i do vzdálenějších lokalit) a pak také provoz v rámci základny OKDD na Kladně. Třetí oblastí pak je provoz vlaků po celém území ČR bez zjevné souvislosti s nakládkou či vykládkou v oblasti Ostravska a Kladenska. Mezi tuto skupinu přeprav lze zařadit i postupně se rozvíjející vozbu vlaků za hranice ČR ve spolupráci se zahraničním dopravci, resp. v případě Slovenska v režii ŽDD.

Na Ostravsku je již několik let situace poměrně stabilní. Mezi základní pilíře zdejší dopravy patří návoz koksovatelného uhlí ze zdejších dolů pro koksovny Jan Šverma a Svoboda (napojeny do žst. Ostrava hl. n.) a koksovnu společnosti Vysoké pece Ostrava v areálu Nové huti v Ostravě-Kunčicích. Neméně významnou je doprava energetického uhlí a dalších uhelných substrátů (např. proplástku, energetického prachu) pro místní energetické zdroje, mezi které patří zejména elektrárna Dětmarovice, elektrárna v areálu Nové huti a tepelné, resp. kogenerační zdroje společnosti Dalkia Česká republika (Přívoz, Třebovice, Sviadnov, karvinské teplárny a vzdálenější tepelné zdroje Přerov a Olomouc).

Novou relací se od této zimy stál návoz uhlí z dolu Darkov do teplárny v Kopřivnici (v minulosti dopravováno ČD). Vlaky do Kopřivnice jezdí zpravidla v noci a vzhledem k náročnému stoupání z Příbora do Kopřivnice nákladního nádraží bývá vlak v Sedlnici rozdělen na dvě části a vyvezen do Kopřivnice po částech. Na téže trati se lze v pátek zpravidla ve dvoutýdenních intervalech setkat s uceleným vlakem zakrytovaných vozů řady Fcc (St), kterými OKDD dopravuje vápenec z lomu Kotouč Štramberk pro odsíření elektrárny Dětmarovice (Pn 69309).

V souvislosti s ukončením práce úpravny uhlí na dole Dukla v závěru roku 2005 byl počet pravidelně provozovaných vlaků rozšířen také o návoz tzv. těžného (tj. neupraveného) uhlí z Dukly do úpraven dolů Darkov (pouze po síti OKDD) a Paskov. Zpravidla by měly být vedeny dva vlaky denně na Darkov a dva na Paskov. Na přelomu února a března 2006 však bylo společností OKD avizováno ukončení těžby uhlí na dole Dukla do konce roku 2006, takže uvedené relace nebudou mít dlouhého trvání.

Mezi poměrně nové vlaky patří také návoz uhlí z polského dolu Pniówek do žst. Ostrava hl. n. pro zdejší koksovny.

O podzimní neděli 30. října 2005 byl mezi Odbočkou Rychvald a Orlovou zachycen stroj 770.525 s vlakem prázdných vozů z koksovny Šverma na důl ČSA.

Tyto vlaky jsou „čmeláky“ firmy PTKiGK Rybnik vedeny po síti společnosti Jastrzębska Spólka Kolejowa z Pniówku do stanice Pawłowice Górnicze, dále pak elektrickými lokomotivami firmy PKP Cargo do Petrovic u Karviné, kde do čela vlaků zpravidla nastupují opět „čmeláci“, ovšem v barvách OKDD.

Významnou položkou v počtu odvezených vlaků byl v posledních několika letech také návoz hlušiny pro stavbu dálnice D47. Ta byla zahájena v listopadu 2002 vozbou vlaků z dolu Paskov na překladiště Sazovna v obvodu pravého nádraží v Ostravě, posléze se stěžejním nakládkovým místem stala žst. Paskov a pravidelná vykládková místa byla rozšířena o překladiště Českomoravských štěrkoven v Polance nad Odrou a o výtažnou kolej v Bohumíně-Vrbici. V roce 2005 bylo jistým zpestřením nasazování lokomotivy řady 740 společnosti Slezskomoravská dráha na tyto vlaky. S nastupující zimou a omezením stavebních prací při budování dálnice vždy tyto přepravy ustaly a nejinak tomu bylo i v roce 2005. V letošním roce již nelze očekávat zvýšený ruch těchto vlaků vzhledem k tomu, že hlavní objem zemních prací na stavbě byl již realizován.

Přepravám pro D47 je svým charakterem podobná vozba strusky z Třineckých železáren do stanice ÚZK na síti OKDD, kde je struska vyklápěna na odvale Nový York. Podobně jako u přeprav hlušiny na stavbu dálnice jsou i v této relaci využívány vozy řad LH40 a Ua, umožňující pneumatické vyklápění.

Na výše uvedené výkony jsou nasazovány následující dispečerské lokomotivy: stroje D1 (zpravidla 770), D2 (2x740), D3 (752.6) a A1 (770) nasazované ze stanice Karviná-Doly, zárubecké stroje G1 (770) a B1 (752.6 nebo 770), dětmarovický K1 (753.7 nebo 771), oderský R2 (753.7), švermovský KJŠ (770), v neposlední řadě pak stroje HEŘ (752.6) z třebovické elektrárny a M1 (770) z dolu Paskov. Uvedené řady lokomotiv je třeba brát pouze orientačně, neboť se mohou dle momentální potřeby a možností měnit, např. v případě nedostatečného využití strojů řady 753.7 na dálkových výkonech jsou tyto lokomotivy nasazovány na Ostravsku místo "čmeláků". Uvedené dispečerské stroje jsou zpravidla v plném počtu provozovány od pondělního večera do sobotního rána. Mimo toto období jich jezdí méně, nejslabší provoz je samozřejmě v neděli.

Z uvedeného výčtu také vyplývá, že základem parku ostravských dispečerských strojů je stále řada 770/771, neboť OKDD má ve stavu ještě 11 lokomotiv řady 770 (po zrušení a fyzické likvidaci stroje 770.014 v prosinci 2004) a dva stroje řady 771 (771.036 a 771.701). Ty ještě doplňuje stroj 771.515 zapůjčený od ŽDD z vlečky Kappa Štúrovo. Na druhou stranu zatím nebyla zprovozněna lokomotiva 770.532, která byla poškozena požárem, ke kterému došlo 7. září 2005 v žst. Ostrava střed.

K Ostravě pak také patří elektrické lokomotivy 181.024 a 181.040, které jsou „doma“ na vlečce Odra uhelná služba.

Hasiči dokončují zásah po požáru stroje 770.532 ve stanici Ostrava střed dne 7. září 2005.

Mezi jejich hlavní úkoly v poslední době patří vozba uhlí pro teplárny společnosti Dalkia ČR v Přerově a Olomouci. Příležitostně je ale lze spatřit i na jiných výkonech.

Vozba vlaků OKDD na Ostravsku se však netýká pouze výše uvedených dispečerských strojů, ale v jisté míře i lokomotiv vlečkových, jejichž akční rádius je mnohem menší. Většinou se jedná pouze o stroje řady 740, které operují zpravidla pouze v nejbližším okolí svých domovských stanic. K zajímavějším pravidelným výkonům vlečkových strojů patří přetahy souprav vozů ČD mezi stanicemi Doubrava a Karviná-Doly, návoz uhlí pro teplárnu ÚZK či vozba kamene z dolu Dukla na důl Lazy.

U kladenských lokomotiv je situace již delší dobu bez výraznějších změn a hlavní tíha zdejšího provozu leží na bedrech dvojic lokomotiv řady 753.7, které zde vystřídaly dvojice strojů řady 740. Jejich nejdůležitější úlohou je vozba uhlí pro ECKG Kladno.

Zřejmě nejzajímavější je vozba vlaků v relaci Kladno-Dubí - Světec-Ledvice a zpět. Vyrovnávkové vlaky z Kladna do Světce jsou vedeny po pravém břehu Labe, což umožňuje jízdu v celé trase bez jediné úvratě. V loženém směru pak vlaky jedou v kategorii Rn po levém břehu, kde je zase využito úvratě v Kralupech nad Vltavou pro nastoupení druhého „dvojčete“ do čela vlaku, zatímco původní vlakové „dvojče“ pomáhá z Kralup do Kladna na postrku. V této souvislosti je zajímavé srovnání s prvopočátky provozu vlaků v této relaci, neboť tehdy se - ještě v režii řady 740 - jezdilo nejkratším směrem, tj. trasou přes Lužnou u Rakovníka a Postoloprty, nevýhodou však byly především tři úvratě (v žst. Kladno, Žatec a Světec) a s tím spojené objíždění.

Dalším pravidelným výkonem kladenských „brejlovců“ je vozba vyrovnávkových vlaků z Kladna-Dubí do Ostravy hl. n. a zpětná přeprava uhlí ve vozech Falls. Tyto vlaky jezdí zpravidla ve dvoudenních intervalech, ale ne ve všech obdobích roku. Naopak v případě zvýšených přepravních nároků byly zaváděny další vlaky, ovšem vedené ostravskými „šestikoláky“, tedy tak, jak tomu bylo ještě v nedávné minulosti u všech vlaků v uvedené relaci. Vlaky mezi Ostravou a Kladnem jsou také využívány pro přepravy dalších substrátů, ložených především ve vozech řad Fcc, Tams či v kontejnerech ACTS na vozech řady Slps.

Mezi pravidelné kladenské výkony pak patří ještě vozba uceleného vlaku „rajek“ v relaci Čížkovice - Kladno-Dubí s dvojčetem 740 v čele.

Jak jsem již uvedl v úvodu, třetím pilířem vlakové dopravy OKDD jsou výkony v relacích, které přímo nesouvisejí se

Na koleji č. 459 levého nádraží v Ostravě je zachycen dispečerský stroj G1 (771.036) v čele vlaku Vn 69262 Heřmanice - Paskov (29. 7. 2005).

středisky na Ostravsku a Kladně. Zpočátku se jednalo především o výkony v rámci staveb železničních koridorů, tj. především přeprava kamene. Výchozími stanice takových vlaků byly např. stanice Chornice, Skalice nad Svitavou, Rakšice, Žďárec u Skutče, Kolín či Bílina. Na těchto vlacích jsme se mohli setkat především se stroji řady 740, spíše výjimečně pak se „čmeláky“, tradičním strojem pak byl jediný neremotorizovaný „brejlovec“ OKDD, tedy stroj 753.306, zakoupený v roce 2002 od Radka Šauera.

V poslední době jsou tyto přepravy doplňovány výkony v rozličných relacích dle momentálních zakázek. Stále více jsou pak v čele takových vlaků i stroje řady 753.7.

Rostoucí význam mají také výkony v mezinárodní dopravě. Vůbec nejčilejší provoz vlaků OKDD je mezi Českem a Slovenskem. I tam se lze setkat především s vlaky souvisejícími se stavbou koridorů, ovšem těch slovenských, což souvisí s angažovaností firmy ŽDD na probíhajících slovenských železničních stavbách. Podobně jako ostatní soukromí dopravci, i OKDD nejčastěji využívá přechodu Lanžhot - Kúty, výjimkou však nejsou ani jízdy přes Horní Lideč a Čadcu.

OKDD se však angažuje i na hranicích s ostatními sousedy, ovšem již s menší intenzitou. V případě příležitostných přeprav mezi Polskem a Ostravou spolupracuje OKDD především s firmou PTKiGK Rybnik. S touto firmou také uskutečnila svou první přepravu do Polska, když 29. června 2004 dovezl stroj 771.701 OKDD nákladní vlak do stanice Chałupki. Kromě Chałupek začala OKDD využívat také přechodové stanice Petrovice u Karviné, kde pravidelně přebírá vlaky od PKP Cargo (viz výše) a od podzimu 2005 tam zajíždějí i stroje řady 060DA PTKiGK Rybnik.

Na hranici s Německem se aktivity OKDD soustřeďují na přechod Děčín - Bad Schandau, kde spolupracují především s německými dopravci RAG Bahn- und Hafenbetriebe a ITL Eisenbahngesellschaft. Přes tento přechod se také uskutečnila zatím zřejmě nejzajímavější přeprava v režii OKDD. Jednalo se o dopravu celkem tří souprav nákladních vozů jedoucích z Německa na opravu v maďarském Miskolci, z nichž první překročila německo-českou hranici 16. července 2005. Dopravcem na německém území byla společnosti RAG, na Slovensku samozřejmě ŽDD a v Maďarsku pak Central European Railway patřící do skupiny státních železnic MÁV.

Celý výčet aktivit OKDD ve vlakové dopravě by ovšem nebyl úplný, kdybych se nezmínil o dvou poněkud okrajových záležitostech. Na regionální trati Milotice nad Opavou - Vrbno pod Pradědem provozuje OKDD zpravidla třikrát týdně manipulační vlaky v čele s řadou 740. Bohužel se zdejší nákladní doprava nikdy nevzpamatovala z povodní v roce 1997 a z krachu největšího přepravce, kterým byl vrbenský dřevokombinát. Ani do budoucna tedy nelze očekávat zvýšení počtu nákladních vlaků na této trati. Další nepříliš významnou, ovšem pravidelnou přepravou, provozovanou OKDD je vozba vlaků s lignitem z dolu Mír Mikulčice do elektrárny Hodonín, čili mezi 5 km vzdálenými stanicemi Lužice a Hodonín. Na tyto vlaky je nasazován výhradně stroj řady 740 jednoduše, který zajišťuje i posun v areálu elektrárny.