Do Opavy odklonem

Slezská metropole Opava je napojena na železniční síť hlavními stanicemi Opava východ (trať číslo 316 Ostrava Svinov – Opava východ) a Opava západ (trať číslo 310 Olomouc hl. n. – Opava východ). Úvraťová stanice Opava východ je napojena přes Ostravu Svinov na hlavní moravsko-slezskou železniční tepnu, II. tranzitní koridor. Obě jmenované tratě číslo 310 a 316, tzn. z Olomouce přes Krnov a Opavu do Ostravy slouží zároveň jako náhradní trasa hlavního tahu mezi Ostravou a Olomoucí či Přerovem. Tato odklonová varianta byla použita např. při nehodě nákladního vlaku ve stanici Prosenice, k níž došlo 30. září 1998. Železniční spojení Ostravy s Přerovem bylo úplně přerušeno. Vlaky vyšší kvality EC/IC v relaci Praha – Ostrava byly vedeny přes Nízký Jeseník po trati číslo 310. Nevýhodou této odklonové trasy je úvrať ve stanici Opava východ. Spoje směřující z Ostravy do Brna či Břeclavi byly převedeny na trať číslo 323 přes Beskydy z Ostravy do Valašského Meziříčí. Jedinou možností potkat přípřeže lokomotiv s dlouhými nákladními vlaky na těchto zajímavých, ovšem trakčně velmi náročných tratích, je mimořádná událost na II. tranzitním koridoru mezi Ostravou a Přerovem. S ukončením prací na zhlaví stanice Prosenice utichlo také na horských pastvinách v okolí tratě 310 burácení dvou, případně i tří spalovacích motorů K 6 S 310 DR lokomotiv řady 749 či 751. Pohled na dvě „berty“ v čele nákladních vlaků v oblasti Nízkého Jeseníku o hmotnosti až 900 t tak byl více než nereálný.

Počátkem roku 2005 začalo příznivcům velkých motorových lokomotiv a nákladních vlaků svítat na lepší časy. Na trati Ostrava Svinov – Opava východ byly provedeny první předelektrizační úpravy a na nádraží Ostrava Svinov se začaly soustředit modrostříbrné pracovní vlaky Elektrizace železnic Praha, čímž se skutečně potvrdila řadu let plánovaná obnova tratě obsahující také výstavbu trakčního vedení a dalších náležitostí spojených s elektrickým provozem. V rámci těchto prací byla provedena obnova železničního svršku a spodku a také bude aktivováno nové zabezpečovací zařízení v podobě elektronického stavědla ESA s dálkovým ovládáním ze stanice Ostrava Svinov. Touto operací bylo na dlouhou dobu město Opava odříznuto od důležitého železničního spojení s Ostravou, čímž došlo k přerušení hlavní osobní, ale zejména nákladní obsluhy Slezska. Osobní vlaky byly v době výluky převedeny na náhradní autobusovou dopravu. Veškerá nákladní doprava obsluhující Opavu a Krnov byla přeřazena na bývalou Moravskoslezskou ústřední dráhu, čili na sklonově náročnou trať z Olomouce přes Bruntál a Krnov do Opavy. Zahájením první etapy výluky v trati Ostrava Svinov – Háj ve Slezsku opět ožil provoz mezi Olomoucí a Krnovem na období od 14. května do 20. října 2005. Druhá část výluky v trati Háj ve Slezsku – Štítina – Opava východ probíhá od 15. března do 15. listopadu 2006.

V době konání výluky byly zavedeny odklonové nákladní vlaky Pn 60980, 61983, 60982, 61981 na trati Opava východ – Krnov – Olomouc. Normativ hmotnosti těchto vlaků byl v celé trati 900 t. Odklonové vlaky v úseku Krnov – Olomouc a zpět byly vedeny dvojicí lokomotiv řady 751 propojené kabelem dálkového řízení, vlaky Pn 60980, 60982 s postrkem v úseku Opava východ – km 113,7.

Během normálního provozu jsou mezi Krnovem a Olomoucí zavedeny manipulační vlaky obsluhující zejména Milotice nad Opavou, Bruntál, Valšov, Dětřichov nad Bystřicí a Moravský Beroun. Součástí jízdy „bumláků“ na hlavní trati bylo zajíždění na vedlejší trať Valšov - Rýmařov. Pro zvýšení propustnosti hlavní trati byly zavedeny také úpravy ve vedení Mn vlaků. Byla zrušena obsluha Břidličné vlaky Mn 90892 / 90893, omezen byl i Mn 80110. Nejzajímavější řazení průběžného nákladního vlaku z Olomouce do Krnova měl ranní Pn 61031. Jeho vozbu zajišťovala jedna lokomotiva řady 751, ale v soupravě byla řazena dvě hnací vozidla. Postrková nebo přípřežní lokomotiva (dle řazení vlaku z Olomouce) zůstala ve Valšově pro obsluhu tratě Valšov – Rýmařov vlaky Mn 81650 a 81651. Zátěž do Rýmařova představovaly ve většině případů nákladní vozy Eas, Es s do Dětřichova nad Bystřicí a Olomouce jako Mn 80110 / 80114. První lokomotiva (vlaková) pokračovala s Pn 61031 do Krnova. Po příjezdu do cílové stanice byl dle potřeby zaveden Mn 80811 / 80812 do Skrochovic. Lokomotiva se vrátila do Olomouce v čele Mn 80112. Dle potřeby probíhala manipulace na vlečce v Bruntále, která ústí do trati Bruntál – Malá Morávka. V době platnosti výluky mezi Hájem ve Slezsku a Opavou došlo k souběžné výluce mezi Miloticemi nad Opavou a Bruntálem. Díky této výluce byl Pn 61031 veden trojicí lokomotiv řady 751. Dvojice lokomotiv v čele představovala návoz strojů na odpolední Pn 60980, z čehož vyplývá, že Pn 61981 byl odřeknut a zátěž se odvezla z Olomouce již ranním vlakem. Lokomotiva na závěsu obsloužila dle rozkazu o výluce (ROV) lokálku do Rýmařova. Místo „bumláku“ Mn 80112 zajížděla tato „zamračená“ také Bruntálu a poté se dle ROV vrátila jako Mn 80110 / 80114 do Olomouce.

Kromě zavedených nákladních vlaků se vyskytly mimořádné přepravy ucelených vlaků sádrovce z vlečky Gipstrend z Kobeřic do cementárny Horné Srnie a také vlaky zásobující krnovskou teplárnu energetickým uhlím. V průběhu srpna se na trati objevily také soupravy na přepravu obilnin. Ucelený vlak energetického uhlí pro teplárnu Krnov byl veden ve většině případů lokomotivami 749.121, 257 a 253. Dle potřeby zasáhlo do přepravy uhlí i „dvojče“ z TS 702a, které ráno před vlakem Pn 61031 přepravilo uhlí do Bruntálu a poté se strojně vrátilo do Olomouce, kde nastoupilo na svůj turnusový výkon Pn 61981 / 60980.

V čele odklonových nákladních vlaků se objevovaly většinou „zamračené“ 751 a 749. Během první etapy výluky v roce 2005 to byla především dvojice „zamračených“ 751.067 + 119. První jmenovaná ovšem náročnou službu nevydržela a dvojice strojů řady 751 byla nahrazena dvojčetem 742.136 + 366. Na druhou etapu výluky bylo nasazeno dvojče 751.144 + 119. Do stavu DKV Olomouc byly na výpomoc převedeny stroje z DKV Ústí nad Labem 751.022 + 053 a 751.172 + 158. Krátkodobě v Olomouci zasáhla i budějovická dvojice strojů 749.018 + 051. V čele mimořádných vlaků se v roce 2005 sporadicky objevil také poslední provozní krnovský „brejlovec“ 750.257, jehož dny jsou sečteny. Další statický obyvatel depa Krnov, který poslední dobu jen postával na kusé koleji u točny a čekal na svou záchranu, byl „brejlovec“ 750.288. Svého znovuzrození se ale nedočkal a byl převezen do Olomouce. Přepravou obou strojů řady 750 do DKV Olomouc k přípravě na výzisk náhradních dílů a následnou fyzickou likvidaci byl ukončen provoz krnovských „brejlovců“ řady 750 a 753.

Obnovení železničního spojení Opavy s Ostravou je plánováno na 15. listopadu 2006, kdy také utichne burácení „zamračených“ v oblasti Nízkého Jeseníku. Jediným zpestřením bude vozba nákladního vlaku Olomouc – Bruntál a obsluha lokálky Valšov – Rýmařov, který bude podle návrhu oběhů zajišťovat „zamračená“, ostatní nákladní vlaky jsou převedeny na řadu 742. Provoz vlaků na této trati tak bude převážně v režii vozidel 742, 843, 851 a 810.

DO OPAVY ODKLONEM

Text a foto Pavel Větříšek

Oběhy lokomotiv řady 751 DKV Olomouc pro vozbu odklonových nákladních vlaků