PROVOZ NA TRATI PLZEŇ - ŽATEC V GVD 2001/2002

Trať Plzeň - Žatec byla postavena v poslední čtvrtině 19. století, za účelem přepravy hnědého uhlí ze severních Čech do Bavorska. V posledních letech se však

Stroj 750.253 v čele rychlíku nedaleko Blatna u Jesenice
(foto Jan Kopal, květen 2000)
původní účel dráhy vytratil, dílem díky poklesu přepravy, dílem převedením uhelných vlaků na elektrifikované tratě. Dnes můžeme na bývalé Plzeňsko-Březenské dráze vidět uhelný či vyrovnávkový vlak jen mimořádně, při delších výlukách na trati do Chebu. Ve srovnání s tratí do Domažlic je zde nákladní doprava popelkou. Pomineme-li dopravu do Kaznějova tak celou tratí projíždí jediný Mn vlak a průběžný nákladní vlak se objevuje velmi sporadicky. Také osobní doprava je zde provozována v menším rozsahu, ale v "příměstském" úseku do Mladotic je hojně využívána. Charakter dopravy na Plzeňsku přímo volá po integraci, tyto snahy však díky dopravní politice magistrátu zatím zůstávají pouhým přáním.
Nyní k vlastnímu provozu. Osobní doprava je stále z velké části zajišťována klasickými soupravami, i když i zde se vyskytly mírné redukce. Celou trať projíždějí "brejlovci" na vlacích R 792/791 a Os 7604/7607, v pátek se ještě přidá Sp 1794 a R 793. Vozba rychlíků R 793 (1495) a R 790 , stejně jako posilového R 1493 spadá pod DKV Louny, PJ Chomutov, které zde nasazuje ř. 749 (případně 750) a motorové vozy ř. 843 (či spíše jejich náhrady). Tíha příměstské dopravy letos nově spadá pod křídla motorových vozů 831. Slovo nově není úplně výstižné, neboť ještě v GVD 1994/1995 se tyto vozy objevovaly na jednom páru vlaků do Plas. Tito veteráni převzaly od ř. 843 i jeden dálkový výkon a to pár Os 7608/7603 v celé trati. Cestující veřejnost přijala tyto vozy s veskrze kladným ohlasem, neboť přeci jen poskytují lepší pohodlí než vozy 810, či přípojné 010 za výjimečně jedoucí "rakví" 843. Řada 810 bohužel zůstala turnusována na páru Os 7602/7605 a tak se můžeme i nadále téměř tři hodiny natřásat ve voze určeném pro krátké trati.
Nákladní doprava i zde pomalu upadá, čemuž odpovídá i počet a řada používaných vozidel. Průběžné vlaky Pn 66600/66601 jezdí velmi sporadicky. V sešitovém jízdním řádu je uvedeno
Čmelák v čele manipulačního vlaku je zde dnes již výjimkou, ještě
v GVD 1999/2000 to byla běžná věc: stroj 771.082 v čele vlaku
Mn 87416 míří kolem plzeňské čtvrti Bolevec směrem k Třemošné
(foto Ondřej Mšal 18.3.2000)
velké množství různých Pn a Vn vlaků s poznámkou "podle potřeby" - jedná se především o odklonové vlaky z trati 170, či o vojenské přepravy do Podbořan. V letošním roce se podařilo úplně "vyhubit" čmeláky, tedy lokomotivy řad 770/771 a veškeré jejich výkony převzala ř. 742. Dále byl zrušen pár často nevytížených Mn vlaků Kaznějov - Třemošná. Nyní tedy zajišťují nákladní dopravu do Kaznějova dva páry Mn vlaků. Jak již bylo napsáno, jejich vozbu obstarává ř. 742, na vlaku Mn 87415 s postrkem ř. 754 od Os 7640. V pátek, kdy tento vlak pokračuje do Chomutova, vypomůže ř. 753, přivezená na závěsu Os 7642. Odjezdy Mn vlaků jsou v zásadě dodržovány, do cílových stanic obvykle dorazí dříve. Přípřeže činných lokomotiv jsou v celé trati zakázány. Zátěž z Kaznějova (kromě dřeva, které se loží ve stanici) se přebírá od vlečkové lokomotivy ř. 740 na předávacím kolejišti - to se nachází vpravo ve směru do Plzně, zhruba v úrovni vjezdového návěstidla.
Náhrady se v nákladní dopravě téměř nevyskytují, velmi zřídka může zaskočit některý z trojkových brejlovců či provozních čmeláků. Ze stanice Kaznějov bývá ve večerních hodinách ve středu vypravován přímý odesílatelský vlak písku do Prahy Čakovic. Jezdívá obvykle po 21. hodině, podobně jako Vn vlak ve čtvrtek. Zajímavý výkon (letos např. letmo ř. 771) poskytuje podnik Čepro v Třemošné, přepravuje-li najednou větší množství cisteren s pohonnými hmotami. Vozy jsou totiž z Plzně dopravovány ucelenými vlaky po 12-20 vozech s postrky. Vlečka podniku odbočuje úvratí z Třemošné zastávky, obsluhuje se formou PMD a zpět do Třemošné se sune. Do úvrati se vejde maximálně lokomotiva a 6 vozů, čili přístavba vozů se děje navícekrát.

Text Ondřej MŠAL  

OBĚHY