Konec provozu na tratích Kyjov - Mutěnice a Hodonín - Holíč nad Moravou
S koncem platnosti starého GVD 2003/2004 ke dni 11. 12. 2004 byla ukončena osobní - tedy prakticky veškerá - doprava na regionálních tratích, naposledy označených v úředním jízdním řádu ČD jako č. 257 Kyjov – Mutěnice a č. 332 Hodonín – Holíč nad Moravou. Zrušení osobní dopravy sporadicky využívaných tratích nebylo ani tak velkým překvapením, jako spíš průlomem v přístupu krajských úřadů k železnici. V tomto případě již Odbor dopravy Krajského úřadu Jihomoravského neobjednal dopravu na další období a dopravce, České dráhy, ji samy na vlastní riziko provozovat nebudou.
Důvodů postupného snížení významu a využití obou, jinak naprosto rozdílných tratí, je více. Ještě před nedávnem byl klín mezi větvemi „ferdinandky“ vyplněn relativně prosperujícími tratěmi Hodonín - Zaječí, Čejč - Ždánice a Kyjov - Mutěnice, které vznikly pro potřeby expedice uhlí a cukrovky v letech 1887 až 1908. Do počátku 90. let byly patřičně využity. Propad v osobní přepravě vedl k docela pochopitelnému zastavení osobní dopravy na ždánické trati k 22. 5. 1998. Díky bohatým nalezištím ropy zde nadále funguje nákladní doprava, i když vlivem napojení na ropovod Družba ochuzená o tuzemskou přepravu.
 |
|
V poslední den pravidelné osobní dopravy na trati Kyjov - Mutěnice, 10. prosince 2004, jezdily soupravy posílené břeclavským "hurvínkem" M 131.1463. Na přípřeži kmenovému vozu 810.157 stojí v dopravně Svatobořice jako Os 24313. |
|---|
Také spojnice mezi Kyjovem a Mutěnicemi byla patřičně vytěžována - do června 1994 uhelnými vlaky, pak dlouho dvěma páry manipulačních vlaků, které s přesměrováním do Hodonína a zrušením manipulace ve Svatobořicích i Dubňanech přešly do kategorie vlaků průběžných. Jejich bohatou náplní byl odvoz zátěže z okolí Kyjova do vlakotvorné žst. Hodonín. Kvůli snaze šetření za každou cenu byla s GVD 2002/2003 zavedena zjednodušená doprava v celé trati, čímž se znemožnil průjezd těchto vlaků Mutěnickou spojkou, která zcela pozbyla svého významu a na trati tak byla ukončena nákladní doprava. V osobní dopravě postačoval jeden motorový vůz, který jednou až dvakrát denně zajížděl až do Hodonína. V letech 1995 - 1998 zde byla osobní doprava výrazně rozšířena, řada vlaků jezdila v relaci Kyjov – Hodonín přes Mutěnice, i po spojce. Sloužily zde dva vozy a hlavně v přepravě mezi dvěma největšími městy v okrese byly vážnou konkurencí ČSAD. Ta zase vedla v nácestné obsluze táhlých obcí Svatobořice, Mistřín a hlavně hornických Dubňan. Už od drastických škrtů s podzimní změnou GVD 1997/1998 se jezdilo jen v pracovní dny, s dalším GVD už jen v původní relaci. Ráno tři, odpoledne čtyři páry. S dokonalou vazbou v Mutěnicích a s neuvěřitelnými nepřípoji v Kyjově. To byla poslední rána, která odrazovala cestující s výjimkou Mutěnic, odkud nebylo přímé autobusové spojení do Kyjova. Důsledek se dostavil letos 10. 12. 2004, kdy v poslední pracovní den starého GVD 2003/2004 byly na této trati vypraveny poslední osobní vlaky. Odpolední frekvenci pomáhal zvládat břeclavský „hurvínek“ M 131.1463 spolu s posledním kmenovým vozem lokálky, 810.157. Jediným vlakem bude obsluha vlečky kyjovských Šroubáren, která je zaústěna do širé trati v těsné blízkosti vjezdu do žst. Kyjov. Nový GVD 2004/2005 sice počítá i s nákladními vlaky podle potřeby do dubňanského nákladiště nebo Mutěnic, ale jejich jízda není příliš pravděpodobná.
 |
|
Poslední ranní obsluhu Holíče provedl 10. 12. 2004 vůz 810.290, který se tam setkal s trnavským "pantografem" 560.017/018 ZSSK. Tři odpolední páry připadly vozům 810.223, 810.476 a 810.153. |
|---|
Šestikilometrová trať Hodonín - Holíč svým pojetím odpovídala spojnici trati Břeclav - Přerov a Kúty - Veselí nad Moravou, i spojnici dvou velmi blízkých měst. Kromě takřka neustále pendlujících osobních vlaků zde do roku 1990 jezdily i průběžné nákladní vlaky. Trať byla od roku 1987 v elektrickém provozu, ten však byl krátký a po několika epizodách na slovenském úseku začal až loni, paradoxně díky vlastním restrikcím. Značná část frekvence v Holíči jen přestupovala na Kúty,
nebo Skalicu a do roku 1993 i Strážnici a Veselí. Pokles cestujících se poté odrazil ve snížení nabídky z 12 párů v GVD 1992/1993 na 4 páry v posledním GVD 2003/2004. I zde se od září 1997 jezdilo pouze v pracovní dny. Toto omezení ještě více poukázalo na možnosti autobusové dopravy, která s levnějším jízdným a dostupností z center Holíče a Skalice dokázala přeshraniční pendly bez potíží nahradit. Také zde se projevil nešvar špatných přípojových vazeb a tak se zastavení osobní dopravy nesetkalo se zvlášť velkým odporem obyvatelstva, jako tomu bylo v případě mutěnické trati. Ta se sice ještě bude udržovat, ale další využití není pravděpodobné a tak můžeme čekat zdlouhavý rušící proces. To určitě nehrozí holíčské trati, která zůstává zachována jako záloha pro mimořádnosti, kterým čas od času slouží. Navíc téměř celý úsek na moravské straně je projížděn vlečkovými vlaky do dřevokombinátu Lignum. Ostatní vlaky, které nynější GVD nabízí, jsou pouze alternativou pro případné vedení odklonů.
Text a foto Leoš Tomančák
