Úzkorozchodná dráha Sokolovské uhelné, a. s., divize Západ

English version

Lokomotiva č. 131 (17E3, výr. č. 4443) v dopravně M2 u Svatavy

     Divize západ těžební společnosti Sokolovská uhelná využívá k přepravě všech těžených hmot (hnědé uhlí, skrývka) železnici o rozchodu 900 mm. Pokud jedeme po trati ČD číslo 140 směr Cheb, pak tato síť se nachází po pravé straně zhruba od zastávky Královské Poříčí po zastávku Hlavno. V centru komplexu je Svatava. Celá síť se skládá ze stálých traťových kolejí (cca 250 km), které jsou obvykle dvou- i vícekolejné, a kolejí pohyblivých (cca 200 km), jejichž trasy se mění podle postupu těžby. Všechny koleje (kromě některých servisních kolejí) jsou elektrizovány soustavou 1500 V ss.

     Provoz je řízen z 25 dopraven, které jsou vybaveny zabezpečovacím zařízením Integra Domino (3 dopravny), AŽD (16 dopraven) a 6 dopraven je vybaveno zařízením vlastní výroby. Mezistaniční úseky jsou většinou vybaveny automatickým blokem, výjimkou není ani banalizovaná trojkolejka.
Lokomotiva č. 192 (17E6, výr. č. 0307) se soupravou LH vozů
v lomu Marie
K lomu nebo výsypce vede obvykle dvoukolejná trať, na níž je jízda vlaku zabezpečena pouze na trvalých úsecích, které jsou ovládány z příslušné dopravny. Před místem výjezdu z dosahu dopravny je strojvedoucí informován o počtu vlaků před ním. Dvoukolejka je ukončena samovratnou výhybkou, na kterou smí strojvedoucí vjet až ve chvíli, kdy ho mine poslední z vlaků před ním. Pak najede na jednokolejku pod rypadlo či zakladač.

     Provoz je řízen podle předpisů D-D1 ”Návěstní předpisy pro důlní dráhy” a D-D2 “Dopravní předpisy pro důlní dráhy”, které jsou oproti předpisům ČD D1 a D2 poněkud odlišné. Základní odlišností je to, že zde běžně jezdí vlaky sunuté (max. rychlost všech vlaků je 30 km/h). Proto některá návěstidla platí pro začátek vlaku, jiná zase pro začátek lokomotivy, přičemž je zde využíváno toho, že zde jezdí soupravy stejné délky. Souprava tvořená lokomotivou a určeným počtem vozů je stálá, mění se jen tehdy, jde-li některý z vozů resp. lokomotiva na opravu. Díky těmto zvláštnostem odpadá zdlouhavé objíždění soupravy a s tím spojené
Lokomotiva č. 133 pod zakladačem Z 1650/14
na vnitřní výsypce lomu Medard
úkony včetně zkoušky brzdy (vozy jsou průběžně bržděny) a vlaky pak jezdí pod číslem lokomotivy. V dopravním deníku se pak objevuje stejný vlak mnohokrát denně.

     Rozsah dopravy je zde unikátně vysoký a v některých dopravnách je počet projetých vlaků značně vyšší než v nejzatíženějších stanicích ČD. Navíc jsou zde dopravní výkony téměř rovnoměrně rozloženy během celých 24 hodin. Na druhou stranu zde prakticky neexistuje posun (snad kromě servisních provozů).

     Základnu lokomotivního parku tvoří elektrické lokomotivy typu 17E ze Škody Plzeň a z Dubnice nad Váhom, vyrobené v letech 1958-1967. Ty jsou používány pro skrývkové vlaky (tvořené z 8 vozů typu LH) a vlaky uhelné (6 vozů LOWA). Průměrná hmotnost těchto vlaků v loženém směru je 400 až 500 tun.
Lokomotiva č. 103 (T 29.029) ve Svatavě
u bývalé třídírny Medard

     Pro vozbu pracovních vlaků jsou určeny lokomotivy řady T 29.0 (TS Martin, resp. ČKD Sokolovo 1960-1971). Vlaky jsou obsazeny pouze strojvedoucím, na stanovišti však může jet určený počet oprávněných osob (u lokomotiv 17E je to pět osob včetně strojvedoucího).

     Vzhledem k neustále se měnícím lokalitám těžby je územní rozmístění tratí značně proměnlivé, její rozsah se však s útlumem těžby neustále zmenšuje. Z původních několika výsypných míst pro uhlí dnes uhelné vlaky míří pouze do jediného (Ústřední třídírna Tisová - severní zásobník), přičemž na své cestě projíždějí obcí Citice. Přeprava uhlí je však záležitostí menšinovou, objemově mnohem významnější je přeprava hlušiny na výsypky, kde se terén připravuje k rekultivaci. Útlum těžby bude nadále pokračovat. Těžba v lokalitě Medard a Libík (jihozápadně od Svatavy) by měla být ukončena na počátku příštího tisíciletí.
Lokomotiva č. 342 (17E8, výr. č. 0370)
v dopravně M1 u Svatavy
Těžba v této oblasti západních Čech pak bude definitivně ukončena kolem roku 2020 po uzavření lomu Marie (východně od Svatavy). Pak ještě několik let bude probíhat rekultivace, na které se snad tato železnice bude také aktivně podílet. Pak zřejmě dojde k zániku této unikátní úzkorozchodné dráhy.


Text (1998) a foto (9.5.1997) Petr Štefek  

© SPŽ