Ružomberok - Korytnica

V dnešní době již zrušená úzkorozchodná trať Ružomberok - Korytnica o rozchodu 760 mm měla původně spojit
U37 (archiv Václav Cempírek).
Ružomberok, ležící na Košicko - bohumínské dráze (KBD), s Banskou Bystricí. Oproti původnímu plánu byl však realizován pouze 23,564 km dlouhý úsek z Ružomberku údolím říčky Revúce a Korytnickou dolinou do lázní Korytnica. K zahájení provozu na Místní viciální dráze Ružomberok - Korytnica (R.K.V.) došlo 5. června 1908. Železnici provozovala zpočátku KBD, od 1. 2. 1921 pak ČSD. Dráha zajišťovala jak nákladní, tak i osobní dopravu. Nákladní spočívala zejména v přepravě dřeva z lesů v okolí na pilu v Ružomberku a řeziva do ružomberských papíren, osobní doprava zajišťovala hlavně přepravu pacientů do lázní.
Lokomotivní park tvořily zpočátku 3 lokomotivy typu 51, vyrobené budapešťskou lokomotivkou v roce 1908, označené u R.K.V. 1 až 3. Od roku 1909 využívala R.K.V. k obsluze vleček v Ružomberku také normálněrozchodnou lokomotivu XIIa 593 (později 310.603 ČSD), odkoupenou od KBD. V roce 1928 byla tato lokomotiva zrušena a nahrazena podobnou řady 310.5. Válečné události se nevyhnuly ani Korytnické dráze. V rámci válečných rekvizic pro vojenské účely HB je na sklonku roku 1915 odvezena lokomotiva č. 1 do jihotyrolského Aueru a nasazena na tamní Fleimstalbahn, kam ji 10. dubna 1916 následovala i lokomotiva č. 2. Lokomotiva č. 3 je předána 7. dubna 1916 do Klausenu na Grödnertalbahn. Jako náhradu poskytla vojenská správa tendrovku typu 70 (lokomotivka Budapest), u HB označenou IVa 4051. Ta je však již 14. června 1916 předisponována na východosrbské bojiště a v Korytnici nezůstala jediná lokomotiva. Po delší době bez provozu byla zapůjčena u Královské uherské lesní správy v Liptovském Hrádku malá třínápravová tendrovka o výkonu 35 kW. Až 16. 2. 1917 přišla od vojska další náhradní lokomotiva typu 70, označená IVa 4052 (výr. č. 4271), která zajišťovala provoz až do 29. 6. 1930, kdy přešla na místní dráhu v údolí Borže na Ukrajině. Po válce byla přeznačena na U 46.001, ale vzhledem k adhezní hmotnosti 20,5 t byla přeznačena v březnu 1927 na U 45.002 (U 45.001 již byla lokomotiva na Boržavské dráze). V roce 1922 přišla do Ružomberku na výpomoc lokomotiva řady U 25.0.
Původní lokomotivy se již zpět nevrátily. Připadly spolu s jižním tyrolskem Itálii, kde dojezdily na dráze Mori - Argo - Riva severně od Gardského jezera. V roce 1921 přišla z  Jindřichova Hradce lokomotiva U 37.006 a v říjnu 1929 od P.K.P i U 37.011. V listopadu 1951 přichází do Korytnice U 37.003, působící do té doby v Osoblaze, na kterou se v červenci 1953 opět vrátila. Také U 37.008, která přišla v červenci 1954 z Frýdlantu, se v lednu 1956 vrátila zpět, aby tak byla v lednu 1956 vystřídána frýdlantskou U 37.002,
U37.006 (archiv Václav Cempírek).
která již v Korytnici jezdila od září 1953 do května 1954 (tehdy byla zapůjčena z Jindřichova Hradce). Spolu s U 37.006 a U 37.011 setrvaly v Ružomberku až do ukončení parního provozu v roce 1959. U 37.002 a U 37.011 přechází v únoru 1959 do Prešova, U 37.006 je odstavena.
V srpnu 1958 dorazily do Ružomberku čtyři dieselové lokomotivy T 47.018 až 021. Po zesílení svršku začalo od roku 1959 jejich pravidelné nasazování v provozu. V roce 1963 přichází do Ružomberku z Frýdlantu T 47.007. V létě 1965 odchází do Frýdlantu T 47.019. Na jaře 1966 dodala ČKD Praha 10 osobních vozů řady Balm/u. V tomto roce také dochází k zastavení nákladní dopravy a v letech 1967 - 1970 jsou rušeny všechny osobní a nákladní vozy kromě nových Balm/u. Vlivem rozvoje automobilové dopravy ztrácela úzkorozchodka postupně na významu, až došlo 28. 9. 1974 ze strany ČSD k zastavení provozu. Koncem roku 1974 pak dochází k přesunu T 47.018 a T 47.021 do Jindřichova Hradce, počátkem roku 1975 je následuje T 47.007 a koncem roku 1975 odchází z Ružomberku i poslední T 47.020 do Frýdlantu. Do dnešních dnů se z dráhy zachoval už jen zbytek drážního tělesa a několik budov.


Text Daniel Brabenec

U 37.006 na pomníku před žst. Ružomberok (foto Karel Šlechta 10. 5. 2000)
Provozované lokomotivy    Mapa dráhy      Prameny  
© SPŽ