INVAZE ČESKÝCH MOTOROVÝCH LOKOMOTIV DO ITÁLIE

---

Všem příznivcům motorové trakce v České republice je asi velmi dobře znám a také je jimi ostře sledován osud části

D752.505 ještě v majetku FM (foto Jiří Konečný 24. 5. 2003)

populárních motorových lokomotiv řad 750 a 753 ČD, tzv. "brejlovců", které ČD vyřazují z pravidelného provozu a jež nalezly po rekonstrukci u firmy ČMKS nové uplatnění na jihu evropského kontinentu - v Itálii. Také v našem časopise se již popsalo nemálo papíru o zkouškách jejich prototypů na Experimentální základně v Cerhenicích (viz Dráha č. 1/02 a 4/03) a rádi bychom Vás nyní informovali o jejich současném provozním nasazení.

Otevření dopravního trhu, direktivně nařízené Evropskou unii, vedlo také soukromé dopravce v Itálií k tomu, aby se na nově vzniklou situaci a následné přepravní možností s předstihem připravily. V posledních letech proto jednak nakupují nebo si pronajímají nové lokomotivy (např. společnost ACT kupuje motorové lokomotivy G 2000 od firmy Vossloh nebo společnost RTC si pro změnu pronajala od Siemens Dispolok nové čtyřsystémové elektrické lokomotivy E 189.9 RT, odpovídající řadě 189 DB AG), jednak kupují i starší lokomotivy - jak elektrické, tak převážně motorové, a to i z bývalého východního bloku.

Společnost ČMKS holding, a. s., prostřednictvím obchodního zástupce Inekon Group, a. s., Praha vyexportovala k dnešnímu dni (1. 6. 2005) do Itálie celkem 38 motorových lokomotiv řad D 752.5 a D 753.7, resp. DE 520. Rekonstrukci původních lokomotiv řad 750 a 753 ČD provedla dceřiná společnost ČMKS - Lokomotivy, a. s., se sídlem v České Třebové a úpravy nutné pro schválení u italského drážního úřadu CESIFER provedly soukromé dílny Leon d'Oro - Marmirolo (MN). CESIFER schvaluje vozidla pro provoz na RFI (Rette Ferrovia Italiana), což je společnost vlastnící železniční infrastrukturu v Itálii.

Rekonstrukce lokomotivy řady D 752.5 spočívá ve výměně původního vznětového dvanáctiválcového motoru typu K 12 V 230 DR za starší, ale spolehlivější řadový šestiválec K 6 S 310 DR (oba z produkce ČKD). Motory byly vyzískány z rušených motorových lokomotiv řady 770 ČD. Na lokomotivu je nově dosazena elektrodynamická brzda (EDB) s maximálním výkonem 1 720 kW, která má spádový i zastavovací režim. Nespolehlivý pístový kompresor byl nahrazen lamelovým typu Mattei C 90 s hydrostatickým pohonem. Přenos výkonu zůstal původní, tzn. stejnosměrný. Řízení lokomotivy dodala firma NES Nová Dubnica. Stanoviště strojvedoucího bylo přemístěno na levou stranu. V Itálii je dnes celkem devět těchto lokomotiv, označených D 752.501 až 509, kdy za číslem je vždy zkratka příslušného dopravce. U všech lokomotiv je také zachováno původní barevné řešení, navržené ČMKS.

V současné době je největším vlastníkem této lokomotivní řady společnost Ferrovia Adriatico Sangritana (FAS; viz Dráha

Dvojice lokomotiv D 753.701 + 702 HU projíždí s vyrovnávkovým vlakem z Gallarate do Chiasso stanicí Legnano (2. 9. 2003)

č. 7/02), která vlastní lokomotivy D 752.501 až 508 SG. Podle posledních informací lokomotivy dosud nejsou v pravidelném provozu, protože nebyly homologovány od úřadu USTIF. Lokomotivy D 752.505 až 508 jsou u Sangritany evidovány teprve od počátku letošního roku. Je ovšem nutno uvést, že na období od srpna 2002 do září 2003 společnost Leon d'Oro dvě z těchto lokomotiv pronajala společnosti Ferrovie Nord Cargo. Jedna z nich, označená D 752.505 FM, byla nasazena na manipulační vlaky mezi Saronnem a Seregnem na trati FNM, na níž není provozována pravidelná osobní doprava a ve stanici Groane (MI) se nacházejí vlečky společností BASF a Zanussi. Druhá lokomotiva, označená D 752.506 FM, byla nasazena na posun na kontejnerovém překladišti Novara-Boschetto.

Lokomotiva D 753.509 SFM byla od května 2003 na jeden rok pronajata společnosti SFM Cargo (Strade Ferrate del Mediterraneo) se sídlem v Alessandrii na přepravu ropných produktů z rafinérie Sannazzaro de'Burgondi (AL) do přístavu v Janově, ale podle dostupných informací nebyla do pravidelného provozu nasazena a vykonala jen několik zkušebních jízd.

Řada D 753.7 má na rozdíl od řady D 752.5 dosazen nový vznětový motor typu Caterpillar 3512 B DITA a trakční alternátor 1 FC2 569-6 ze Siemensu Drásov, který nahradil původní trakční dynamo TD 802; proto byl nově dosazen také trakční usměrňovač. Přenos výkonu je tedy změněn na střídavě stejnosměrný. Ostatní technické parametry obou řad jsou uvedeny v tabulce. Tímto se také čtenářům omlouváme a uvádíme na pravou míru nepřesnost, která byla uveřejněna v Dráze č. 1/02. U lokomotiv D 753.7 byly rovněž upraveny pomocné pohony na hydrostatický pohon a naprosto změněn způsob chlazení. Lokomotivy mají na první pohled sníženou střechu, aby vyhověla předepsanému kinematickému obrysu podle vyhlášky UIC 505-1.

První lokomotivy řady D 753.7 byly dodány společnosti Huppac Italia se sídlem v Busto Arsizu. Jde o stroje D 753.701 a

DE 520-17 a DE 520-18 v majetku FM (foto Jiří Konečný 24. 5. 2003)

702 HU, které na rozdíl od dalších lokomotiv této řady nemají EDB. Do pravidelného provozu byly nasazeny v říjnu 2002 a je možné se s nimi setkat na přetazích mezi pohraničními stanicemi mezi Itálií a Švýcarskem (Domodossola, Chiasso a Luino) a terminály Huppac v Novaře, Busto Arsizu (napojen na RFI ve stanici Gallarate) nebo v Mantově. Lokomotivy byly také nasazeny (pravděpodobně opět pouze od státní hranice) na nákladní vlaky s hutním materiálem ze Švýcarska přes Chiasso do Lecce, které přepravuje SRCI - Swiss Rail Cargo Italy (společný podnik SBB Cargo a Trenitalia Cargo). K těmto lokomotivám přibyly v únoru 2004 ještě další dvě, a to D 753.703 a 704 HU.

Nejvíce lokomotiv této řady (celkem 18), označených řadou DE 520, vlastní nákladní divize společnosti FNM - FN Cargo a od července 2003 jimi zajišťuje na tratích RFI nákladní dopravu kontejnerových vlaků, dále jsou na území Itálie nasazovány na ucelené vlaky s kaolinem z Německa přes Domodossolu do Reggio Emilia a nově také na vlaky přepravující automobily Peugeot z Chiassa do Torrile San Polo u Parmy. Setkat se s nimi ovšem můžeme v celé severní Itálii. Poslední dvě lokomotivy pro FN Cargo - 753.726 a 727 (označení ČMKS) - byly slavnostně předány 20. dubna 2004 zástupcům Leon d'Oro a FNM Trasporti a o den později vykonaly předváděcí jízdu v úseku Česká Třebová - Skalice nad Svitavou.

Další dvě lokomotivy - D 753.001 a 002 SI, které původně nesly mj. označení DE 451 a 452 - vlastní společnost Sistemi Territoriali S. p. A. (spravuje dvě společnosti: FAM - Ferrovia Adria Mestre a FUC Ferrovia Udine - Cividale), která je od srpna 2003 nasazuje na nákladní vlaky na trati mezi Chioggie a Rovigiem a na trati do Benátek. Lokomotivy je možné také potkat na tratích RFI na trasách Ferrara - Rovigo - Padova Venezia Santa Lucia, Rovigo - Legnago - Mantova - Cremona - Acquanegra, Rovigo - Piadena - Parma nebo Venezia - Castelfranco. Společnost Sistemi Territoriali si objednala u ČMKS další tři lokomotivy.

Zatím poslední "brejlovci" pro Itálii - stroje O 753.001 a 002 RT - byli dodáni společnosti Rail Traction Company (RTC) se sídlem v Římě (v této firmě má třiceti procentní podíl společnost Railion Deutschland AG), která jimi bude zajišťovat dopravu na neelektrizovaných tratích kolem Brescie. Označování lokomotiv není jednoznačné, neboť kromě původních čísel ČD mají přiděleno označení ČMKS, Leon d'Oro a konečně také RFI. Pro přehlednost přinášíme upravenou tabulku, která byla uveřejněna v časopise Tutto Treno č. 171/2004.

Číslování ČMKS se od číslování Leon d'Oro odlišuje hlavně z důvodu, že dvě lokomotivy 753.718 a 719 (podle ČMKS určené pro společnost Sistemi Territoriali) byly rekonstruovány v průběhu zakázky pro FNM. Leon d'Oro chtěla zachovat pořadí čísel a přidělila jim proto čísla 753.728 a 729. Písmeno D před číslem označuje podle číslovacího schematu RFI dieselovou lokomotivu.

*) lokomotivy D 753.701 a 702 HU nejsou EDB vybaveny