Nové berlínské hlavní nádraží otevřeno
V pátek 26. května 2006 byla ohňostrojem a laserovou show slavnostně otevřena stanice Berlin Hauptbahnhof
|
Takový výhled se nabízí strojvedoucímu IC při vjezdu do stanice Berlin Hauptbahnhof
(foto 22. 3. 2006) |
a se změnou jízdního řádu o dva dny později tu zastavily první pravidelné vlaky. Dva týdny před zahájením Mistrovství světa ve fotbale 2006 tak byla ukončena jedna z největších železničních staveb ve sjednoceném Německu, zahájená před deseti lety. Nový uzel vyrostl na místě původní stanice Lehrter Bahnhof, hlavového nádraží dráhy z Hannoveru dokončeného na břehu Sprévy v roce 1871. S rozvojem železnice na území Berlína se Lehrter Bahnhof stal v roce 1882 součástí západovýchodního průtahu městem neboli „Stadtbahn“, na níž ve třicátých letech minulého století poprvé objevil známý symbol zeleného S označující stanici S-bahnu. Na konci druhé světové války byla novorenesanční budova nádraží těžce poškozena a později zbořena. V padesátých letech doplatil Lehrter Bahnhof na polohu na hranici okupačních zón, takže se stal součástí Berlínské zdi a konečnou západoberlínského S-bahnu, jeho funkci v dálkové dopravě převzala stanice Zoologische Garten.
Události konce osmdesátých let a sjednocení Německa v roce 1990 přinesly i obnovení plného provozu na Stadtbahn včetně průjezdu dálkových vlaků, ale Lehrter Bahnhof i nadále fungoval jen jako stanice S-bahn. V roce 1992 schválil Bundestag projekt doplnění berlínské železniční sítě o dálkový průtah ve směru sever-jih a vybudování nového centrálního nádraží na křížení tohoto průtahu se Stadtbahn právě v místě stanice Lehrter Bahnhof, v samém srdci Berlína. Cílem bylo zkrátit čas průjezdu tranzitních dálkových i regionálních vlaků v severo- a západojižním směru (dosud projíždějících Berlínem po Stadtbahn), přičemž na křížení s „okružní dráhou“ Ringbahn byly navrženy nové stanice pro dálkovou dopravu (Gesundbrunnen na severu a Südkreuz - dříve Papestraße - na jihu). Kromě novostavby čtyřkolejné tratě byl vybudován 3,4 km dlouhý tunel „Tiergartentunnel“ pod centrem města přes Potsdamer Platz. Nádražní budova s kolejemi ve dvou úrovních na místě historického nádraží Lehrter má denně přivítat 300 000 návštěvníků a cestujících. Nádraží tak má ambice stát se jedním z největších přestupních uzlů v Evropě. Předpokládá se, že na zdejších kolejích v průměru každých 80 sekund projede vlak (1100 denně). Osmikolejné „severojižní“ nádraží v podzemí (čtyři nástupiště) je krom regionálních vlaků do Rostocku, Lutherstadt-Wittenbergu, Wismaru nebo Elsterwerdy určeno pro vlaky „IC-linie“ Hamburg-Dresden-Praha a Stralsund-Erfurt-Dortmund, jakož i ICE vlaky Hamburg-Leipzig-München a Berlin-Frankfurt-Stuttgart/Basel. Plánuje se sem rovněž zavedení linek S-bahn. V „prvním patře“, na úrovni Stadtbahn ve směru západ-východ, se setkává S-bahn (2 koleje) s regionálními vlaky do Frankfurtu nad Odrou, Dessau, Magdeburgu či Cottbus a „ICE-linií“ Berlin-Hannover-Köln, EC do Varšavy a IC přes Hannover do Amsterdamu (4 koleje). Celé kolejiště je řešeno jako „feste Fahrbahn“, pevná jízdní dráha (svršek bez štěrkového lože), a elektronické stavědlo (ESTW) ovládá 74 návěstidel a 52 výhybek.
Stejně jako na dalších modernizovaných nádražích i zde vznikne obchodní zóna a celá čtvrť se má během několika let
|
Vlak EC 178 do Hamburgu se soupravou Českých drah projíždí po Stadtbahn stanicí Berlin Friedrichstraße, od 28. května již historie ... (foto 22. 3. 2006)
|
změnit z periférie komunistického Berlína na živé centrum sjednoceného města. Podzemní garáže nabízejí místo pro 900 aut a je zde rezervováno i místo pro případnou výstavbu magnetické rychlodráhy Transrapid. Zajímavostí je, že v počátcích projektu se počítalo s použitím původního názvu Lehrter Bahnhof (názvem „Hauptbahnhof“ se z dob NDR totiž honosila dnešní stanice Ostbahnhof) a teprve později se kvůli lepší orientaci cestujících (a přes odpor obyvatel, kteří se v průzkumu ze 70% vyslovili pro zachování původního názvu) prosadilo pojmenování nové stanice jako „hlavního nádraží“.
Projekt má ovšem také mnoho kritiků a celá koncepce skýtá mnohé otazníky. Na nové nádraží prozatím nezajíždí jediná linka metra - stavba U55 z Alexanderplatz kolem Reichstagu na letiště Tegel se z finančních i technických důvodů protahuje a je provizorně zprovozněna pouze po dobu konání fotbalového MS a jen v úseku Hauptbahnhof - Unter den Linden. Nebude zde ani přímá návaznost na vlaky S-bahn jezdící v severojižním směru (přes sousední stanici Friedrichstraße). Se zavedením tramvajových linek se počítá až v roce 2008, a zažité trasy a přestupy na svých cestách budou muset změnit také cestující v regionální dopravě. Převedením dálkových vlaků západním (Frankfurt) a severozápadním (Hamburg) směrem na novou trasu přes Jungfernheide a Spandau dojde k snížení významu stanice ZOO (zbylé IC a ICE vlaky tu navíc nebudou zastavovat). Ta se přitom za dobu existence Západního Berlína stala důležitým obchodním a společenským centrem. Ztížené cestování čeká i na návštěvníky letiště Schönefeld, které přijde o obsluhu dálkovými vlaky. Proti výstavbě tunelu pod městem (zčásti se souběžným tunelem silnice B96) se ozvali ekologové a proti ceně celé akce, dělající z berlínského Hauptbahnhof jedno z nejdražších nádraží světa, zase mnozí ekonomové.
Nejen právě dokončená stavba hlavního berlínského nádraží a návazných spojení, ale i nedávné otevření vysokorychlostní trati Nürnberg-Ingolstadt či modernizace spojení Berlin-Leipzig pro rychlost 200 km/h jsou dalšími kroky k renesanci železniční dopravy v Německu. Přes všechny kritické ohlasy na tento projekt tak železnice získává nepopiratelnou konkurenční výhodu a záleží jen na ní, jak s ní naloží …
Text a neoznačené foto Tomáš Hádek
|
Slavnostní ohňostroj při otevírání nového nádraží (foto DB 26. 5. 2006, fotobanka DB) |
|
Jiný pohled na nasvícenou budovu hlavního nádraží v Berlíně (foto DB 26. 5. 2006, fotobanka DB) |
| |
|