Zabezpečovací zařízení vozovny tramvají
Moravská Ostrava
Původní tramvajová vozovna v Moravské Ostravě byla postavena v letech 1928 až 1929 a její provoz byl zahájen 5. prosince 1929. Tehdy byla navržena a postavena jako neprůjezdná. Důvodem bylo to, že tehdejší provozovatel - Společnost moravských místních drah - vlastnil pouze obousměrná vozidla. Větší velkorysost při výstavbě vozovny však neumožňovala ani rozloha obecního pozemku, kde vozovna vyrostla, neboť ten se tísnil mezi depem Báňské dráhy, traťovou kolejí Ostravsko-frýdlantské dráhy a městskou plynárnou. Již tehdy však měla vozovna kapacitu 100 vozů a v její trojlodní hale se nacházelo celkem 10 kolejí, každá o délce 100 m.
Vozovna byla na ostravskou tramvajovou síť napojena poměrně dlouhou spojovací tratí ulicemi Porážkovou a Poděbradovou na ulici 28. října. V roce 1955 pak bylo vybudováno další napojení a to ulicí Valchařskou na Nádražní třídu. Vozovna dlouhá léta bez větších úprav odolávala nejen zubu času, ale také zvyšujícímu se stavu vozového
parku. Pouze v letech 1948 - 1954 došlo ke zvýšení kapacity zřízením dalších čtyř odstavných kolejí, nad kterými byl vybudován přístřešek (přístřešek však 10. února 1967 podlehl požáru a již nebyl obnoven). V roce 1960 sice byla uvedena do provozu nová velkoryse pojatá vozovna v Porubě, vozovně v Moravské Ostravě to však ulehčilo pouze krátkodobě.
 |
| Odjezdové kolejiště vozovny ve směru na ulici Plynární (foto AK signal 16.10.2001) |
Nepříznivými účinky poddolování, ale i stářím chřadnoucí vozovna se pomalu, ale jistě dostávala do havarijního stavu, který byl řešen pouze nejnutnějšími opravami. Přesto se nakonec vozovna dočkala a po tříleté přípravě byla 23. listopadu 1999 zahájena její přestavba. Po přestavbě, která přišla na 310 milionů korun, mohla být rekonstruovaná vozovna 16. října 2001 slavnostně uvedena do provozu. Rekonstrukce a modernizace zahrnovala zprůjezdnění stávající - ale rekonstruované - haly s kapacitou 116 vozů, přístavbu nových objektů včetně denní údržby, mycí linky, čističky odpadních vod a pomocných provozů. Bylo také vybudováno nové řešení kolejiště vozovny a nové napojení na tramvajovou síť Dopravního podniku Ostrava (DPO), a to dvoukolejnou tratí po Plynární ulici na Nádražní třídu. Součástí předávané stavby se stalo také počítačové ovládání provozu vozovny systémem Remote 98 od firmy AK signal Brno, kterým se budeme zabývat dále.
Tento systém určený pro dálkové ovládání a diagnostiku zabezpečovacích a jiných zařízení v dopravě je nasazován především na tratích Českých drah. V ostravské tramvajové vozovně na ulici Křivé se jedná o unikátní řešení, kdy jsou tímto systémem přímo řízeny výhybky a návěstidla pro tramvajový provoz, avšak bez zapojení dalšího zabezpečovacího zařízení, jehož instalace by vzhledem k jednoduchým dopravním poměrům v tramvajové dopravě nebyla rentabilní.
 |
| Vjezdové zhlaví do haly vozovny: na sloupcích návěstidel jsou
umístěna tlačítka pro volbu jízdní cesty řidičem, uprostřed je informační panel BUSE (foto AK signal 16.10.2001). |
Charakter provozu ve vozovně se po rekonstrukci kolejiště zásadně změnil. Výhybky již nejsou stavěné místně řidičem (tyčí), nýbrž centrálně z počítačového systému pomocí elektromagnetických přestavníků. Provoz v nové podobě je dále řízen 35 návěstidly pro tramvajový provoz. Neprobíhá tedy nahodile podle rozhodnutí řidičů, ale rozhodnutí je plně v rukou dispečera a směnového mistra, kteří mají k dispozici počítačové ovládání. Část návěstidel je doplněna indikačními panely od firmy BUSE Blansko, jejichž význam je podobný jako u indikátorů na návěstidlech Českých drah: označují číslo koleje, ze které nebo na kterou je postavena jízdní cesta. Zároveň tyto panely informují řidiče o mimořádných situacích v kolejišti (například obsazená jízdní cesta).
Pro zjišťování volnosti kolejových a výhybkových úseků jsou v kolejišti vozovny použity indukční smyčky dvojího typu - výhybkové a kolejové (traťové). Smyčkami jsou pokryty všechny výhybky kromě odjezdového zhlaví a kolejové úseky s výjimkou haly vozovny. U delších spojovacích kolejí je dále použit softwarový mechanismus pro zjišťování volnosti (jeho činnost je podobná počítači náprav s počítacími body; zde je implementován „počítač souprav“ se vstupními indukčními smyčkami), který byl ve vozovně také úspěšně pilotně ověřen.
Podoba kolejiště na monitoru, který má dispečer a směnový mistr na pracovišti před sebou, vychází z předpisu pro Jednotné obslužné pracoviště (JOP) Českých drah, je ale rozšířena o nové prvky kolejiště, které se na železnici nevyskytují. Ovládání mechanismu stavění jízdních cest je v systému oproti drážním zvyklostem na jedné straně zjednodušeno, na druhé straně ale také obohaceno o možnost postavení jízdní cesty přímo řidičem - stiskem tlačítka v kolejišti.
O jízdě tramvaje v kolejišti vozovny rozhoduje dnes, na rozdíl od dřívějších
zvyklostí, výhradně dispečer ve spolupráci se směnovým mistrem. Tramvaj tak může vstoupit do moderní linky denního ošetření nebo může být odeslána do nově zřízené myčky tramvajových souprav a při zjištění závady je odeslána na správkové koleje vozovny. Při odstavování souprav do haly vozovny napomáhá systém dispečerovi v rozhodování a nabízí mu informaci o délce volné koleje v hale (systém rozpozná délku vozu podle evidenčního čísla tramvaje) a tím jsou prakticky vyloučeny chyby, kdy by dispečer poslal tramvaj omylem již na zaplněnou kolej a kdy ji později musel couváním přestavovat na jinou, volnou kolej.
 |
| Pracoviště dispečera vozovny (foto Petr Štefek 16.10.2001) |
Nedílnou součástí ovládacího systému vozovny je také přenos čísel souprav, jehož podoba je dobře známá z každého moderního systému dálkového ovládání železniční dopravy (například tratě Praha - Kralupy nebo Blatno u Jesenice - Vroutek). Na rozdíl od železničního provozu se zde nepřenášejí čísla tramvajových spojů, nýbrž evidenční čísla vozů a spojených souprav. Dispečer zadá číslo do systému při vstupu tramvaje do vozovny a dále se již přenáší zcela automaticky podle postavené a skutečně projeté jízdní cesty.
V ovládacím systému Remote 98 od firmy AK signal získává Dopravní podnik Ostrava pro svoji tramvajovou vozovnu na ulici Křivé moderní zařízení, které výrazně napomáhá ke zlepšení kvalitu práce dispečerů i celé vozovny a přispívá k bezchybnému a efektivnímu provozu vozovny. Evidence čísel tramvajových souprav povyšuje tento systém na komplexní pracoviště, díky němuž má dispečer neustálý přehled o okamžité poloze vozů ve vozovně a jejich uspořádání na kolejích. Přejme ostravským tramvajákům, aby jim nové zařízení sloužilo k plné spokojenosti po řadu dalších let.
Text David Krásenský a Petr Štefek
- Prameny:
[1] Pavelek, Rudolf: 100 let elektrické tramvaje v Ostravě, Dopravní podnik Ostrava 2001
