Trať z Českých Budějovic do Horního Dvořiště leží na trase dávné významné obchodní stezky. Ne náhodou proto byla v této trase vybudována první veřejná koněspřežná železnice na evropském kontinentě České Budějovice - Linec, jejíž český úsek byl zprovozněn v roce 1828. Díky velkorysému trasování pak bylo těleso této dráhy na českém území z velké části využito pro stavbu parostrojní dráhy. Ta byla zprovozněna v úseku z  Českých Budějovic do Rybníka 1. ledna 1871 a v  úseku Rybník - Horní Dvořiště 1. prosince téhož roku.

Úpravy žst. Horní Dvořiště začínají přestavbou kolejiště, pak nastoupí čety trolejářů (foto Petr Nohel 25.5.1999)

      Tato dráha se vždy vyznačovala silným provozem, po rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku Československa však její význam poklesl a investovat se začalo především do spojnic ve směru východ - západ. V období komunistické diktatury se navíc Rakousko, kam tato trať směřuje, stalo pro občany Československa zapovězenou zónou a tak byla přeshraniční osobní doprava redukována na vedení jednoho či dvou párů osobních vlaků. Jinak tomu však bylo v dopravě nákladní, která zde byla i v období před rokem 1989 velice silná.
      Na počátku 90. let pak bylo vzhledem k rostoucímu významu této tratě konečně rozhodnuto o zvýšení její propustné výkonností, čehož má být dosaženo modernizací, která spočívá především ve výměně svršku, směrových úpravách, úpravách reliéfu staničních kolejišť (zejména prodloužení užitečné délky dopravních kolejí), instalaci nového zabezpečovacího zařízení a elektrizaci.
      Na elektrizaci střídavým systémem 25 kV, 50 Hz se nyní podívejme podrobněji a to pohledem z roku 1995, kdy byla schválena přípravná dokumentace stavby "ČD-DDC, Elektrizace trati H. Dvořiště - Č. Budějovice". Jistě bude zajímavé srovnání projektu s konečným stavem elektrizace, která v těchto měsících intenzivně probíhá.

V žst. Velešín vyrůstají první sloupy trakčního vedení (foto Petr Štefek 23.7.1999)

      Celková délka elektrizované tratě má být 55,925 km v úseku Horní Dvořiště - České Budějovice a 21,997 km v úseku Rybník - Lipno (k této trati viz dále). Celková délka elektrizovaných kolejí bude 94,029 km v trati H. Dvořiště - Č. Budějovice (25,562 km Rybník - Lipno), z toho 46,935 km (19,519 km) elektrizovaných kolejí širé trati a 47,094 km (6,046 km) elektrizovaných kolejí ve stanicích. K tomu bude třeba vybudovat na trati H. Dvořiště - Č. Budějovice 9,218 km a na trati Rybník - Lipno 2,5 km obcházecího vedení. K těmto číslům je třeba dodat, že bylo upuštěno od elektrizace úseku Odb Rožnov - Boršov nad Vltavou, protože se se stanicí Boršov přestalo uvažovat pro přepřahy ucelených vlaků uhlí pro vlečkaře ve Zlaté Koruně a Kájově. Dále bylo navrženo vypuštění zatrolejování všech manipulačních kolejí a vleček, neboť je předpokládána obsluha manipulačních míst lokomotivou hybridní nebo nezávislé trakce.
      Předpokládaná spotřeba trakční energie je 26,55 GWh/rok. Potřeba trakční elektrická energie bude kryta z trakčních transformoven v žst. Velešín a Lipno, budovaných v rámci stavby. Spínací stanice jsou navrženy v žst. Rybník v km 69,880 a na Odb Rožnov v km 115,520 a slouží k podélnému sepnutí napájených úseků při výpadku některé trakční transformovny. Další spínací stanice je situována v dopravně Vyšší Brod klášter a odděluje trakční vedení depa. Součástí stavby je i přestavba stávajícího stejnosměrného trakčního systému 1,5 kV na trati Rybník - Lipno na střídavý systém 25 kV, 50 Hz. Nezbytnost této přestavby je dána tím, že nelze zajistit napájení trati H. Dvořiště - Č. Budějovice jiným způsobem, než z trakční transformovny umístěné u elektrárny na Lipně. Jiné umístění přímo na hlavní trati by znamenalo ve stejné délce budovat přívodní vedení, což by bylo finančně náročnější, než přestavba trakčního vedení na trati Rybník - Lipno. Vzhledem ke konfiguraci terénu a chráněné krajinné oblasti je zde prakticky nemožné budovat mimo stávající trať napájecí vedení s dodržením jeho ochranného pásma.

Elektrizace postupuje ve směru od Budějovic do Dvořiště. 22.7.1999 bylo kolejiště žst. Včelná překlenuto bránami. (foto Petr Nohel)

      Pro hlavní koleje železničních stanic a v traťových úsecích trati H. Dvořiště - Č. Budějovice bude použita trolej 100 Cu, na trati Rybník - Lipno a pro vedlejší koleje železničních stanic bude použita trolej 80 Cu. V jednotlivých stanicích s výjimkou žst. Č. Budějovice a dopravny Lipno nad Vltavou bude provedeno obcházecí vedení lanem 240 AlFe a na trati Rybník - Lipno zesilovací vedení lanem 240 AlFe.
      V rámci elektrizace se počítá s výstavbou dvou Opraven trakčního vedení a silnoproudu (OTVS) a to v Rybníku a Nemanicích. Areál OTVS Rybník je situován vpravo trati vedle výpravní budovy. OTVS ve výhybně Nemanice bude umístěna v místě stávající opravny (ta bude demolována), která kapacitně nevyhovuje pro údržbu trakčního vedení i na nově elektrizované trati. Proto je třeba vybudovat nový objekt, který bude vyhovovat i po elektrizaci trati Č. Velenice - Č. Budějovice.
     V rámci této stavby budou budována i další silnoproudá zařízení. Sem patří zejména vybudování osvětlení staničních kolejišť ve stanicích a na zastávkách a to i na trati Lipno - Rybník, zároveň je navrženo doplnění osvětlení v žst. České Budějovice. Počítá se také s výstavbou stojanů pro předtápění vlakových souprav, výstavbou trafostanic pro napájení elektrického ohřevu výhybek.

Text Petr Štefek, 1999