Vlečka ČEZ - Elektrárna Chvaletice

Elektrárenská vlečka (dál jen vlečka ECHVA), která je v majetku akciové společnosti ČEZ je na síť ČD připojena v žst. Řečany nad Labem a to ve dvou bodech: do koleje č. 9 v km 326,34 a č. 11 v km 326,704. Na samotnou vlečku jsou napojeny ještě tři další vlečky:

Provozovatelem dráhy na všech napojených vlečkách jsou jejich majitelé, na samotné vlečce ČEZ je provozovatelem dráhy OKD, Doprava, a. s., Ostrava. Provozovatelem drážní dopravy na všech vlečkách jsou České dráhy.

Z hlediska řízení provozu můžeme vlečku ECHVA rozdělit na dvě části: část ústředně stavěnou a část s ručně přestavovanými výhybkami. Ústředně ovládaná část začíná kolejemi 100 a 104a, které jsou napojeny do žst. Řečany nad Labem. Tato stanice je ze strany elektrárny kryta seřaďovacími návěstidly Se1 (ze 104a. koleje) a Se2 (ze 100. koleje). Kolej č. 100 pokračuje jako kolej č. 101a, na kterou je napojena objízdná kolej č. 102a o délce 257 m, která umožňuje objíždění 15-tivozových uhelných souprav. Tyto koleje se nacházejí v prostoru mezi žst. Řečany n. L. a areálem elektrárny.

Pod silničním mostem pak začíná další část ústředně ovládaného kolejiště, do kterého se dostaneme vraty, která jsou otvírána ústředně elektromotorickými přestavníky. V tomto kolejišti, které bychom mohli nazvat uhelné, lze ústředně postavit posunové cesty na celkem 9 kolejí (čísel 101, 102, 104, 106, 108, 110, 112, 114a a 118): koleje 101 a 102 se používají pro shromažďování vyklopených vozů, které sem jsou dopravovány z rotačního výklopníku pomocí lanových posunů. Stejným způsobem jsou dopravovány do výklopníku ložené vozy z kolejí č. 104 a 106. Tyto dvě koleje jsou do výklopníku napojeny přímo, narozdíl od kolejí 101 a 102, které jsou napojeny úvratí. Další koleje, 108 a 110, jsou používány pro odstavování správkových vozů a vozů na doplnění. Koleje 112, 114 a 116 (koleje 114 a 116 ústí do koleje 114 a ručně přestavovanou výhybkou) slouží pro příležitostné odstavování a manipulaci. Kolej č. 114 slouží též ke kolejovému přístupu do haly elektrárny. Na "uhelné" kolejiště je napojena také kolej v tzv. tunelu, která vede na stáčírnu mazutu.

Poslední kolej, která vede z této části vlečky je kolej č. 118, která od místa napojení vlečky Škoda Praha pokračuje podél elektrárny jako kolej č. 1 v délce 662 m až na tzv. starou vlečku, což je původní kolejiště bývalých MKZ a nachází se zde také původní depo. Stará vlečka se nachází severozápadně od elektrárny a skládá se z celkem devíti kolejí (z toho pět kusých). Do západního zhlaví tohoto nádraží je zapojena vlečka EGO. Při jízdě z Řečan na novou chemickou úpravnu (NCHÚV - kolej č. 30), nové stáčiště popílku (kolej č. 31) a na odsíření (hlubinný výklopník vápence - kolej č. 32) se pak bezúvraťově projíždí přes východní zhlaví staré vlečky, na zmiňované koleje se pak posunující díl dostane úvraťově. Při jízdě na NCHÚV je třeba zdolat největší stoupání na vlečce: 22 promile.

Ústředně ovládaná část kolejiště ECHVA je vybavena reléovým zabezpečovacím zařízením typu RPS (reléový panelový systém) 60-B, jehož výrobcem je AŽD Praha, s. r. o., závod Olomouc. Toto zařízení bylo spuštěno 15. prosince 1995 v 12.30, dodatečně (19. 12.) pak byly do RZZ zapojeny výměny C24 a C25. 28. března následujícího roku pak byly dány do provozu vazby RZZ a výklopníku (souhlasy na koleje č. 101, 102, 104 a 106). Šikmý pult je umístěn na ústředním stavědle ECHVA, které se nachází v km 0,967 v blízkosti rotačního výklopníku.

Zařízení RPS 60-B umožňuje stavění posunových cest, které se provádí dvěma úkony: volbou posunové cesty a závěrem posunové cesty. Volba posunové cesty se provádí stlačením počátečního a povytažením koncového tlačítka. Po volbě posunové cesty se provede jeden z těchto úkonů:

"Posun I" se chová jako normální zabezpečený posun, při "posunu II" však nenastává automatické zrušení posunové cesty jízdou posunujícího dílu, ale musí ji zrušit obsluhující pracovník (stlačením počátečního tlačítka a tlačítka "Rušení"). Při použití "posunu II" tedy lze posunovou cestu zrušit i při neprojetí posunové cesty a cestu lze stavět i přes obsazené kolejové obvody, což má význam zejména při poruše těchto obvodů.

Z ovládacího stolu lze kromě stavění posunových cest ovládat též přejezd s místní komunikací v km 0,536 a otvírat brány (přejezd se spouští a brány

Lokomotiva 731.013 odjíždí z vlečky s vozy loženými popílkem (2.12.1999)

otvírají také samočinně při stavění posunové cesty). Kromě dalších indikačních a ovládacích prvků (tlačítka výměn a výkolejek, rozřez, kolejové obvody, elektromagnetické zámky, zvonky apod.) lze na ovládacím pultu nalézt nefunkční tlačítka přivolávací návěsti (?!) a také tlačítka a indikace pro předávání souhlasu mezi vlečkou ECHVA a žst. Řečany n. L. (nepoužívá se). Další nelogičností je použití návěstidel platných pro posun i pro vlaky (!). Návěstidla typu AŽD 71 jsou dvousvětlová ("červená" a "bílá"), jsou označena červenými a bílými pásy nestejné délky a na označovacím štítku je nápis S???, resp. L???. Návěst "Posun dovolen" je pak návěstěna současným svícením červeného a bílého světla.

Mimo ústředně ovládanou část kolejiště je posun organizován vedoucím posunu. V této části vlečky se necházejí tři přejezdy se světelným přejezdovým zabezpečovacím zařízením (dány do provozu 6. 8. 1996):

A v km 0,975 - před nákladovou vrátnicí

B v km 1,552 - vjezd do hlavní vrátnice

C v km 0,232 - přejezd u odkaliště

Zajímavým zařízením jsou také dvě kolejové váhy. Ty jsou umístěny na spojovacích kolejích č. 100 a 104a. Váhy typu DGW-B s délkou mostního pole 5 m jsou vybaveny měřící, vyhodnocovací a záznamovou technikou firmy Carl Schenck AG, Darmstadt. Vyhdnocovací počítače s tiskárnami jsou umístěny na ústředním stavědle. Posunující díl musí při vážení dodržet rychlost 3 - 10 km/h.

Technologické postupy