Brněnské vlečky

Stejně jako každé průmyslové město, má i Brno systém vleček sloužících nejrůznějším podnikům. Některé vlečky již neexistují nebo nejsou provozovány, avšak na většině z nich je dodnes čilý provoz. Brněnské podniky i jejich vlečky mají zajímavou historii, stejně jako motorové lokomotivy, které na nich působí, či působily. Pojďme se tedy na dosud provozované vlečky a jejich lokomotivy podívat.

Základem systému je bývalá tzv. Svitavská pobřežní dráha, která sloužila k jízdám nákladních vlaků ze „staré tišnovky“ do Brna dolního nádraží. Do dnešní podoby byl systém upraven v roce 1969 v souvislosti se stavbou nákladního průtahu z Brna - Horních Heršpic do Brna - Židenic. Výchozím bodem je výhybka č.2 odbočky Brno - Židenice, odkud pokračuje kolem vjezdového návěstidla klesáním podél trati Brno - Židenice – Brno hl.n. Za ocelovým mostem přes Šámalovu ulici odbočuje na levou stranu vlečka do společnosti ALSTOM Power, s.r.o., druhým směrem kolej pokračuje levotočivým obloukem přes řeku Svitavu a odtud podél řeky na obě strany. Směrem proti toku řeky vlečková kolej podejde trať Brno - Židenice – Brno hl. n., kde na konci je zaústěna vlečka Tepláren Brno, provozu Špitálka. Ve druhém směru odbočuje hned za výhybkou od spojovací koleje z Brna - Židenic vlečka firmy ŠMERAL BRNO, a.s., dále pokračuje silničním a zároveň tramvajovým křížením přes Olomouckou ulici, dalším přejezdem přes Hladíkovu ulici a podjezdem pod tratí Brno dolní nádraží – Brno - Židenice na předávkové kolejiště bývalých škrobáren. Uvedené přejezdy jsou vybaveny světelným zabezpečovacím zařízením bez závor a každý z nich je oboustranně kryt seřaďovacími návěstidly. Obsluhu provádí jeden ze zaměstnanců obsluhy vlaku přímo u přejezdu.

Obsluha vleček se provádí v pracovní dny 4. zálohou stanice Brno - Maloměřice, která jede jako vlak Mn 82821 až na předákové kolejiště škrobáren. Po předávce vozů lokomotiva objede zbytek soupravy a jede zpět. Po obsluze ŠMERALu obsluha nechá zbytek soupravy a pokračuje s vozy pro teplárnu, provede předávku a vrací se zpět. Poté připojí odstavené vozy a jede zpět jako vlak Mn 82820 do Maloměřic, případně ještě po cestě obslouží vlečku ALSTOM Power.

Areál podniku, dřívější První brněnské strojírny (PBS), vlastní v současné době společnost ALSTOM Power s.r.o. Po vjezdu do areálu se po levé straně nachází tříkolejné kolejiště, které slouží k odstavovaní vozů. Z něj pokračuje kolej přes Šámalovu ulici do podniku Elektrozávody Brno a.s., avšak sem se již nejezdí z důvodu špatného stavu přejezdu přes zmíněnou ulici. Na druhou stranu vede kolejiště kolem plotu areálu, kde je i plechová remíza pro jednu lokomotivu a dále pokračuje devadesáti stupňovým levotočivým obloukem kolem továrních hal pod jeřábové dráhy, kde kolej končí. Z tohoto půlkruhu pak odbočují koleje do hal a na odstavné koleje, kde je vykládán materiál z vozů. Dříve kolejiště od jeřábové dráhy pokračovalo a tvořilo kolem hal kruh, ale toto uspořádání je už zrušeno. Na vlečce bývala také točna, která zde byla z důvodu nedostatku místa, aby se bylo možno dostat do jedné z výrobník hal.

Lokomotivní park tvoří motorové lokomotivy 702.554 (JLS 95-005), 702.669 (TSM 4400220/1969) a 703.658 (JLS 96-028). Firma s největší pravděpodobností dříve měla ve stavu i lokomotivu 701.735 (ČKD 4721/1960). Ta byla po remotorizaci z původní lokomotivy T211.0652 předána 20. 2. 1990 podniku První brněnská strojírna Brno (mohlo ale jít např. o závod v Třebíči, který v té době podléhal brněnskému závodu). Lokomotiva pak byla odprodána firmě Loko Trans s.r.o., ale byla odkoupena od firmy ABB První brněnská strojírna Brno, s.r.o. (dnešní ALSTOM Power), která však byla v Brně – a tedy se lze domnívat, že lokomotiva někdy v Brně skutečně jezdila. Další osud lokomotivy je nám znám, od Loko Transu byla odprodána na vlečku FERAMO Metallum International, s.r.o., kde dodnes jezdí.

Lokomotivy 702.554 a 703.658 již nejezdí v původním stavu, neboť obě prošly omlazovací kůrou v Jihlavské lokomotivní společnosti. První byla modernizována 702.554, která byla do Jihlavy přepravena na konci roku 1994. Zde byla lokomotiva odstrojena, dosazena nová kabina, řídící pult, kapota a brzda DAKO. Následně prodělala dne 30.5.1995 v Kolíně novou TBZ a byla předána zpět do ALSTOMu. Druhá lokomotiva byla modernizována stejným způsobem v roce 1996, TBZ absolvovala mezi Brnem a Tišnovem dne 14.10.1996. Třetí lokomotiva, 702.669, byla v roce 1998 nabízena k odprodeji, k němuž nakonec nedošlo. V provozu se tak střídají všechny 3 lokomotivy, často je některá z lokomotiv „zavřena“ v kusé koleji a tak se jezdí s jinou lokomotivou. Podnik taktéž vlastní vozový park, čítající 4 dvounápravové a 3 čtyřnápravové plošinové vozy, sloužících pro vnitropodnikové přepravy.

Předávka vozů probíhá uvnitř závodu, kdy sem lokomotiva provádějící obsluhu vleček vozy sune, podnikové lokomotivy tedy nejezdí mimo areál. I když se v areálu nachází více firem, jezdí se výhradně pro ALSTOM Power, obrat na vlečce tvoří především vozy s hutním materiálem pro výrobu. Dále jde také o expedici výrobků naložených na plošinových vozech.

Společnost, podnikající ve strojírenské a slévárenské oblasti, vlastní krátkou vlečku, odbočující z posvitavského vlečkového systému dvěmi výhybkami, ze kterých vedou koleje do areálu firmy. Předávka vozů probíhá přímo na koleji před areálem firmy, kde je nechá lokomotiva z obsluhy, nebo jsou sunuty do areálu firmy. Poté jsou vlastní lokomotivou zavezeny na místo vykládky.

Podnik vlastní jedinou lokomotivu, tou je „prasátko“ 701.733 (ČKD 5397/1961). Původní lokomotiva T 211.0798 sem byla dodána v roce 1961. Na přelomu let 1989 a 1990 byla remotorizována v LD Jihlava a dostala nové označení T211.1733. Poté na vlečce opět převzala provoz, kde v pěkném červeném nátěru se žlutým pruhem kolem lokomotivy a šedým rámem slouží dodnes. Pro lokomotivu není v areálu remíza, a tak stojí pod širým nebem kousek za bránou.

Hlavním substrátem, který je sem přepravován, je slévárenský písek, přepravovaný ve výsypných vozech řady Faccs.

Pod tímto názvem si lze dnes tyto provozy pouze představit, areály jsou po privatizaci a několika změnách majitelů rozprodány nebo pronajaty různým firmám. Hlavní výrobou škrobáren byla především výroba bramborového škrobu a potravinářských výrobků, přidružená byla výroba chemická. Pro tyto provozy byl zajišťován přísun surovin různých druhů pro výrobu a také odvoz výrobků. Největší nápor vlečka zažívala při podzimních kampaních, kdy se jednalo o neustálý přísun brambor a vlečka byla ze strany ČSD obsluhována několikrát denně. Dále se jednalo o vozy s dobytkem na porážku, které jezdily do zdejších jatek. Zpočátku si obsluhu vleček zajišťoval každý podnik sám, avšak od toho se později upustilo a veškerý provoz zajišťují dodnes náležitosti bývalých škrobáren.

V současné době vlečky vycházejí z dvoukolejného předávkového kolejiště. Z pokračování hlavní koleje předávkového kolejiště je přes úvrať zapojena kolej vedoucí podél silnice, která přes výhybku pokračuje do mrazíren nebo druhým směrem přes přejezd do areálu bývalých škrobáren. Zde se však již nachází cca 30 m úsek koleje, neboť zbytek byl v roce 2008 zlikvidován včetně remízy, kde byla lokomotiva deponována – ta teď stojí na zmíněném kousku koleje kousek za bránou. Zhruba uprostřed „výtažné“ koleje z kolejiště odbočuje krátká kusá kolej do Linde Gas, a.s, kde jsou vyprazdňovány přistavené kotlové vozy. Na vlečce se nachází několik přejezdů se světelnými výstražníky typu AŽD, které se však již nepoužívají.

Podle dostupných informací byla počátkem roku 1957 tehdejšímu podniku Brněnské škrobárny, n. p. dodána první motorová lokomotiva typu BN 60 (ČKD 3848/1956). V roce 1959 přijela T211.0634 (ČKD 4676/1959), jejímž odběratelem byl ale Středomoravský průmysl masný n.p., tedy sousední jatka. Jak již bylo uvedeno výše, provoz v jatkách nakonec převzaly škrobárny, a tak se lokomotiva nakonec stěhovala sem. V polovině roku 1966 ještě přišla do škrobáren T334.0726 (ČKD 6697/1966). Pro zvládnutí zvyšujícího se provozu především při kampaních byla v roce 1980 zakoupena T448.0687 (ČKD 11632/1980). Na konci 80. let došlo k úbytku dvou lokomotiv, kdy byla BN 60 přemístěna na pomník do lokomotivního depa Brno Maloměřice. Zde se nacházela až do 25.4.2007, kdy odjela na plošinovém voze spolu s exponáty 498.106 + 354.1217 + 771.069 + 230.050 + 850.008 do nového depozitáře NTM do Chomutova.

„Rosnička“ byla nejprve odstavena z důvodu poruchy a protože v tehdejších dílnách na opravu vozidel nebyla volná kapacita na opravu, byla taktéž odprodána, avšak do kovošrotu, kde byla zlikvidována. „Kocour“ 740.687 byl ve škrobárnách do prosince roku 2000, kdy byl pro nadbytečnost odprodán Železničným stavbám Košice. Zůstala zde tak 700.634, které na zdejších vlečkách zajišťuje posun dodnes. Během července 2006 ale došlo na lokomotivě k havárii motoru, a tak byla dne 14.7.2006 přepravena do dílny firmy Lokomont, s.r.o. na provedení opravy, odkud se vrátila 27. 2. 2007. Po dobu její opravy firma Lokomont , s.r.o. zapůjčila k zajištění posunu lokomotivu 701.777 (ČKD 4980/1960).

Hlavní činností pro místní lokomotivu je obsluha vlečky Linde Gas, a.s., která je jedním z nejvýznamnějších přepravců na posvitavském vlečkovém systému, ložené kotlové vozy se sem vozí téměř při každé obsluze. Kotlové vozy s louhem pro společnost Vodní sklo Brno, a.s., která se nachází v areálu bývalých škrobáren, již nejsou z výše uvedeného zrušení části vlečky přepravovány.

Teplárny Brno, a.s. tvoří čtyři provozy, z nichž tři mají vlastní vlečku. Jedná se o provoz Špitálka, Brno sever a Červený mlýn. Jednotlivé provozy se nacházejí v různých částech města a proto má každá vlečka jinou přípojnou stanici.

Zajímavostí vlečky teplárny Špitálka jistě je, že její část u řeky Svitavy a bývalého předávkového kolejiště leží na místě původní trati „staré tišnovky", která tudy vedla do roku 1962. Vlečka je napojena úvratí do posvitavského vlečkového systému. Z předávkového místa také odbočuje kolej do bývalého podniku Mosilana, která se již nepoužívá. Do teplárny kolej pokračuje přes tříkolejné kolejiště, které se nachází vedle náspu tratě Brno hl.n. – Brno - Židenice. Těsně za kolejištěm je další kolejové rozvětvení a přes tříkolejný světelný přejezd ulice Špitálka vjede do areálu teplárny. Dále koleje pokračují přes zhlaví na ruční točnu, za kterou se nachází remíza pro lokomotivu. Zátěž tvoří kotlové vozy s louhem a kyselinou chlorovodíkovou, které se z vozů přečerpávají a dále slouží k úpravám vody.

Teplárna Brno sever má přípojnou stanici Brno - Maloměřice. Ze stanice vede výtažná kolej souběžně s vjezdovou kolejí od Adamova, odkud je přes úvrať vlečka napojena. Pod mostem přes trať Brno – Havlíčkův Brod se nachází kolejové rozvětvení, odkud vychází koleje do teplárny a také do sousední zrušené cementárny. V minulosti zajišťovaly posun v obou provozech náležitosti cementárny, po zrušení cementárny si ale začaly teplárny zajišťovat provoz vlečky sami. Z tohoto důvodu mají teplárny v areálu cementárny pronajatou remízu pro svou lokomotivu. Přepravovaným substrátem je mazut v kotlových vozech, jezdící sem velmi nepravidelně především v ucelených vlacích. Zajímavostí je také deponování parní lokomotivy 475.194 soukromého majitele, která je zde odstavena před rozkradením.

Vlečka teplárny Červený mlýn je zaústěna do předávacího kolejiště vedle Královopolských strojíren. Z něj dále pokračuje stoupáním přes dvoukolejné kolejiště, které sloužilo pro odstavování vozů během vykládky, a končí v jednomístné remíze. Do teplárny dříve směřovaly ucelené vlaky s uhlím, avšak po rekonstrukci teplárny na plynové vytápění, ukončené v roce 1996, byla vlečka využívána sporadicky. Posledními přepravami byly návozy materiálu pro stavbu vedlejšího supermarketu, s čímž souviselo zrušení kolejiště, kde docházelo k vykládkám vozů a také vybudování dvou světelných přejezdů. V současnosti zde neprobíhá žádná nakládka ani vykládka vozů.

Teplárny vlastní tři lokomotivy, nejstarší z nich, T334.0687 (ČKD 6603/1966), byla z výroby zřejmě dodána na Červený mlýn, druhá „rosnička“ T334.0796 (SMZ 0529/1967) byla podle dostupné dokumentace dodána na Špitálku. Slova „zřejmě“ a „podle dostupné dokumentace“ jsou na místě, neboť je možné, že lokomotivy byly dodány naopak, tedy T334.0687 na Špitálku a T334.0796 na Červený mlýn. Autorovi se zatím ani jedna z variant nepodařila věrohodně prokázat, navíc docházelo k výměnám lokomotiv mezi provozy, a tedy dohledat údaje o působení lokomotiv je obtížné.

Protože na Červený mlýn jezdily těžké vlaky s uhlím a vlečka je ve značném stoupání, přijela sem v roce 1982 z výrobního závodu nová lokomotiva T448.0709 (ČKD 11762/1982), která byla na posun oproti „rosničce“ vhodnější. „Rosnička“ T334.0796 se na Červeném mlýně však nacházela podle knihy „110 let Brno – Tišnov a 90 let Tišnov – Ždár“ i v roce 1995, a tedy až někdy poté byla přesunuta na Špitálku.

Kvůli problému na teplárně Brno sever, kdy nebyla zajištěna obsluha vlečky po zrušení cementárny, sem byla poslána ze Špitálky 710.687, zprovozněná po předchozím odstavení. Počátkem roku 2005 došlo opět k dalším výměnám lokomotiv mezi jednotlivými provozy. V té době došlo z důvodu špatného technického stavu a menšího požáru k odstavení 710.796 a protože 740.709 nebyla na Červeným mlýně provozována, bylo rozhodnuto o přesunu této lokomotivy na Špitálku. Pro lokomotivu 710.796 však nebylo v remíze místo, a tak byla přepravena do teplárny Brno sever, kde byla odstavena spolu s provozní 710.687. Nakonec bylo rozhodnuto o opravě 710.796, která byla dne 3.5.2006 přepravena do firmy Lokomont, s.r.o. v Brně dolním nádraží, kde se podrobila opravě a po dokončení se dne 9.8.2006 vrátila zpět na Špitálku. Poté byla provedena další výměna, tím bylo předání lokomotivy 710.687 v posledním srpnovém týdnu roku 2006 na Červený mlýn, kde je odstavena v remíze jako záložní a v případě potřeby schopná provozu. Provoz na teplárně Brno sever převzala 740.709 přesunutá ze Špitálky dne 1.9.2006.

Jako zajímavost lze uvést, že lokomotiva 740.709 byla v polovině 80. let jako téměř nová podrobena dílenské opravě v ŽOS Zvolen. Na tom by nebylo nic zvláštního, pokud by se vrátila ve stavu odpovídajícímu dílenské opravě. Místo toho však přišla lokomotiva „postavená“ z jiných lokomotiv, původní motor i kabina byly vyměněny z jiných „kocourů“ a tak paradoxně místo opravené lokomotivy přišla lokomotiva v horším stavu…

Společnost vlastní bývalou cementárnu, která se nachází mezi maloměřickým nádražím a teplárnou Brno sever. Zajímavostí je, že část kolejiště vlečky leží na bývalém úseku tratě Česká Třebová – Brno, která byla přeložena na konci padesátých let při stavbě nového seřaďovacího nádraží v Maloměřicích.

V provozu zde sloužilo několik lokomotiv řady T334.0, jednou z nich byla T334.0928 (TSM 41600075/1971), zakoupená v roce 1985 z ČKD Blansko. Cementárna zřejmě vlastnila také stroj T334.0578 (ČKD 6353/1965), která nyní funguje v podobě posunovadla MPZ 40M.006 v cementárně v Mokré. Z dosud zjištěných poznatků je pravděpodobné, že zde také jezdila T211.1600. Cementárny tuto lokomotivu vlastnily, avšak přesvědčivé důkazy o provozu této lokomotivy v Maloměřicích chybí.

Poslední „rosničkou“, která zde sloužila, byla T334.0662 (ČKD 6578/1965). V roce 1992 bylo zakoupeno cementárnou nové „lego“ T238.0030 (ČKD 16863/1992), které zde zajišťovalo provoz, zatímco „rosnička“ byla používána jako záloha za tuto lokomotivu. Pro nevhodné umístění cementárny ve městě a také pro energeticky náročný, tzv. mokrý způsob zpracovávání suroviny, byla dne 31.12.1997 výroba ukončena a následně zrušena i vlečková doprava. „Lego“ se přestěhovalo do Mokré, kde po remotorizaci slouží dosud a „rosnička“ byla odprodána. Na vlečce zůstalo pouze několik odstavených vozů řady Uacs. Remízu, jak bylo uvedeno výše, začaly využívat teplárny k deponování své lokomotivy a cementárna nebyla obsluhována. Tento stav ale netrval dlouho, neboť areál začal být využíván jako sklad strusky, která byla ve velkém množství výhodně nakoupena v hutích. Z tohoto důvodu sem bylo předisponováno na krátko vždy jedno z „leg“ z Mokré, aby zde posunovalo s vozy Falls při vykládce nebo naopak později při nakládce materiálu. Naposledy sem zavítala v létě 2005 lokomotiva 704.531 (ČKD 16864/1992), kdy byly odvezeny poslední zbytky strusky. Poté bylo „lego“ vráceno zpět do Mokré a v současnosti se areál opět neobsluhuje. Na vlečce se už nenacházejí ani odstavené vozy, neboť některé z nich byly přímo v areálu na podzim roku 2003 sešrotovány a nakonec poslední tři byly na podzim 2006 přesunuty do Mokré.

Historie známé strojírenské firmy, která se zabývala také výrobou tramvají a motorových vozů se datuje od roku 1889. Za socialismu podnik neustále zvětšoval výrobní kapacity a zabýval se především výrobou zařízení pro chemický a petrochemický průmysl. V současnosti se v objektu nachází několik firem, vzniklých z bývalých provozů Královopolských strojíren při privatizaci, které využívají vlečkovou dopravu.

Přípojnou stanicí pro vlečku, která má celkem 8 km kolejí, je stanice Brno - Královo Pole. Odtud vede kolej ve 23 promilovém klesání na kolejiště, které se nachází vedle strojíren. To leží na místě původního nádraží Brno - Královo Pole trati Brno – Tišnov, tzv. „staré tišnovky". Až do konce osmdesátých let zde stála i původní budova nádraží a nacházel se tu i přejezd s mechanickými závorami, avšak oboje bylo odstraněno při stavbě vedlejší silnice a nadjezdu této silnice. V kolejišti začíná vlastní vlečka, kde je vyčleněna jedna kolej pro předávku vozů a z druhé, kde jsou odstaveny podnikové vozy, jsou zapojeny koleje do dvoumístná remízy. Z pokračování předávkové koleje pak odbočují koleje do podniku. Zbývající tři koleje jsou využívány pro deponování správkových vozů ČD. V minulosti zde také začínala vlečka vedoucí přes město do tzv. „mundúrdepa“, což byl výstrojní sklad armády. Ta je od poloviny sedmdesátých letech zrušena, avšak pozůstatky včetně částí kolejí u Palackého třídy jsou vidět dodnes.

Většina motorových lokomotiv Královopolských strojíren byly zakoupeny jako nové z výroby. Motorizaci zahájila T211.0790 (ČKD 5389/1961) v roce 1961, poté přišla „rosnička“ T334.0671 (ČKD 6587/1965), avšak obě se v provozu střídaly spolu s parní 312.007. Protože objem výroby nadále stoupal, byla zakoupena výkonná lokomotiva T448.0692 (ČKD 11637/1980), původně určená pro polského odběratele, díky čemuž měla polské popisy v kabině strojvedoucího. Z důvodu koupi této lokomotivy byla odstavena dne 29.9.1980 (!) lokomotiva 312.007, která byla postupně rozebírána a poté přímo v podniku sešrotována. Po roce 1989 a postupném snižování výroby byly lokomotivy stále méně využívány, až došlo v roce 2000 z důvodu nadbytečnosti k odstavení 740.692. Ta pak postávala v areálu podniku a byla nabídnuta k odprodeji. V současné době se nachází v PBS Třebíč, a.s., provozovna Moravský Krumlov, kam se dostala v červenu 2002 po dílenské opravě v ŽOS Nymburk náhradou za dva stroje řady 716.5.

Po odchodu „kocoura“ se situace stabilizovala a v provozu byly využívány obě zbývající lokomotivy. V poslední době se však začalo uvažovat o náhradě „prasátka“, které bylo pro své stáří ve špatném technickém stavu, jinou lokomotivou. Tento scénář se naplnil v dubnu 2007, kdy sem 19.4.2007 zavítal stroj 701.430 (ČKD 5439/1961) s modernizovanou kabinou a modrým nátěrem se žlutým pruhem kolem lokomotivy. Lokomotiva 700.790 však nakonec nebude odprodána a bude dále sloužit v Královopolské.

„Rosnička“ déle spolehlivě slouží, o její náhradě se neuvažuje. Je nasazována zejména při těžším posunu, nebo v zimním období pro lepší adhezní vlastnosti. Honosí se slušivým zelenobílým nátěrem se žlutými proužky na čelech, kterým ji opatřili místní zaměstnanci v polovině devadesátých let. Předávka vozů probíhá v ranních hodinách. Zátěž tvoří především vozy s hutním materiálem a také otevřené vozy pro nakládku železného šrotu. Po železnici jsou expedovány i některé hotové výrobky, v poslední době se jedná především o přepravy rozmontovaných jeřábů, určené zákazníkovi do Ruska. Dále slouží vlečková doprava jako důležitý prvek technologie výroby, kdy jsou mezi halami převáženy rozpracované součásti výrobků během výroby. Pro tento účel podnik vlastní 17 vozů různých typů. Při vzpomínkách zaměstnanců nejen z vlečky, ale i ostatních, kteří v Královopolské pracovali, má vždy „prim“ pes, který se jmenoval Žalman. O něj se v osmdesátých letech starali zaměstnanci vlečky, a byl z něj skutečný železničář – uměl naskakovat na vozy, jezdil na plošinových vozech, nebo se vozil se strojvedoucím na lokomotivě.

Zetor, a.s. a ZKL Brno, a.s

SD Kovošrot, s.r.o.

FERAMO Metallum International, s.r.o.

Ferona, a.s.

ZZN POMORAVÍ, a.s., středisko Brno - Chrlice

Text a neoznačené foto Radek Čupr