České dráhy a Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje
Nejzásadnějším jevem v brněnské příměstské dopravě je vznik integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (dále jen IDS JMK) k 1. 1. 2004 a zavedení taktové dopravy na vybraných tratích v okolí Brna.
Zásady IDS JMKIDS JMK znamená integraci železniční, linkové autobusové a městské dopravy. Integrace se odvíjí jednak v rovině přepravně-tarifní (zavedení jednotného tarifu, vzájemné uznávání jednotného jízdního dokladu více dopravci) a jednak v rovině dopravní (přestupní vazby, čekací doby).
Na IDS JMK jsou zúčastněni dopravci: České dráhy, Dopravní podnik města Brna a řada autobusových dopravců, kteří na základě výsledků výběrového řízení provozují autobusové linky v integrované oblasti. Důležitým faktorem v IDS JMK je skutečnost, že České dráhy jsou pojmuty jako páteřní dopravce – od časových poloh příměstské dopravy jsou odvozeny návazné integrované autobusové linky. Tato skutečnost, která je pro ČD velkým přínosem, však na železnici klade rovněž odpovídající požadavky z pohledu koordinace dopravců IDS JMK. Úspěšné zvládnutí těchto požadavků může výrazným způsobem ovlivnit rozhodování objednavatele regionální osobní dopravy v budoucích letech ve vztahu k Českým drahám.
Cílovým stavem IDS JMK má být zahrnutí celého Jihomoravského kraje do integrovaného dopravního systému. Ke dni 1. 1. 2004 je spuštěna tzv. 1. etapa IDS JMK. Ta je vymezena nepravidelně velikým územím kolem města Brna.
Tratě ČD zaúsťující do Brna jsou zaintegrovány všechny a jejich úseky jsou vymezeny takto:
Takt v brněnské příměstské dopravě
V GVD 2003/2004 se nově v okolí Brna na vybraných tratích uplatňuje takt v regionální osobní dopravě. Na rozdíl od let minulých je takt uplatněn daleko razantněji a nese s sebou velké nároky na organizaci provozu.
Pro pochopení, proč jsou časové polohy v taktové dopravě zvoleny tak, jak zvoleny jsou, uvádíme několik slov s popisem okolností, za kterých taktová doprava vznikala.
Ještě před uplatněním požadavku objednavatele regionální osobní dopravy – Krajského úřadu Jihomoravského kraje – se na vzájemných pracovních setkáních zástupců ŽST Brno hl. n. a OPŘ Brno vyjasňovaly záměry a možnosti obou stran zúčastněných na přípravě GVD. V okamžiku zadání požadavku na taktovou dopravu objednavatelem regionální osobní dopravy tak bylo v podstatě možno okamžitě nabídnout model, který byl následně objednavatelem regionální osobní dopravy s určitými úpravami přijat.
Výsledkem vzájemných jednání Českých drah a objednavatele regionální osobní dopravy jsou tyto zásady taktové dopravy:
Schéma regionální osobní dopravy na tratích 250 a 260 bylo následně rozkresleno dle zadání ŽST Brno hl. n., dle možných přípojů v odbočných stanicích a dle známých tras vlaků sítě H. Dané schéma je nejméně kolizní s vlaky sítě H; na trati 260 dochází k předjíždění pouze v pracovní dny u několika vlaků v Rájci-Jestřebí, na trati 250 v lichém směru k předjíždění nedochází vůbec, v sudém směru je předjížděno několik vlaků v pracovní dny v Podivíně nebo Modřicích. Jedině za předpokladu tohoto stavu bylo možno utvořit přípoje z těchto hlavních tratí na tratě odbočné.
Po stanovení poloh vlaků v taktové dopravě došlo k dodatečnému vložení variantních, případně zcela nových tras vlaků expresní sítě, v jejichž polohách začnou v průběhu platnosti GVD 2003/2004 jezdit soupravy ř. 680. Tyto vlaky jsou rušící, tzn. vlaky regionální osobní dopravy vyčkají ve vhodné stanici.
Výrazné změny nastaly rovněž na tratích 244 Brno – Hrušovany nad Jevišovkou / Moravské Bránice – Oslavany a 246 Znojmo – Břeclav. Ve Znojmě jsou časové polohy vlaků koordinovány s návaznou autobusovou dopravou.
Schéma taktové dopravyŽST Brno hl. n.Rozložení pravidelných příjezdů a odjezdů vlaků regionální osobní dopravy
Vlaky základní hodinové sítě jsou vyznačeny tučně a podbarveny, vlaky doplňkové sítě ve špičkách pracovních dnů jsou vyznačeny normálním písmem bez podbarvení. Pravidelné průjezdy Brnem hl. n. jsou vyznačeny šipkou.
Výjimky z tohoto schématu jsou zřejmé z Knižního jízdního řádu. Jedná se zejména o případy požadované objednavatelem regionální osobní dopravy (20minutový interval v ranní špičce pracovních dnů, popůlnoční doprava v sobotu a neděli, případně první ranní vlaky) a dále o případy navázání přípoje (např. Os 4931 odjíždí nikoli ve 20:28 hod, ale až v 20:38 hodin po přípoji od R 904), vyosení večerních vlaků ze směru Břeclav – předjíždění vlaky vyšší kategorie a navazování přípojů v nácestných stanicích.
Odb Brno-Židenice zNově zde dochází k okamžitým přípojovým vazbám ve směru Blansko - Tišnov. Aby bylo možno při zadaných provozních intervalech ŽST Brno hl. n. přípoje na Odb Brno-Židenice z vytvořit, mají vlaky relací Letovice - Brno a Brno - Tišnov několikaminutové pobyty na Odb Brno-Židenice z. U vlaků směru Letovice - Brno bude dle dispozic traťového výpravčího ŽST Brno hl. n. v maximální možné míře sjednávána z Odb Brno-Židenice jízda s náskokem. V opačném směru, tzn. ve směru Tišnov - Blansko je přípoj zpravidla 17minutový.Rozložení pravidelných příjezdů a odjezdů vlaků regionální osobní dopravy
Vlaky základní hodinové sítě jsou vyznačeny tučně a podbarveny, vlaky doplňkové sítě ve špičkách pracovních dnů jsou vyznačeny normálním písmem bez podbarvení. Pravidelné průjezdy Brnem hl. n. jsou vyznačeny šipkou.
Čekací doby, návaznost na autobusovou dopravu
Včlenění železnice do IDS JMK a přiznání role páteřního dopravce zavazuje ČD k dodržení pravidelnosti a včasnosti jízdy vlaků v nejvyšší možné míře. Do tradičního vyčkávání přípojných vlaků k umožnění přestupu cestujících od zpožděných vlaků přistupuje nový faktor – povinnost ČD jako páteřního dopravce zajistit dopravu cestujících k návazným autobusovým spojům IDS JMK. Je třeba si uvědomit, že v řadě případů nemají nově obyvatelé určitých obcí jinou možnost spojení než použitím vlaku a přestupu na autobusy. Čekací doby, zejména v ŽST Brno hl. n., Odb Brno-Židenice z, ŽST Tišnov, Skalice nad Svitavou, Vranovice, Šakvice, Zaječí a Břeclav, jsou kompromisem mezi umožněním přestupu cestujících mezi vlakovými spoji navzájem a mezi zajištěním přestupu na návaznou autobusovou dopravu v rámci IDS JMK včasnou jízdou těchto vlaků.
Obecně lze konstatovat, že v daleko vyšší míře byla v knižním jízdním řádu u osobních vlaků použita značka "Vlak nečeká na žádné přípoje". Je tak učiněno v ŽST Brno hl. n., Brno-Horní Heršpice, Tišnov, Vranovice a na Odb Brno-Židenice z. Dále je mnohem větší počet případů, kdy je nařízeno mimořádné zastavení na zastávkách Střelice dolní a Troubsko v případě zpoždění osobních vlaků.
Návazné autobusové spoje na železniciNávaznost mezi spoji ČD a spoji autobusových dopravců je v IDS JMK v následujících stanicích a zastávkách (upozornění – v době uzávěrky tohoto materiálu nebyla vyřešena otázka návazností v Kuřimi z důvodu nesouhlasu města Kuřimi, skutečné údaje se v tomto případě mohou lišit!):
Oběhy elektrických jednotek ř. 560 DKV Brno
Jednotky ř. 560 již nezajíždějí z Břeclavi do Hodonína, naproti tomu ve zvýšené míře zajišťují vozbu v úseku Břeclav – Kúty; v pracovní dny se jednotka ř. 560 objevuje nově na trati 300 na vlacích Brno – Holubice a Brno – Křenovice horní nádraží.
Elektrické jednotky ř. 560 („pantografy“) jsou zařazeny do dvou turnusových skupin. V 6denní turnusové skupině 501 jezdí 6 souprav jednotek ř. 560 se 4 vloženými vozy ř. 060, tedy ve skladbě 560 + 4x060 + 560 s kapacitou 416 míst k sezení.
Z oběhů turnusové skupiny 501 (tzn. soupravy 560/6) upozorňujeme na některá specifika:
Sedmá souprava jednotky ř. 560 je vedena v turnusové skupině 502 a je sestavena ze 3 vložených vozů ř. 060, tzn. v řazení 560 + 3x060 + 560 s kapacitou 336 míst k sezení. Vykonává jednodenní oběh, který lze charakterizovat takto: po technickém ošetření vyjíždí z Brna hl. n. po 14. hodině na odpolední vlaky do Holubic, resp. Křenovic horního nádraží (páry vlaků 4073/4092, 4075/4072 a 4077/4074). Následně míří do Žďáru nad Sázavou a vrací se do Brna a dále na technické ošetření, ... a tak stále dokola. O víkendu jezdí odchylně na osobních vlacích mezi Žďárem nad Sázavou a Kúty.
Oběhy souprav osobních vozů domovské stanice Brno hl. n. v regionální osobní dopravě
Na tratích 250 Žďár nad Sázavou – Kúty a 260 Brno – Letovice (- Česká Třebová) jsou Os vlaky v zásadě sestaveny ze souprav vozů klasické stavby v síle 5 Bdmtee s cílem minimalizace posunových úkonů (odpojování či připojování vozů) takto sestavené soupravy.
Soupravy vozů Bdmtee jsou řazeny v těchto obězích:
Na víkendy se základní pětivozové soupravy Bdmtee zpravidla redukují na čtyřvozové soupravy (nižší poptávka cestujících, poplatky za použití dopravní cesty, úspora vlakových čet).
Soupravy vozů klasické stavby – oběhy „mimo IDS JMK“Tyto soupravy se pohybují převážně na tratích jiných, než jsou tratě 250 a 260. Jsou jednak tvořeny dalšími vozy řady Bdmtee, zejména se zde ale objevují soupravy řazené z vozů řady Bt (Studénka 1972 – 1975), Bg a B250. Jedná se o oběhy označené jako VO 33061 až VO 33086.
Označovače jízdenekOznačovače jízdenek, ve kterých si cestující označují jízdenku pro jednotlivou jízdu, jsou v podmínkách ČD umístěny nikoli ve vozidlech, nýbrž na nástupištích všech železničních stanic a zastávek, které se nachází na území IDS JMK.
Část označovačů jízdenek, zejména na zastávkách které nejsou nepřetržitě obsazeny, je vybavena GSM moduly, které umožňují dálkovou indikaci poruchového stavu označovačů.
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Text -tsch-, neoznačené foto Petr Nohel | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||