Nákladní doprava na západočeských lokálkách II - Karlovarsko
Při procházce západními Čechami nemůžeme opomenout Karlovarsko. Tento kraj je totiž různými místními dráhami doslova protkán. Trať z Rakovníka zmiňovaná v článku o nákladní dopravě na Plzeňsku se v Bečově nad Teplou připojuje k nádherné lokálce z Mariánských Lázní. Tato spojnice vznikla před více než 100 lety, zejména za účelem dopravy lázeňských hostů mezi zmíněnými městy. Trať měla i svůj
 |
|
720.145 v dobách svého pravidelného nasazování na manipulační
vlak do Bečova před Loukou u Mariánských Lázní (26.3.1997) |
Tato trať je jistě mezi odbornou veřejností zapsána posledním turnusovým provozem řady 720. Ještě v roce 1997 se zde střídaly stroje 720.046 a 145, později jezdila už jen lokomotiva 720.145. Již za éry "hektorů" se obsluhovaly pouze stanice Bečov a Teplá, nakládalo se pouze dřevo a štěpky. Pravidelně se zajíždělo z Mariánských Lázmí do Bečova. Úsek od Karlových Varů byl bez nákladního provozu. To přetrvalo i po náhradě hektora strojem 742.195, v GVD 2000/01 se však opět vrátil Mn vlak do celé trati. V současném GVD zajíždí v pracovní dny stroj 742 z mariánskolázeňské staniční zálohy do Teplé, Bečov se obsluhuje dvakrát týdně z Karlových Varů. Vše zajišťuje ř. 742, neboť ř. 731 a těžší stoje sem nejsou přechodné. Podle neověřených informací však byla nakládka dřeva v Bečově ukončena. Když už tedy v bečovských tunelech nespatříme nákladní vlak, alespoň zde v osobní dopravě jezdí ř. 714.
Jestliže bychom chtěli některou ze západočeských lokálek označit za skutečně neefektivní a uzavřít, byla by vhodným kandidátem odbočná trať z Dalovic do Merklína. Obsazenost 4 až 5 párů osobních vlaků není nijak oslnivá, existuje zde nepoměrně hustší autobusová doprava s mnohem kratšími docházkovými vzdálenostmi. Argument zimních obtíží silniční dopravy příliš neobstojí, neboť Merklín leží ještě pod horami. Daleko horší je, že zde neexistuje potenciál nákladní dopravy a ta současná je v silném útlumu. Ostatně to, že Mn vlak jezdí jen v pondělí a čtvrtek se snad ani jinak nazvat nedá. Z trati sice vychází vlečky, ale ty vedou mezi opuštěné haly, prázdná skladiště a budovy bez oken. Zde skutečně není na vině jen vlečkový tarif...
Naopak horská trať do Potůčků má rozhodně co nabídnout, jmenujme např. stanici Pernink přímo u lyžařského vleku, Horní Blatnou na hřebeni Krušných Hor a v Potůčcích propojení do Německa. Ovšem jízdní doba 90 minut a komfort vozů 810 či 010 cestující příliš netáhne. Mám-li jet z výletu, raději pojedu poloviční dobu autobusem. Velké plus pro použití vlaku by pochopitelně znamenalo vozidlo typu motorového vozu 842.
Minulostí jsou bohužel mezinárodní nákladní vlaky, naštěstí ale stále trvá nákladní doprava v celé trati. Přístup ČD je ovšem odstrašující, připomeňme např. zrušenou možnost
 |
| Stroj 742.201 při předvozu zátěže před Horní Blatnou (14.5.1999) |
Podobného osudu jako mladotická lokálka se dočkala malebná trať z Chodova do Krásného Jezu. Připomeňme jen scénář „optimalizace" provozu: letité zanedbávání údržby spojené s neúnosným prodloužením jízdních dob, zastavení provozu a zavedení levné a jistě výhodné náhradní automobilové dopravy po mizerných silničkách Slavkovského lesa. Městečko Horní Slavkov by si jistě vlakové osobní i nákladní spojení zasloužilo...
Z řady krušnohorských tratí se nepochybně lepších časů dočkala trať kraslická. Pokud by zde došlo k „privatizaci" ve stylu první poloviny 90. let, zřejmě by se nyní jistá komunita sokolovských občanů živila odnášením kolejiva do kovošrotu. Trati se naštěstí ujala firma Viamont, provedla skutečnou optimalizaci, investovala do vhodných technologií a oprav a zavedla hodinový takt. Sice se tu jezdí s "osmsetdesítkou", ale jistě mnohem efektivněji než s někdejšími čtyřmi poloprázdnými vozy řady Bix. Své pochopitelně dělá i propojení do Německa a těsná spolupráce se společností Vogtlandbahn. Dle autorova názoru představuje osobní doprava na kraslické trati pro „českou lokálkovou klasiku" nanejvýš vhodný vzor k následování.
Vzhledem k celodennímu taktu byla nákladní doprava vymístěna do nočních hodin. Přepravuje se dřevo z Kraslic předměstí. Nová továrna firmy Glavunion v Oloví již bohužel postrádá vlečkové napojení.
Jestliže tři předešlé trati mohly nést přívlastek krušnohorské, tak lokálku z Tršnice do Lubů bychom mohli označit jako rovinnou. I když i zde jsou úseky, ve kterých se hnací vozidlo snadno zapotí. V osobní dopravě zde kralují "osmsetdesítky", nákladní dopravu ovládá ř. 731. Téměř výhradním zákazníkem je firma Kemat. Firma sídlí ve Skalné a nedaleko od stejnojmenné dopravny vychází z širé trati do jejího areálu vlečka. Pobočné provozy se nacházejí v Novém Drahově a Vonšově. V obou místech je provozována nakládka nebo vykládka. Nový Drahov je také centrem známé úzkorozchodné průmyslové dráhy. Nakládka se pohybuje na poměrně slušné úrovni, normativ 400 tun bývá překročen, a tak je zcela běžné, že jedou oba páry Mn vlaků. Naopak obrat vozů v Lubech je poměrně slabý, na podzim se sem vozí uhlí a občas se nakládá dřevo.
Abychom měli procházku po ašském výběžku kompletní nemůžeme zapomenout na tratě do Vojtanova a Hranic. Ani jedna z nich není typická lokálka, o čemž svědčí např. traťová rychlost 70-80 km/h. Trať do Vojtanova doposud slouží mezinárodní nákladní dopravě, která se ustálila na třech párech Pn/Vn vlaků. Struktura českého vývozu (šrot, uhlí, dřevo, cement) je ovšem odstrašující a více než co jiného připomíná rozvojovou zemi. Klasická lokálková nákladní doprava zde nefunguje, nenakládá se ani v Plesné a koleje k obrovskému silu ve Vojtanově slouží pouze k deponovaní vozů. Na trati do Hranic, resp. Aše je vnitrostátní nákladní doprava provozována, neexistuje již bohužel mezinárodní nákladní spojení. Ještě v r. 1994 zde přitom jezdil jeden pár nákladních vlaků, vedený dokonce "čmelákem". Vše je o to smutnější, že zde stále existuje kvalitní a sjízdné kolejové spojení do Německa a přes nedaleké hraniční přechody proudí jeden kamion za druhým. Lokomotivě ř. 731 tak připadá jen obsluha Aše a Aše města, vše se děje jen třikrát týdně. Vozí se sem stavební materiály a nakládá se tradiční dřevo.
Text a foto Ondřej MŠAL
Poznámka: "nespolehlivé" nebo velmi nepravidelné
výkony jsou vyznačeny šedým podkladem. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| TS 742, 1x742 SLČ Mariánské Lázně | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
TS 794, 4+1x742 PJ Karlovy Vary, 1a. den | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
TS 794, 4+1x742 PJ Karlovy Vary, 1a. den | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
TS 794, 4+1x742 PJ Karlovy Vary, 2. den | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Poznámka: | Mn 87804/87806 v X a Mn 87810/87813 v 6 veze lokomotiva 3. dne
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Viamont, 1x730 (742.5) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
TS 732, 3x731, 3. den | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pn/Vn vlaky Cheb - Vojtanov - DB, ř. 242 ČD/232 DB | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
TS 732, 3x731, 2. den | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
