Nákladní doprava na Českolipsku v GVD 2004/2005, SPŽ

Podobně, jako v předchozích letech, lze i v letošním grafikonu zaznamenat pokles objemu i rozmanitosti přepravované zátěže. S tímto jevem souvisejí i každoroční organizační zásahy do existující sítě nákladních vlaků a obdobná opatření v tvorbě oběhů a výkonů hnacích vozidel a čet. V tomto směru sice nejde o situaci, která by v naší republice byla něčím výjimečným, nicméně v porovnání s dobami ještě nedávno minulými lze hovořit o evidentním úpadku či útlumu. Tento článek nechce hledat příčiny ani řešení tohoto stavu, ale chce pouze shrnout současnou, dosud přežívající místní nákladní dopravu na Českolipsku, spadající do působnosti uzlové žst. Česká Lípa a Provozního střediska Česká Lípa.

Nasazení hnacích vozidel

Pravidelným výkonem T478.3001 byly dva páry Pn-vlaků z České Lípy do Děčína a zpět. Na snímku je vytíženější večerní Pn 63622 do Děčína při odjezdu z České Lípy. Píše se rok 2003 a s nástupem nového grafikonu se zobrazená i popsaná situace radikálně změní...; 15.7.2003

Oproti loňskému GVD nastaly opět určité změny v turnusech a obězích hnacích vozidel. Veškerá nákladní doprava byla v GVD 2003/2004 turnusově vedena lokomotivami řady 742. Hlavní změnou se stal příchod lokomotiv řady 743 z PJ Liberec do PS Česká Lípa (a PJ Děčín), které řadu 742 na určitých výkonech nahradily, a to v nově vytvořeném dvoudenním oběhu v TS 752. Během celoročního působení se v České Lípě vystřídaly 743.007 až 009, v průběhu grafikonu přibyla ještě 743.006 (zprvu vyčleněna především pro posun v pískovně v Jestřebí). Vzhledem k různému technickému stavu zmíněných strojů se v turnusové službě střídavě objevovaly všechny ze čtyř uvedených lokomotiv, včetně 743.006. V případě jejich vyššího správkového stavu byla z PJ Děčín zapůjčena některá z lokomotiv řady 742 (742.077, 742.177, 742.252), eventuálně byly využity domácí záložní 742.225 a 742.236 (ve dvojici i samostatně) či ex-rumburská 742.130.

S nástupem platnosti nového GVD dochází ke změně. Jednak jde o naplánovaný odchod řady 743 z České Lípy (a Děčína) zpět do Liberce. Její posty po roční pauze opět obsadí řada 742 českolipského depa.

Část původně českolipských lokomotiv řady 742 (inv. čísla 156, 171, 316 a 454, o rok dříve rovněž 217, 305, 342 a 396) byla v roce 2004 předána do PJ Liberec (neuvádíme odejité stroje, které byly do České Lípy původně předány pro vozbu odklonových vlaků při koridorových výlukách v SRN). Pro GVD 2004/2005 tedy v České Lípě zůstaly pouze 742.035, 742.225 a 742.236. Větší a rozmanitější množství lokomotiv řady 742 se stalo minulostí a v nově vytvořené TS 753 zbylo místo pro jednu lokomotivu řady 742. Na jejích bedrech leží výkony na postu staniční zálohy v České Lípě (staniční posun a obsluha vleček a žst. Česká Lípa město), Mn 83910 / 83911 do Nového Boru a zpět a "papírově" i večerní Mn 83905 / 83906 do Zákup a zpět. Staniční záloha rovněž provádí vozbu manipulačních vlaků, vedených podle potřeby, po boku svých kolegyň zaskakuje v osobní dopravě místo neschopných motorových vozů řady 810 (evergreen letošní letní sezóny) či 843 a dále se může objevit při vedení mimořádných ucelených nákladních vlaků. TS 753 je kmenově obsazena lokomotivou 742.035, která je v případě neschopnosti nahrazena jakýmkoliv způsobem. Z počátku roku byla střídána stroji 743.008 a 009 z TS 752, na jaře byla zastoupena zapůjčenou 742.252. V letních měsících se pro vleklé technické potíže 742.035 objevily v TS 753 děčínské stroje 742.077 a 742.177 (které ovšem v České Lípě zaskakovaly především za neschopné lokomotivy řady 743), z českolipských 743 to byla nejčastěji 743.006. V neposlední řadě byly nasazeny domácí 742.225 a 236 a v době největší nouze zaskočila jedenkrát i topírenská 703.042 na posunu v žst. Česká Lípa hlavní nádraží.

Postrková služba Jestřebí - Bezděz stroji PS Česká Lípa, v GVD 2004/2005 řadou 743. Na snímku 743.007 na postrku Pn 49417 do Kyjova; 19. 9. 2005

Lokomotivy 742.225 a 742.236 byly spojeny trvale do dvojice s cílem vytvořit dispečerské vozidlo pro řešení mimořádných situací. Těmi je obvykle odvoz ucelených nákladních vlaků kotlových vozů, které přes Českou Lípu projíždějí, vozba ucelených souprav s obilím z Mimoně a Jestřebí a případně záskoky za turnusové stroje řady 743. Vysoké správkové procento lokomotiv řady 743 a nekonečný kolotoč jejich náhrad způsobily několikeré rozdělení této dvojice a nasazení obou lokomotiv izolovaně na různé výkony. Mimořádné situace byly před ustavením této dvojice řešeny nasazováním "putovních" děčínsko-rumbursko-českolipských dvojiček lokomotiv řady 742 (naposledy 742.177 + 742.130). V horším případě byl odvoz mimořádné zátěže proveden turnusovými vozidly, navrátivšími se ze svých výkonů, dle potřeby doplněných o staniční zálohu 742.035.

Pro mimořádné výkony v nákladní i osobní dopravě, zejména ale pro posun v pískovně v Jestřebí a mimořádnou službu v čele ucelených vlaků s pískem jsou v České Lípě rovněž využívány záložní lokomotivy řad 750 a 753. Nasazení v čele vlaků s pískem jsou prováděna v tom případě, kdy pro vlak do Jestřebí nepřijede kmenově nasazovaná lokomotiva řady 742 PS Nymburk (obvykle najíždí strojně, případně přiveze vyrovnávkový vlak). Českolipský "brejlovec" poté vlak vede až do Nymburka. Ještě v první polovině letošního roku šlo standardně o domácí 753.001 (T478.3001), 753.006, 750.335 a 750.401 (krátkodobě rovněž 750.311, případně další). Množící se zápůjčky těchto strojů do PJ Děčín nakonec vyústily v jejich předání. Nicméně od listopadu je do České Lípy z Děčína zapůjčena lokomotiva 753.192. Využívána je opět zejména pro posun v jestřebské pískovně.

Základní síť pravidelných nákladních vlaků v GVD 2004/2005 a změny s novým GVD 2005/2006

Grafikon 2003/2004 a poprvé jediný pár Pn-vlaku do Děčína (večerní), dosud však výchozí z České Lípy a v režii českolipských strojů (nově s řadou 742). Lokomotiva 742.454 (ex T466.2531) v čele Pn 63620 s vozy z českolipských vleček kovošrot (5x Eas) a vagónka (Res) a z lok. depa (Gbgs), dále z Brniště (4x Uacs) a Nového Boru (Gbkkqs); 8. 6. 2004

Veškerá zpracovaná zátěž z / do České Lípy je soustředěna do Pn vlaku Děčín - Česká Lípa a zpět (do konce grafikonu Pn 63620 / 66321). Jde o kmenový vlak mezi vlakotvornými stanicemi Česká Lípa a Děčín a koneckonců o jediný zbylý průběžný nákladní vlak, do kterého je soustředěna nashromážděná zátěž manipulačních vlaků. Denní vytíženost vlaku je různorodá. Příkladem mohou být reálně nastalé situace, kdy z Děčína vlak přiveze do České Lípy jediný vůz, načež ke zpáteční cestě je v České Lípě nashromážděno přes 40 vozů, které ani nelze najednou odvézt (s ohledem na kapacitní možnosti vlaku i jednotlivých stanic). Jde ovšem o náhodné případy.

Pro průvozy v relaci sever - jih jsou sice dosud zakresleny trasy Pn-vlaků mezi stanicemi Rumburk - Nymburk (Bakov nad Jizerou), nicméně k jejich využití obvykle není důvodu, protože žádné běžné zásilky již takto prováženy nejsou. Průběžné vlaky mezi stanicemi Rumburk a Nymburk jsou minulostí, a tak jsou tyto trasy využity pouze při odklonech, resp. při jízdách souprav kotlových vozů do / z SRN.

Běžné kusové zásilky z Rumburku na jih navíc léta jezdí nuceně přes Děčín (nákladní spojení mezi Jedlovou a Novým Borem neexistuje). Od nového GVD ovšem dochází ke změně (viz dále).

Děčínský stroj 742.344 se s Pn 63620 vrací z České Lípy do Děčína (stále jediný pár Pn-vlaku, nyní však výchozí z Děčína) - ukázka GVD 2004/2005 v praxi. Nadcházející GVD přinese opětovnou změnu; 27. 7. 2005

Podobně na západo-východním rameni Děčín - Liberec neexistuje přímé nákladní spojení. Případná zátěž, příchozí Pn-vlakem z Děčína, pokračuje druhého dne manipulačním vlakem Česká Lípa - Liberec. Separátní vlaky Děčín - Česká Lípa - Liberec projíždějí obvykle v rámci organizování odklonové vozby při konání výluk na sousedních tratích. Děje se tak ovšem zřídkakdy. Přeprava běžné kusové zátěže mezi uvedenými stanicemi je nulová, nepočítaje přetahy souprav vozů k deponování. V některých případech je ovšem nevyužití trasy Děčín - Česká Lípa s pokračováním na Liberec nepochopitelné. Konkrétně jde například o dodávky uhlí ze severočeské pánve do žst. Jablonné v Podještědí, které jsou dosud vedeny přes Nymburk, Bakov nad Jizerou, Turnov a Liberec. Případně v minulosti (ještě např. v roce 2004) bylo zaznamenatelné opakované trasování spěšninových vozů z Liberce do České Lípy přes Turnov, Nymburk, Ústí nad Labem a Děčín (nešlo o odklony zapříčiněné výlukovou činností).

Současnou místní nákladní dopravu na Českolipsku tedy pokryje struktura čtyř párů pravidelných nákladních vlaků: jednoho páru Pn-vlaku a tří párů vlaků manipulačních. Praxe je tedy prostá: zátěž, přicházející podvečerním Pn 66321 z Děčína do České Lípy, je pak druhého dne ráno rozvážena manipulačními vlaky do Bělé pod Bezdězem (Mladé Boleslavi), Jablonného v Podještědí (Liberce) a Nového Boru. Pro úplnost ještě uvádíme tzv. "přístav", tedy vlak Mn 83671 z České Lípy do Jestřebí. Jeho hlavním úkolem je příprava naložené zátěže z vlečky "lesy" v žst. Srní u České Lípy k převzetí vlakem Mn 83501 druhého dne. Lokomotiva poté pokračuje do Jestřebí, odkud koná postrkovou (resp. přípřežní) službu na vlacích s pískem do žst. Bezděz spolu s vlakovou lokomotivou řady 742 PS Nymburk; případně vlak vede, a to až do Bakova n. J. Večer se vrací strojně do České Lípy.

Zátěž, nashromážděná z výše uvedených směrů (a z České Lípy) vracejícími se manipulačními vlaky, putuje stejnou cestou, tedy večerním Pn 63620, do Děčína. V GVD 2005/2006 bude praxe stejná; změnou bude pouze posun časové polohy Pn-vlaku při jízdě z Děčína, související s prodloužením jeho trasy (viz dále).

742.077 v čele Pn 63620 s vojenským transportem z Mimoně; 3. 6. 2005

Pn 66321 / 63620 je v současném GVD 2004/2005 zaváděn pravidelně od pondělí do pátku a veden turnusově děčínskými četami na strojích řady 743 PJ Děčín (743.004, 005, resp. 006 před zápůjčkou do Č. Lípy), což je novinka letošního grafikonu. Reálně se v čele vlaku objevují i lokomotivy řady 742 (742.077, 742.177, 742.344 atd.). Poněkud odchylně vlak jezdí v sobotu a neděli: sobotní výkon slouží zejména pro odvoz turnusové lokomotivy řady 743 (nebo zapůjčené 742) z České Lípy k provoznímu ošetření do PJ Děčín (strojvedoucí se vrací Rg výkonem zpět do České Lípy). V neděli je pak pod hlavičkou Pn navážena z Děčína zaskakující lokomotiva a obvykle s sebou přiváží do České Lípy i zátěž. Za účelem prohlídek odjíždějí do Děčína lokomotivy pochopitelně i strojně. Českolipské stroje se v průběhu grafikonu objevovaly v čele vlaku častěji, a to z důvodu vysokého správkového procenta děčínských strojů řady 742 a 743. V tomto případě pochopitelně odvezly nejprve zátěž z České Lípy, načež se vrátily se zátěží z Děčína.

Časové polohy vlaku se oproti loňsku téměř nezměnily, nicméně dodržení odjezdu večerního Pn 66321 z České Lípy v nešťastně naplánovaných 19.43, při častých zpožděních protijedoucího R 691 "Valdštejn", bývalo nemožné. Vlak obvykle opouštěl Českou Lípu i s hodinovým zpožděním, tedy za tmy.

Nasazením českolipských 742 se částečně vrátil stav z předcházejících grafikonů, kdy byl vlak plně v režii českolipského depa. Tehdy byl rovněž logicky výchozí z České Lípy a končil návratem z Děčína po 23. hodině. Současnost je pochopitelně opačná - výchozí stanicí je Děčín hlavní nádraží nákladové s odjezdem v odpoledních hodinách (odj. 17.14). V loňském GVD 2003/2004 byla na jediném páru Pn 63620 / 66321 turnusována řada 742 (výjimečně zastoupená řadami 750, 753) nejčastěji se stroji 742.225, 236 a 454. V předloňském GVD 2002/2003 trvala ještě léta fungující praxe dvou (původně tří) párů Pn vlaků, a to dopoledního Pn 63620 / 66321 a večerního Pn 63622 / 66323. Vlaky byly turnusově vedeny řadou 750 PJ Česká Lípa (standardně vlak vozila T478.3001). Konec turnusování "brejlovců" na zmíněném výkonu znamenal konec turnusové služby této řady v českolipském depu vůbec.

Při využití stanovené zátěžové normy vlaku při cestě z Děčína do České Lípy (do stoupání) je prováděna postrková služba z Benešova nad Ploučnicí do Františkova nad Ploučnicí (nezavěšeně), a to strojem řady 742 nebo 743 PJ Děčín. V praxi opět několikrát nastala situace, kdy pro nedostatek volných lokomotiv v PJ Děčín byla využita pomocná lokomotiva z PS Česká Lípa (zavěšený postrk nebo přípřež v celé trase vlaku).

Výluková odklonová trasa rybnišťského Pn 66616 / 66619 přes Českou Lípu bude od nového GVD trasou pravidelnou. 742.225 + 236 s odklonovým Pn 63640 do Rybniště; 26. 8. 2005

Do nového GVD 2005/2006 jsou zanesena určitá opatření, která přinesou opět další změny ve výše popisovaném stavu. Předně s koncem současného GVD 2004/2005 přestane jezdit jediný pár pravidelného průběžného nákladního vlaku ČD mezi stanicemi Děčín a Rybniště přes Česku Kamenici (po trati 081; pár Pn 66617/6 - Pn 66619/8). Trasa bude bez přečíslování trvale přesměrována přes Českou Lípu, odkud přes Nový Bor a Jedlovou (po trati 080) dospěje do Rybniště. Fakticky to tedy znamená, že v úseku Děčín - Česká Lípa bude využito kapacity existujícího spojení Děčín - Česká Lípa - Děčín (Pn 63620 / 66321); oba proudy budou sloučeny. "Nový vlak" tedy poveze v tomto úseku nejen veškerou zátěž do / z České Lípy, ale také zátěž do / z Šluknovského výběžku. Místo podvečerní jízdy z Děčína do České Lípy bude oprášena zrušená dopolední trasa. Do čela vlaku se turnusově vrátí "brejlovci" řady 750, a to z PJ Děčín. Budou nasazováni v jednodenním oběhu v TS 741. Ve dnech pracovního klidu odvezou pár R 691 / Sp 1598 do Liberce a zpět.

Časové polohy nového páru Pn 66617/6 (Děčín - Česká Lípa - Rybniště) a Pn 66619/8 (zpět)

	Pn 66617	Pn 66616	Pn 66619	Pn 66618
Děčín hl. n. nákl. n.	8:00			18:26
Česká Lípa hl. n.	10:02			17:33
Česká Lípa hl. n.		11:22	15:38
Rybniště		12:39	13:58
omezení	jedou v pracovní dny a v sobotu

743.007 s Mn 83901 z České Lípy do Jablonného veze dva kotlové vozy s "čpavkovou vodou" z litvínovského Unipetrolu pro DIAMO Stráž pod Ralskem a dále krytý vůz českobudějovické Duropack Bupak Obaly s kartony do žst. Brniště pro tamní zelinářskou firmu; 26. 5. 2005

Pár manipulačního vlaku Mn 83901 / 83900 Česká Lípa - Jablonné v Podještědí - Liberec a zpět tvoří jediné nákladní spojení České Lípy a Liberce. Zaváděn je v pondělí až pátek. Jeho úkolem je nejen obsluha nácestných stanic, ale i provážení průběžných zásilek mezi oběma vlakotvornými stanicemi. Konkrétně jde o přetahy vozů, určených na deponování (do České Lípy či Jablonného v Podještědí), dále návoz prázdných vozů řad Res a Eas do České Lípy, určených k nakládce dřeva (vozy bývají obvykle vypravovány z žst. Frýdlant v Čechách). Po zrušení Stanice technických prohlídek v České Lípě v roce 2004 jsou popisovaným vlakem přepravovány nákladní vozy za účelem opravy do Opravny vozů PJ Liberec.

Nácestné stanice, ve kterých vlak manipuluje, jsou Mimoň, Brniště a Jablonné v Podještědí. Úsek mezi Jablonným a Libercem je bez obsluhy vzhledem k organizaci vozby tohoto manipulačního vlaku. Z České Lípy výchozí Mn 83901 vede českolipská četa a se strojem řady 743. Z Liberce vyjíždí Mn 83900 s turnusovou lokomotivou řady 749 (reálně 749, 750, 751 a 753 PJ Liberec, v krajním případě řada 742). Hnací vozidlo dle oběhu přechází v Liberci na Mn 83900 z vlaku R 697, který přiveze z Děčína. V praxi ovšem manipulační vlak mnohdy odváží náhradní lokomotiva některé z řad 749 až 753. Liberecká část "manipuláku" jezdí trvale bez vlakové čety a neobsluhuje tedy žádnou z nácestných stanic. Oba vlaky se setkávají v Jablonném v Podještědí. Českolipská četa zde předpřipraví zátěž do Liberce k převzetí libereckým strojem, který po jejím převzetí odjíždí (často se ovšem liberecká lokomotiva vrací strojně, bez zátěže). V případě, že z Liberce přijedou vozy do Jablonného, provede českolipská četa obsluhu stanice. Po převzetí z Liberce dovezené zátěže odjíždí.

Trocha nedávné historie v podání "modráka" 742.454 s Mn 83900 (GVD 2003/2004); 29. 7. 2004

Od nového GVD 2005/2006 nastává zásadní změna. Předně dochází k posunu časových poloh vlaku Mn 83901 s odjezdem z České Lípy již v 6.10 a příjezdem do Liberce v 11.36. Zpáteční trasa Mn 83900 vyjíždí z Liberce ÚTD ve 12.30 a do České Lípy dorazí v 15.59. Kromě toho bude vlak nově zaváděn i v sobotu. Organizace oběhů hnacích vozidel a čet se změní zásadně - vlak nebude veden úsekově libereckou a českolipskou četou (s přepřahem v Jablonném), ale povede jej v celém úseku lokomotiva řady 742 PS Česká Lípa z TS 741 (výkon veden pod PJ Děčín).

Od nového GVD dále dochází ke zrušení trasy Mn 83905 / 83906 z České Lípy do Zákup a zpět.

Pro relace jižně od České Lípy jezdí rovněž jediný nákladní vlak (nepočítaje trasy pro "písky"), kterým je pár Mn 83501 / 85300 do Mladé Boleslavi a zpět. Jeho úkolem je průvoz zátěže směřované z České Lípy na jih a dále obsluha nácestných stanic a jejich vleček. Obsluha českolipskými četami a stroji je prováděna pouze v úseku Česká Lípa - Okna (Srní u České Lípy, Jestřebí, Doksy, Okna), průvoz pokračující zátěže je proveden do Bělé pod Bezdězem. Tam dochází k vzájemnému předávání zátěže mezi českolipskými a mladoboleslavskými stroji a četami (PS Mladá Boleslav vede vlak ve zbylém úseku). Obsluhu stanice Bělá pod Bezdězem včetně vlečky Dehtochema a obsluhu vlečky Papírny Bělá (odbočuje z hradla Papírny u Bělé pod Bezdězem zastávky) provádí mladoboleslavská četa. Pro fotografy příjemnou změnou v průběhu letošního GVD bylo posunutí doby odjezdu Mn 83501 z České Lípy z původních 4.20 na dosavadních 6.05. Vlak je pravidelně zaváděn od pondělí do soboty. Od nového GVD 2005/2006 je odjezd z České Lípy posunut na 6.25, návrat na 10.31. Vlak bude zaváděn každý den kromě dnů pracovního klidu.

742.454 v GVD 2002/2003 projíždí s Mn 85300 "trianglově" odklonem po spojce ze Srní u Č. Lípy do Výhybny Žizníkov při výluce Srní - Česká Lípa. Veze "hnědý kurzák" domovské stanice Kolín. Jeho pravidelné cesty do České Lípy jsou, po zrušení spěšnin, již minulostí. Vpravo těleso trati 086, v pozadí lze vytušit těleso toho času vyloučeného úseku trati 080; 21. 7. 2003

Pravidelně trasované zásilky, vedené zmíněným manipulačním vlakem přes Bělou p. Bezdězem, tvoří zejména nádržkové kontejnery ložené chlórem ze Spolany Neratovice pro DIAMO Stráž p. Ralskem, vozy ložené dřevem z žst. Srní na vývoz, jedoucí směrem na Nymburk a prázdné vozy do žst. Jestřebí pro Provodínské písky (i ucelené soupravy). Vyrovnávkové soupravy do provodínské pískovny silně vytěžují jinak málo využitý manipulační vlak. Ložené vozy z provodínské pískovny jsou v "manipuláku" vedeny v tom případě, že jde o zásilky, určené pro maloodběratele (ovšem pouze do normy zátěže vlaku). Obvykle jde o skupinky vozů řad Faccs a Eas Českých drah, jejichž odběrateli jsou nejčastěji Šmeral Brno se stanicí určení Brno-Maloměřice, případně přímo obvod DKV Brno. Dále jde o nárazové zásilky pro potřeby dalších Provozních jednotek ČD (Děčín, Olomouc, Nymburk apod.). I tyto soupravy mohou z Jestřebí pochopitelně odcházet separátně v případě ložení většího počtu vozů (obvykle jde o vozy pro DKV Brno). V pískovně jsou rovněž nakládány méně početné skupinky nebo samostatné vozy soukromých dopravců - rovněž maloodběratelů. Z letošního roku lze jmenovat např. OKD, Doprava Ostrava s občasnými jednovozovými zásilkami ve voze řady Uacs (Raj) do Kladna-Dubí, z dřívější doby šlo opakovaně např. o vozy řady Faccs (Sas) Severočeských dolů-Kolejové dopravy Tušimice (byly ještě prováženy přes Českou Lípu).

Ze směru od Bělé p. Bezdězem rovněž přicházejí prázdné výsypné vozy, tzv. "rakve", určené do žst. Mimoň k nakládce obilí (výjimečně mohou jet za stejným účelem do žst. Jestřebí).

Ve směru přes Českou Lípu do Bělé pak manipulačním vlakem odcházejí ložené "uhláky" ze severočeské pánve do Doks, prázdné nádržkové kontejnery z Brniště zpět do Neratovic a případně odkloněné "rakve" s obilím z Mimoně (případně ze sila v žst. Jestřebí, pokud nejedou přes Českou Lípu). V případě konání výluky na trati 081 v úseku Česká Lípa - Děčín, kdy není možné zavedení pravidelného Pn-vlaku v tomto úseku, je patřičná zátěž odkloněna do Mladé Boleslavi, odkud dojíždí do České Lípy právě vlakem Mn 85300 (a stejnou cestou zpět).

Spojení České Lípy s Novým Borem je uskutečněno párem Mn 83910 / 83911. Podrobnosti k vlaku jsou uvedeny v oddíle o nákladní dopravě v tomto úseku.

Ucelené soupravy

Ucelené soupravy, jezdící separátně, jsou výchozí a končící pravidelně v žst. Jestřebí, sezónně v žst. Mimoň a ojediněle v žst. Brniště. V závěru stati jsou pro úplnost zmíněny přepravy souprav kotlových vozů. Přes Českolipsko sice pouze projíždějí, nicméně v jejich vedení se objevují vozidla a čety PS Česká Lípa.

Českolipská 750.088 ve Starém Šachově při cestě z Jestřebí do Děčína se sklářským pískem v posledním grafikonu pravidelného zavádění Pn 63660. V jejich vedení se střídala s českolipskými kolegyněmi 750.335 a 750.176.
V současnosti můžeme na této trati zaregistrovat "písky" z Jestřebí leda odkloněné; 30. 6. 2003

743.007 od Mn 83500 vytahuje z vlečky sila v Jestřebí vozy s pšenicí s cílovou stanicí Rotterdam Botlek; 27. 10. 2005

753.006 veze na apríla Pn 63798 s pšenicí z Mimoně. Vlak je zachycen za českolipskou "betonovou hradbou" při své cestě do Děčína; 1. 4. 2005

Sedmnáctivozový had s mazutem z Kralup nad Vltavou do Brniště (pro DIAMO Stráž pod Ralskem) se plazí v třeskutém mrazu jako 1. nsl Mn 83901, vedený 742.035 a 743.008 (na postrku ještě pomáhala 743.009). Snímek rovněž ukazuje tehdejší reálné možnosti PS Česká Lípa: vlak mohl z České Lípy odjet až poté, kdy se zde sešly všechny potřebné lokomotivy - 743.009 dorazila s Mn 85300 z Bělé pod Bezdězem, 743.008 z Jablonného (odvolána z Mn 83901) a nezbytná 742.035 byla k dispozici až tehdy, kdy se vrátila do České Lípy s Mn 83911 z Nového Boru; 21. 12. 2004

Z Brniště na vlečku DIAMO soupravu kotlových vozů natřikrát odtahala "uranová" lokomotiva 740.823. Na snímku je zachycena při druhé jízdě;
21. 12. 2004

742.177 + 130 v čele vyrovnávky soupravy Čepro jako Pn 64622 za žst. Svor; 15. 4. 2005

Českolipská dvojička 742.295 + 162 v České Lípě hl. n. se soupravou mazutu do Liberce; 5. 11. 2004

ŽST JESTŘEBÍ

Z českolipského zhlaví žst. Jestřebí odbočuje vlečka společnosti Provodínské písky, na které je ložen křemičitý písek těžený v lokalitě v těsném sousedství obce Provodína a vlečky samotné. Obrat na vlečce pískovny je stále největší, co do frekvence a množství v celém regionu, nicméně dlouhodobě je tendence klesající (každodenní expedice je již minulostí). Ucelené soupravy s pískem jsou několikrát do týdne vedeny na jih směrem na Nymburk. Odvoz zátěže probíhá standardně v pondělí až pátek stroji DKV Praha (PS Nymburk) a DKV Ústí nad Labem (PS Česká Lípa). Nakládka železničních vozů je přerušena v zimním období v předem stanoveném intervalu, nicméně při výrazných klimatických změnách (oteplení, úbytek sněhu) bývá nárazově obnovena (letos např. v měsíci lednu).

Velkoodběratelem písku je nadnárodní Vetropack. Jde o následující relace (vlakem Pn 49417): žst. Rogatec (pro chorvatskou Tovarnu stekla Straža) ve slovinských vozech řady Tads-z, dále žst. Kyjov a Uničov ve vozech řady Falls (Wap) ČD, určených pro ucelené přepravy JLP nebo z volného oběhu. Pro slovenský Vetropack Nemšová (bývalý Skloobal) je využívána trasa Pn 63161 ve vozech řad Falls (Wap) a Fals-z ZSSK (ZSCS).

Ucelené soupravy odebírají nárazově i hutnické podniky z ostravské aglomerace, jako Vítkovice Ostrava nebo Třinecké železárny, ze strojírenských podniků pak ve větším měřítku Přerovské strojírny. Jde obvykle o ucelené soupravy vozů řady Faccs nebo Eas. Další ucelené soupravy odcházejí do žst. Hradec Králové a do Ždáru nad Sázavou (strojírny ŽĎAS).

Písek pro maloodběratele (Šmeral Brno, jednotlivá DKV Českých drah a žst. Děvínská Nová Ves) je odvážen separátně pouze výjimečně.

Trasa do Řetenic (dříve rovněž do Nového Sedla u Lokte, Teplic v Čechách-Lesní brány a Oldřichova u Duchcova) přes Českou Lípu a Děčín je dosud v záloze (Pn 63680 pp), i když tato relace je dnes standardně vytěžována z Libuně (Sklopísek Střeleč). Provodínské písky tohoto odběratele zásobovaly naposledy v GVD 2002/2003. Poté již nebyla smlouva prodloužena zejména pro problémy se zavlhlostí dodávaného zboží. Sklářský písek byl přepravován ve vozech řady Faccs (Sas) vlakem Pn 63660 (eventuálně již zmíněným Pn 63680pp).

Z vlečky sila Primagra (viz další pasáž článku), jehož areál se rozprostírá podél stanice, skryt za borovým stromořadím, byla hromadná přeprava obilnin s využitím železnice donedávna jevem opravdu velmi výjimečným. Letošní značné rozšíření nakládky obilí do železničních vozů v celorepublikovém měřítku způsobilo oživení této činnosti i v Jestřebí. Oproti dřívějšku se tedy zdá být neuvěřitelným počinem opakovaná nakládka pšenice (resp. ječmene), směřovaná do přístavu v nizozemském Rotterdamu (resp. belgickém Gentu), která dosud proběhla (celkem 5 souprav, naposledy 10 vozů dne 9. 11. 2005). V letošním roce by měla být ještě naložena jedna devatenáctivozová souprava pšenicí, počátkem nového roku by to mělo být pro změnu slunečnicové semeno.

Návoz prázdných souprav byl proveden přes Děčín a Českou Lípu uceleně, přičemž k jejich odstavení bylo nutné většinou využít kapacity žst. Srní u České Lípy. V prvních třech případech šlo o vozovou výpomoc složenou z vozů základní řady Tadgs Deutsche Bahn ("hnědé rakve"), přičemž poslední dvě soupravy byly složeny z "velkých bílých" vozů řad Uapps a Uagpps belgických, francouzských a italských majitelů.

ŽST MIMOŇ

Ucelené soupravy z Mimoně jsou tvořeny zahraničními (správy DB, eventuálně FS) výsypnými vozy se zemědělskými plodinami (pšenice, řepka olejná apod.), směrovanými do německých či nizozemských přístavů, resp. tamních skladů. K přepravě jsou výhradně využívány německé vozy základní řady Tadgs, doplněné o brzdicí vozy ČD. Ložené soupravy standardně odcházejí přes Českou Lípu do Děčína (obvykle jako Pn 63798) a dále do Bad Schandau, případně Chebu. Z důvodů konání výluk mohou být pochopitelně odkloněny přes Výhybnu Žizníkov na jih (letos např. 25. 5., a to při výluce na trati 081 z České Lípy do Děčína), případně z České Lípy na Rumburk (viz např. záležitost rozsáhlé odklonové vozby v roce 2004, organizované při stavebních pracech v koridorovém úseku Dresden - Pirna).

Méně početné soupravy mohou rovněž z Mimoně odcházet pravidelným Mn 83900 a z České Lípy v Pn 63620 do Děčína. Letos byla tato varianta využita např. "malými bílými" vozy řady Uagpps italské firmy Monfer, loženými pšenicí do Německa (11 vozů, resp. 2 "velké" vozy 27. října).

Ve vedení ucelených ložených vlaků se v letošním roce nejčastěji objevila "dvojička" 742.225 + 742.236. Podobně tomu bylo v loňském GVD, jen dvojice lokomotiv řady 742 byly sestaveny ze strojů, předaných do PS Česká Lípa z důvodu organizování náročné vozby nákladních vlaků odkloněných z koridoru. V předchozích GVD těmto soupravám vládly dvojice lokomotiv řady 750 (753). Jistou reminiscencí se tedy staly letošní ojedinělé jízdy lokomotiv 753.006 dne 1. 4. (viz snímek), resp. 750.401 (na postrku Mn 83900 dne 15. 7., ve kterém byly vozy s pšenicí zařazeny - viz předchozí odstavec).

Prázdné vozy jsou stahovány ze všech možných koutů naší republiky, kde nejsou momentálně využity k nakládce, a to buď uceleně, nebo po skupinách. Méně početné skupiny vozů přicházejí do České Lípy z Děčína vlakem Pn 66321 nebo separátně, resp. z Bělé pod Bezdězem vlakem Mn 85300. Do Mimoně pak odjíždějí obvykle druhého dne ranním Mn 83900 nebo opět separátně.

ŽST BRNIŠTĚ

Pro úplnost je nutno uvést ojediněle zaváděné ucelené soupravy, směřující do / z žst. Brniště. Jde o soupravy kotlových vozů s mazutem pro kotelnu někdejších uranových dolů, tedy státního podniku DIAMO Stráž pod Ralskem, odštěpného závodu Těžba a úprava uranu. Jejich zavádění je nárazové, probíhá obvykle v období podzimu a zimy. Soupravy jezdí obvykle od jihu, a to buď přes Českou Lípu, resp. se jí vyhnou přes Výhybnu Žizníkov a jedou přímo do Brniště.

Klasická dobývací těžba uranu v lokalitách blízkého okolí Stráže pod Ralskem byla vystřídána těžbou chemickou (ukončena v roce 1996, od té doby probíhá pouze dotěžování). Vedlejší produkty po zpracování vyloužené rudy jsou přepravovány po železnici do úložišť radioaktiního odpadu (k tomu jsou využívány prostory odštěpného závodu DIAMO GEAM Dolní Rožínka), případně cestují k zahraničním odběratelům. Jelikož jde o látky s nízkou specifickou úrovní radioaktivity, jsou tyto "utajené" přepravy ostře sledovány nejen ekologickými aktivisty, ale i pořádkovými složkami s funkcí dohlížecí a doprovázecí. Z vlečkových provozů do žst. Brniště vozy stahuje lokomotiva řady 740.5 podniku DIAMO, načež vozy stanici opouštějí separátně ve vlaku Ruš. Pn 63299 (resp. Ruš. Pn 48759) ve směru na Nymburk. V druhé polovině letošního roku byly dosud zavedeny tři vlaky: 21. 9., 26. 10. a 3. 11. 2005. V jejich čele byly nasazeny lokomotivy 750.013 a 750.410 (s činným topným agregátem pro vozy doprovodu).

Z období druhé poloviny 90. let lze ještě připomenout vozbu souprav se šterkem z těžby svrchních partií kopce Tlustec, na jehož úpatí se brnišťská stanice nachází (těžbu prováděla firma BERON). Tyto soupravy obvykle směřovaly přes Výhybnu Žizníkov na Nymburk. Surovina byla využívána zejména při budování tranzitních koridorů a byla nakládána přímo ve stanici odběrateli, jimiž byly České dráhy (Divize dopravní cesty - Traťové strojní stanice) a společnost Viamont. Ukončení nakládky na konci 90. let v souvislosti s neprodloužením povolení k této ekologicky nepříznivé těžební činnosti znamenalo konec popisovaným přepravám.

Průvoz souprav kotlových vozů

Přes Českou Lípu jsou rovněž trasovány ucelené soupravy kotlových vozů z / do Spolkové republiky Německo. Jejich zavádění se děje podle potřeby. Jde obvykle o soupravy vozů pro přepravu PHM pro potřeby společnosti Čepro, vedené kyvadlově mezi žst. Leuna Werke II (holding Transpetrol Hamburg) a sklady Čepro (nejčastěji Hněvčeves). V loňském a letošním roce byl k přechodu souprav využíván PPS Rumburk - Ebersbach (zejména vyrovnávky). V dřívějších dobách se do České Lípy dostávaly soupravy buď coby odklon mezi Děčínem a Nymburkem, případně opět jízdou přes Rumburk (v obou případech zaváděny pod dnes již zrušenou trasou Ruš. Nex 56021), a to především v loženém směru. Dopravcem na síti DB Netz je společnost ITL Eisenbahngesselschaft Dresden.

Občasné přepravy topného oleje pro libereckou teplárnu, které organizuje firma Jan Vinduška Praha, rovněž dosud projížděly přes Českou Lípu. Soupravy byly vedeny trasou Leuna Werke II (Transpetrol Hamburg, resp. TRM Spergau) - PPS Ebersbach/Rumburk - Liberec (vyrovnávky stejnou cestou zpět). Dopravcem na německé síti byla opět společnost ITL. Od nového grafikonu již trasa přes Českou Lípu nebude využívána.

Česká Lípa hlavní nádraží

743.006 zaskakuje za neschopnou 742.035 na staniční záloze v České Lípě hlavním nádraží; 8. 8. 2005

Železniční stanice Česká Lípa hlavní nádraží je příjemcem a odesílatelem vozových zásilek především pro vlečky, nacházející se v jejím obvodu a dále zásilek do žst. Česká Lípa město a do PS Česká Lípa. Vlečky jsou napojeny na spojovací kolej č. 302, která vychází z jižního zhlaví hlavního nádraží a pokračuje kolem depa směrem k Sosnové. Z této koleje se jednotlivé vlečky rozvětvují úvraťově. Na manipulačních kolejích hlavního nádraží je rovněž prováděna úprava nákladů s PLM a mimořádně i nakládka kusových zásilek. Tyto činnosti mohou být rovněž prováděny v České Lípě městě.

Vozové zásilky pravidelně přijímají a odesílají vlečky podniků Kovošrot Děčín - divize Česká Lípa, Bombardier Transportation Czech Republic Česká Lípa (Vagónka Česká Lípa), SaM Silnice a mosty Česká Lípa, TOMEGAS Milevsko a VENDYS&V Česká Lípa. Areály podniků leží v sousedství žst. Česká Lípa hl. n., resp. PS Česká Lípa.

Obsluha jejich vleček je úkolem lokomotivy na postu staniční zálohy. Je prováděna obvykle v ranních hodinách (po sedmé hodině) a dále v období mezi 12. a 14. hodinou - záleží na momentální vytíženosti stroje a posunové čety (manipulační vlaky, staniční posun apod.). Zátěž je z hlavního nádraží obvykle přivážena najednou, načež je postupně prováděna obsluha jednotlivých vleček. Vozy z vleček jsou pak obdobně nejprve popořadě seskupeny, a poté je odvezeny do hlavního nádraží. Jsou-li součástí obsluhy vleček i těžké ložené soupravy na vlečku Vendys, "záloha" si je připravuje separátně na 302. koleji pro samostatnou jízdu po skončení obsluhy ostatních vleček.

Do provozního střediska Česká Lípa přicházejí nejčastěji zavřené vozy a uhláky pro zvláštní účely železnice z jednotivých DPOV a PSO se součástkami, dále kotlové vozy s PHM a oleji. S prádznými a loženými vozy posunuje mezi hlavním nádražím a depem lokomotiva topírenského posunu. Na tomto výkonu jsou střídavě nasazeny 703.042 a 799.020.

Nakládka na vlečce kovošrot a lokomotivy 703.520 a 703.638 (v pozadí, toho času neprovozní); 15. 4. 2005

Na vlečce Kovošrotu Děčín, divize Česká Lípa jsou nakládány vozy řady Eas (výjimečně řady Es) zpracovaným kovovým odpadem, soustředěným do českolipské základny z okolních sběrných míst. Největší objem zpracovaného materiálu odchází z vlečky běžně koncem měsíce v přibližně čtyřvozových zásilkách. Zvýšený objem nakládky bylo možno zaznamenat např. v druhé polovině měsíce září letošního roku, kdy kovošrot nakládal zrhuba čtyřikrát do týdně šesti- až desetivozové soupravy (!). Tento stav vyvolal i mimořádná opatření v nákladní dopravě (s ohledem na normu Pn-vlaku do Děčína i kapacitní možnosti dotčených stanic), která obvykle vyústila v odložení termínu odvozu "neodvezitelné" zátěže o jeden den.

Vozy putují buď do mateřského závodu do Děčína (obvykle při nutnosti převážení), častěji ale rovnou k odběratelům. Do Německa do oceláren ESF Elbe-Stahlwerke Feralpi Riesa, odkud pak recipročně do naší republiky putují hotové hutnické polotovary. Odběratelem vozových zásilek je firma Scholz Essingen bei Aalen. Oproti dodávkám do SRN jsou méně časté zásilky do Polska (k firmě P. P. U. Surmat Częstochowa), směřované přes Liberec a Zawidów. Do Polska obvykle putují litinové a ocelové třísky.

Posun s vozy v areálu podniku zajišťují lokomotivy 703.520 a 703.638 majitele. Lokomotiva 703.520 je na vlečce teprve od konce roku 2004, kdy byla přivezena na korbě nákladního automobilu z brněnského Lokomontu (předtím působila v teplárně v Trmicích). Při nakládce vozů jsou kromě silniční techniky rovněž využívány dva místní kolejové jeřáby EDK 80/3 a není bez zajímavosti, že rovněž slouží k samotném posunu s vozy. Nejde ovšem o ojediněle se vyskytující jev na našich vlečkách. Předávka vozů mezi ČD a kovošrotem probíhá v areálu podniku.

"Kaluga" T203.0551 při převzetí vozů na předávacím kolejišti před areálem vagónky; 21. 7. 2005

Vlečka podniku Bombardier Transportation Czech Republic - Vagónka Česká Lípa je dlouhodobě pravidelným odběratelem a odesílatelem vozů. Po ukončení nepříliš úspěšné výroby krytých vozů jsou jediným současným vývozním artiklem podniku rámy spodků stoprocentně nízkopodlažních tramvají rodiny Flexity, které v rámci holdingu Bombardier odcházejí na dostrojení do Cách (žst. Aachen-Nord; odběratelem je Duewag). Jednovozové, resp. dvouvozové a výjimečně i třívozové zásilky vozů řady Res s konstrukcí, ukrytou pod typickou modrou plachtou, opouštějí vagónku téměř denně směrem na Děčín či Cheb. Prázdné vozy na vlečku přicházejí obvykle při ranní obsluze, ložené ji opouštějí zpravidla odpoledne, méně často ráno. Vlečka, jako jediná z popisovaných, disponuje mimo areál podniku situovaným předávacím kolejištěm, na kterém dochází k výměně zátěže mezi lokomotivou ČD a vlečkovou lokomotivou. Tou je dodnes provozní a spolehlivá "kaluga" 706.551 (T203.0551) sovětské výroby. Do konce roku 2002 se v podniku ještě nacházela odstavená lokomotiva 701.532, než byla odkoupena spolkem Klub přátel lokálky z Kamenického Šenova, který ji využívá jako provozní historické vozidlo. Nestává se často, aby lokomotiva méně rozšířené řady vydržela v provozu déle, než typická česká průmyslová lokomotiva některé z řad 700 až 703. Předávací kolejiště je dvoukolejné, původně rovněž s kolejovou váhou. Z předávacího kolejiště odbočují tři obloukové větve do areálu vagónky; využívána je zejména ta vnější, vedená souběžně s ulicí Tovární.

742.035 přivezla vůz s LPG k vykládce na vlečku Tomegas; 23. 9. 2005

Kdysi rozsáhlé vlečkové kolejiště společnosti ŽOSKA Česká Lípa (resp. ŽOS, Železniční opravny a strojírny), přístupné i z děčínského zhlaví hlavního nádraží a z lokomotivního depa ČD, je dnes téměř nevyužito, případně již z větší části sneseno. V rozlehlém areálu bývalých železničních opraven dnes podniká větší množství různých firem, ale jen dvě využívají k přepravě svých nákladů služeb železnice. Předně jde o milevskou firmu TOMEGAS, jejíž českolipská pobočka má v areálu zřízenou stáčírnu LPG pro místní síť čerpacích stanic. Obrat na vlečce je slabý (řádově kolem pěti vozů měsíčně). Majitel disponuje trojicí vlastních vozů řady Zagks československé výroby, které fungují jako zásobníky a vlečku opouštějí jen v mimořádných případech. Směs plynů je tedy přepravována ve vozech nejrůznějších zahraničních majitelů z Německa (TTG Tyczka Transport, VTG Hamburg, Aretz & Co. Krefeld) a Švýcarska (Transgaz Corseaux, Schröder & Klaus & Co. Zug (Wascosa), Ermewa-SA Genéve). Směs příchází obvykle z Ingolstadtu, kde je nakupována u firmy Esso (prostřednictvím firmy Vitalis Handels Wien), dále z Landshutu od OMV Deutschland, resp. z žst. Neustadt (Donau) z tamní Bayernöl Raffinerie, a to přes firmu TRANSA Spedition Frankfurt (Oder).

Jednou z nástupnických společností bývalé ŽOSKY je společnost DOSKA Česká Lípa. Část komponentů z oblasti silnoproudé zabezpečovací drážní techniky přepravuje po železnici. Narozdíl od firmy TOMEGAS ovšem nakládku neprovádí přímo v areálu bývalých ŽOS, kde společnost podniká, ale v žst. Česká Lípa město. Nízkostěnné vozy s armaturami a dalšími součástmi odcházejí cca jednou do měsíce do Přerova, resp. Bohumína (odběratelem je firma Trakce Ostrava).

742.035 sune areálem někdejších ŽOS vozy s motorovou naftou na vlečku Vendys (komín v pozadí). Jeden z místních charakteristických stožárů vedení VN, zachycený na obrázku, jistě někteří poznávají coby klasickou kulisu továrních snímků vozů z produkce českolipské vagónky; 8. 9. 2005

V roce 1994 byla v západní části tehdejšího areálu ŽOS položena vlečka do stáčírny topného oleje pro potřeby přilehlé kotelny ŽOS, s níž se mj. počítalo jako topným zdrojem pro českolipskou městskou část Dubici. Za tímto účelem byl na vlečku ovšem údajně vypraven jediný vlak. V současnosti již z kotelny téměř nic nezbylo, technologie byla prodána a původní areál připomíná již jen správní budova, přerušené topné sítě a identifikační bod - komín s logem ŽOS. V roce 2000 areál i s vlečkou koupila českolipská firma VENDYS & V, obchodující s topnými oleji. Do té doby se rovněž datuje počátek vozby souprav kotlových vozů s benzínem a motorovou naftou na tuto vlečku. Jejich odběratelem je ovšem firma KM PRONA Rynoltice (dříve Brniště), provozující rozsáhlou síť čerpacích stanic v Českolipsku a okolí. Firma VENDYS & V vlečku sama nevyužívá - své potřeby plně pokryje autodopravou. KM PRONA vlastní vlečkou nedisponuje, takže k překládce vozů do svých autocisteren smluvně využívá právě vlečku Vendys. Několikavozové soupravy přicházejí do České Lípy vlakem Pn 66321 cca jednou do měsíce z České rafinérské z Litvínova. Vozy na vlečku Vendys obvykle způsobí překročení zátěžové normy "průběžky", což si vyžádá zařazení postrkové lokomotivy.

Koncová část vlečky je dvoukolejná - jedna kusá kolej prochází zastřešenou stáčírnou, druhá kusá, vedená paralelně, je odstavná. Na vlečku Vendys vede dlouhá spojovací kolej od jižního rozvětvení ostatních vleček (Vagónka, Kovošrot, Panelárna a Obalovna) někdejšími sklady a bývalým kolejištěm ŽOSKY kolem stáčírny firmy TOMEGAS souběžně s ulicí Tovární.

Na druhou stranu od vlečkového rovzvětvení koleje č. 302, směrem k Sosnové, je situována vlečka obalovny a betonárny podniku SaM silnice a mosty Česká Lípa (dříve Silnice Ústí nad labem, podřízeno závodu Liberec). Podnik disponuje parkem vlastních vozů řady Uacs (Raj). Využívá jej k přepravě mletého vápence z Vrchlabí z tamní mlýnice Krkonošské vápenice Kunčice nad Labem. Obrat na vlečce je slabý a nárazový, nejvýše do pěti jednovozových zásilek měsíčně především v letní sezóně.

Do popisovaného kolejového rozvětvení je dodnes zapojena bývalá vlečka Panelárna do dnešního podniku EKAS (Ekonomické konstrukce a stavby Česká Lípa) v průmyslové zóně. Vlečka těsně lemuje areál kovošrotu, odkud pokračuje do průmyslové zóny u Obecního lesa. Tato vlečka je již ovšem nesjízdná pro značný výskyt náletových dřevin (ovšem kolejový rošt je ve velmi dobrém stavu). K jejímu využití již není důvodu. Rozlehlý areál panelárny je dnes rozdroben mezi množství různých stavebních firem, z nichž některé v minulosti služeb vlečky rovněž využívaly.

742.236 (staniční záloha) posunuje kolem depa ČD po koleji č. 302 s vozy řady Uacs (určen na "samku", tedy vlečku společnosti SaM Silnice a mosty) a Res (Vagónka); 25. 5. 2005

V současnosti veškerý tok zboží a surovin ale uskutečňují autodopravou (firmy Raab-Karcher Staviva, PRESTA Česká Lípa, Merkuria Česká Lípa, ILBAU, Frischbeton atd.). V devadesátých letech v podniku PRESTA ještě fungovala lokomotiva 740.733 která byla později prodána ZOS Zvolen.

Pro úplnost uvádíme, že z vlečky Panelárna ještě odbočovala (před křížením s ulicí U Obecního lesa) větev do městských jatek (dnešní společnost LIMAS). Tato vlečka již v současnosti neexistuje.

Vlečkové propojení hlavního nádraží a Provozních dílen ČD PJ Česká Lípa v českolipské městské čtvrti Svárově je poslední z blíže popisovaných vleček. Areál původních dílen, které byly vybaveny zejména pro opravy a lakování motorových vozů řady 810, byl v září roku 2004 prodán firmě ProInex Ústí nad Labem (podniká v oblasti kovovýroby). Posledním opraveným vozidlem byl českolipský motorový vůz 810.256 v červenci 2004 (zároveň zde obdržel polyuretanový ekolak dle užívaného nátěrového schématu). Firma kolejové napojení svého areálu do stanice nevyužívá, takže (zatím) poslední jízda z dílen po vlečce se uskutečnila letos 8. listopadu. Do depa PS Česká Lípa byla definitivně přepravena muzejní parní lokomotiva 524.1110 se svým doprovodným ubytovacím vozem "pancéřákem", do té doby zde deponovaná.

Pro úplnost výčtu je nutné zmínit: bývalé kontejnerové překladiště ČSKD Intrans, napojené na jižní zhlaví hlavního nádraží, s ním paralelně vedenou kusou kolej Montážní základny (dříve sloužila k odstavování vozů STO Česká Lípa a vozů správkových) a dvě vlečky do areálů zmíněného SDC - českolipského Stavebního oddílu, odbočující z lovosické části kolejiště hlavního nádraží. Ty jsou, jako jediné, využívány (deponování strojní podbíječky, obytných a výsypných vozů, SVP 72 a vozíků MUV 69).

Česká Lípa město

Torzo původní nákladové stanice Česká Lípa město je učiněným pomníkem její zašlé slávy. Zlomek pojížděné části původního kolejiště (dnes již z větší části sneseného), výpravní budova jako ubytovna pro sociálně slabší občany, opuštěná většina původních nakládkových prostor, chátrající budovy zázemí stanice, delimitované zabezpečovací zařízení, neobsluhovaná vlečka atd. tvoří současnou podobu stanice. Přesto dosud staniční záloha na "město" zajíždí.

Do jisté míry jediným, pravidelně se vyskytujícím jevem z oblasti nákladní dopravy je sezónní nakládka dřeva do plošinových vozů RailCargo Austria řady Rnooss-uz na 9. koleji stanice, smluvně organizovaná firmou Lesoprakt Zákupy. Největší frekvence byla v období jara a začátkem léta. Do roku 2004 byla tato nakládka (do vozů řady Eas) prováděna v žst. Zákupy. Jednovozové zásilky surového borového dřeva, sloupů a výřezů odtud odcházejí přes České Velenice do rakouského Waldhausenu. Dodavatelem i odběratelem jsou jednotlivé závody nadnárodního Stora Enso Timber - u nás Ždírec nad Doubravou, v Rakousku Brand.

"Městské nádraží" je rovněž využíváno k nakládce a vykládce kusových zásilek, které čas od času některá z místních firem přepravuje s využitím železnice. Jde zpravidla o zavřené či nízkostěnné vozy s nejrůznějšími originálními náklady. Vozy jsou k vykládce obvykle soustředěny na 9. koleji, přístupné rovněž po uzamykatelné účelové komunikaci. Z letošního roku lze zmínit občasnou přepravu odpadních igelitových fólií v zavřených vozech k firmě Jelínek Trading Křelov-Břuchotín, zabývající se jejich zpracováním. Cílová stanice zásilek je žst. Příkazy v Olomouckém kraji. Opakovaně zavedené (srpen - září) byly čtyřvozové, případně šestivozové zásilky zavřených vozů s popelnicemi pro českolipskou firmu Remondis, podnikající v oblasti svozu komunálního odpadu. Ojediněle byly tyto kontejnery naloženy v uhlácích řady Es (např. 29. září, celkem přijelo 16 vozů). Ložené vozy byly jednotně odesílány z Prahy (žst. Praha-Uhříněves), kde firma rušila své aktivity a přesouvala své kontejnery právě do České Lípy (v souvislosti se vstupem do místní firmy Rethmann-Jeřala).

Zbytky postupně likvidovaného kolejiště městského nádraží jsou po léta rovněž využívány k odstavování nadbytečných a zrušených nákladních vozů, čekajících na konečnou likvidaci. Zatím poslední odvoz zrušených vozů šlo zaznamenat ve dnech 26. 11. a 28. 11. 2005, kdy byla vlakem Mn 83501 přepravena celkem dvacetikusová várka vozů řady Es (ex Vte) na likvidaci do SD-kovošrotu Brno. Většina z uvedených vozů byla Českými drahami odstavena z provozu v období do šesti let od svého vyrobení v českolipské vagónce (roky výroby 1988 až 1990)...

Pro úplnost výčtu připomínáme výše uvedenou nakládku nízkostěnných vozů výrobky společnosti DOSKA Česká Lípa.

Za libereckým zhlavím stanice odbočovala z původní trati do Liberce výhybkou 19 kolej do areálu Zásobovacího skladu ČD (dnes již bývalého), tedy někdejšího depa Ústecko-teplické dráhy. Ze tří, samostatně se oddělujících kolejí do jednotlivých technologických skupin byla ještě koncem 90. let minulého století sporadicky obsluhována kolej skladu PHM. Tomu je však dávno konec. Kolejiště je sice z větší části dochováno, ale letité neprojíždění se na jeho stavu podepsalo. Samotná trať do Liberce poté pokračuje kolem areálu skladu ke strojařskému podniku Narex, kde volně zaniká v ploše podnikového parkoviště.

Záloha 742.035 při ranní obsluze "města" přisouvá na devátou kolej čtveřici zavřených vozů s kontejnery na odpadky pro firmu Remondis; 22. 9. 2005

742.236, opět toho času na postu staniční zálohy místo neschopné 742.035, je zachycena v České Lípě městě na někdejším libereckém zhlaví stanice při úvrati s plošinovým vozem loženým borovým dřevem do Rakouska; 28. 6. 2005

742.035 odváží z "města" dva vozy řady Ks s výrobky společnosti DOSKA, směřovanými do Přerova, a to kolem zrušeného areálu uhelných skladů firmy Ing. Lubomír Macháček; 7. 10. 2005

Trať 080, úsek Česká Lípa - Nový Bor

742.035 s Mn 83910 do Nového Boru před cílovou stanicí s ojedinělě zavedenou a na místní poměry exotickou zásilkou rumunského nádržkového vozu řady Uackks s vápencem pro Crystalex; 4. 2. 2005

Zvýšený objem přepravy uhlí si vynutil mimořádnou nedělní, navíc sváteční jízdu Mn 83910. 742.035 veze 10 vozů řady Es a jednu "brzdu" zastávkou Česká Lípa střelnice souběžně s vlečkou EK OIL. Zbylých osm vozů "nad normu" vlaku odjelo až v pondělí (možnost povolat z depa další lokomotivu nebyla využita - neměl by s ní kdo jet). Ještě téhož dne večer se vydala 743.007 do Děčína pro další várku (do N. Boru dovezena v úterý); 1. 5. 2005

Lokomotiva 742.156 se sice v čele Mn 83910 do Nového Boru dnes již neobjeví, nicméně snímek zachycuje jinou událost. "Manipulák" se po obsluze Nového Boru vydá dál do Svoru s ubytovacím vozem pro potřeby rekreantů. Dlužno dodat, že šlo o jízdu poslední - vůz už ve Svoru zůstal; 9. 6. 2004

Posun s Ubytovacím vozem 24160 (66-10 011) ve Svoru na odstavnou kolej (torzo lokálky přes Cvikov do Jablonného v Podještědí); 9. 6. 2004

Dnes již neopakovatelný snímek z vlečky EK OIL: vojenské "gábiny" Gbkks 44 54 154 0 011 a 009 z Chlumce nad Cidlinou na přepravu paliv v barelech
a kotlové vozy u přípojek potrubí střelnického skladu; 30. 5. 2002

Veškerá zátěž v relaci severně od České Lípy je dosud vedena pouze do Nového Boru, a to jedním párem vlaků Mn 83910 / 83911. Časová poloha se před dvěma léty vrátila do "polední" polohy původního Mn 86640 / 86641. V loňském GVD 2003/2004 byl vlak pravidelně zaváděn v pondělí, středu a pátek v ranních hodinách. V současném GVD 2004/2005 došlo ke změně: kromě posunutí časové polohy k poledni (odjezd z České Lípy v 11.43, z Nového Boru v 12.53) je zásadní změnou je "papírové" pravidelné vedení vlaku ve všech dnech mimo dnů pracovního klidu. V praxi to samozřejmě neznamená jízdy šestkrát do týdne, ale jízdy podle potřeby v některý z uvedených dnů. Výjimečně jsou konány jízdy i v neděli a svátek (ovšem s odložením manipulace na dny pracovní). V praxi jsou jízdy před polednem dodržovány obvykle v pracovní dny, nicméně zejména o sobotách je obsluha Nového Boru prováděna v původně používané ranní poloze. Od nového GVD 2005/2006 se poloha upravuje jen mírně, a to z České Lípy v 11.07, z Nového Boru v 12.20.

Nákladní vozba do Nového Boru stojí a padá s dvěma odběrateli. Prvním je sklářský kombinát Crystalex, pilíř zaměstnanosti regionu a druhým je firma Ing. Lubomír Macháček Praha, provozující novoborské uhelné sklady. Dominantní postavení zaujímá jednoznačně přeprava uhlí, v letošním roce odebíraná v rekordním množství (v souvislosti s příklonem domácností k vytápění tuhými palivy). Uhlí je odebíráno ze severočeské hnědouhelné pánve, a to z dolu Washington (žst. Třebušice), resp. "ledvická kostka" z ÚU Ledvice (žst. Světec). Největší frekvence přepravy obvykle spadá do období od jara do podzimu, letošní permanentní zásobování je oproti dřívějšku výjimkou. Zásilky přicházejí ve špičce až čtyřikrát týdně v různém množství od jednorázových čtyřvozových až po bezmála dvacetivozové, které jsou pak z České Lípy naváženy "na etapy". Přísun dalších várek závisí na rychlosti překládání (svoz je prováděn automobily) a volné kapacitě kolejiště stanice. V letošním roce dominují "malé uhláky" řady Es ze Světce, a to pro zvýhodněný tarif pro velkoodběratele v případě ložení zásilek do těchto vozů. Méně časté je využití těchto vozů pro přepravy z Třebušic (častěji ve vozech řady Eas).

Crystalex se postupně omezil na pravidelné odebírání vozů řady Uacs (Raj) s mletým vápencem z Vápenky Čertovy Schody u Berouna. Obvykle jde o jednovozové (výjimečně dvouvozové) zásilky přibližně dvakrát do týdne. Přeprava balíků obalových kartonů v zavřených vozech, odcházejících z Crystalexu do Bělé pod Bezdězem (pro Papírny Bělá) přes Česku Lípu, funguje dosud, ale oproti dřívějšku je minimální (v průměru zhruba jeden vůz za měsíc). Podobný stav panuje při kyvadlové přepravě paletizovaných polotovarů do závodu Crystalexu v Karolince (u Velkých Karlovic) v zavřených vozech. Stejně tak zásilky izotermických vozů se šestistupňovým pivem pro foukače skla jsou již hudbou minulosti.

Podnik, jako jediný ze zúčastněných odběratelů, disponuje vlastní vlečkou, která je zaústěna do stanice dvěma kolejemi (využívána je však pouze jižní větev). Jako jediný rovněž vlastnil své hnací vozidlo, a to "rosničku" 710.722-0 (ex T334.0722), dodanou do podniku z výroby ke dni 26. 6. 1966. Ta byla po cca dvouleté odstávce prodána 7. 10. 2003 spolku Klub přátel lokálky, který ji po znovuzprovoznění využívá při nostagických a pracovních jízdách po své trati č. 901 z České Kamenice do Kamenického Šenova, při dalších zvláštních jízdách v regionu a v neposlední řadě ke komerčním pronájmům. Obsluha vlečky je tedy prováděna náležitostmi ČD.

Do dvou let od svého zavedení byla ukončena nakládka vozů řady Es (případně Eas) v novoborské filiálce firmy KOVO-MAT Recycling Manušice, obchodující kovovým šrotem. V letošním roce již byla nakládka ukončena. Sběrný dvůr je zřízen v prostranství donedávna dlouhodobě nevyužité volné nakládkové plochy přímo v obvodu novoborské stanice. Surovina odcházela v jednovozových zásilkách přibližně jednou měsíčně do Hradce Králové do kovošrotu TSR (dříve COMET). Další úbytek vozů byl způsoben zrušením přepravy spěšnin. Pro úplnost uvádíme, že v dubnu loňského roku bylo ve stanici mimořádně naloženo po jedenácti vozech řady Res (resp. Eas) dřevní kulatinou s cílovou stanicí Jemnice. Nakládka proběhla na manipulační koleji, sloužící pro uhelné zásilky.

V GVD 2003/2004 byl Mn 83910 / 83911 ještě veden podle potřeby do žst. Svor. Dávno již odezněly přepravy nízkostěnných vozů řady Res s kulatinou, jejíž překládka ze silniční techniky probíhala na prostranství u nákladiště stanice, a tak poslední využití této trasy spočívalo vždy v návozu ubytovacího vozu ze stanice Praha-Radotín za účelem letní rekreace zaměstnanců ČD. Na podzim se vůz vracíval stejnou cestou zpět. Jenže v loňském roce se již zpáteční jízda nekonala, "ubytovák" ve Svoru, tehdy již neobsazeném výpravčím, zůstal nadobro. Podobná jízda manipulačního vlaku proběhla ještě před touto akcí, na jaře loňského roku, kdy byly v rámci velkého úklidu ze Svoru odvezeny deponované výsypné vozy typu "chopperdozátor" českolipského Stavebního oddílu SDC (byly přesunuty do Mladé Boleslavi, kde jsou dosud). Tím byla historie jízdy nákladních vlaků do této malebné staničky (zatím) uzavřena. Ani v letošním, ani v nadcházejícím grafikonu, již tato trasa není zanesena.

Do obvodu žst. Česká Lípa hlavní nádraží patří zastávka Česká Lípa střelnice, do níž je zaústěna vlečka EK OIL Česká Lípa (dříve Benzina, s.p.). Ještě v loňském roce byly koleje vlečky do skladu pohonných hmot využívány - při převozu zásilek (na sklonku provozu jednovozových) kotlových vozů s palivy, případně zavřených vojenských vozů řady Gbkks z Chlumce nad Cidlinou, v nichž se palivo převáželo v sudech. Armádní sklad ve Vojenském útvaru 1337 v Chlumci nad Cidlinou byl však mezitím opuštěn, čímž se zajímavá přeprava zavřených vozů stala minulostí. Rovněž zásobování českolipského skladu Benziny se již provádí výhradně silniční technikou.

Obsluha vlečky se prováděla sunutím z žst. Česká Lípa hl. n. a byla dlouhodobě v režii stroje na postu staniční zálohy. Jeden pár vlečkových vlaků Vleč 83984 / 83985 je dosud v GVD sice zanesen, nicméně nevyužit. V nadcházejícím GVD je trasa přesto zachována (s odjezdem z Č. Lípy hl. n. 7.53 a návratem v 8.34). Naproti tomu trasy Vleč 83986 až 83989 podle potřeby jsou definitivně zrušeny. I přes nevyužití je vlečková kolej nadále udržována ve víceméně sjízdném stavu.

Trať 080, úsek Česká Lípa - Bělá pod Bezdězem

409 Da 531 na vlečce dřevařských závodů; 1. 3. 2001

Srní u České Lípy

Z kolejiště žst. Srní u České Lípy odbočují dvě vlečky: "pila" Českých dřevařských závodů Praha a "lesy" společnosti FOREST Česká Lípa. Na vlečce dřevařských závodů se zpracovávala kulatina na trámy a fošny; dřevní hmota byla dovážena na plošinových vozech. Podnik disponoval vlastní lokomotivou 409 Da 531 polské výroby (Zastal Zielona Góra), kterou odkoupil z Papíren Loučovice v roce 1987 (náhradou za svou původní lokomotivu BN 60 z roku 1957). V současnosti se již polský "kocour" na vlečce nenachází (odprodej) a vlečka není obsluhována.

Na vlečce FOREST Česká Lípa je nakládána dřevní hmota vytěžená v okolních borových lesích. Upravená kulatina je nakládána do vozů řady Res (RIV) a Eas a odchází k vnitrostátním a zahraničním odběratelům. V České republice do papíren ve Štětí (Mondi Packaging Paper Štětí; cílová stanice Hněvice) ve vozech řady Eas a do Ždírce nad Doubravou k tamní Stora Enso Timber ve vozech řady Res. Zahraniční odběratelé jsou tradičně z Rakouska: v současnosti odchází kulatina v kůře nejčastěji k firmě H. Willenshofer Kinelberg (cílová stanice Summerau) ve vozech řady Eas-u (RIV), případně častěji řady Res (RIV), kterých tu bývá větší dostatek. Přepravu organizuje Hradecká lesní a dřevařská společnost Hradec Králové.

Kapacita kolejiště stanice je rovněž trvale využívána pro odstavování prázdných souprav vozů, určených k nakládce v žst. Jestřebí. Jde o výsypné vozy a uhláky pro přepravu písku a soupravy výsypných vozů k nakládce obilnin.

753.006 v posunovací službě v pískovně; 21. 2. 2005

Jestřebí

O přepravách písku z vlečky Provodínské písky pro velkoodběratele a o občasných jízdách souprav s obilím je pojednáno ve stati o ucelených soupravách. Nicméně v žst. Jestřebí dobírá zátěž i ranní Mn 83501. Vlečka sila Primagra slouží standardně k odstavování prázdných vozů k nakládce písku - nejčastěji vozů řad Eas a Faccs (Sas, Sasz). Dále jsou na vlečku umisťovány vozy ložené pískem z vlečky Provodínské písky pro minoritní odběratele (viz např. Šmeral Brno apod.). Stejným způsobem bývají na vlečkové koleji soustředěny plošinové vozy a "uhláky" ložené dřevem z žst. Srní u České Lípy (ze Srní je přiváží Mn 83671), pokud nejsou přistaveny k převzetí přímo v Srní. Tímto způsobem je zátěž pohromadě připravena k odvozu ranním Mn 83501.

Přepravy písku jsou natolik frekventované a známé, že zastiňují další jestřebské vlečky. První z nich, dosud fungující, je vlečka do obilného sila (dříve Ekoagro). Závod je začleněn do společnosti Primagra Milín (člen skupiny Agropol), v jehož struktuře je organizačně podřízen Výrobně-nákupnímu středisku v Polepech (Mělnicko). Volná kapacita vlečkové koleje k bráně areálu je běžně využívána pro jiné účely, než pro které byla budována - slouží k odstavování prázdných či ložených vozů pro přepravy písku z vlečky Provodínské písky a dále pro odstavování zátěže z žst. Srní. Obvykle jde o vozy řady Faccs (Sas, Sasz) a Eas pro maloodběratele písku a vozy Eas a Res s dřevní hmotou ze Srní; ucelené soupravy vozů na písek se na vlečku odstavují zřídkakdy. V letošním roce nastal boom v nakládce ucelených souprav obilninami na vlečce sila (viz pasáž o ucelených soupravách).

Poslední jestřebskou vlečku je Obalovna podniku Dopravní stavby Česká Lípa, přímo sousedící s areálem sila. Vykládka stavebních hmot byla nulová (naposledy se na vlečce nacházel kotlový vůz), takže letošní zrušení napojení vlečky výhybkou OSS 1 na vlečku sila bylo jen vyvrcholením tohoto stavu.

Ani jedna z uvedených vleček nedisponuje vlastním hnacím vozidlem. Výjimkou byla pouze pískovna se svým modrým "hektorem" T435.0052, sešrotovaným na vlečce v druhé polovině devadesátých let.

743.006 v Doksech přistavuje k vykládce vůz s uhlím ze Světce. Vpravo zátěž provážená do Bělé pod Bezdězem; 4. 8. 2005

Doksy

V současnosti do Doks putují přibližně dvakrát do měsíce jednovozové nebo dvouvozové zásilky mosteckého hnědého uhlí z Třebušic či ledvického ze Světce pro místní firmu Uhloexport Miroslav Pospíšil. Složiště se nachází v areálu stanice. Prádzné vozy se vracejí přes Českou Lípu do žst. Most nové nádraží. Další "využití" kolejiště spočívá v deponování prázdných souprav vozů pro přepravy písku z žst. Jestřebí. Ojediněle jsou v Doksech nakládány/vykládány zavřené vozy s kusovými zásilkami. Manipulaci s vozy provádí lokomotiva ranního Mn 83501.

Z dob již dávno minulých lze vzpomenout na frekventovanou nakládku plošinových vozů kabinami pro kolové stroje ŠT 180, vyráběnými v dokské "traktorce" STS, případně podobně silnou nakládku vozů dřevěnými paletami z místní dřevoimpregny, kde jsou dodnes vyráběny (areál je situován u českolipského zhlaví stanice).

743.009 v čele Mn 83501 na "dvoukolejce" za Českou Lípou. Ve vlaku je řazen vůz s prázdným nádržkovým kontejnerem ze Stráže pod Ralskem (DIAMO) jedoucí do neratovické Spolany k nakládce; 28. 6. 2005

Okna

Oblusha žst. Okna je prováděna sporadicky, a to pro potřeby tamních vleček, jimiž jsou Úložiště SDC Liberec (přilehlé ke staniční budově) a skladištní areál Správy státních hmotných rezerv. Jde o areál podél koeljiště stanice, sloužící pro deponování rezerv především stavebních konstrukcí a provizorií a mostních staveb, rovněž využívaný někdejším ústeckým mostním obvodem. V letošním roce pohyb v areálu ožívá, nicméně zajíždění lokomotivy manipulačního vlaku na vlečku neprobíhá. Do roku 2002 zde byla deponována souprava Stálého zdravotního vlaku s doprovodnými vozy, která byla téhož roku odvezena na likvidaci do SD-kovošrotu Brno.

Další kolejiště SDC, situované na druhé straně kolejiště stanice, poblíž staniční budovy, slouží k odstavování vozíku MUV 69 a trvale dvou vozů sdělovací distance (původně byly vozy tři) pro zvláštní účely železnice. Vlečka není obsluhována.

Z tohoto kolejiště je prodloužena kusá manipulační kolej až do velkoskladu někdejšího spotřebního družstva Jednota, který byl v minulosti významným příjemcem vozových zásilek. Sklad zásoboval síť prodejen a restaurací Jednoty po celém českolipském okrese nejrůznějšími trvanlivými potravinami, cigaretami, konzervovaným zbožím, cukrovinkami, drobnými domácími potřebami, drogerií a pod. Veškeré zboží bylo přiváženo v zavřených vozech, cukrovinky pak konkrétně ve vozech izotermických. Kusá kolej vlečky skladu i sklad samotný existují dodnes, ale k původním účelům již dávno nejsou využívány.

Bezděz

Stanice je obsluhována podle potřeby zajížďkou Mn 85148 / 85149 z Bělé pod Bezdězem, tedy četou mladoboleslavskou. Kapacita kolejiště je sporadicky využívána pro deponování plošinových vozů. Nájezdové rampy, které pamatují vykládání a nakládání techniky původních sovětských vojsk z posádek BVP Ralsko, mohou být operativně využívány k nakládání techniky mimoňského Vojenského útvaru.

Bělá pod Bezdězem

Českolipská 743.006 předává v Bělé pod Bezdězem vůz s kontenjerem na chlór "mladoboleslavské části" Mn 83501 (se strojem 742.106). Vpravo je již nachystaná prázdná souprava 16 vozů Falls (Wap) z Kyjova k odvozu do Jestřebí; 4. 8. 2005

V Bělé pod Bezdězem se sjíždějí obě protijedoucí větve Mn 83501 / 85300, mladoboleslavská a českolipská. Jak je zmíněno v úvodních odstavcích, obsluha stanice a vleček v jejím obvodu náleží četě mladoboleslavské. Lokomotiva s četou českolipskou pouze předává a přebírá zátěž.

Vlakem Mn 83501 z České Lípy přicházejí občasné zásilky sběrového papíru pro Papírny Bělá. Zavřené vozy jsou nakládány v Crystalexu Nový Bor a v Pro-EKO Varnsdorf. Vzhledem k dosavadní neexistenci nákladního spojení mezi Jedlovou a Českou Lípou cestují vozy z Varnsdorfu do České Lípy oklikou přes Děčín. Od nového GVD 2005/2006 pojedou již přes Nový Bor přímo do České Lípy.

Papírny Bělá dále nárazově odebírají mostecké uhlí ve vozech řady Falls (Wap) pro svou kotelnu. Vozy standardně přicházejí v Mn 85300 od Bakova nad Jizerou (tedy opět v úseku, kde je vlak veden mladoboleslavskými stroji a četami). Nicméně například 21. září přišla desetivozová zásilka mimořádně přes Českou Lípu. Do Bělé pod Bezdězem tedy dorazila z opačné strany, zařazena v Mn 83501. Zvýšená zátěž a úseky se stoupáními z České Lípy na Bezděz si společně vynutily použití postrku v podobě "brejlovce" T478.3001; vlakovým strojem byla 743.008.

Ostatní přepravy (do papíren např. speciální kotlové vozy holdingu OMYA, uhlí, chemikálie; pro Dehtochemu dehet a upotřebené oleje, zpět hotová lepenka, do stanice ledivcké uhlí pro firmu Pavel Navrátil apod.) vozebně a manipulačně zabezpečuje PS Mladá Boleslav. Tudíž jim není v článku věnována náležitá pozornost.

Trať 086, úsek Česká Lípa - Jablonné v Podještědí

Patrně nejrozmanitější vozové zásilky odcházejí z České Lípy ve směru na Jablonné v Podještědí.

Nad Mn-vlakem ze Zákup se doslova začínají stahovat mraky. V GVD 2003/2004 je zachycena 742.236 při zpáteční jízdě do Mimoně, nyní i se spěšninovým vozem. V následujícím GVD již historie...; 15. 8. 2004

Zákupy

Nevýrazný obrat vozů v Zákupech byl definitivně utlumen konecm roku 2004, kdy firma Lesoprakt přesunula nakládku dřevní hmoty do České Lípy. A s ukončením nakládky vozů řady Eas v Zákupech skončil i vlak Mn 93864 / 93865. Šlo o výkon lokomotivy manipulačního vlaku do Jablonného, která si za obsuhou Zákup vždy "odskočila" z Mimoně. V současném GVD 2004/2005 je tento výkon organizován odlišně - večerní zajížďkou Mn 83905 / 83906 z České Lípy (odjezd do Zákup v 20.20, návrat 21.10, veden v pondělí až pátek a ve dnech pracovního klidu). Výkon náleží lokomotivě na českolipské staniční záloze. Nicméně jde pouze o "papírovou" záležitost bez skutečného využití.

V dřívějších letech byla v Zákupech dále ukočena vykládka slovenských vozů řady Uacs (Raj) s hmotami pro významnou místní firmu VEST-IZOL, výrobce zvukově izolačních dílů pro automobilový průmysl.

Mimoň

Četné vozové zásilky z Mimoně vycházely donedávna zejména z vleček, které se v jejím obvodu nacházejí. Většina z vleček sice existuje dosud, ale až na výjimky již nefungují.

Dvojička 742.225 + 236 veze 20 "sypáků" a 3 "brzdy" s řepkovým semenem z Mimoně jako Pn 63798 (odběratel C. THYWISSEN Hessentor); 22. 4. 2005

Největší objem přepravy dlouhodobě uskutečňuje vlečka sila, postaveného "na zelené louce" v roce 1980. Nejvyšší frekvence v expedování ložených souprav letos proběhla v období od března do července. Od roku 2000 areál i technologie najímá od externího subjektu společnost ZZN Pardubice, které dále organizuje nakládku a v některých případech i expedici loženého zboží. V ostatních případech nakládku objednávají firmy Contraco, Oleaspol a SpedRail Praha, ze zahraničních např. nizozemská Nidera Handelscompagnia Rotterdam. Mezi početnými odběrateli bývají častěji zastoupeni Glencore Grain Rotterdam (do žst. Rotterdam Botlek) a J. Müller do AgriTerminalu v německé Brake/Unterwesser. Do Nizozemska vozy odcházejí trasou Děčín st. hranice / Bad Schandau a Emmerich Gr. / Zvenaar Gr. K přepravě zboží jsou opět využívány soupravy vozové výpomoci DB, deponované na našem území, případně příchozí přímo ze zahraničí.

Na vlečce pily společnosti LINETA Česká Lípa, situované na "starém nádraží", je ložena kulatina na vývoz do vozů řady Eas-u (RIV) ČD a Rnooss-uz RailCargo Austria.

743.007 jede s vlečkovým vlakem do Mimoně starého nádraží. Vůz řady Eas je určen k nakládce dřeva; 22. 4. 2005

Březová vláknina odchází nejčastěji do polských papíren Mondi Packaging Paper Swiecie (cílová stanice Terespol Pomorski) směrem na Liberec ve vozech řady Eas-u (RIV). Přepravu organizuje firma Wood Paper Ivančice. Přes Českou Lípu surovina obvykle odchází do Štětí (rovněž papírny Mondi Packaging Paper).

Přímo v mimoňské stanici jsou na manipulační koleji u bývalého nákladiště (dnes prodejna stavebnin) nakládány vozy řady Eas-u (RIV) drceným kovovým šrotem, jímž obchoduje místní firma ODPADY Jaroslav Pavelka. Surovina odchází do Německa k Stahlwerk Unterwellenborn (trasou přes Cheb), případně k již několikrát zmíněnému podniku Scholz Essingen bei Aalen (do žst. Hehnigsdorf). Tyto přepravy organizuje firma Pragonet Trade z Mníšku pod Brdy.

V dobách budování železničního spojení České Lípy s Libercem byla trať původně ukončena v Mimoni. Koncová stanice byla situována jinde, než ta současná. Bývalá mimoňská stanice, dnešní "staré nádraží", je dochována i s původní výpravní budovou dodnes (a dodnes se honosí nápisem Niemes, německou variantou pojmenování obce). Má dnes statut vlečky a je propojena s "novou" mimoňskou stanicí původní tratí, vycházejí z českolipského zhlaví nové stanice.

Ze spojovací koleje na staré nádraží odbočuje několik vleček: vlečka Pulec Holding, vlečka Agro, výše popsaná vlečka silo a vlečka do letiště VÚ 0432 Hradčany. Ve starém nádraží je zřízena rovněž zmíněná vlečka pily společnosti LINETA Česká Lípa a dále z kolejiště odbočuje vlečka FALCON.

V dnešní době z uvedených vlečkařů funguje pouze silo ZZN Pardubice. Vlečka pily LINETA slouží pouze k nakládce dřeva, pila samotná již v provozu není. Obsluha tzv. tonetky, tedy vlečky nábytkářského podniku FALCON Mimoň (dříve odštěpný závod 5 státního podniku TON - továrny na ohýbaný nábytek; mimoňský podnik založen již v roce 1870) byla ukončena letos v červenci v návaznosti na organizační změny v podniku.

Zemědělská vlečka Pulec Holding obsluhována dlouhodobě není (v minulosti zde rovněž byla prováděna nakládka hlušiny z klasické dobývací těžby uranové rudy ve Stráži pod Ralskem). Podobně vlečka do někdejšího vojenského letiště VÚ Hradčany, odbočující ze spojky poblíž areálu obilného sila, již není využívána (naposledy projeta cca v roce 2000). Kolejové propojení letiště a Mimoně je již z větší části rozkradeno, navíc původním účelům vojenské prostory již neslouží.

Krátká vlečka Agro (naproti areálu sila) v minulosti odebírala vozové zásilky kapalných a balených hnojiv v kotlových a zavřených vozech, dále zásilky kyseliny sírové a ve velkém zde byla vykládána sůl z Polska. Zásilky kotlových vozů se čpavkem byly zrušeny a přesunuty do České Lípy (viz TOMEGAS, v obchodování se čpavkem již nepokračuje). Za účelem odvozu jímek z vlečky Agro v letošním roce projevil majitel snahu o jejich přepravu po železnici, nicméně objednaný zavřený vůz nakonec do Mimoně nedojel. Vyčíslené náklady na jeho přistavení, odvoz a obsluhu vlečky nakonec odběratele odradily.

Prostory "nové" stanice rovněž využívá k nakládce a vykládce své kolové techniky vojenská pyrotechnická posádka z Mimoně do doprovázených transportů. Vlečka do Hradčan (vojenské letiště VÚ 0432) do BVP Ralsko pro tyto (ani pro jiné) účely využívána není. Ve stanici rovněž může být vykládáno kusové zboží (letos v říjnu např. zásilka dřevěné přepravní skříně s lisem ruské výroby).

Vlečková 740.823 opouští Brniště a vydává se na cestu Luhovem vstříc Stráži pod Ralskem s dvěma polskými vozy s kyselinou sírovou, vozem loženým čpavkem ze Sokolovské uhelné a s chlórem v kontejneru z neratovické Spolany; 20. 6. 2005

Brniště

Největší obrat vozů probíhá mezi stanicí a státním podnikem DIAMO - odštěpným závodem Těžba a úprava uranu z nedaleké Stráže pod Ralskem. Vzhledem k dotěžování uranové rudy ve strážské lokalitě a s nastartovaným útlumovým a sanačním programem je objem těchto přeprav oproti minulosti zanedbatelný. Pro místní Mn 83901 / 83900 jde však stále o dominantní relaci.

Chemická těžba uranové rudy navázala na předem skončenou klasickou těžbu rudy v ložiscích v Hamru na Jezeře a v dole Křižany. Ve vztahu k železnici je v podstatě jediným hmatatelným pozůstatkem klasické těžby pomník na autobusovém nádraží ve Stráži p. R. Tvoří ho lokomotiva DH 30 D s jedním "huntem". Přepravy hlušiny z klasické těžby uranové rudy po železnici (ve směru Výhybna Žizníkov - Nymburk) byly skončeny v GVD 1990/1991 v souvislosti s ukončením této těžby. V směru opačném, od Nymburka, přicházely pro změnu soupravy s čedičem, který sloužil k zasypávání opuštěných dolů.

Podstatou navazující chemické těžby je vhánění roztoků 3 - 5 % kyseliny sírové a kyseliny dusičné vrty z povrchu do podzemních rudonosných ložisek, kde dochází k loužení rudy. Roztoky s rozpuštěnou rudou jsou po vytažení na povrch dále přepracovávány za účelem oddělení získaného uranu za vzniku řady vedlejších produktů v Chemické úpravně. Jak již bylo uvedeno, probíhá v současnosti dotěžování existujících vrtů v souladu se schválenými programy státních institucí. Vzhledem k tomu, že tuto činnost nelze zastavit ze dne na den, předpokládá se její trvání v délce ještě asi třiceti let.

740.823 se pohupuje svou třicítkou po vlečkové trati v Luhově s kontejnerem Ukrajinských železnic pro přepravu odpadních produktů uranové těžby;
19. 9. 2005

DIAMO pro tyto účely odebírá nejrůznější kotlové vozy s chemikáliemi. Z Lovochemie Lovosice jsou odebírány obvykle jednovozové až třívozové zásilky kyseliny dusičné. Dále jde o obvykle dvou- až čtyřvozové zásilky kyseliny sírové. Ta je v letošním roce nakupována v Polsku, a to v Hutě cynku Miasteczko Sląskie, v ZPUH "Centrochem" Tarnowskie Góry a v podniku Zakłady Górniczo-Hutnicze "Bolesław" Bukowno. Přepravována je v kotlových vozech dodavatelů; vozy překračují hranici v Meziměstí zhruba jednou až dvakrát týdně. V době plné chemické těžby uranu byla kyselina sírová přivážena v ucelených soupravách - přicházela ve směru od Nymburka a dále s využitím žizníkovské spojky do Brniště.

Podnik dále odebírá stlačený čpavek ze Sokolovské uhelné - divize Tlaková plynárna ve Vřesové (jednovozové zásilky ve vozech řady Zagks přijíždějící z Nového Sedla u Lokte). Rovněž nakupuje čpavek ve vodném roztoku (tzv. čpavkovou vodu) v litvínovském Chemopetrolu (člen holdingu Unipetrol). Jde o jedno- nebo dvouvozové zásilky ve vozech řady Zas Unipetrolu Dopravy. V neratovické Spolaně (opět člen skupiny Unipetrol) je nakupován chlór, který je přepravován v nádržkových kontejnerech, jejichž majitelem je DIAMO. Přeprava topného oleje do kotelny DIAMO je zmíněna v sekci o ucelených soupravách.

740.556 na souběhu s tratí do České Lípy odváží z Brniště do Stráže p. R. vozy s naftou na vlečku firmy Butterfly Děčín; 18. 11. 2005

Radioaktivní roztok je po vytažení z podzemí přepracován v úpravárenských provozech a po oddělení uranu je kyselá fáze opět vpravena do země. Současný odhad množství kyselin v podzemních vrstvách lokality je počítán již na milióny tun. Část finálně přepracovaných kalů je expedována v kontejnerech opět s využitím železnice při cestě do úložišť (odštěpný závod DIAMO GEAM Dolní Rožínka), případně je odebírána zahraničními firmami (viz partie o ucelených přepravách). Prázdné kontejnery přicházejí ze zahraničí do České republiky po vodní cestě do přístavu Mělník-Labe a odtud pokračují po železnici do Brniště, kam dojíždějí vlakem Mn 83901.

K přepravě kontejnerů na chlór slouží několik dvounápravových plošinových vozů řady Lgjns, zařazených pod správou GreenCagro (bývalá nákladní divize Švédských železnic SJ), které DIAMO dlouhodobě najímá od švédské firmy Ågare Rail Combi (Netrail), resp. od druhé poloviny letošního roku (2005) od AX Benet Trnava (zařazeny dosud pod správou 56 ZSSK). Ze Spolany je odebírán vždy jeden vůz / kontejner. Manipulace s kontejnery se provádí na vlastním překladišti s portálovým pneumatikovým jeřábem ČKD PORTOS.

740.823 opouští prostory skladištního areálu Johnson Controls poté, co přisunula kontejnerový vůz pod portálový jeřáb překládkového kolejiště DIAMO; 20. 5. 2004

Vlečkové kolejiště DIAMO je rozsáhlé a je rozděleno do několika částí. Jsou jimi vlastní koleje DIAMO v žst. Brniště, vlečka Luhov a sekce Vlečka a vykládka, Chemická úpravna a tzv. pomocné provozy (tyto sekce jsou situovány ve Stráži pod Ralskem). Vlečka a vykládka disponuje seřaďištěm, sloužícím pro odstavování početné flotily prázdných vozů řady Uacs (Raj) DIAMO, které jsou využívány k přepravě mletého vápna z Berouna z Vápenky Čertovy Schody. Původní park vlastních kotlových vozů na přepravu kyselin je dnes již rozdroben mezi subjekty mimo DIAMO, např. Transportservis Beroun. V sekci Vlečka a vykládka rovněž probíhá zpracování výchozích a odchozích vlaků. V areálu jsou dále situovány administrativní budova "dopravy", remízy pro lokomotivy, jejich údržbářská základna, opravna vozů a stanoviště čety traťových dělníků a jejich vozíku MUV 69 (mají na starost údržbu kompletního vlečkového kolejiště od Brniště přes Luhovskou trať až po strážské vlečky). Lokomotivní park DIAMO tvoří v současnosti tři stroje řady 740 inv. čísel 556, 708 a 823. Do provozu je pravidelně nasazován vždy jeden stroj, a to obvykle 740.823. Při jeho neschopnosti zaskakuje 740.708. Lokomotiva 740.556 byla v druhé polovině letošního roku zprovozněna po dlouhodobé odstávce, kdy se permanentně nacházela ve stádiu opravy ve vlečkovém depu. Všechny stroje prošly vyvazovacími opravami v ŽOS Nymburk a jsou opatřeny víceméně jednotným nátěrem skříně v kombinaci modré a žluté barvy.

740.708 přebírá v Brništi od Mn 83901 ložené kotlové vozy (2x kyselina sírová, chlór, čpavek a čpavková voda). Chybí už jen kyselina dusičná; 8. 8. 2005

Z areálu Vlečka a vykládka odbočuje několik větví do dalších sekcí, kterými jsou Chemická úpravna (a přidružené technologické jednotky) a vlečky "pomocných provozů": vykládka práškových hmot (víceméně pro potřeby stavebních podniků), kontejnerové překladiště, vlečka skladu PHM (viz dále), sklady chemikálií a mazutová kotelna. Navážení vozů do jednotlivých částí se provádí sunutím ze seřaďovacího kolejiště sekce Vlečka a vykládka po zpracování příchozího vlaku. Ten přijíždí z Brniště v dopoledních hodinách po převzetí vozů od Mn 83901 (vozy ve stanici připravuje k převzetí lokomotiva manipulačního vlaku). Prázdné vozy z vleček DIAMO jsou stahovány do žst. Brniště buď již dopoledne při příležitosti zajížďky do stanice pro vozy ložené (přivezené Mn 83901), nebo jsou přivezeny při popolední jízdě (k převzetí vlakem Mn 83900).

Vlečka skladu PHM v areálu DIAMO dnes patří firmě Butterfly Děčín (dříve BSD Oil Děčín). Firma organizuje cca jednou do měsíce přepravu paliv do svého strážského skladu po železnici v obvykle jednovozových, případně vícevozových zásilkách z Bohumína, resp. z Litvínova (Unipetrol). Využívá k tomu jednak vozy volného oběhu ČD, dále vozy VagonKomercSpeed Praha a dále několik vozů řady Zaes, které od ČD v současnosti najímá. Obsluhu vlečky provádí lokomotiva DIAMO.

Vozy s nádržkovými a skříňovými kontejnery, jako jediné, přicházejí do České Lípy standardně od jihu, tedy manipulačním vlakem Mn 85300 z Mladé Boleslavi. Ostatní vozy jsou běžně prováženy vlakem Pn 66321 z Děčína.

Do žst. Brniště jsou rovněž směřovány zavřené vozy s kusovými zásilkami pro okolní maloodběratele (což je jev na Českolipsku již vzácný). Jde například o jednovozové zásilky kartonů z Českých Budějovic (vlečka BUPAK) pro firmu SAMIR kysané zelí Brniště. Občasným odběratelem vozových zásilek je firma Praktic Liberec, která je jednou z mnoha firem, podnikajících na pozemcích původně patřících do komplexu DIAMO ve Stráži pod Ralskem. Zabývá se recyklací vyřazených chladniček. Vozy jsou přistavovány na manipulační kolej nákladiště na mimoňském zhlaví stanice. Do Brniště vozy přijíždějí z Třebíče.

Liberecká 753.263 v Rynolticích v čele Mn 83900 veze ledvické uhlí do Jablonného v Podještědí a prázdné uhláky do České Lípy. Nasazování "velké" liberecké lokomotivy bude od nového GVD 2005/2006 minulostí; 7. 10. 2005

Jablonné v Podještědí

Pravidelnou zátěž, směřovanou do Jablonného, tvoří "uhláky" řady Es s hnědým uhlím pro obyvatelstvo a malé zdroje z žst. Světec-Ledvice, resp. Třebušice pro firmu Ing. Lubomír Macháček Praha. I v těchto končinách je objem naváženého uhlí v letošním roce zvýšený, a to zhruba do pěti vozů pětkrát do týdne. Není ovšem bez zajímavosti, že ložené vozy přicházejí do Jablonného poměrně kostrbatou cestou přes Bakov nad Jizerou, Turnov a Liberec, přičemž k ostatním okolním odběratelům (Nový Bor, Doksy) putují přes Českou Lípu. Do Jablonného v Podještědí tedy přicházejí vlakem Mn 83900, ale přiváží je liberecký stroj. Obsluhu příslušné manipulační koleje pak provádí českolipská četa. Pouze v případě výluky v některém z dotčených úseků jezdí ložené vozy přes Českou Lípu. Prázdné vozy odcházejí do pánve (konkrétně do žst. Most nové nádraží) běžně přes Českou Lípu, méně často opět přes Liberec. Zajížďka prázdných uhláků do Liberce je obvykle vynucena jejich poškozením a je spojena s návštěvou v Opravně vozů tamní Provozní jednotky. Dříve byly tyto opravy prováděny v České Lípě.

V Jablonném v Podještědí je rovněž nakládána dřevní hmota (průmyslové sloupy a výřezy) na export do Rakouska (pro Stora Enso Timber Brand, do žst. Waldhausen). Přepravu organizuje Stora Enso Timber Ždírec nad Doubravou. Tradičně je surovina ložena do vozů řady Res (pro mezinárodní přepravy) a od letoška i do vozů řady Rnooss-uz RailCargo Austria (se zařaditelskou správou ÖBB, resp. ČD po zápůjčce). Surové dřevo, ložené v Jablonném, odebírá rovněž rakouská firma Donausäge Rudolf Rumplmayr z Ennsu. Ložené vozy odcházejí do Rakouska přes Horní Dvořiště. Organizačně přepravu zajišťuje firma Lesia ze Strážnice.

Ve stanici jsou rovněž deponovány nadbytečné a neprovozní vozy (obvykle řady Gags). Kapacita stanice je dále využita pro prázdné vozy řady Eas, určené k nakládce dřeva (i pro žst. Mimoň a Srní u České Lípy). Ve stanici jsou rovněž sporadicky loženy zavřené vozy kusovými zásilkami (např. do Bochemie Bohumín).

Trať 081, úsek Česká Lípa - Police-Žandov

Kromě projíždějícího páru Pn 63620/66321 (resp. Pn 66616/66619 od nového GVD), je na trati z České Lípy do Děčína zaváděn podle potřeby ještě pár Mn 83920 / 83921. Vlak je veden z České Lípy (odj. 10.30) pouze do Police-Žandova a zpět (příjezd 12.14) a obsluhuje žst. Stružnice a Police-Žandov. Jeho vozba trvale přísluší lokomotivě na postu staniční zálohy. Od nového GVD 2005/2006 beze změny. Ještě v loňském GVD 2003/2004 byl vlak zaváděn v pondělí, středu a pátek a veden víceméně pravidelně v uvedených dnech, vždy po návratu lokomotivy s manipulačním vlakem z Nového Boru. Nicméně objem přepravy byl dlouhodobě velmi nízký. Ještě po roce 2000 odebíraly žandovské uhelné sklady vozové zásilky s uhlím z Mostecka, vykládka probíhala v žst. Police-Žandov. Ve Stružnici bývala v sezóně častá nakládka jablek. Vliv na pokles objemu přepravované zátěže mělo i zrušení vlečky do podniku Sauer Žandov (dříve ČKD Žandov; výrobce komponentů pro kompresory), odbočující z žst. Police-Žandov. V letošním GVD již vlak prakticky nebyl veden vůbec, protože k tomu není potřeba. Výjimkou byly dvě jízdy do Police-Žandova v červenci, resp. srpnu, kdy místní žandovská firma využila k odvozu svého mobiliáře variantu přepravy po železnici (ve vozech řady Eas).

V době konání výluk na trati 080, při kterých dochází k odklánění vlaků s pískem z Jestřebí přes Českou Lípu na Děčín, nastává reálně varianta odstavování prázdných vyrovnávkových souprav od přeprav písku v žst. Police-Žandov při nedostatečné kapacitě stanic Jestřebí, Srní u České Lípy a Česká Lípa hlavní nádraží.

Trať 087, úsek Česká Lípa hl. n. - Úštěk

Nákladní doprava na trati 087 je v současnosti rozdělena vozebně mezi dvě jednotky: PS Česká Lípa a dnes již bývalou PP Lovosice (zrušena k 1. 10. 2005). V úseku z Lovosic do Úštěka je trasován vlak Mn 87615 / 86714 pp, jehož vozba je v režii lovosických čet. Přestože vlak do Úštěka skutečně jezdí, byť podle potřeby, není mu v článku věnována patřičná pozornost (netýká se tématu). Pro druhou větev, z České Lípy do Úštěka, existuje pár Mn 83610 / 86311 pp, který ovšem není v celé trase zaváděn vůbec, protože k tomu není důvodu. Výjimkou mohou být velmi sporadické jízdy do již neobsazených Blíževedel (kusové zásilky v zavřených vozech). V letošním roce tam byly rovněž převezeny dva vozy ze své původní domovské stanice Choceň - vůz původní řady Ztrc a ubytovací vůz SDC Pardubice 80 54 3800 056-6 (původně vložený vůz N298.0006 z jednotek Ganz) pro rekreační účely. Původní pravidelné jízdy z České Lípy do Úštěka, resp. až do Lovosic, jsou dávno minulostí. Před několika lety se ještě rýsovala možnost dodávky uhlí pro kravařské Uhelné sklady. Požadavkem odběratele směřovaným k ČD byla potřeba přetahu vozových zásilek z Úštěka do Blíževedel, kde mělo docházet k vykládce. České dráhy tuto přepravu za existujících podmínek nedokázaly zabezpečit. Nákladní doprava z českolipské strany je tedy v podstatě nulová - až na jednu čerstvou výjimku. V souvislosti s opětovným příklonem domácností k uhelnému vytápění byla v druhé polovině letošního roku (konkrétně v neděli 4. 9.) k údivu všech zúčastněných obnovena původně zrušená dodávka mosteckého hnědého uhlí do Zahrádek u České Lípy pro tamního odběratele, podnikatele Chmelaře. Jednovozové až dvouvozové zásilky přicházely na základě objednávek odběratele vlakem Mn 93860 (podle potřeby) s odjezdem z České Lípy hl. n. v 10.05, resp. zpět vlakem Mn 93861 s odjezdem ze Zahrádek v 10.40. Počátkem září byly kupříkladu dovezeny ještě dva vozy během 14 dnů. Jde sice o úsměvné množství, ale v tomto úseku trati 087 jde po několika letech stagnace o zaznamenáníhodný úkaz. Od října byly dodávky opět utlumeny.

Nákladní doprava je v popisovaném úseku v režii lokomotivy řady 742 na postu českolipské staniční zálohy. Od nového GVD 2005/2006 dochází ke zrušení trasy Mn 93860 / 93861 do Zahrádek a zpět. Mn 83610 / 86311 zůstává nezměněn.

Nákladní doprava na Českolipsku v GVD 2004/2005