Ukrajina 98

      Tak jako loni, jsme i letos uskutečnili kulturně - turistickou poznávací akci na Ukrajinu. Postup byl stejný jako loni: Hranice jsme překročili ve Vyšném Německém. Na čáře nebyly větší problémy. Oproti loňskému roku je však zavedena povinnost si při vstupu zakoupit nemocniční pojistku. Cena činí 6 hřiven (hr) na 5 dní. Je možno platit i v dolarech. Letošní kurz činil 1USD =2hr, což oproti minule byla změna příjemná.
      Po prohlídce Užhorodu jsme vyrazili vlakem do Batěva, kde se nachází již osvědčená hospoda postavená z kontejneru. Cena piva zůstala nezměněna, stojí 1hr. Po příjezdu do Batěva jsme zjistili, že redukce osobní dopravy se nevyhnula ani tak skromné zemi, jako je Ukrajina. Naštěstí není nijak drastická, týká se hlavně nočních spojů. Náš osvědčený GANZ jel ve 22:40, podobně jako loni. Opět s přestupem v Korolevu. Při přestupu vznikl incident s místním milicionářem, který nás snad považoval za protistátní živly a měl neustále nepříjemné dotazy typu: kam jedete, co tam chcete atd. Naštěstí nás zachránilo přistavení dalšího GANZu. Oproti loňskému roku jsme pro cestu do Koločavy zvolili jako výchozí město Chust. Spát se tam dá na louce za nádražím a na rozdíl od Těresvy tam není ostnatý drát označující Rumunskou hranici. Do Koločavy jezdí přímý autobus po nepřímých nerovných silnicích. Cena činila 3 hr. Na Ukrajinskich ziliznicach jsme oproti loňskému roku nepozorovali podstatné změny. Pantograf z Užhorodu odjížděl zcela nečekaně s 15 minutovým zpožděním, které se mu cestou podařilo zlikvidovat. Zdálo se nám, že traťová rychlost se zvýšila (asi o 8 km/h) a dodržování rychlosti 10 km/h na zhlaví také nebylo nijak striktní. Co se změnilo, byl způsob odbavování cestujících ve vlaku. Po odjezdu z Čopu vznikl mezi místími občany neklid a někteří i předčasně vystoupili. Příčinou byl průvodčí, který měl uniformu, vyžadoval jízdenky a dokonce je i procvakával. To však neplatilo při jízdě z Batěva na jih, kde tradičně nepřišel nikdo. Cestou z Čopu do Batěva bylo možno pozorovat již nepoužívanou, pravděpodobně normálněrozchodnou, souběžnou trať, která byla zrušena docela originálním způsobem: Koleje byly vytrhány, leč trolejové vedení bylo ponecháno v naprosto funkčním stavu. (ani bych se nedivil, kdyby bylo pod napětím). Sestava trakčního vedení je podobná jako u nás v počátku elektrizace hlavního tahu: s izolátorem v ose koleje. Tyto izolátory jsou výhradně čapkového typu, ostatní izolátory na sloupu jsou již dříkové. Dalším překvapením byla hlavní trať v okolí Mukačeva. Prošla rekonstrukcí a poprvé jsme uviděli na UZ betonové pražce.

      Ukrajinský venkov nás přivítal tradičně upravenými trávníky, za jejíž kvalitu by se nemusel stydět ani Béďa Trávníček se svojí sekačkou. Zde používaná technologie je však daleko jednodušší a ekologičtější: Na trávníky jsou každý den vyháněna stáda krav a ovcí. Zbytek akce proběhl bez problémů, hotel ve škole u Natálky fungoval stejně jako loni. Vyskytl se dokonce i místní průvodce, se kterým je možno za úplatu absolvovat automobilový výlet k nedalekému Siněvěrskému jezeru, případně do jiného zajímavého místa. Příští rok by měli být k dispozici dokonce i kola.