Po dvou letech přinášíme souhrnný přehled o provozu na tzv. Vlárské dráze, tedy dnešních tratích SŽDC,

Stabilní podoba lehkých vlárských spěšných vlaků – motorový vůz řady 842 a jeden přípojný vůz řady 21-29/Bmx. Podvečerní MSp 1732 vyčkává 19. 9. 2009 povolení k odjezdu ze stanice Bzenec.

Stále ještě je možné spatřit heršpické „krokodýly“, třebaže jen v roli náhrad. Na podzim 2008 prováděl prototyp 850.001 na vlaku č. 4118 ještě svůj turnusový výkon. Odpoledne 13. 9. 2008 stoupá od Ostrožské Nové Vsi k Uherskému Ostrohu.

Motorové vozy řady 854 i jimi vedené vratné soupravy se na „Vláře“ již zabydlely. Setkání v Kyjově dne 20. 5. 2009 bylo umožněno jen v důsledku výluky traťové koleje. Dnes je vůz 854.001 již v Praze-Vršovicích a sousední 854.206 nese korporátní nátěr ČD, čímž však bude kvůli později udělené výjimce unikátním.

Motorové lokomotivy řady 754 mají stále rozhdoující slovo v rychlíkové dopravě do Luhačovic a na frekvenčně vytížených spěšných vlacích. Podvečerní Sp 1731 z Brna s lokomotivou 754.013 vjíždí 27. 7. 2009 na spojovací kolej č. 101 v Kunovicích, známější spíše jako Kunovická spojka.

Od podzimu 2009 je v PJ Cargo Brno-Maloměřice k dispozici dispečerská dvojice lokomotiv 750.103 + 750.277. I když podle názorů některých samozvaných expertů na nákladní dopravu zde nemají žádné adekvátní využití, hmotnost nočních turnusově vedených vlaků i rozličnost nahodilých, ale častých výkonů v denních hodinách jejich návrat do Brna opravňují. Odpoledne 7. 10. 2009 právě překonaly Brankovické sedlo a se soupravou prázdných vozů řady Talls míří do Brna.

v úředním vydání jízdního řádu označených jako č. 340 Brno – Uherké Hradiště a č. 341 Staré Město u Uherského Hradiště – Vlárský průsmyk. Zmínka bude rovněž o navazující slovenské části této transverzálky, nynější trati č. 123 ŽSR Trenčianska Teplá – Horné Srnie – Vlárský průsmyk.

Ve srovnání s předchozím i dřívějšími obdobími GVD můžeme vypozorovat několik změn a to především na území Zlínského kraje, kde v důsledku omezené objednávky došlo ke znatelné redukci – a to jak v počtu vlaků, tak zejména jejich časovému omezení jízdy. Zatímco mezi Brnem a Uherským Hradištěm se síť taktových spěšných vlaků, proložená osobními vlaky a ve frekvenčně nejsilnějších úsecích zahuštěna dalšími osobními vlaky, těší značné oblibě cestující veřejnosti i podpoře Jihomoravského kraje, ve východní části je situace diametrálně odlišná. Menší nabídka regionálních vlaků však rozhodně není úměrná řidšímu osídlení a menší hybnosti obyvatelstva. Velmi sporadický je i příhraniční provoz, kde tento stav trvá již třetím rokem. Malou změnou k lepšímu je alespoň vedení některých souprav ZSSK až do odbočné stanice a přirozeného přestupního bodu Bylnice a odsud zpět do Tr. Teplé anebo Trenčína. Naopak některé výchozí vnitrostátní vlaky z Vlárského průsmyku jsou vypravovány do Horní Lidče či Valašského Meziříčí, v případě Os 3849 je dokonce vytvořeno přímé spojení z Velkých Karlovic. Státní hranici ČR a SR denně překročí pouze tři páry osobních vlaků, o sobotách jen dva. Velmi negativní změnou je zrušení večerního spojení z Tr. Teplé do Brna okolo 19. hodiny, které bylo pozůstatkem původního rychlíku, před deseti lety zlomenému přestupem z osobního vlaku na motorový rychlík ve Vlárském průsmyku. Před dvěma lety přibyl další přestup na výchozí spěšný vlak v Bojkovicích, a před rokem se přesunul až do Uherského Hradiště – ale stále se dala celá trať ve večerních hodinách relativně rychle překonat. Dnes je poslední spojení z Tr. Teplé na Moravu vlakem 3506 v 15:06 v pracovní dny, v neděli je pro tradičně silnou skupinu slovenských studentů veden vlak 3508 s odjezdem v 17:25, na nějž v Bylnici navazuje nový posilový vlak Sp 1736 do Brna. V opačném směru je nově zajištěno spojení pátečním vlakem Sp 1727 do Bylnice s přestupem na Os 3507.

Dlouhodobý trend omezování provozu klasických souprav vozů těžké stavby, tažených motorovými lokomotivami se prohloubil. Zatím ještě zeleno-sivé vozy tvoří osobní vlaky už jen na nejvytíženějších vlacích z Brna do Nesovic a v jednom případě až do Kyjova, jinak jsou nepříliš pohodlné vozy řady Bdmtee vystavovány na vybrané spěšné vlaky – viz oběhy. Klasické soupravy též spatříme ještě u expresů a rychlíků na jednokolejných úsecích ze Starého Města do Luhačovic a Veselí nad Moravou, ovšem již bez populárních jídelních vozů. V čele těchto vlaků bývají nasazeny motorové lokomotivy řady 754 DKV Brno, PJ Brno Maloměřice z turnusové skupiny č. 703 – běžně 754.013, 754.037, 754.045 a 754.067. Na odpoledním páru vlaků Sp 1729/1732 jezdívají do Starého Města střídavě stroje 754.009, 754.023 a 754.043 z TS 702, která jinak operuje na jihlavském rameni. Již tradičně jsou na „obracáky“ vystavovány stroje 754.012 z TS 705 a to na jediném kyjovském páru 4146/4149 a 754.075 z TS 706 na dvojici nesovických obratů. Novinkou je nasazení lokomotivy řady 714 z TS 707 na jediném, v Nesovicích nocujícím páru Os 4151/4142, kde jsou ale dopravovány nezávislé přípojné vozy řady 21-29/Bmx765.

Motorové vozy již ve zdejší vozbě převládají, budiž uspokojivým konstatováním, že již bez pomoci naprosto nevhodně pojatých přípojných vozů řady 28-29/Btx763, které zde nově nejsou vůbec zaturnusovány a zatím slouží jako provozní záloha. V současnosti jsou za zdomácnělými heršpickými motorovými vozy ř. 842 dopravovány sice postarší, ale daleko více přijatelnější vozy 21-29/Bmx765. V této podobě jezdí ponejvíce spěšné vlaky, anebo osobní vlaky ve východní části trati. Naprostá většina osobních vlaků na trati č. 340 je pokryta vratnými motorovými soupravami, sestavenými z vozů řad 854, Bdtn756 a ABfbrdtn795. Modernizací vzniklé řídicí vozy, obsahující i oddíl 1. vozové třídy, přišly do provozu postupně během roku 2009 a s novým GVD byla tato třída oficiálně uvedena v jízdním řádu. V připojeném oběhu trojice „motografů“ není záměrně rozlišeno střídavé tažení a sunutí, protože každou jízdou z Brna do Uherského Hradiště přes Kunovice a zpět přes Kunovickou spojku dochází cyklicky k jejich otáčení. K lehké motorové vozbě zatím ještě neodmyslitelně patří i veselské motorové vozy řady 810 resp. 809. Právě samoobslužné vozy zahušťují síť osobních vlaků mezi Veselím n. M. a Kyjovem, klasické „orchestriony“ patří k základu osobní dopravy na jednokolejném úseku vlárské železnice, včetně luhačovické odbočky a příhraničního úseku Bylnice – Vlárský průsmyk, kde kolorit oživují shodné vozy z PJ Valašské Meziříčí. Zatímco veselské soupravy Regionova TRIO (řada 814.2) mají zákaz působení na kolejích v obvodu Zlínského kraje, pak z jeho centra sem zajíždějí jednotky valašské jednotky, aby zajistily večerní vlaky z Otrokovic do Uherského Hradiště, Starého Města a Bojkovic. Ráno dopravují vlak 4330 a to z Pitína, v pondělí až z Bylnice. V současné době se park veselských vozů rozrůstá o další dvoudílné jednotky, určené především pro službu na tomto úseku trati.

Rozsah pravidelné nákladní dopravy zcela odráží neutěšenou ekonomickou situaci. Kromě elektricky vedených průběžných nákladních vlaků z Brna do Přerova přes Blažovice, což jsou v podstatě trvalé odklony mimo brněnské hlavní nádraží a málo propustný úsek Brno – Křenovice hor. n., a ucelené vlaky do Blažovic, které pokračují na vlečku cementárny Mokrá, je zdejší nákladní doprava omezena na nezbytné minimum. Denně je plánován pár průběžných nákladních vlaků Pn 62251/62250 Brno-Maloměřice – Otrokovice, vedený v nočních hodinách a ve sklonově náročném úseku Brno – Kyjov dvojicí lokomotiv řady 750, pravidelně 750.103 + 750.277, z Otrokovic jej vozí obligátní řada 742. „Dvojče nulek“ by mělo v noci na sobotu do Kyjova vozit Pn 66263 z písky pro zdejší sklárnu a ve středu dopoledne vracet prázdnou soupravu jako Vn 52662 do Maloměřic, ale časové polohy i dny jízd jsou dány nakládkou v Jestřebí u České Lípy a potřebou odběratele. Z Maloměřic jezdí vlak Mn 82421 do Brna-Slatiny, odkud by měl v pondělí, středu a pátek v 9:20 pokračovat dál na východ do Bučovic a papírově až Nesovic s pobytem 11:45 – 12:02, kdy by se měl obratový Mn 82420 vracet zpět zpět. Tento výkon bývá zajištěn řadou 731. Ve střední části trati se po loňské červnové redukci místní obsluhy ustálily na této podobě – jediná lokomotiva (obvykle 742.079) z TS 762 začíná svůj den nočním posunem v Kyjově a velmi brzce ranním párem Mn vlaků do Nemotic s pokračováním v podobě posunu mezi dopravnami do Koryčan. Po ránu je na vlaku 82103 provedena obsluha veselského uzlu a přes Uherský Brod jsou docíleny Bojkovice. Při zpáteční cestě by se měla večer v liché pracovní dny obsluhovat Velká nad Veličkou a prostřídaně v sudé pracovní dny Strážnice, ovšem tyto jízdy závisí na skutečných potřebách přepravců. V nejvýchodnější části Vláry provádějí obsluhu již tradičně valašské čety a stroje, přičemž zcela nově se tak děje v odpoledních hodinách lichých pracovních dnů, kdy kolem 15. hodiny zavítá „buchar“ řady 742 z TS 710 PJ Cargo Olomouc do Vlárského průsmyku. Na opačnou stranu od Bylnice, do Bohuslavic nad Vláří a Slavičína již nejsou tyto výkony zaturnusovány a provádějí se jen podle potřeby. V případě nárazových obsluh bývalé armádní vlečky v Bohuslavicích n. Vl., kde je nyní pobočka Vojenského opravárenského podniku, bývá operativně nasazena i dvojice lokomotiv. Mimo aktivity státněakciového dopravce ČD Cargo zajíždějí do Kyjova od Moravského Písku ucelené vlaky kotlových vozů pro vlečku Chemap, vedené lokomotivami OKD, Doprava, a. s. Do konce léta 2009 zde ještě sloužily stroje řad 741 firmy VIAMONT Cargo, coby člena skupiny OKDD a po fúzi do Kyjova jezdí lokomotivy řad 741 a 750 a 753 této firmy i pronajaté ER 20 Dispolok. Během léta 2009 byly opět prováděny přepravy zrnin, ložených na vlečkách ve Strážnici a Uherském Brodě. Prázdné soupravy se dopravovaly do Veselí n. M., odkud byly kratší části odesílány na místo nakládky a zpět, kde se spojovaly a odesílaly přes Děčín k severomořským přístavům. V této podobě byla dopravcem litoměřická firma RM Lines s vlastními stroji řady 740, anebo pronajatými lokomotivami řad 730, 740 a 742 kladenské firmy KDS. Za zmínku stojí nasazení lokomotivy ER 20-004 Dispolok v noci na 17. 6., kdy dovezla k nakládce jednu z prázdných souprav. Podzimní přepravy zrnin již byly opět v režii ČD Cargo, stejně jako v přechozích letech. Méně častější a nepravidelné byly a jsou technologické přepravy, kromě výlukové a stavební činnosti spojené především s odbytem betonových pražců z ŽPSV Uherský Ostroh – ty prováděly především specializované firmy jako IDS Cargo, Chládek a Tintěra anebo TSS.

Rozsah provozu na slovenské části trati je podobný předchozím letem – poměrně slušně je pokryt vnitrostátní, i když velmi krátký úsek po Horné Srnie, kam v pracovní dny dorazí 12 čistě vnitrostátních vlaků, o víkendech pak 8 – v opačném směru je to téměř shodný poměr 10:9. O zoufalém spojení přes hranici již zmínka byla. Na této vozbě již od února 2003 panují modernizované motorové vozy řady 811 ZSSK, doplňované dnes již jen letmo vedenými vozy původní řady 810. Zvláštností minulého GVD 2008/2009 byl ranní zájezd prievidzské „bagety“ řady 813/913 do Horného Srnia. Nákladní doprava je založena na obsluze sklárny v Nemšové a cementárny v Horném Srniu, pročež jsou vedeny dva pravidelné páry manipulačních vlaků v pracovní dny. Zde již tradičně slouží řada 742 z VP Trenčianska Teplá a nepravidelně se zde mohou objevit i zdejší stroje řady 751, které jsou mimo turnus určeny k pokrytí mimořádností.