Nejvyšší stanice ÖBB leží v nadmořské výšce 1795 m a jmenuje se HOCHSCHNEEBERG. Je to konečná stanice ozubnicové dráhy z PUCHBERGU. Trať se nachází asi 60 km jihozápadně od Vídně.
     Provoz na této 9,7 km dlouhé dráze byl zahájen 25. 9. 1897. Trať má rozchod 1000 mm a je vybavena dvojitou Abtovou ozubnicí, maximální stoupání je 200 promile, celkové převýšení činí 1280 m a ve vrcholové části tratě jsou také dva tunely. Provoz na trati je sezónní, podle výšky sněhové pokrývky od začátku května do konce října. Soupravy vedené parními lokomotivami jezdí podle pravidelného jízdního řádu, který je vždy přizpůsoben počtu navštěvníků. V případě velkého zájmu turistů je možno vidět i pět souprav za sebou, jak stoupají k vrcholové stanici. Ke křižování vlaků a dozbrojování lokomotiv vodou slouží stanice BAUMGARTNER. Tato stanice je v nadmořské výšce 1397 m a asi 2,6 km od koncové stanice. Zajimavostí je, že voda pro dozbrojování lokomotiv se musí každý den do stanice Baumgartner dovážet. Proto každý večer vyráží parní lokomotiva s cisternovým vozem do Baumgartneru. V sedle pod vrcholem Schneebergu, kde končí ozubnicová trať, se kromě horského hotelu nachází také kostel sv. Elišky, který zde byl vybudován na památku návštěvy císaře Františka Josefa.
     Jako na každé zubačce jsou i zde největší pozoruhodností lokomotivy. Původně jich bylo pro tuto trať vyrobeno pět a dodnes všechny jezdí pod označením 999.01-05. Šestá lokomotiva byla v roce 1970 předisponována ze SCHAFFBERGU a je označena 999.101. Všechny lokomotivy vyrobila lokomotivka KRAUSS v LINCI. Stroj číslo 999.101 byl vyroben v roce 1893, ostatní lokomotivy jsou z let 1897-1900. Charakteristickým znakem těchto lokomotiv je sklon kotle s budkou. Lokomotivy jsou vybaveny třemi nezávislými brzdami. Provozní brzda je protitlaká Riegenbachova, ruční pásová a tlaková brzda jsou záložní. Protože lokomotiva nemá kompresor, vozí si tlakový vzduch pro brzdu v tlakových nádobách, které jsou připevněny na budce strojvedoucího.
     Budoucnost těchto lokomotiv na této zubačce není nijak růžová, protože ÖBB usiluje o nasazení motorových vozů, již příští rok (1997) zkušebně a dál se uvidí. Uvažuje se též o stejných vozech, jako jezdí na Schafbergbahn.
     A je to tu: v květnu 1999 byly na Schneebergbahn dodány nové motorové vozy. Třívozovou jednotku tvoří hnací vůz (č. 11-13), vložený vůz (č. 21-22) a řídící vůz (č. 31-32). Jeden hnací vůz je záložní, takže byly dodány dvě kompletní soupravy. Vozy byly vyrobeny v roce 1999 konsorciem firem Waagner-Biró (podvozek), Swoboda (skříň) a Hunslet Barclay Rail Ltd. (ozubnicový pohon). Hnací agregát ozn. 3412 E-DITA JW o výkonu 544 kW dodala firma Caterpillar. Díky Wilsonovu spřáhlu lze soupravy spojovat, přičemž kapacita jedné soupravy je 120 cestujících. Hnací vůz je pro samostatnou jízdu vybaven videokamerami, aby mohl strojvedoucí sledovat trať při jízdě "po zpátku". Zavedením nových vozů do provozu by měly být zkráceny jízdní doby a zvětšena přepravní kapacita zubačky, čímž by podle provozovatele mělo dojít ke zlevnění zpáteční jízdenky cca o 10 ATS. V rámci modernizace projde letos v zimě rekonstrukcí i depo v Puchbergu. Kromě jiného nové vozy pravděpodobně vytlačí z pravidelného provozu staré "páry", které budou k vidění pouze v letních měsících, kdy nebudou nové motorové jednotky stíhat příliv návštěvníků.