Zánik místní dráhy Kyjov – Mutěnice
Na počátku roku 2012 byla zahájena několikrát odložená fyzická likvidace další bývalé regionální dráhy na jihu Moravy, úseku Kyjov – Mutěnice o stavební délce 15,84 km. V prvních týdnech roku 2010 byla v tomto regionu snesena místní dráha Nezamyslice – Morkovice
(viz Definitivní zánik místní dráhy Nezamyslice – Morkovice). Téměř přesně o rok později stihl stejný osud také úsek Uhřice u Kyjova – Ždánice. Stejně jako u předchozích případů má být těleso zrušené „mutěnické“ dráhy využito na cyklostezku.
Původní místní dráha Mutěnice – Kyjov zahájila provoz 2. 6. 1900 a v dobách největší slávy na ní bylo zapojeno hned několik vleček, především do dolů v okolí Dubňan. S ukončením přepravy lignitu v polovině 90. let se značně změnil charakter provozu. Po krátkém rozvoji a vedení řady přímých vlaků z Kyjova do Hodonína, a to i po Mutěnické spojce, nastal útlum v počtu vlaků i jejich časové omezení. Poslední pravidelný nákladní vlak v relaci Kyjov – Hodonín vyjel 13. 12. 2002. V důsledku neobjednání osobní dopravy byla tato ukončena o dva roky později k 10. 12. 2004 (viz článek v rubrice tratě). Poslední vlak pro veřejnost tudy ještě projel 13. 10. 2007 v rámci Pochodu slováckými vinohrady (lokomotiva 464.202). Poslední mimořádný nákladní vlak pro potřeby SDC byl vypraven 10. 6. 2008 v čele s lokomotivou 742.107 ČDC a vůbec poslední zvláštní vyhlídkový vlak tudy projel 20. 9. 2008 s privátním motorovým vozem 851.032. Do léta 2011 pak už jen služební jízdy speciálními vozidly SŽDC.
První souhlas se zrušením dráhy byl vydán 11. 2. 2008, ale pro formální pochybení i nesouhlas obce Mutěnice nenabyl právní moci. Druhé správní řízení bylo úspěšné a tak je od 30. 4. 2009 regionální dráha od km 1,328 (za Mutěnickou spojkou) a do km 14,511 (odbočka na vlečku Šroubárny Kyjov) oficiálně zrušena. Na podzim 2009 vzniklo Dobrovolné sdružení obcí „Mutěnka“, které si vytýčilo za cíl získat zrušenou dráhu do vlastnictví a na jejím tělese vybudovat cyklostezku se shodným názvem.
Po déle trvajícím legislativním procesu byla zrušená část dráhy 16. 12. 2011 Správou železniční dopravní cesty pronajata DSO „Mutěnka“, které zde na základě smlouvy odstartovalo její přeměnu na cyklostezku o šířce 2,5 metru asfaltového koberce. Prostředky na její zřízení by měly pocházet částečně ze zisku za odprodané kolejivo a také z dotace od SFDI a Evropské unie. Po dokončení stavby by měly být pod DSO převedeny i pozemky pod bývalou dráhou.
V případě úseku Kyjov – Mutěnice byla vyhlášena veřejná soutěž na celé stavební dílo, tzn. nejen demontáž dráhy, ale i kompletní výstavbu budoucí cyklostezky. Je zde proto předpoklad, že na rozdíl od předchozích dvou případu (Morkovická cyklostezka je teprve po dvou letech před dokončením, na úseku do Ždánic zatím nebyla důsledně dokončena ani demontáž) bude pokládka asfaltového povrchu bezprostředně následovat po demontáži svršku. Hlavním zhotovitelem se stala firma Swietelsky, která si na některé práce najala místní subdodavatele.
Demontáž kolejových polí byla zahájena ze strany Mutěnic 9. ledna 2012 u přejezdu polní cesty u dubňanské předvěsti cca v km 1, 56. V místě, ze kterého by měla budoucí cyklostezka opustit těleso dráhy a pokračovat asi 250 m mírně do svahu k silnici 432/III. Potom už přímo z kopce dolů v mutěnickým vinným sklípkům. Práce postupují oproti dvou předchozím tratím poměrně rychle. Svršek byl totiž vystrojen z velké části na betonových pražcích a v celé délce byl v poměrně dobrém stavu. Dva pracovníci postupně rozřezávají kolejnice cca po 4 metrech (po 6 až 7 pražcích) podle předem připravených značek. O par stovek metrů dál se po tělese dráhy pohybuje bagr, který takto obdělaná krátká kolejová pole postupně nakládá na nákladní automobily. Zároveň rovnou rozhrnuje štěrkové lože na dobře pojížditelnou pláň. Vytrhané koleje jsou postupně odváženy do hodonínského areálu firmy Swietelsky, kde je oddělován kovový materiál a ekologicky likvidovány pražce. Demontáž stanic na trati provádí jiná parta dělníků. Navíc se v celém úseku nevyskytují žádné velké umělé stavby, které by práce komplikovaly.
Naproti tomu u předešlých dvou jihomoravských lokálek byl kolejový rošt vystrojen z velké části na vyžilých dřevěných pražcích. V první etapě zde byly proto napřed demontovány kolejnice a veškeré kovové kolejivo a až v druhé části samotné pražce. Denní postup prací byl proto výrazně pomalejší.
Na konci třetího týdne roku 2012 se dělníci dostali doslova na dohled od Kyjova. Kolejiště bylo také z velké části demontováno i z obou mezilehlých stanic. V zatím nedotčené podobě byl (je) pouze celý mezistaniční úsek od Dubňad po Svatobořice, který byl (je) vystrojen na blokových pražcích. Poslední část tratě před Mutěnicemi po km 1,328 a traťová spojka na Hodonín zrušena nebyla a měla zatím zůstat v původní podobě. Podle plánu by nová cyklostezka měla být otevřena už v létě tohoto roku.
V ještě jedné rovině se zánik trati Kyjov – Mutěnice odlišuje od předešlých dvou případů. V řadách místních obyvatel i odborné veřejnosti vzbuzuje mnohem větší kontroverze. Původně se totiž nejednalo o málo vytíženu odbočnou lokálku, ale o spojovací trať s nákladní dopravou, která příležitostně sloužila i jako odklonová trasa. Navíc byla v době zrušení v poměrně dobrém technickém stavu. Vede rovinatou krajinou, kde je už dnes velké množství cyklotras, v mnoha případech asfaltových. A v neposlední řadě zde byli vážní zájemci o její zachování a případné muzeální využití. Jeden z uchazečů, o. s. Klub přátel lokálek, rozhodnutí o zrušení dráhy dokonce soudně napadl a žádal o předběžné opatření, které by fyzickou likvidaci dráhy zastavilo. V době psaní tohoto textu o něm ještě nebylo rozhodnuto.
Přeměna zrušených regionálních drah na cyklostezky se stala v posledních letech módním hitem. Tomuto dosti diskutabilnímu využití často napomáhají také štědré evropské dotace. Ať už soudní rozhodnutí dopadne jakkoliv, osud další regionální dráhy to už pravděpodobně nezmění. Alespoň bude zachovám její liniový charakter a některý z cyklistů či inline bruslařů třeba využije k výletu do malebného kraje vinic a rybníků kolem Kyjovky na část své cesty železnici…
| ||||||||||||||||||
Text Petr Nohel a Leoš Tomančák, neoznačené foto Petr Nohel | ||||||||||||||||||