Po staré Tišnovce


žst. Nedvědice

Malebnou krajinou Českomoravské Vysočiny prochází jednokolejná trať spojující město Tišnov s městem Žďár nad Sázavou, dlouhá 62 km. První vlak na ni byl vypraven v roce 1905, kdy měl již Tišnov 20 let železniční spojení s Brnem. Ve Žďáře naše trať, přezdívaná "Stará Tišnovka", navázala na dříve vybudovanou místní dráhu z Německého Brodu, kde byl provoz zahájen 22. prosince 1898. Těleso této tratě je v původních místech velmi dobře patrné i dnes, navíc část kolejí je ze žst. Přibyslav využívána jako vlečka, kde je sezónně provozována i osobní doprava (v knižním jízdním řádu trať 903).

23. června 1905 tedy vyjíždí z Tišnova do Žďáru nad Sázavou (v té době Žďáru na Moravě) první vlak. Tišnov přestává být konečnou stanicí a získává spojení s Německým (dnes Havlíčkovým) Brodem. Trať byla vybudována za dva roky, stojí zde jeden tunel a tři větší mosty. Na trati byla zřízena celá řada nákladišť a dvě výhybny (Borač a Rovné). Nákladiště Prudká a Veselíčko jsou v provozu dodnes, u ostatních nákladišť a výhyben bylo postupem času kolejiště sneseno. Výhybny totiž po vybudování dvojkolejné tzv. "nové trati" přes Křižanov pozbyly významu, a proto byly zrušeny, výhybky postaveny pro průjezd po hlavní koleji a zabezpečeny stojanovým zámkem. Ke zrušení kolejišť výhyben došlo teprve v roce 1995, kdy byly výhybky shledány ve špatném stavu a nebylo účelné je nahrazovat. Současně došlo k odstranění nepoužívaných mechanických návěstidel a předvěstí výhybny Rovné, která byla do té doby označena křížem neplatnosti. Dnes již také málokdo ví, že zastávka Doubravník byla až do roku 1947 stanicí se třemi kolejemi, po té sloužila po nějaký čas ještě jako nákladiště.

Koncem sedmdesátých let se modernizuje zabezpečovací zařízení na trati Brno - Křižanov - Žďár nad Sázavou - Havlíčkův Brod a dostává se i na starou trať. Zřizují se světelná návěstidla a stanice Nedvědice a Nové Město na Moravě získávají reléová staniční zabezpečovací zařízení s individuální volbou (jde o kolejové desky, které byly použity dříve na odbočce Brno-Židenice). Mezi stanicemi Tišnov - Nedvědice, Rožná - Bystřice nad Pernštejnem a Nové Město na Moravě - Žďár nad Sázavou je jízda vlaků zabezpečena reléovým poloautomatickým blokem, ve zbývajících úsecích je dosud telefonické dorozumívání. Na prahu devadesátých let je ve stanici Bystřice nad Pernštejnem zřízeno zabezpečovací zařízení typu TEST 14, ve stanici Rožná je tzv. elektromechanické zab. zař. s reléovými prvky (jako ústřední stavědlo). Zima bývá v tomto kraji rozmarná, zejména v okolí Bystřice a Nového Města jsou u každého přejezdem návěsti pro obsluhu sněhového pluhu.

Ještě v roce 1991 je na trati silná nákladní doprava, manipulační vlaky jsou vedeny lokomotivami řady 754 a pravidelně s přípřeží v úseku Tišnov - Bystřice nad Pernštejnem. Mn vlaky ze Žďáru jezdily do Nového Města s postrkem, který po provedeném posunu jel dále jako nezavěšený postrk do km 49,2. Odtud, z nejvýše položeného místa tratě se vracel strojně do Žďáru nad Sázavou. Nutno dodat, že tou dobou byly Mn vlaky v obou směrech vypravovány dvakrát za den. Ve stanici Rožná se ložily denně dva ucelené vlaky s uranovou rudou, ale i ostatní stanice vykazovaly velkou nakládku i vykládku.

Dnes veškerou nákladní dopravu zajišťuje v úseku Tišnov - Rožná - vl. Diamo jeden pár manipulačních vlaků za 24 hodin s lok. ř. 714 v čele, v případě potřeby se zavádí ještě jedna obsluha průběžným nákladním vlakem a lokomotivou 754. Ze Žďáru jsou manipulační a přestavovací vlaky vedeny lok. ř. 742 tak, že stanice Nové Město na Moravě je obsloužena dvakrát a stanice Bystřice nad Pernštejnem jednou za 24 hodin. Nákladiště Veselíčko se obsluhuje jednou za 24 hodin. Ze Žďáru je vzdáleno 6 km a zabezpečeno tak, že vlečkové vlaky se na nákladišti uzavírají (uvolňují traťovou kolej a během jejich manipulace mohou být na trať vypraveny vlaky jiné).

Mimořádnosti v provozu (oběhy souprav, hnacích vozidel, vlakových čet apod.) řeší po vzájemné dohodě zátěžoví výpravčí dispozičních stanic Tišnov a Žďár nad Sázavou a strojmistr ve strojové stanici Tišnov.

 

žst. Tišnov

 

Text Marek Hryciow, foto Milan Sáblík  

© SPŽ