42. MEZINÁRODNÍ STROJÍRENSKÝ VELETRH - BVV Brno

18. až 22. září 2000 - technické novinky železniční a městské hromadné dopravy


V rámci MSV proběhlo také několik doprovodných akcí.
Jednou z nich byl křest lok. 724.702-6 z JLS. (20.9.2000)
           Tak jako každý rok, měl i letos své nezastupitelné místo v kalendáři akcí výstavní společnosti BVV i všech příznivců kolejové dopravy 42. Mezinárodní strojírenský veletrh, který je dodnes mimo jiné také největší přehlídkou vozidel a příslušenství pro železnici a městskou hromadnou dopravu v České republice.
           Poslední ročník dvacátého století se konal v týdnu od 18. do 22. září. V jeho rámci proběhlo větší množství doprovodných akcí, jako např. prezentace, simposia či konference, které se konaly ve zcela nové Kongresové hale o kapacitě 450 míst. Premieru měl též zcela nový pavilon V. Svou zastavěnou plochou téměř třináct tisíc metrů čtverečných patří k největším a nejmodejněji vybaveným v postkomunistických zemích. Podstatně se také zlepšilo dlouhodobě problematické parkování osobních automobulů předáním do provozu nového vícepodlažního parkovacího arealu EXPO PARKING pro 900 vozů u hlavní brány.
           Mezinárodní strojírenský veletrh je vrcholnou akcí pro průmyslových odvětví, ať již přímo strojírenských podniků, či producentů příslušenství. Zaměřme se však dále pouze na dražní vozidla, a to především na to nejzajímavější co MSV příznivcům dopravy nabízí, exponáty na volných plochách. Pro přehlednost jsou utříděny abecedně podle jednotlivých vystavovatelů.

Drážní vozidla:

ČKD - Praha, HOLDING - se představil poměrně roztříštěnou exposicí po celém arealu BVV. Hlavní stánek holdingu se nacházel v pavilonu Z - stánek č.1. Dceřinné společnosti, jejiž výrobní program koresponduje se zaměřením naších stránek byste zde však hledaly marně. Nástupnickou organizaci jedné z někdejších vlajkových lodí českéhu kolejového průmyslu, ČKD Dopravní systémy, letos nebylo na volných plochách MSV vidět vůbec. Ve vsém stánku prezentovala typový katalog nové stavebnicové řady nízkopodlažních tramvají řady LT, od které si výrobce po nevydařeném startu vozů RT6N nemálo slibuje. Jedná se o dvou (základní typ LT 24V o délce 19 000mm) až tří článkové soupravy variantně v jedno i obousměrném provedení, jejiž modulární uspořádání umožní maximálně vyjít vstříct přání zákazníka. Návrh designérského řešení celé řady LT pochází z dílny architekta Patrika Kotase.
           Asi nejvíce bylo z oborově zaměřených součástí holdingu ČKD vidět poměrně nově vzniklou ČKD Vagónku Studénka. Firma vznikla oddělením výroby osobních vozů od MSV Studénka po vstupu strategického partnera, americké společnosti TRAL. Ač v době veletrhu naplno probíhala výroba tří seriových příměstských patrových jednotek řady 471 pro ČD, před svým stánkem na volné ploše A - stánek 13. firma vystavila pouze historický motorový vůz M 131.1549, kterým dokládala své nové heslo po rozdělení bývalé MSV na dva samostatné subjekty "Tradice pokračuje". Zároveň si tak připoměla výročí 100 let od svého založení. Do obchodního rejstříku byla zapsána 12. prosince 1900 pod názvem Továrna na vagóny ve Studénce. Uvnitř stánku pak byly prezetnovány modely a propagační tiskoviny dokládající současný výrobní program. Není bez zajímavosti dodat, že krákce po skončení MSV začal složitý proces stěhování společnosti do pronajatého areálu bývalé kotlárny Vítkovických železáren v Ostravě, kde by měla naplno začít výroba na jaře roku 2001 (viz Novinky 10/00). Pro úplnost dodejme, že společnost ČKD Dako Třemošnice, tradiční výrobce brzdových systémů pro kolejová vozidla, měla stánek č. 211 v pavilonu C.

ČMKS Holding se stal již stálicí brněnských Mezinárodních strojírenských veletrhů mezi vystavovately kolejových vozidel, kde množstvím vystavených exponátů již překonává předrevoluční vlajkové lodě tohoto průmyslu. Místo na českém trhu zaujíma především rekonstrukcemi starších lokomotiv. Početně nejvíc zastoupena byla vrámci holdinku společnost JLS Jihlava.
           Největším vozidlem z její produkce byla modernizovaná lokomotiva 740.850-3 Cementáren a vápenky Mokrá.

( CHYBÍ ! MÁM ROZPRACOVÁNO BOKEM ! ) 797.507-1 711.501-7 sinteska 724.702-6

Z ostatních firem holdingu se zde viditelněji prezentovala ještě ŽOS Nymburk...

LOSTR, Louny s.r.o. přivezly do Brna plošinový vůz řady Samms 42.2 pro přepravu žhavých ingotů ve vlečkovém provozu. Původem belgický vůz má dosazeny masívnější podvozky řady 711.5. Jeho rám je vyztužený a prodložený tak, aby bylo dosaženo požadované nosnosti 170 tun.

PARS NOVA, a.s. Šumperk - (do transformace 1.8.2000 PARS DMN spol. s r.o. ... ) představila hned několik rekonstruovaných vozidel, mimo jiné jako jeden ze dvou vystavovatelů na 42.MSV i pro městskou hromadnou dopravu. Z tohoto oboru byla asi nejzajímavějším exponátem Pars nova modernizovaná tramvaj T3P pro Prahu, konkrétně vůz číslo 8211. Jádrem této rekonstrukce je výměna stávající elektrické trakční výzbroje za typ ALSTOM TV - Progress. Dále je do repasované skříně dodán nový interiér včetně sedaček a osvětlení, či informační systém BUSE. Naopak mají vozy typu T3P ponechány původní shrnovací dveře, okna a košový sběrač. Pozoruhodné na modernizacích pražských tramvají je i jejich množství. Pražský dopravní podnik, který se sám na modernizaci podílí projekčně i dodávkou některých celků, již zadal 25 kusu vozů T3P ještě v roce 2000 a počíta s dalšími seriemi v řádu stovek kusů, což v městských provozech této země nemá obdoby.
           V historii firmy je velmi významná zde prezentovaná první rekonstrukce trolejbusu. Na voze typu TR 14 ze Škody Ostrov n.Oh. evidenčního čísla 52 Dopravního podniku města Opavy byla provedena generální oprava skříně včetně defektoskopie, trakční výzbroje, náprav i řízení. Oba čelníky byly upraveny na modifikaci Tr 14 M. Dále byl na opavském voze modernizován interiér, dosazen nový odbavovací a informační systém (Buse), nové sběrače ESKO a stahovače DELACHAUX.
           Dále jste mohli před stánkem Pars nova spatřit renovovanou původem olomouckou historickou tramvaj č. 215 z majetku Technického muzea Brno sloužící jako kavárna a lokomotivu 740.622- společnosti OKD Doprava, která prošla hlavní opravou spojenou s dosazením motoru Diesel International a elektronické regulace Intelo od firmy Lokel.

ŽOS Trnava, a.s. - představila ve spolupráci s německou firmou Greenbrier Germany GmbH, která zajistila projekt rekonstrukce, prototyp nakrátko spřažené nákladní vozové jednotky s posuvnou dvoudílnou stěnou řady Hirrs tt čisla 23 56 292 0 001-7 pro ŽSR. Jednotka je prezentována jako modernizace dvou starších dvounápravových vozů řady Gbgkks (jeden vůz byl vystaven pro srovnání), ale vzhledem k použítí pouze spodku se jedná prakticky spíše o novostavbu. Dvoudílná jednotka je dlouhá přes nározníky 27 440 mm. Ložná plocha v každém voze jednotky je 37 m2 na 12 760 mm užitečné délky. Maximální nosnost je 49,5 t, hmotnost na nápravu pak 20 tun. Železnice slovenské republiky plánují přestavbu až 300 jednotek v dvouvozovém i sólo provedení, variantně s plachtovými nebo hliníkovými stěnami.

ŽOS Vrůtky, a.s. představila jedinou novinku 42.MSV - elektrickou jednotku 425.951 ŽSR, určenou pro provoz na tratích Tatranských elektrických žaleznic. Jednotka vznikla kooperací vítězného konsorcia EMU GTW - Vysoké Tatry, jehož členové jsou kromě ŽOS Vrůtky ještě firmy ADTRANZ a STADLER. Vozidlo o rozchodu 1000 mm je široké 2 700 mm. Celková délka dosahuje 32 984 mm a výška skříně nad temenem kolejnice je 3 900 mm. Jednotka je z velké části nízkopodlažní s výškou nástupní hrany 384 mm. Uspořádání jednotky 425.951 je tříčlánkové, kde prostřední díl je hnací. Dva krajní běžné jsou na něj zavěšeny pomocí gumovoocelových kloubů. K pohonu slouží trojfázové asynchronní tranční motory o celkovém výkonu 600 kW. V případě potřeby umožňuje řídící systém spřažení až tří jednotek do centrálně ovládané soupravy. Nejvyšší provozní rychlost jednotky je 80 km/hod. Po vystaveném prototypu by měla následovat výroba dalších třinácti sériových kusů, které by měly alespoň částečně omladit vozový park TEŽ sestavený do dnešních dnů výhradně z dožívajících jednotek řady 420.90 vyrobných ve Smíchovské ČKD - Tatře v letech 1968 až 1970.

ŽOS Zvolen, a.s.? - vystavyly v Brně vlastní modernizaci osvědčené, ale již koncepčně zastaralé tramvaje T3 z bývalé ČKD Tatra Smíchov. Vůz košického dopravního podniku čislo 359 nově typově označený jako T3 Mod prošel celkovou generální opravou skříně. Do podvozků byly zavázány nové asynchronní trakční motory EVPÚ Nová Dubnica o celkovém výkonu 200 kW. Dále byly do košického vozu č. 359 dosazeny nové moderní prvky jako polopantograf Lekov, předsuvné dveře BODE, či informační systém BUSE. Tato modernizace by měla prodloužit životnost vozu přibližně o patnáct let.
           Za zmínku určitě stojí nátěr tramvaje T3 Mod odolný včetně oken díky povrchové úpravě proti řádění sprejerů. Bylo zábavné a trochu smutné zároveň z povzdálí sledovat jak zástupce vystavovatele v společenském oděvu nabádá, obklopen studenty brněnských strojařsky zaměřených středních škol, kteří mají návštěvu MSV jako povinnou součást vyuky, podle čehoš se chovají, nechápající teneagery, aby zánovní tramvaj posprejovaly sprejem, který jim donesla sličná asistentka div né na podnose. Poté, co jakoby znuděně vyhověli, jim s bezelstným úsměvem s hadrem v ruce předvedl, že se snažili marně. Nevím proč, ale můj pocit o sblížení pohledu obou stran na ničení veřejných hromadných prostředků příliš nevypovídal.
           Na závěr výčtu kolejových vozidel musíme zmínit lokomotivu 736.016-7 ŽSR modernizovanou v ŽOS Zvolen z původního stroje 735.016-8, která byla již v Brně ač né zcala dokončená vystavena na 40.MSV v roce 1998, kde jsou také popsány podrobnosti této rekonstrukce.

Zabezpečovací technika:

           V oboru zabezpečovací techniky se prezentovaly nejviditelněji především domácí firmy. AŽD na volné ploše, AK signál spolu se Starmonem v pavilonu XY?. Ze zahraničních vystavovatelů stojí za zmínku především firma Siemens. Objevily se zde zajímavé novinky jako např. el. stavědlo SZZK - 2000. Podrobně o nich pojednává samostatný článek Petra Štefka v rubrice Zabezpečovací technika našeho internetového magazínu.

Ostatní:

           V celém arealu bylo možné spatřit prezentace firem, které svou činností více či méně souvisí s kolejovou dopravou, nebo jejich výrobní program nelze zařadit do předešlých kategorii. Nelze, a ani si tento cíl neklademe, v rámci tohoto článku všechny výjmenovat. Zmíním se proto za všechny pouze o největší expozici z této kategorie, kterou představila nepochybně společnost DT - Vyhybkárna a mostárna, Prostějov. Měla před svým stánkem na volné ploše vystaveny ukázky vyhybek jak pro železnice, tak pro kolejové provozy měst. Novinkou byla tramvajový výměna s magnetickými jazyky.

           Celkově je hodnocen 42. ročník MSV jako velmi úspěšný. V oboru kolejové techniky lze ovšem spíše hovořit o letošním ročníku jako o průměrném. Žádný exponát z tohoto oboru letos nezískal medajli. Z pohledu návštěvníka zajímajícího se o kolejová vozidla nezklamal, ale také ničím nečekaným nepřekvapil. Citelná byla nízká účast výrobců ze zahraničí, zejména pak zemí Evropské únie, kteří se v převážné míře omezili na představení modelů a fotografii uvnitř krytých pavilonů v efektně, ale obecně pojatých expozicích. Čest výrobců kolejových vozidel pak na volné ploše zachraňovali zejména domácí vystavovatelé, a to především rekonstrukcemi starších vozidel.
           Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně lze samozřejmě jen těžko srovnávat s některými čistě oborovými akcemi v zahraničí, jakým je například v roce 2000 zhodou okolností ve stejném období probíhajíci InnoTrans v Berlíně. Na domácí půdě je však jeho postavení stále bezkonkurenční. Jistým příslibem do příštích let by mohlo být vyčlenění dopravní techniky do samostatné akce v rámci MSV nazvané Transport a Logistika. Jaké ambice má v oblasti průmyslu kolejové techniky vystavatelská společnost BVV a.s. napovídá rozšíření kolejové sítě v arealu brněnského výstaviště. Necháme se překvapit co je zaplní příští rok.

Text a neoznačené foto Petr NOHEL


  • Prameny :

  • [1] Materiály a internetová prezentace společnosti BVV a.s.
  • [2] Prospekty a informace jednotlivých vystavovatelů
  • [3] Veletržní noviny
  • [4] Dráha 11/2000
  • [5] Městská doprava 3 a 4/2000
  • [6] ŽM 10/2000

 

© SPŽ 2001