Mezinárodní železniční veletrh TRAKO 2005 Gdańsk

Železniční veletrh TRAKO se koná ve dvouletém cyklu na výstavišti v severopolském Gdańsku. Pro předchozí ročníky byla typická minimální účast exponátů na kolejích. Na letošním 6. ročníku, který se konal ve dnech 12. až 14. října 2005, však byla situace jiná. To souvisí především s oživením nákladní i osobní železniční dopravy v Polsku. Pro nákladní dopravu současného Polska je typický významný podíl soukromých dopravců, kteří tak generují poptávku po hnacích i tažených železničních vozidlech. Zdá se také, že - alespoň v některých oblastech - se již i osobní doprava odrazila ode dna, o čemž svědčí např. zvyšování počtu osobních vlaků při současném dosahování zisku u nově vzniklé polostátní firmy Koleje Mazowieckie nebo rostoucí počet výběrových řízení na modernizace starších i dodávky zcela nových vozidel ze strany Úřadů maršálka jednotlivých vojvodství, státní firmy PKP Przewozy Regionalne i dalších firem. Za této situace bylo možné shlédnout poměrně velký počet kolejových vozidel. Ty byly vystaveny v prostoru stanice Gdańsk-Oliwa, neboť přímo v areálu gdańského výstaviště není kolejiště.
Stroj ET22-2000 modernizovaný v ZNLE Gliwice pro PKP Cargo
"Sulzer" 60-1341-1 po opravě v Electroputere Craiova je
nyní firmou Sigma nabízen polským dopravcům
Dalším strojem z nabídky Sigmy je lokomotiva
W 232.08 s motorem CAT 3606
Motorový vůz SA131-001 z nabídky firmy PESA Bydgoszcz
Elektrický motorový vůz EN81-001 vyrobila PESA Bydgoszcz
pro Úřad maršálka Malopolského vojvodství
Jednotka EN57-1920 s interiérem modernizovaným v ZNTK
Mińsk Mazowiecki ve firemním nátěru firmy Koleje Mazowieckie,
která provozuje regionální dopravu v okolí Varšavy
Jednotka 14WE-02 vyrobená firmou NEWAG pro SKM Warszawa
Avizovaná dvousystémová elektrická lokomotiva 1822‑005 patřící dopravci PTKiGK Rybnik nakonec nedorazila, takže zde byl pouze jeden zástupce lokomotiv elektrické trakce. Společnost Zakłady Naprawcze Lokomotyw Elektrycznych Gliwice vystavovala protypovou modernizaci lokomotivy řady ET22. Stroj nyní označený ET22‑2000 (ex ET22‑315) byl pro svého vlastníka PKP Cargo modernizován podle projektu firmy Instytut Pojazdów Szynowych "Tabor" Poznań. Mezi provedené úpravy patří mj. dosazení mikroprocesorového řídícího systému, nového hlavního vypínače, soustavy statických měničů s IGBT prvky pro napájení sítě 110 V DC či úpravy pultu strojvedoucího. Součástí modernizace byly i úpravy pojezdu (sekundární vypružení pružinami Flexicoil, hydraulické vyrovnávání nápravových tlaků, mazání okolků aj.) a trakčních motorů. Původní odporová regulace lokomotivy zůstala zachována. S ohledem na provedené úpravy zůstaly zachovány také základní parametry stroje (max. rychlost 125 km/h, trvalý výkon 3 MW). Lokomotiva je již od srpna 2004 nasazována ve zkušebním provozu na různých typech výkonů.
Vystaveni byly také dva zástupci výkonných traťových lokomotiv dieselové trakce - stroje 60‑1341‑1 a W 232.08, které představila poznańská společnost Sigma. Lokomotiva 60‑1341‑1 je zástupcem početné skupiny strojů továrního typu 060DA, které rumunská lokomotivka Electroputere Craiova dodávala do mnoha zemí, včetně Polska (pod označením ST43). V současnosti jsou tyto lokomotivy nabízeny polským soukromým dopravcům a to jak s původním motorem Sulzer 12LDA28, tak s motorem Caterpillar 3512. Vystavovaný kus pak byl před dodávkou do Polska v letošním roce shodou okolností opraven v místě svého vzniku, tedy v Electroputere. Stroj W 232.08 ruské produkce byl původně majetkem německých drah, odkud pochází označení řadou 232. Vystavovaný kus je vybaven motorem Caterpillar 3606, ale Sigma tyto stroje nabízí také s původními motory Kolomna 5D49 nebo s novými motory Kolomna 12D49M. Kromě vystavených strojů nabízí Sigma polským dopravcům k odprodeji nebo do pronájmu také ruské lokomotivy řady M62/ST44 (s motory Kolomna 14D40, Kolomna 5‑26DG a Caterpillar 3521), rumunské SP32/LDE1300 (s motory Faur M820SR, MTU 12V396TC14, MTU 8V4000R40 a Caterpillar 3512) a také elektrické lokomotivy české (182/E669.2) a ruské (VL10/ET42) produkce.
Firma Pojazdy Szynowe PESA Bydgoszcz, která je v současnosti nejvýznamnějším polským výrobcem motorových vozů a jednotek, představila dva nejnovější přírůstky do svého výrobního programu. Prvním exponátem byla dvoudílná nízkopodlažní motorová jednotka SA131‑001 vyrobená pro Úřad maršálka Pomořanského vojvodství. Jednotky této řady nabízí PESA v modifikacích označených 218 M a 218 Ma. Ty se liší především hnacím soustrojím, kde u typu 218 M je použit motor IVECO V8 a hydraulická převodovka Voith T212bre, typ 218 Ma pak je vybaven dvojicí motorů MTU 6H1800 s převodovkou ZF 5HP600. Oba typy se pak liší především výkonem hnacího soustrojí, které může být buď 500 kW (218 M), nebo 700 kW (218 Ma). Jednotka má maximální provozní rychlost 120 km/h, celkovou hmotnost 99 tun (101 tun u typu 218 Ma), disponuje 120 až 170 místy k sezení a 110 až 160 místy k stání (podle přání zákazníka). Jednotka je vybavena klimatizací a uzavřeným systémem WC, což lze dnes již považovat za standard.
Dalším výrobkem z Bydgoszcze je nízkopodlažní elektrický motorový vůz řady EN81 (tovární typ 308 B). Vůz o celkové hmotnosti 63 tun a maximální provozní rychlosti 120 km/h nabízí 60 míst k sezení a 80 k stání. Pohon vozu zajišťuje dvojice asynchronních trakčních motorů typu DKLBZ 0910‑4A o výkonu 2 x 280 kW. Také tento vůz je vybaven klimatizací a uzavřeným WC. V Gdańsku byl k vidění prototyp EN81‑001, který PESA vyrobila pro Úřad maršálka Malopolského vojvodství. Do konce roku bě měly být vyrobeny ještě další tři vozy téhož typu, z toho jeden je určen také pro Malopolsko (oba budou jezdit mezi hlavním nádražím v Krakówě a letištěm Balice) a zbývající dva pro Świętokrzyské vojvodství.
Společnost Poznańskie Zakłady Naprawcze Taboru Kolejowego (patří do skupiny Sigma) vystavovala dvoudílnou nízkopodlažní motorovou jednotku SA108‑003 z rodiny motorových vozů, resp. jednotek Regio Tramp. Vystavovaná jednotka byla vyrobena již v roce 2003 a jejím majitelem je Úřad maršálka Velkopolského vojvodství. Jednotka je vybavena dvěma motory MAN D2866LUH21 o jmenovitém výkonu 257 kW. Maximální rychlost jednotky je 110 km/h. Interiér nabízí 94 míst k sezení a 101 míst k stání. Vystavovaný kus má tovární označení 215M a výrobce nabízí také jednodílnou modifikaci 213M (s označením SA105 byly vyrobeny tři kusy) a třídílnou jednotku typového označení 216M (doposud nevyrobena). Jistou zajímavostí je nabídka dodávky se systémem SUW2000 umožňujícím provoz na rozchodech 1435 i 1520 mm.
Hned ve třech exemplářích byly představeny možnosti modernizace jednotek řady EN57, které pro polské dráhy vyrobila firma Pafawag v letech 1962 až 1994 v celkovém počtu 1412 kusů. Nahrazení takovéhoto počtu jednotek novými vozidly nepřipadá v dohledné době v úvahu, a proto jejich nynější provozovatelé PKP Przewozy Regionalne (PKP PR) a Koleje Mazowieckie (KM) zahájily program modernizací. Nejjednodušší typ modernizace, tj. pouhá úprava interiéru, byl představen v případě jednotek EN57‑1920 a EN57‑1456. U jednotky EN57‑1920 provedla společnost ZNTK Mińsk Mazowiecki úpravu interiéru a další drobné modernizační zásahy včetně nového nátěru nynějšího provozovatele, tj. KM. Modernizaci interiéru jednotky EN57‑1456 pak pro PKP PR, konkrétně pro regionální oddíl w Łódzi, provedla společnost NEWAG (někdejší Zakłady Naprawcze Taboru Kolejowego) Nowy Sącz.
Na základě projektu firmy Energocontrol Kraków provedla zásadnější modernizaci jednotky EN57 firma NEWAG, a to pro nově založenou firmu Szybka Kolej Miejska (SKM) Warszawa. Z důvodu úspory peněz i času (pravidelný provoz vlaků SKM bude zahájen už 11. prosince 2005) byl použit repasovaný rám jednotek řady EN57 včetně původních podvozků, které byla částečně modernizovány. Původní zůstala také elektrická výzbroj. Zcela nový je tedy pouze interiér a také skříň aerodynamického tvaru, což příliš nekoresponduje se značně zastaralou elektrickou výzbrojí. Jednotka zatím není označena řadou, ale pouze typem 14WE a používá se pro ni obchodní název Halny (podle horského větru). Na veletrhu byla vystavena jednotka 14WE‑02, neboť první vyrobený kus byl v té době již ve zkušebním provozu mezi varšavskými stanicemi Falenica a Zachódnia. V současnosti se již připravuje zcela nová jednotka s novými podvozky a asynchronním pohonem, která umožní provoz až rychlostí 160 km/h.
V rámci vozidel pro přepravu osob bylo představena také jednoduchá modernizace interiéru vozu Brdhnu společnosti PKP PR ve velkoprostorovém uspořádání. Mnohem zajímavější pak byla novostavba lůžkového vozu WLABdmnu č. 61 51 70‑90 001‑8, který pro společnost PKP Intercity (PKP IC) dodala firma H. Cegielski - Fabryka Pojazdów Szynowych Poznań. Vůz o délce přes nárazníky 26400 mm je vybaven podvozky 25ANa/4 umožňujícími maximální provozní rychlost 200 km/h. Samozřejmostí je dosazení klimatizace zajišťující stálou teplotu v interiéru v rozmezí venkovních teplot -30°C až +40°C. Na každém konci vozu nalezneme WC uzavřeného systému. V každé bočnici vozu jsou pak jedny předsuvné dveře BODE. Ve voze jsou dva oddíly 1. třídy (každý pro dvě osoby) a osm šestimístných oddílů druhé třídy. Oddíly 1. třídy mají samostatné WC a umývárnu se sprchou, navíc jsou vybaveny přehrávačem DVD s LCD monitorem. V každém oddíle 2. třídy je pak umývárna a ve všech oddílech je pomocí sluchátek umožněn poslech hudby ze čtyř kanálů ovládaných z oddílu průvodce vozu. Vozy tohoto typu nasazuje PKP IC na vlaku EuroNight Jan Kiepura spojující Varšavu a Brusel (tento vlak však bude od nového GVD zrušen).
Nákladní vozy byly zastoupeny dvěma exponáty a to vysokostěnným vozem řady Eaos vybaveným kovovou střechou, který vystavovala společnost SARKOM Oleśnica, a vůz řady Rils se shrnovací střechou, který pro slovenskou firmu AX Benet vyrobila vagonka WAGON Ostrów Wielkopolski. Výše zmiňovaná společnost Poznańskie Zakłady Naprawcze Taboru Kolejowego pak vystavila několik typů podvozků jak se standardnímo dvojkolími, tak s dvojkolími s proměnným rozchodem 1435/1520 mm systému SUW2000. Firma dodává tyto podvozky a dvojkolí pro osobní i nákladní vozy.
Posledním exponátem pak byla souprava WM‑15A/PRT‑00 02 pro odstraňování závad na železničních tratích, které vystavoval polský manažer infrastruktury PKP Polskie linie kolejowe.
Hlavní část veletrhu TRAKO, pro širokou veřejnost již ovšem méně zajímavá, se uskutečnila v halách číslo 4 a 5 výstaviště Międzynarodowe targi Gdańskie. Zde samozřejmě nechyběly stánky významných polských výrobců železniční techniky, stejně jako dopravců a to jak ze skupiny PKP, tak ze soukromého sektoru (poněkud překvapivá byla pouze neúčast největšího polského privátního dopravce - společnosti CTL Logistics). Veletrhu se účastnilo také poměrně významné množství českých firem, za všechny jmenujme např. výrobce dopravní techniky ŠKODA Transportation, Bonatrans a DAKO-CZ či stavební firmu TCHAS. Z českých železničních dopravců byly na veletrhu zastoupeny pouze České dráhy. Další české společnosti pak byly přítomny prostřednictvím firem, které je zastupují na polském trhu. Dle údajů pořadatele se veletrhu účastnilo celkem 234 firem.

Text a foto Petr Štefek
Všechny fotografie byly pořízeny 12. 10. 2005


  • Prameny:
    [1] údaje výrobců
    [2] Terczyński, P.: Atlas lokomotyw; Poznań 2004
© SPŽ