Řízení vlakové dopravy v Ruské federaci

Původní sovětské železnice (SŽD) měly následující čtyřstupňovou organizační strukturu:
1. Ministerstvo železnic
2. Dráhy (v celém Sovětském svazu jich bylo 32)
3. Oddíly (každá dráha se skládala ze 2 až 15 oddílů)
4. Výkonné jednotky (stanice, depa, traťové distance, elektro-distance atd.).
Tuto strukturu v podstatě kopírovaly i tehdejší Československé dráhy.
Po rozdělení Sovětského svazu a vzniku Ruské federace se do čela národní železnice RŽD postavilo federální Ministerstvo dopravy, byl zrušen třetí stupeň řízení a některé dráhy byly sloučeny. V současnosti se tak RŽD skládají ze 17 drah s délkou tratí od 800 km (Kaliningradská dráha) až po 10.000 km (Oktjabrská dráha).
Řízení vlakové dopravy u ruských železnic RŽD (a v některých státech vzniklých rozdělením Sovětského svazu) je regulováno dvěma základními dokumenty (v současnosti platí znění z roku 2000):
1. Návěstní předpis železnic Ruské federace
2. Předpis o jízdě vlaků a posunu na železnicích Ruské federace

Traťové zabezpečovací zařízení

Mezi základní druhy zabezpečení jízd vlaků mezi stanicemi a návěstění v traťových úsecích patří:
  1. Automatický blok (AB). Trať je rozdělena na traťové oddíly o délce cca 1,5 až 3 km, které jsou kryty automaticky pracujícími světelnými návěstidly. U RŽD se používá tříznaká (červené, žluté a zelené světlo) nebo čtyřznaká (červené, žluté, žluté+zelené a zelené světlo) signalizace AB. Nejčastější je použití tříznakého AB. Čtyřznaký AB je obvykle používán pouze na tratích s velkou intenzitou provozu (např. v příměstských oblastech nebo na vysokorychlostní trati Moskva - St. Petersburg) a vzdálenost mezi návěstidly je zde kratší než výše uvedená hodnota. AB je doplněn přenosem návěstí na stanoviště strojvedoucího vlaku.
    Strojvedoucí smí odjet ze stanice nebo pokračovat za návěstidlo AB na trati pouze v případě, kdy svítí povolující návěstní znak. Je-li AB v©poruše (resp. návěstidlo AB v poruše), musí strojvedoucí u návěstidla zakazujícího jízdu zastavit a dále postupuje takto:
    1. Ví-li nebo vidí-li strojvedoucí, že je následující oddíl volný, smí pokračovat rychlostí do 20 km/h s pohotovostí zastavit před případnou překážkou.
    2. Ví-li nebo vidí-li strojvedoucí, že je následující oddíl obsazený, nesmí pokračovat v jízdě, dokud se oddíl neuvolní.
    3. Nemůže-li strojvedoucí zjistit, zda je následující oddíl volný, dotáže se na volnost oddílu rádiovým spojením výpravčího, provozního dispečera nebo strojvedoucího předchozího vlaku. Pokud tímto způsobem nelze volnost zjistit, pokračuje strojvedoucí v jízdě za návěstidlo rychlostí do 20 km/h s pohotovostí zastavit před případnou překážkou.
    AB je jednosměrný nebo obousměrný. V případě nutnosti jízdy po nesprávné koleji na trati vybavené jednosměrným AB je jízda vlaku organizována telefonickým dorozumíváním po vypnutí AB. Stále více dvoukolejných tratí je vybaveno systémem, kdy jízda vlaků ve správném směru je zabezpečena jednosměrným AB a při jízdě po nesprávné koleji jsou návěstní znaky indikovány pouze na stanovišti strojvedoucího (podobně jako u systému popsaného v bodě 2., ovšem s tím rozdílem, že hranici mezi jednotlivými oddíly tvoří návěstidla AB správného směru).
  2. Automatická signalizace na hnacím vozidle. Jedná se o obdobný systém jako AB, ovšem s tím rozdílem, že na trati nejsou umístěna návěstidla a návěstní znaky jsou signalizovány pouze na stanoviště strojvedoucího vlaku. V tomto případě jsou hranice traťových oddílů vyznačeny speciálními návěstidly na trati. Tento systém je poměrně nový a zatím nepříliš rozšířený. Např. v obvodu Moskevské dráhy je pouze na 15 km dlouhém úseku Sofrino - Krasnoarmjejsk.
  3. Poloautomatický blok (PAB). V případě použití tohoto systému smí být mezi dvěma stanice (resp. traťovými stanoviště) vždy pouze jeden vlak. Výpravčí smí povolit jízdu vlaku až v případě souhlasu (přijetí) výpravčího sousední stanice (na jednokolejných tratích) nebo až po příchodu zprávy (odhlášky) o dojezdu předchozího vlaku (na dvoukolejných tratích). Odhlášky a přijetí jsou předávány telefonicky a doplněny elektrickým signálem (nedojde-li odhláška nebo přijetí elektricky, nelze změnit návěstní znak na znak povolující jízdu).
    Strojvedoucí smí odjet s vlakem ze stanice nebo od traťového stanoviště pouze na povolující návěstní znak. V případě, že je PAB v poruše, pouze na písemný rozkaz výpravčího (strážníka oddílu) po vypnutí PAB.
  4. Elektrické žezlo. Jedná se o systém používaný na tratích s malou intenzitou provozu (menší než 8 párů vlaků za den). Z elektrického zařízení, kterým jsou propojeny sousední stanice, lze vydat vždy pouze jedno žezlo pro daný úsek. Výpravčí vyjme žezlo poté, co dostane telefonicky a elektricky svolení ze sousední stanice.
    Strojvedoucí smí odjet ze stanice pouze v případě, kdy obdržel od výpravčího žezlo pro daný úsek. Pokud je systém elektrického žezla v poruše, smí vlak odjet ze stanice až po obdržení písemného rozkazu od výpravčího.
  5. Telefonické dorozumívání. Jako normální systém zabezpečení jízd vlaků je telefonické dorozumívání používáno jen velmi zřídka. Obvykle se používá pouze v případě, kdy jsou výše uvedené systémy v poruše. V tomto případě výpravčí domlouvají jízdu vlaků telefonicky. Až po obdržení odhlášky (na dvoukolejných tratích) nebo přijetí (na jednokolejných tratích) smí výpravčí sepsat písemný rozkaz pro jízdu vlaku.
    Strojvedoucí smí odjet ze stanice nebo traťového stanoviště pouze na základě písemného rozkazu.
  6. Na tratích s minimální intenzitou provozu (zejména průmyslové nebo úzkokolejné dráhy) mohou být používány ještě další tři způsoby zabezpečení jízd vlaků:
    • systém jednoho žezla
    • systém jedné lokomotivy
    • systém, kdy jsou rozkazy vlakového dispečera předávány přímo strojvedoucímu bez prostřednictví výpravčího (obdoba našeho zjednodušeného řízení provozu dle předpisu ČD D3).
  7. Řízení provozu v případě výluky (poruchy) zabezpečovacího zařízení a nemožného dorozumění. Podobně jako v našich podmínkách se jedná o velmi vzácnou záležitost. Po vzniku nemožného dorozumění při nefunkčním zabezpečovacím zařízení smí být na jednokolejné trati vypraven nejdříve vlak lichého směru. Výpravčí stanice, která vlak vypravuje, pošle do sousední stanice písemnou zprávu, kde sdělí, zda za tímto vlakem bude vypravovat další vlaky, či zda může sousední stanice vypravit vlak sudého směru.
    Na dvoukolejných tratích smí být následující vypraven až 3 minuty poté, kdy měl dle pravidelné jízdní doby předchozí vlak dorazit do přední stanice (traťového stanoviště).

Staniční zabezpečovací zařízení

  1. Reléové zabezpečovací zařízení (RZZ) cestového systému. Všechny výhybky jsou vybaveny elektromotorickými přestavníky. Pro postavení vlakové nebo posunové cesty výpravčí stlačí pouze dvě tlačítka (počáteční a koncové), v některých variantách tohoto RZZ je třeba ještě stlačit prostřední tlačítko). Veškeré vlakové a posunové cesty jsou řízeny návěstmi světelných návěstidel.
  2. RZZ s individuálně stavěnými výměnami. Všechny výhybky jsou vybaveny elektromotorickými přestavníky. Pro postavení vlakové nebo posunové cesty musí výpravčí stlačit tlačítka všech výhybek a návěstidel potřebných pro danou jízdní cestu. Veškeré vlakové a posunové cesty jsou řízeny návěstmi světelných návěstidel.
  3. Klíčový přístroj. Výhybky nejsou vybaveny elektromotorickými přestavníky. Pro postavení vlakové cesty je nutná součinnost s výhybkáři, kteří podle pokynů výpravčího ručně přestaví výměny do požadovaného směru, uzamknou je a klíče vloží do klíčového přístroje. Jsou-li v klíčovém přístroji všechny klíče potřebné pro danou vlakovou cestu, smí výpravčí přestavit světelné nebo mechanické návěstidlo do polohy povolující jízdu. Návěsti návěstidel platí pouze pro jízdy vlaků, posun je nezabezpečený a řídí se pokyny zúčastněných pracovníků.

Číslování vlaků

V rámci Ruské federace i všech postsovětských republik s výjimkou Estonska a Litvy se používá jedno- až čtyřmístných čísel vlaků. Jedno až trojciferných čísel se používá pro vlaky osobní dopravy, včetně vlaků pro přepravu pošty a zavazadel, smíšených vlaků a tzv. lidských vlaků (nákladní vlaky, kde je řazeno deset a více vozů pro přepravu cestujících). Čtyřciferná čísla jsou vyhrazena pro vlaky nákladní dopravy, vlaky pro servisní účely železnice, lokomotivní vlaky atd., s výjimkou intervalu 6001 až 7498, který je vyhrazen pro příměstské vlaky osobní dopravy.
V rámci celé sítě je možné současně použít jedno číslo pro více vlaků - vzhledem ke čtyřmístnému číslování a obrovskému množství vlaků na síti RŽD ani jiná možnost není. Nesmí však dojít k tomu, že by se v jedné stanici během 24 hodiny objevily dva vlaky stejného čísla.
Např. číslo 1/2 je použito hned pro devět různých expresních vlaků:
1. "Krasnaja Strela" St. Petersburg-Glavnyj - Moskva-Oktjabrskaja
2. "Rossija" Vladivostok - Moskva-passažirskaja Jaroslavskaja
3. "Belarus" Moskva-passažirskaja Smolenskaja - Minsk-Passažirskij
4. "Ukrajina" Moskva-passažirskaja Kijevskaja - Kijev-Passažirskij
5. "Latvijas Ekspresis" Moskva-Rižskaja - Rīga-Pasažieru
6. "Volgograd" Moskva-passažirskaja Paveleckaja - Volgograd-1
7. "Sachalin" Južno-Sachalinsk - Nogliki
8. Samarkand - Taškent-Central
9. Alma-Ata-2 - Astana.

Dispečerské řízení provozu

Řízení provozu v Ruské federaci (resp. dříve v Sovětském svazu) je od 20. let minulého století organizováno systémem provozních dispečerů. Ve všech oblastech smí jízdu vlaků zavádět pouze provozní dispečer.
Oblast řízená jedním provozním dispečerem v současnosti zahrnuje tratě o celkové délce cca 50 až 200 km (a až 1000 km v oblastech s nízkou intenzitou provozu), kde se nachází 10 až 40 stanic. Všechny řízené oblasti jsou vybaveny dispečerským telefonním okruhem a rádiovým spojením pro komunikaci mezi dispečerem a výpravčími, strojvedoucími a ostatními pracovníky podílejícími se na řízení provozu (lokomotivní dispečeři, staniční operátoři aj.). V mnohých oblastech je v provozu dálkové ovládání zabezpečovacího zařízení, kdy jsou traťová i staniční zabezpečovací zařízení řízeného obvodu ovládána přímo provozním dispečerem.
V posledních letech jsou v Ruské federaci postupně budována dispečerská centra, kde jsou soustředěni provozní dispečeři pro rozsáhlé oblasti. Např. dispečerské centrum Moskevské dráhy, které je jedním z největších v Ruské federaci, se skládá z 52 dispečerských obvodů. Ale moskevské centrum není příliš moderní, neboť zde např. není žádný obvod s automatickým zaznamenáváním splněného grafikonu vlakové dopravy a pouze 10 obvodů je vybaveno dálkově ovládaným zabezpečovacím zařízením. Proto i v obvodech, kde se na dvou- až čtyřkolejných tratích pohybuje intenzita provozu kolem 200 až 250 párů vlaků za den, musí jeden provozní dispečer zvládnout plánování provozní práce a kreslit splněný grafikon pouze na základě telefonických hlášení jednotlivých výpravčích.
Tak tomu je i v následujícím dispečerském okruhu, který uvádíme jako příklad. Obsahuje tratě: Moskva-passažirskaja Jaroslavskaja - Mytišči (18 km, 4 koleje) - Puškino (+ 12 km, 3 koleje) - Sofrino (+ 15 km, 2 koleje) - Sergijev Posad (+ 25 km, 2 koleje), Mytišči - Podlipki-Dačnyje (4 km, 2 koleje) a Sofrino - Krasnoarmjejsk (15 km, 1 kolej). Celkem tedy zahrnuje 89 km tratí, přičemž v nejzatíženějším čtyřkolejném úseku Moskva-passažirskaja Jaroslavskaja - Mytišči je vedeno cca 230 párů příměstských vlaků, 30 párů ostatních vlaků osobní dopravy a 15 párů nákladních vlaků za 24 hodin.

Text Oleg Garetovskij, spolupráce Petr Štefek

PŘÍLOHY:

Fragment předtisku splněného grafikonu vlakové dopravy:
  • úsek Mytišči - Moskva Jaroslavskaja, 18:00 - 19:30

  • Fragmenty splněného grafikonu vlakové dopravy:
  • úsek Mytišči - Moskva Jaroslavskaja, pracovní den 12:00 - 14:00
  • úsek Aleksandrov - Mytišči, pracovní den 12:00 - 14:00
  • Poznámky:
  • žlutě je podbarven úsek v čase, kdy zde probíhá plánovaná výluka jedné či více traťových nebo staničních kolejí; nepředpokládaná výluka, resp. neplánované prodloužení plánované výluky, je vyznačeno červeně
  • používané barvy a druhy čar tras vlaků se mohou v jednotlivých řízených oblastech lišit, v uvedeném příkladu je použita červená čára pro osobní vlaky (č. 1-998, 6001-7398), černá pro nákladní vlaky (č. 2001-3398, 3501-3898), modrá pro expresní nákladní vlaky (č. 1001-1798), dvojitá černá pro velmi dlouhé a spojené nákladní vlaky (č. 1801-1958), čárkovaná černá pro lokomotivní vlaky (č. 4001-4998), modrá s křížkem pro vlaky pro údržbu a opravy tratí (č. 5001-5398, 5701-5998), červená s křížkem pro nutné pomocné a hasičské vlaky (č. 8001-8098); přitom pro všechny vlaky jedoucí po 3. traťové koleji je použita světle zelená barva a pro všechny vlaky jedoucí po 4. traťové koleji hnědá barva

  • Fragmenty listu grafikonu vlakové dopravy:
  • úsek Puškino - Moskva Jaroslavskaja, 1. a 2. traťová kolej, 12:00 - 13:00
  • úsek Puškino - Moskva Jaroslavskaja, 1. a 2. traťová kolej, 17:30 - 19:30
  • úsek Puškino - Moskva Jaroslavskaja, 3. a 4. traťová kolej, 12:00 - 13:00
  • úsek Puškino - Moskva Jaroslavskaja, 3. a 4. traťová kolej, 17:30 - 19:30
  • Poznámky:
  • zeleně jsou vyznačeny příměstské osobní vlaky, červeně dálkové vlaky osobní dopravy, modře nákladní vlaky
  • plnou čarou jsou vyznačeny vlaky jedoucí denně nebo v pracovních dnech, čárkovaně jsou vyznačeny vlaky jedoucí jen o víkendech nebo svátcích
  • index B označuje vlaky jedoucí jen o sobotách, nedělích nebo svátcích (В - выходной); index P označuje vlaky jedoucí jen v pracovních dnech (Р - рабочий)
  • na rozdíl od českých zvyklostí se u RŽD zapisují minutové kóty do tupých úhlů

  • Ukázky tabelárních jízdních řádů:
  • vlak č. 21/22 Vltava (tratě RŽD)
  • vlak č. 21/22 Vltava (tratě BČ, PKP a ČD)
  • tabelární jízdní řád příměstských vlaků

  • © SPŽ