Polské státní železnice PKP využívaly pro vytápění některých svých objektů, případně pro předtápění souprav osobních vlaků tzv. stacionární vytápěcí zařízení (stacjonarne urządzenie grzewcze – SUG), což byly vyřazené elektrické lokomotivy. Ještě v 90. letech pracovalo několik takových zařízení v různých místech Polska, většinou se přitom jednalo o vyřazené „sputniky“ řady ET21 (typ 3E nebo 3E/1).
Velká část těchto „lokomotiv“ již byla zlikvidována, dva kusy bývalé řady ET21 pak byly prodány firmě PHU Lokomotiv Bronisław Plata. Novému vlastníku se podařilo v roce 2009 zprovoznit stroj nově označený
3E/1M-201 (ex ET21-464), který byl vzápětí pronajat dopravci Pol-Miedź Trans.
Druhému stroji však chyběla podstatná část elektrické výzbroje a dalších obtížně dostupných zařízení, takže na své „znovuzrození“ musel čekat. Řešení se nakonec našlo v použití dílů z lokomotivy 3E-53 (ex PCC Rail, tj. nynější DB Schenker Rail Polska), která byla poškozena při srážce vlaků, ke které došlo 27. prosince 2007 v úseku Odb. Stare Koźle - Kędzierzyn-Koźle Azoty. Kombinací nekompletního SUG a dílů ze stroje 3E-53 tak v dílnách ZNTK Oleśnica vznikla lokomotiva 3E/1M-202, jejímž prvním provozovatelem se stal dopravce STK.
Na snímku pořízeném 25. června 2010 ve stanici Wrocław Gądów je zachycen stroj 3E/1M-202 krátce po odebrání z ZNTK Oleśnica.
|
Text Petr Štefek, foto Kajetan Orliński
|
