SPŽ - NOVINKY Novinky, SPŽ

SPŽ » NOVINKY
CZ



 


VYHLEDÁVÁNÍ:


 
               


Návrat tramvají do Kodaně
Po více než 50 letech od ukončení tramvajového provozu v dánské metropoli Kodaň se v neděli 26. října 2025 uskutečnilo slavnostní otevření první části nové tramvajové linky Hovedstadens Letbane. Ta bude v půlkruhu kolem metropole propojovat jednotlivé linky příměstských železnic S-Tog, které vychází z města hvězdicově (vyjma linky F, která rovněž vede v půlkruhu kolem Kodaně, ale je situovaná blíže centru a nepropojuje všechny linky příměstských železnic S-Tog). Tramvaj je v systému městské dopravy označena linkou L a je budována v tzv. rychlodrážním provedení, tedy převážně po samostatném tělese, kdy celková délka linky bude po otevření zbylého úseku 28 km. V závěru října 2025 byl otevřen 13,1 km dlouhý úsek Ishøj – Rødovre Nord s deseti mezilehlými zastávkami a navazující úsek do Lundtofte bude otevřen v létě 2026.
Linka je obsluhována čtyřčlánkovými nízkopodlažními vozy Siemens Avenio s celkovou délkou 37 m. První vůz byl do Dánska z výrobního závodu v srbském Kragujevaci přivezen už v závěru roku 2022. Celkem bylo pro tuto linku dodáno 29 vozů s tím, že provozovatelem je stejná společnost, která provozuje čtyři linky automatického metra v Kodani. Tramvajová vozovna je umístěna u zastávky Rødovre Nord.
Na snímku pořízeném 28. října 2025 je v obci Glostrup v ulici Nordre Ringvej zachycen vůz Siemens Avenio ev. č. 113 směřující do Ishøje.
Text a foto Jiří Konečný
DB Cargo Czechia převzalo dalšího EffiShuntera
Mimo plán si na počátku listopadu 2025 převzala společnost DB Cargo Czechia (DBCCZ) v České Třebové ve výrobním závodě CZ LOKO druhou lokomotivu obchodního označení EffiShunter 1000. Stroj 744.192 byl přitom původně vyráběn pro jiného zákazníka - společnost Retrack, která v době jeho objednání v druhé polovině roku 2024 plánovala pro své rostoucí obchodní aktivity posílení lokomotivního parku o dieselová vozidla vybavená ETCS. Krátce před dokončením 744.192 však německá společnost VTG jako většinový majitel Retracku ukončila činnost slovenské a s ní i české pobočky tohoto dopravce (viz Dopravce Retrack ukončil činnost ve Slovenské a České republice), což se vzápětí projevilo i v odřeknutí nákupu této lokomotivy. CZ LOKO následně hledalo jiného zákazníka, který by lokomotivu odkoupil. Tím se na sklonku léta 2025 stala právě firma DBCCZ, vlastnící již lokomotivu 744.191 (viz EffiShunter 1000 pro společnost DB Cargo Czechia).
Kompletaci lokomotivy zahájil na jaře roku 2025 jihlavský závod CZ LOKO, výrobně dokončována pak byla v červenci stejného roku. Vybavena byla na požadavek původního zákazníka pro provoz v Česku, na Slovensku a v Maďarsku. Z výroby je osazena OBU ETCS CAF Auriga ve spojení s národním zabezpečovačem Mirel VZ1. Trakční měniče pak dodala společnost Ineltech.
Na přelomu srpna a září pak byla 744.192 využita pro jízdní zkoušky a ověření funkčnosti OBU ETCS CAF Auriga a národního zabezpečovače na lokomotivě 744.1 v Maďarsku za účelem schválení této řady v dané konfiguraci pro provoz na veřejné železniční síti v této zemi. V polovině srpna 2025 byla nejdříve přepravena do Štúrova, kde proběhl zácvik sttrojvedoucích, v první polovině září 2025 pak již jezdila samostatně po maďarských tratích v okolí Budapešti.
Z výroby byla 744.192 opatřena nátěrem v modrobílé kombinaci s šedým rámem, pojezdem, nádží a střechami kapot (zde ve světlejším odstínu). Nový majitel však požadoval barevné řešení ve svém korporátním nátěru, proto byla lokomotiva v říjnu 2025 přepravena do České Třebové k provedení tohoto přelakování. Zatímco 744.191 je od dodání DBCCZ domovem v Pardubicích, odkud zajíždí nejčastěji do Hradce Králové, Kolína nebo Humpolce, 744.192 byla převezena přímo do Ostravy, kde bude nasazována na místní výkony ve zdejší aglomeraci po boku lokomotiv řady 740 DBCCZ (viz Česká řada 740 se rozšiřuje o další dvě lokomotivy).
Na horním snímku pořízeném 5. listopadu 2025 je lokomotiva 744.192 zachycena před prvním výkonem v Ostravě uhelném nádraží, což je domovský obvod posunovacích lokomotiv DBCCZ. Dolní snímek zachytil stejnou lokomotivu 12. září 2025 ještě v původním nátěru během návratu z Maďarska do Jihlavy při výjezdu z železniční stanice Havlíčkův Brod.
Text a dolní foto Daniel Brabenec, horní foto Petr Štefek
LTG Link představil první elektrickou jednotku od Stadlera
28. října 2025 proběhla ve stanici Vilnius prezentace první elektrické jednotky Stadler FLIRT pro litevského státního dopravce LTG Link. Jde o první vozidlo z objednávky z roku 2023, která zahrnovala devět čistě elektrických jednotek a šest bateriových elektrických jednotek s opcí na dodávku dalších čtyř elektrických a 20 bateriových souprav. Jednopodlažní jednotky jsou určeny pro provoz na tratích o rozchodu 1520 mm elektrizovaných soustavou 25 kV 50 Hz AC a jejich maximální rychlost je 160 km/h. Soupravy bez trakčních baterií s označením řadou 950 jsou pětivozové a jsou určeny pro rychlíkovou dopravu, jejich kapacita je 200 sedících cestujících. Bateriová verze pro regionální dopravu bude čtyřdílná, z toho tři díly budou pro cestující a jeden krátký díl (Power Pack) bude obsahovat trakční baterie, tato verze nabídne 128 míst k sezení.
Vozidla pro LTG Link jsou vyráběna v závodě Stadler Polska v Siedlcích, odkud jsou jednotlivé díly jednotek přepravovány na silničních podvalnících do stanice Vaidotai, odtud pak už pokračují po širokorozchodné trati do depa Naujoji Vilnia. Jedná se tedy o odlišný způsob přepravy proti starším jednotkám ze Škody Plzeň, které byly dodávány po železnici i na rozchodu 1435 mm a stejně tak jezdily i později na opravy do Česka (viz „Ešusy“ EJ575 LTG Link míří na opravu do Šumperka). První dodaná jednotka 950-001, která byla 28. října 2025 slavnostně předána, se od začátku listopadu 2025 bude účastnit jízdních zkoušek na litevské železniční síti, zkušební provoz s cestujícími začne až v příštím roce.
Jednotky řady 950 jsou určeny pro expresní vlaky na trati Vilnius – Klaipėda, jejíž elektrizace momentálně s mírným zpožděním probíhá. Nasazení prvních Stadlerů na tuto trasu je plánováno během roku 2026 v závislosti na zakončení zkoušek nových vozidel i dokončení elektrizace trati. Regionální bateriová verze bude nasazena na ramenech Kaunas – Šiauliai a Vilnius – Marcinkonys.
Na snímku pořízeném 28. října 2025 ve stanici Vilnius je zachycena jednotka 950-001 před slavnostní prezentací.
Text Petr Štefek, foto Robertas Šalčiūnas
První KISSy odkoupené od DB už jezdí ve službách ÖBB
V důsledku rostoucí popularity cestování dálkovými vlaky se rakouské dráhy ÖBB potýkají s nedostatkem kapacity ve vlacích, což by měla v příštích letech vyřešit mj. dodávka 14 šestivozových patrových jednotek Stadler KISS, které budou u ÖBB provozovány pod značkou railjet. Pro okamžité řešení situace však ÖBB využily nabídku Deutsche Bahn (DB) na odprodej starších jednotek KISS, zahrnující osm šestivozových souprav řady 4010 a devět čtyřvozových řady 4110 (jedná se o vozidla registrovaná ve Švýcarsku). DB se chtěly těchto jednotek zbavit, neboť už přestaly kapacitně postačovat, navíc jejich údržba probíhala ve Vídni, což bylo pro dopravce drahé a komplikované.
Uvedené jednotky byly původně vyrobeny pro rakouského dopravce WESTbahn, který nejdříve v letech 2010-2011 převzal sedm šestivozových souprav (viz Dodávka elektrických jednotek pro WESTbahn kompletní), v letech 2015-2017 je pak doplnila osmá „šestivozovka“ a devět čtyřvozových jednotek. O několik let později se však WESTbahn rozhodl pořídit nové jednotky stejného typu, a tak v roce 2019 DB Fernverkehr nejprve převzal všechny čtyřvozové soupravy, později i ty šestivozové. Jednotky u DB označované jako IC2 byly nasazovány především na lince IC Rostock – Berlin – Dresden, od roku 2022 také na mezinárodních spojích Stuttgart – Zürich. Zajímavým oběhem byl pak noční vlak IC „Wienerwald“ Rostock Hbf. (případně výchozí už z Warnemünde) – Wien Hbf, který umožňoval návoz souprav do údržby ve Vídni.
Během podzimu 2025 začaly přepravy souprav zakoupených ÖBB vlastní silou do Rakouska. Prioritou ÖBB přitom je rychlé nasazení kapacitních šestivozových jednotek, které mají v relaci Wien – Salzburg nahradit jednotky railjet na běžných spojích označených rj, na expresních vlacích rjx zůstane provoz railjetů zachován. Uvolněné railjety pak procházejí modernizací interiéru před nasazením na nově vybudované trati Koralmbahn. Zato KISSy odkoupené od DB neprošly žádnou opravou či modernizací, dokonce jim zůstal původní německý informační systém, a již od 6. října jsou nasazovány na vlaky Wien – Salzburg. Vlakům zůstávají zachována původní čísla, pouze se mění kategorie z rj na IC. Zachovány jsou rovněž jízdní doby, přestože KISSy mají rychlost 200 km/h, kdežto railjety 230 km/h. Čtyřvozové jednotky ÖBB plánují nasadit až v průběhu roku 2026.
Na horním snímku z 27. ledna 2025 je čtyřvozová jednotka s čelním vozem 4110.616 ještě ve službách DB po příjezdu do cílové stanice Wien Hauptbahnhof jako noční vlak IC 495 „Wienerwald“ z Warnemünde. Na dolní fotografii pořízené 20. října 2025 u stanice Neumarkt am Wallersee je už na jednotce s čelním vozem 4010.104 logo ÖBB a je nasazena na vlaku IC 642 Wien Hbf - Salzburg Hbf.
Text a horní foto Petr Štefek, dolní foto Kajetan Steiner
Probíhá program modernizace vozidel CFR Călători, zahrnuje i 55 elektrických lokomotiv
Finanční zdraví rumunského státního osobního dopravce CFR Călători (SNTFC) je na dlouhodobě špatné úrovni, což se projevuje mj. na velmi špatném stavu údržby svých kolejových vozidel. Firma rovněž nemá prostředky na nová vozidla, což by měly částečně řešit nákupy prostřednictvím státní agentury Autoritatea pentru Reformă Feroviară (ARF), která pořizuje například nové jednotky od Alstomu (viz Dodávky jednotek Alstom Coradia Stream pro Rumunsko zahájeny). Začátkem roku 2024 pak byl zahájen poměrně rozsáhlý program financovaný z Nástroje pro oživení a odolnost EU (v Česku je podobný program pojmenovaný jako Národní plán obnovy), který zahrnuje modernizaci 55 elektrických lokomotiv, přestavbu 20 motorových posunovacích lokomotiv na bateriové a modernizaci 139 osobních vozů (69 vozů druhé a 40 první třídy, 20 lůžkových a 10 restauračních vozů).
Motorové lokomotivy původní řady 80 jsou přestavovány na bateriová vozidla řady 492 v dílnách SCRL Brașov. Zadání na modernizaci elektrických lokomotiv včetně instalace ETCS pak bylo rozděleno mezi tři dodavatele: 17 čtyřnápravových lokomotiv řad 43 a 44 upravuje SCRL Brașov, přestavby 19 šestinápravových strojů řad 40 a 41 provádí RELOC Craiova (nově řada 482) a 17 šestinápravových lokomotiv řad 40, 41 a 45 modernizuje Softronic Craiova (nově řada 481).
Nejrozsáhlejší jsou přestavby prováděné firmou Softronic, neboť v tomto případě se jedná o téměř nové lokomotivy vycházející z úspěšného konceptu Transmontana. Z původních vozidel z parku SNTFC totiž zůstává jen rám, nová je skříň, kompletní výzbroj lokomotiv i podvozky s asynchronními trakčními motory (ty nahradily původní stejnosměrné motory). Výkon lokomotiv zůstal na původní úrovni, tj. 5100 kW, což je dostačující pro provoz na rumunské síti, pro kterou jsou typická náročná a dlouhá stoupání. Maximální rychlost byla zvýšena na 160 km/h (stroje řad 41 a 45 měly tuto rychlost již dříve, ale většina přistavovaných vozidel je řady 40 s rychlostí 120 km/h).
Stroje pro modernizace začalo SNTFC přistavovat v lednu 2024, prvním vozidlem převzatým Softronicem byla lokomotiva 40-0229 (EVN 91 53 0 400 229-7) vyrobená v roce 1975 lokomotivkou Electroputere Craiova. Po modernizaci vyjel z lokomotivky v lednu 2025 stroj s novým označením 481-001 (EVN 91 53 0 481 001-2) a po sérii zkoušek byl v dubnu 2025 převzat SNTFC. Tento stroj také dostal polep připomínající rumunského inženýra Anghela Salignyho, který proslul konstrukcí ve své době nejdelšího železničního mostu v Evropě či výstavbou přístavu Constanța.
Dodávky lokomotiv ze Softronicu postupují ve svižném tempu, během října 2025 už byly předány lokomotivy č. 10 a 11, dokončena byla finální montáž stroje č. 12, v různém stupni rozpracovanosti byly další dva kusy.
Na horním snímku pořízeném 19. října 2025 v úseku Predeal – Azuga se představuje čerstvě převzatý stroj 481-010 „Mihai Eminescu“ (básník, nejvýznamnější představitel rumunského romantismu) v čele vlaku IC 532 „Avram Iancu“ v relaci Cluj-Napoca – Bucureşti Nord. Druhý a pátý vůz za lokomotivou jsou rovněž výsledkem stejného modernizačního programu, jde o vagony řady Apz 18-70, které vznikají v dílnách Remarul 16 Februarie Cluj-Napoca přestavbou z řady Alee 19-76. Dolní fotografie zachycuje lokomotivu 481-012 ještě bez finálního polepu během vodní zkoušky v kolejišti závodu Softronic Craiova.
Text a foto Petr Štefek
V Polsku probíhá šrotace lokomotiv řady 181 pocházejících z Česka
V roce 2025 je tomu právě 20 let, kdy začaly České dráhy, resp. později ČD Cargo (po svém vzniku v roce 2007), ve velkém pronajímat lokomotivy řady 181 a 182 polským soukromým dopravcům (viz Příprava lokomotiv řady 181/182 ČD k pronájmu do Polska). Během několika let se do Polska dostalo několik desítek těchto strojů, které byly základem parku elektrických lokomotiv tehdy nejvýznamnějších dopravců CTL Logistics, Lotos Kolej a PCC Rail, ale i některých menších firem (např. Transoda).
K určitému zvratu došlo v roce 2013, kdy všechny lokomotivy, které pronajímalo ČD Cargo přešly na polskou dceru Koleje Czeskie a velká část z nich během pár dní dokonce na soukromou společnost STK. Noví majitelé okamžitě výrazně navýšili nájemné a očekávali, že nájemci na to přistoupí, neboť lokomotivy potřebují pro své podnikání. Minimálně v případě dopravce DB Schenker Rail Polska (někdejší PCC Rail) se však vlastníci lokomotiv přepočítali a všechny lokomotivy (19 kusů, výjimkou byla dvacátá lokomotiva, po nehodě poškozená 181.121 – viz Návrat „šestikoláků“ z Polska) jim byly během několika měsíců vráceny. Přesto se i pro tyto stroje našlo dost nových nájemců a v postupně měnících nátěrech dále brázdily polské roviny.
Po roce 2020 se však situace začala rychle měnit s tím, jak začaly přicházet moderní lokomotivy domácích (Dragony z Newagu a Gamy z Pesy) i zahraničních výrobců (především Traxxy od Bombardieru, resp. později Alstomu). Současně už o ně nebyl valný zájem ani v zemi původu, kde případné nasazení definitivně zařízl výhradní provoz pod ETCS na hlavních koridorech. V neposlední řadě i v Polsku došlo k významnému poklesu objemu nákladní železniční dopravy. V roce 2025 tak začaly být polští „šestikoláci“ hromadně šrotováni, stejně jako se to dělo již dříve u původně slovenských strojů řady 183 (viz Začala likvidace slovenských lokomotiv řady 183).
Ke šrotaci skupiny šesti lokomotiv v majetku CD Cargo Polska (tj. někdejší Koleje Czeskie), které před necelými dvaceti lety zahájily provoz v Polsku u firmy PCC Rail byly během podzimu sešrotovány firmou Piotro-Stal ve Varšavě. Jednalo se o stroje 181.027, 181.029, 181.031, 181.036, 181.053 a 181.085.
Jako poslední z této várky byl 21. října 2025 sešrotován stroj 181.029. Ten si PCC Rail převzal od Českých drah v roce 2006 už ve firemním modro-oranžovém nátěru. Krátce po jeho vrácení vlastníkovi pak nejdřív jezdil krátce u firmy Kolej Bałtycka, od roku 2015 pak ve službách dopravce Lotos Kolej (to už nesl polské EVN 91 51 3 150 725-2), pak přímo u vlastníka CD Cargo Poland a nakonec u firmy Olavion, kde dojezdil v roce 2023.
Na horní fotografii z 30. října 2015 projíždí lokomotiva krátce po hlavní opravě, při které získala nové barvy firmy STK, s krátkým vlakem úsekem Rudziniec Gliwicki – Sławięcice. Ve stejném nátěru je lokomotiva i na dolním snímku pořízeném v posledním dni její existence, tj. 21. října 2025, na vlečce Piotro-Stal, v popředí jsou ještě patrné podvozky ostatních lokomotiv, které byly zlikvidovány v předchozích dnech.
Text a horní foto Petr Štefek, dolní foto Maksymilian Budzyński
Zkušební trolejbus Bozankaya SNG 12T v provozu s cestujícími
Jak jsme již informovali v předchozí novince (viz Další typ trolejbusu v pražských ulicích), Dopravní podnik hl. města Prahy (dále jen DPP) testuje v ulicích hlavního města nový typ trolejbusu Bozankaya SNG 12T turecké provenience. Po předepsaných testech bez cestujících ze strany Drážního úřadu přešel zkušební trolejbus od 15. října 2025 do druhé fáze testů a to s cestujícími. V mezičase byl trolejbus vybaven označovači a informačním systémem dle zvyklostí PID (Pražské integrované dopravy) a také vykonal Zkoušku ventilace a vytápění v rozsahu podle normy ČSN 30 0250, kdy její absolvování bylo v podmínkách Rozhodnutí Drážního úřadu pro zahájení zkoušek s cestujícími. DPP tento trolejbus, který nese evidenční číslo 510, nasadil na trolejbusovou linku č. 58 z Palmovky do Čakovic na vložené spoje – v pracovní dny na 21. pořadí této linky, na kterou vystavují vozy garáže Klíčov.
Na snímku pořízeném 21. října 2025 v ulici Na Žertvách na Palmovce je zachycen trolejbus Bozankaya SNG 12T ev. č. 510 DPP v okamžiku, kdy najíždí do výchozí zastávky linky č. 58 v ulici Zenklova a zrovna míjí trolejbus SOR TNS 18 ev. č. 112, který je odstaven v nabíjecím zálivu.
Text a foto Jiří Konečný
První švédské Transmontany prošly hlavní opravou v Rumunsku
Švédský dopravce Green Cargo zatím provozuje 22 lokomotiv Transmontana, které byly dodávány rumunskou lokomotivkou Softronic Craiova v letech 2018 až 2023. V roce 2020 sice byla podepsána rámcová smlouva na pořízení celkem 100 kusů těchto strojů, ale do října 2025 nebyly další kusy nad rámec již dodaných objednány.
Přesto od roku 2025 Softronic na těchto lokomotivách opět pracuje, neboť se začaly vracet na provedení hlavní opravy, která se provádí po ujetí 1,2 milionu kilometrů nebo uplynutí sedmi let. Proto se první dvě vyrobené lokomotivy Mb 4001 a Mb 4002 (EVN 91 74 0 004 001-5 a 91 74 0 004 002-3) vydaly 24. dubna 2025 na cestu z depa Eskilstuna do přístavu Trelleborg, odtud trajektem do Rostocku a poté přes Česko, Slovensko a Maďarsko do Craiovy.
V Craiově pak proběhla několika měsíční hlavní oprava, která zahrnovala i instalaci palubní části ETCS, neboť prvních deset strojů bylo dodáváno bez tohoto zabezpečovače (viz Dodávky druhé série lokomotiv Transmontana pro Green Cargo započaly). Lokomotivy také získaly nový lak, který je však shodný s tím původním. Celá oprava byla dokončena začátkem října a lokomotivy se vydaly na cestu zpět, do Eskilstuny dorazily 20. října 2025. Stejnou proceduru budou podstupovat i další lokomotivy, v roce 2026 se předpokládá oprava čtyř kusů, tedy strojů dodaných v roce 2019.
Přeprava opravených lokomotiv přes Česko je zachycena na snímku z 18. října 2025, na kterém v čele s lokomotivou 193 887 (Akiem, pronájem CER Cargo) projíždějí úsekem Hněvice – Záluží.
Text Petr Štefek, foto Miroslav Just
PKP Cargo ukončilo provoz dvoudílných lokomotiv ET42
Dvoudílné elektrické lokomotivy polské řady ET42, které byly dodány v počtu 50 kusů sovětskou lokomotivkou v Novočerkassku v letech 1978 až 1982, patřily k nejvýkonnějším lokomotivám v Polsku. Po rozdělení státních drah PKP přešly v té době existující lokomotivy ET42 do společnosti PKP Cargo, která je však v důsledku rychlého poklesu výkonů všechny odstavila začátkem roku 2009, tehdy šlo ještě o 46 kusů. Po opětovném nárůstu objemu přeprav se část těchto strojů začala objevovat zpět v provozu počínaje červnem 2011 (viz Lokomotivy ET42 PKP Cargo se vracejí do provozu).
K dalšímu drastickému propadu výkonů firmy PKP Cargo došlo v roce 2024. Úpadku firmy zabránila restrukturalizace, která zahrnuje hromadné propouštění a zbavování se majetku včetně lokomotiv. V případě strojů řady ET42 však nedošlo k jejich hromadnému odstavení, čekaly pouze na najetí předepsaného počtu kilometrů nebo uplynutí času do vyššího stupně oprav, kam už nejsou přistavovány. Na začátku roku 2025 bylo v provozu posledních sedm kusů - 002, 006, 007, 008, 009, 024 a 035, které byly během roku postupně odstavovány. Posledním mohykánem byla lokomotiva ET42-035, která měla jezdit do konce roku 2025. Nakonec však poslední vlak odvezla 17. září 2025, o několik dní později byla z důvodu poškození obručí dvojkolí odstavena jako poslední zástupce své řady. Zvažovala se ještě výměna podvozku z jiného stroje, ale tato varianta byla zavržena.
Odstavené lokomotivy budou zřejmě předmětem prodeje, ale PKP Cargo obvykle požaduje, aby byla prodávaná vozidla nabyvatelem sešrotována, takže naděje na návrat ET42 do běžného provozu je minimální. Uvažuje se však o zachování stroje ET42-001 jako muzejního ve skanzenu Zdańska Wola.
Mezi poslední provozní stroje řady ET42 patřila i lokomotiva ET42-007 (vyřazena z provozu 1. července 2025), která byla zdokumentována při odjezdu ze stanice Kuźnia Raciborska dne 23. května 2025.
Text Petr Štefek, foto Daniel Kuczob
Probíhající modernizace lokomotiv řady 740/647 srbského dopravce Kombinovani prevoz
Srbský privátní dopravce Kombinovani prevoz (KP) sídlící v Bělehradu si v průběhu minulých let pořídil pro své podnikání přes dvacet dieselových lokomotiv z Česka a Slovenska. Zpočátku se jednalo o stroje řad 700/701 a 710, později následovaly i řady 721, 740, 742 a 770/771. Největšího zastoupení dosáhly lokomotivy řady 740, kterých KP postupně nakoupil devět, později je doplnil i jeden stroj 742. Zpočátku byly v Srbsku provozovány s českým označením, později jim bylo přiděleno srbské řadové označení 647 (740) a 648 (742). Dopravce je kromě Srbska nasazuje i v okolních zemích bývalé Jugoslávie, na pracovních vlacích se pak dostaly i do Rumunska.
Problémy s opravami a nedostatkem náhradních dílů na původní spalovací motory ČKD K 6 S 230 DR vedly KP k rozhodnutí tyto lokomotivy remotorizovat. Realizace projektu se ujaly slovinské dílny SŽ – Vleka in tehnika (SŽ-VIT) v Mariboru ve spolupráci s americkou firmou NRE, dodavatelem spalovacích motorů pak byla společnost Duing z Chorvatska. Lokomotivu nově pohánějí dva dieselové motory Volvo Penta TAD 1642 VE, každý s výkonem 515 kW při 1700 ot/min. Ke každému spalovacímu motoru je pružně připojeno soustrojí trakčního a pomocného alternátoru společnosti Marathon z USA. Výkon trakčního alternátoru je 400 kVA, pomocného pak 150 kVA, celkový maximální trakční výkon lokomotivy je 765 kW. Při stání se spuštěným spalovacím motorem, lehkém posunu, jízdě samotné lokomotivy nebo vozbě lehkého vlaku je v provozu jeden spalovací motor. Při potřebě trakčního výkonu nad 365 kW se automaticky spustí i druhý spalovací motor (pro pomocné pohony se vždy zachovává výkon 150 kW). Původní trakční motory jsou napájeny stejnosměrným proudem z trakčních měničů, každému motoru přísluší jeden měnič. Lokomotiva byla vybavena novým mikroprocesorovým řídicím systémem od kanadské společnosti On Track (dříve součást NRE USA). Všechny pomocné pohony jsou elektricky poháněné, dosazen byl nový šroubový kompresor se sušičkou vzduchu, elektronický rychloměr, nový typ radiostanice, kamerový systém a klimatizace kabiny strojvedoucího. Vnější osvětlení je nově v LED provedení. Při modernizaci prošel hlavní opravou rám lokomotivy včetně narážecího a táhlového ústrojí, a podvozky s trakčními motory. Kabina a představky byly repasovány, přední kapota byla předělána a z větší části nově vyrobena z důvodu přizpůsobení zástavbě nových spalovacích motorů s jinak řešeným chladicím okruhem a dalším příslušenstvím.
První remotorizovaná lokomotiva 647.007 byla uvedena do provozu v květnu 2024, další 647.003 následovala koncem roku 2024. Posléze byly přeznačeny na novou podřadu 647.1 - ze stroje 647.007 je nově 647.101 a a z 647.003 se stala 647.102. V roce 2025 je zatím následovaly 647.006 a 647.002, které čeká přeznačení na 647.103 a 647.104. KP má v plánu postupnou modernizaci všech svých 10 lokomotiv 740/742.
Na fotografii z 20. 9. 2025 se představuje třetí modernizovaná 647.006 s nákladním vlakem vedeným po již několik let postupně modernizované trati z Niše do Dimitrovgradu při průjezdu zastávkou Crveni Breg.
Text a foto Daniel Brabenec, spolupráce Branko Petković
 
 
 
 
9. 11. 2025 © SPŽ 0 Verze 1.3