SPŽ - NOVINKY Novinky, SPŽ

SPŽ » NOVINKY
CZ



 


VYHLEDÁVÁNÍ:


 
               



Švýcarská vozidla pro Čiernohronskou železnici
Čiernohronská železnica (ČHŽ) je bývalá lesní železnice o rozchodu 760 mm, která prochází od 80. let minulého století postupnou obnovou a v poslední době i modernizací provozu. V rámci projektu Revitalizácia Čiernohronskej doliny se jejím zástupcům podařilo získat v mezinárodním řízení 17 elektrických a přívěsných vozů od švýcarské společnosti Baselland Transport (BLT), provozovatele železnice Waldenburgerbahn. Jedná se o 13,1 km dlouhou trať, spojující města Waldenburg a Liestal. Ta od letošního května prochází modernizací a změnou rozchodu z 750 mm na 1000 mm, přičemž jsou na ni objednány i nové tramvaje od firmy Stadler. Původní vozy pro rozchod 750 mm byly nabídnuty k prodeji, posuzovalo se přitom další využití v některém projektu přihášených zájemců. ČHŽ je získala pro provoz na uvažované nově elektrizované trati Podbrezová - Chvatimech - Čierny Balog s výhledovým prodloužením pod Chopok, jejíž zprovoznění je velmi optimisticky plánováno v roce 2025. Do doby elektrizace trati budou tato vozidla deponována na ČHŽ.
Předmětem prodeje je 7 elektrických vozů BDe 4/4 označených čísly 11-17, které byly vyrobeny v letech 1985-1986 (11-14) a 1992-1993 (15-17) a 10 řídicích vozů Bt čísel 111-120 (111-114 vyrobeny v letech 1985-1986 a 115-120 v roce 1993). Provozovány byly pod napájecí soustavu 1500 V DC. Výrobcem vozidel byly firmy Schindler Waggon Pratteln a Schweizerische Industrie-Gesellschaft Neuhausen (SIG), elektrická výzbroj pochází od Brown Boveri & Cie. Baden. Maximální rychlost vozů je 75 km/h, délka přes spřáhla 18 200 mm, hmotnost elektrického vozu 24 t. Za vozy ČHŽ zaplatila celkem 80 000 CHF, smlouva o prodeji byla podepsána 3. 4. 2020 s tím, že vozy zůstanou ve Švýcarsku v provozu do zahájení modernizace trati, která začala 5. 5. 2021.
Samotná přeprava ze Švýcarska byla zahájena počátkem května naložením vozů do dvou říčních člunů v Basileji. První připlul po Rýnu a Dunaji 10. 5. 2021 do přístavu v Bratislavě, vykládka 12 vozů proběhla o den později. 12. 5. 2021 připlul druhý člun se zbývajícími pěti vozy. V Bratislavě jsou přeloženy na plošinové vozy a 13. 5. je plánován jejich přesun dvěma lokomotivami řady 742.71 dopravce CER do Hronce, kde dojde ke složení na úzkorozchodné koleje ČHŽ.
Na fotografii z 11. 5. 2021 je zachycena část vozů pro ČHŽ po vykládce v bratislavském přístavu na plošinových vozech připravené na transport do Hronce.
Text Daniel Brabenec, foto Pavel Polák
Zkoušky nové duální dvouzdrojové lokomotivy pro TEŽ a OŽ
Součástí objednávky na pět nových elektrických jednotek pro Tatranské elektrické železnice (TEŽ) a Ozubnicovou železnici (OŽ), kterou podepsala Železničná spoločnosť Slovensko (ZSSK) se švýcarskou firmou Stadler Rail (viz Dodávky nových zubaček řady 495.95 do Tater), byla také jedna univerzální duální vícezdrojová lokomotiva typu HGem 2/2.
Ta je vybavena jak ozubnicovým i adhezním pohonem, a vedle napájení z troleje stejnosměrným napětím 1,5 kV disponuje i spalovacím motorem. Jedná se o dvounápravovou lokomotivu s celkovou hmotností 28,9 t, délkou skříně 7 550 mm, délkou přes spřáhla 8 370 mm, šířkou 2 700 mm a výškou se staženým sběračem 3 874 mm. Na TEŽ bude sloužit pro různé technologické jízdy (např. stahování neschopných jednotek z trati) a pro účely údržby infrastruktury, včetně vozby sněhového pluhu pro zajištění sjízdnosti kolejí v zimních měsících. Přiděleno ji bylo označení 485.951.
Lokomotiva 485.951 dorazila ze Švýcarska do Popradu na kamionu 22. 1. 2021 spolu se sněhovým pluhem, který byl také součástí objednávky. V depu TEŽ v Popradu poté probíhalo její dokompletování a následně oživování. Počátkem května 2021 se připravovala na typové zkoušky v rámci schválení typu vozidla, jejichž součástí jsou i zkušební jízdy. K první z nich došlo 8. 5. 2021 na úseku Poprad-Tatry - Štrbské Pleso, kde byla využita jak jízda při napájení z trakčního vedení, tak i pomocí spalovacího motoru. Na ozubnicové železnici se zkoušky uskuteční až po dokončení rekonstrukce trati ze Štrby na Štrbské Pleso.
První zkušební jízda lokomotivy s dosti nelogickým EVN 99 56 9485 951-4 byla zahájena ve stanici Poprad-Tatry, kde je zdokumentována 8. 5. 2021 na přiloženém snímku.
Text Daniel Brabenec, foto Pavel Polák
Návrat legendárního motorového vozu Slovenská strela na koleje
V roce 1936 nasadily tehdejší ČSD dva čtyřnápravové motorové vozy řady M 290.0 na expresy spojující Prahu a Bratislavu, tehdy s rekordní jízdní dobou 4 hodiny a 18 minut. Oba vozy vyrobila Tatra Kopřivnice pod typovým označením T 68. Za aerodynamický tvar vděčí konstruktérovi Hansovi Ledwinkovi a unikátní elektromechanický přenos výkonu vyvinul vsetínský elektrotechnik Josef Sousedík. Motorové vozy dosahovaly maximální rychlosti 130 km/h a nabízely 72 míst k sezení.
M 290.001 byl vyřazen z provozu v roce 1953 a později vyhořel a byl sešrotován. M 290.002 měl šťastnější osud, neboť z provozu byl vyřazen v roce 1960 a následně byl předán muzeu Tatra v Kopřivnici. Dlouhé roky stál v areálu Tatry a později pod přístřeškem v Kopřivnici u Lašského muzea až do doby, kdy se Tatra Trucks rozhodl vůz pro muzeum Tatra opravit, zprovoznit a vybudovat pro něj prosklený výstavní prostor před muzeem Tatry. V roce 2010 získal vůz status Národní kulturní památky. Tatra Trucks vysoutěžil na provedení náročné opravy společnost ČMŽO - elektronika a vlastní oprava byla zahájena převozem motorového vozu M 290.002 z Kopřivnice do Hranic na Moravě dne 31. srpna 2018. První zkušební jízdu po opravě motorový vůz vykonal 13. prosince 2020 z Přerova do Otrokovic a zpět. Poté vůz vykonal ještě několik zkušebních jízd a dne 6. května 2021 úspěšně absolvoval technicko-bezpečnostní zkoušku na trase Přerov - Zábřeh na Moravě a zpět. Touto zkouškou byla oprava vozu ukončena a následně bude předán muzeu Tatra v Kopřivnici.
Na snímku z 1. května 2021 je motorový vůz M 290.002 zachycen ve stanici Říkovice při zkušební jízdě z Přerova do Otrokovic.
Text a foto Jiří Konečný
Dodávky nových zubaček řady 495.95 do Tater
Dodávky nových ozubnicových jednotek určených primárně pro ozubnicovou železnici Štrba - Štrbské Pleso, která prochází v současnosti rekonstrukcí, pokračují a na zkušební jízdy po tratích metrového rozchodu Tatranských elektrických železnic (TEŽ) vyjela už druhá jednotka. Železničná spoločnosť Slovensko objednala v říjnu 2018 u švýcarské společnosti Stadler Rail pět tříčlánkových jednotek a duální lokomotivu za celkovou cenu 38 801 691 EUR. Jednotky umožnují provoz jak na ozubnicovém úseku Štrba - Štrbské Pleso, tak i na adhezních tratích sítě TEŽ. Na rozdíl od původních jednotek řady 405.95 tak budu tyto nové jednotky schopné jezdit na údržbu do depa TEŽ v Popradě vlastní silou. Tři původní dvoudílné jednotky řady 405.95 (dříve EMU 29.0), vyrobené také ve Švýcarsku v letech 1969 a 1970 (mechanická část SLM a elektrická část BBC), dojezdily dne 5. července 2020, kdy byla zahájena modernizace ozubnicové trati.
První nová jednota 495.951 přijela do Popradu 15. ledna 2021 a byla pojmenována podle tatranského štítu Bradavica. Nové jednotky vycházejí z jednotek typu GTW 2/6, kdy střední dvounápravový článek je hnací a na něm jsou zavěšeny dva články s prostorem pro cestující a kabinou strojvedoucího, pod kterou je dvounápravový podvozek bez pohonu - uspořádání dvojkolí je 2´Bo´2´. Stejně jsou řešeny i jednotky řady 425.95, které na TEŽ dodal v letech 2000 až 2002 také Stadler ve spolupráci se ŽOS Vrútky. Jednotky řady 495.95 vychází z jednotek ABeh 2/6 pro švýcarskou společnost MVR (Transports Montreux–Vevey–Riviera) a při celkové délce přes spřáhla 39 234 mm nabízí 91 míst k sezení. Dvojice 1 300 mm širokých dvoukřídlých dveří na každé straně jednotky umožňuje nástup do nízkopodlažní části vozidla, která je ve výšce 400 mm od temene kolejnice. Výkon jednotky činí 900 kW a její max. rychlost je 80 km/h.
Na snímku z 3. května 2021 je u Nové Lesné zachycena druhá jednotka 495.952, která je pojmenovaná podle štítu Stredohrot. Zkoušky jednotek probíhají běžně v nočních hodinách, přes den jsou zatím k vidění jen vzácně.
Text Jiří Konečný, foto Pavel Polák
Produkce lokomotiv řady 742.71 zahájena také v Jihlavě
ČD Cargo vyhlásilo v dubnu 2018 výběrové řízení na rekonstrukci svých lokomotiv řady 742, načež byla koncem října 2018 podepsána s vítězem soutěže - společností CZ LOKO - smlouva na výrobu 30 + 20 modernizovaných lokomotiv řady 742.71 s dodáním první lokomotivy v roce 2019 a dokončením poslední na jaře roku 2022. Výroba lokomotiv probíhá v kooperaci obou hlavních závodů CZ LOKO jak v České Třebové, tak i Jihlavě, konečná montáž lokomotiv se ale uskutečňovala až do března 2021 pouze v provozovně v České Třebové. Jedinou výjimkou byl stroj 742.721, který byl převezen k oživení do Jihlavy. CZ LOKO zároveň spolupracuje se společností WYNX Pool, která v prostorách bývalé strojové stanice v Kutné Hoře rozebírá ČD Cargem přistavené stroje řady 742 a do České Třebové vozí jen holé rámy, nádrže a podvozky k dalším úpravám.
V dubnu 2021 pak byly dokočeny i první dvě lokomotivy, jejichž finalizace proběhla v Jihlavě. Jedná se o stroje 742.729 a 742.731. Na první zmiňované lokomotivě zároveň došlo ke konstrukční změně rozvaděče pomocných pohonů, která je plánována k realizaci na posledních 20 lokomotivách 742.71. Proto ji čekalo delší schvalování, několik zkušebních jízd a návštěva ZC VUZ ve Velimi. U ČD Cargo bude prozatím nasazována ve zkušebním provozu. Nadále by měla výroba lokomotiv řady 742.71 probíhat především v Jihlavě, některé lokomotivy ale zůstanou i závodu v České Třebové.
Ke konci dubna 2021 bylo ČD Cargu předáno 21 modernizovaných lokomotiv řady 742.71. Zpočátku byly přidělovány z výroby po třech jednotlivým SOKV a PJ ČD Cargo: 742.711 - 713 a 742.721 - 723 jsou vedeny pod SOKV České Budějovice, PJ Praha, 742.714 - 716 náleží SOKV České Budějovice, PJ České Budějovice, 742.717 - 719 a 742.723 - 725 jsou přiděleny k SOKV Ostrava, PJ Ostrava. Počínaje 742.726 jsou další lokomotivy předávány pod SOKV Ústí nad Labem, PJ Ústí nad Labem až po stroj 742.730. Ty zde pak počátkem května doplní i 742.729, zatímco 742.731 přechází do stavu SOKV České Budějovice.
Fototgrafie z 28. 4. 2021 zachycuje odjezd první v Jihlavě dokončené lokomotivy 742.729 na zkušební jízdu do Žďáru nad Sázavou v kolejišti jihlavského depa.
Text a foto Daniel Brabenec
Postupné zařazování nových lokomotiv TRAXX MS3 do provozu
Lokomotivy TRAXX MS3 provozují v Česku zatím dva dopravci - ČD Cargo a RegioJet. Přestože se stále jedná pouze o zkušební provoz, protože Drážní úřad z důvodu přetrvávajícíh nedostatků ze strany výrobce nevydal schválení pro trvalý provoz, během několika posledních týdnů byly z Kasselu dodány a následně zařazeny do běžného provozu další stroje. ČD Cargo obdrželo zbytek z deseti objednaných lokomotiv do konce března 2021, kdy byly do Břeclavi 30. 3. 2021 přepraveny z Bad Schandau stroje 388.007, 009 a 388.010. RegioJet si taktéž do Břeclavi 14. 4. 2021 přivezl lokomotivy 388.206 - 208. Navázaly tak na dodávku z poloviny března 2021, kdy oba dopravci obdržely každý po třech objednaných lokomotivách (viz Příjezd dalších 6 lokomotiv TRAXX MS3 do Česka). Cílová stanice Břeclav byla přitom zvolena kvůli potřebě oživení VZ Mirel, aby se zmírnily dopady covidových opatření a dojezdová vzdálenost na území cizího státu pro servisní pracovníky výrobce z Bratislavy. RegioJet ještě očekává dodání šesti objednaných strojů 388.209 - 215.
Zatímco stroje 388.206 - 208 RegioJetu se po dvou dnech vrátili do Prahy a prozatím do provozu nezasáhly, ČD Cargo svá vozidla po obdržení potřebných dokladů postupně nasazuje do pravidelného provozu. K dvěma již provozovaným strojům 388.001 a 002 se 22. 4. přidal 388.003, nasazený na první výkon z Ústí nad Labem do Hněvic a odtud na vlaku do Havlíčkova Brodu. Stejný scénář se odehrál 24. 4. s lokomotivou 388.005, jedné ze dvou ČD Carga nesoucích odlišný polep v designu diamant. Jako další vyjela 30. 4. z Břeclavi do Maloměřic 388.008 a 1. 5. ji následovala na stejné trase 388.006. Zbývající lokomotivy ČD Cargo by se měly ukázat v provozu v průběhu května 2021.
S postupným zařazováním lokomotiv tohoto typu do provozu dochází také k zácviku strojvedoucích na dalších pracovištích, které budou výkony s řadou 388 obsazovat. Role zácvikového stroje se ujal 388.002, který obsazován maloměřickými strojvedoucími zajížděl v rámci zácviku kromě jiných výkonů téměř denně na rameno Brno-Maloměřice - Nezamyslice, kde ve spojení s lokomotivou řady 744.1 dopravoval manipulační vlaky do a z Prostějova. Od 26. 4. do 29. 4. se pak stejná lokomotiva objevovala na obratu jednoho páru manipulačních vlaků Havlíčkův Brod - Jihlava, kde jezdila na přípřeži vlakové 230.088. Na tomto výkonu se zacvičovali strojvedoucí z Havlíčkova Brodu, vlaková „laminátka“ byla obsazena kmenovým strojvedoucím z Jihlavy. Naskytla se tak několik týdnů trvající nevšední podívaná, která se již nejspíše nebude opakovat, kdy se na výkonu místních manipulačních vlaků objevila nejmodernější lokomotiva v parku ČD Cargo, určená pro vozbu dálkových vlaků.
Na horním snímku z 30. 4. 2021 se představuje „diamant“ 388.005 v čele Nex 60216 Havlíčkův Brod - Hněvice seř. n. při průjezdu Prahou-Holešovicemi. Dolní snímek z 29. 4. 2021 dokumentuje lokomotivu 388.002 na přípřeži laminátky 230.088 v čele Mn 82841 Pelhřimov - Havlíčkův Brod před odjezdem z Jihlavy v poslední den zde probíhajících zácviků, další den začala na rameni Jihlava - Havlíčkův Brod nepřetržitá výluka.
Text a dolní foto Daniel Brabenec, horní foto Jiří Konečný
Další dvě lokomotivy EffiShunter 300 do Srbska
Letošní výrobu lokomotiv CZ LOKO do zahraničí reprezentují především pokračující dodávky strojů různých řad do Itálie, nezapomíná se ale ani na zákazníky z jiných států. V dubnu 2021 je dokončována zakázka pro dalšího dopravce ze země, kde už se CZ LOKO v minulosti vývozně několikrát prosadilo, a to konkrétně ze Srbska. Dva stroje EffiShunter 300 si objednal osobní dopravce Srbija Voz, který je ve vlastnictví Srbské republiky. Vítězství ve výběrovém řízení na dodávku dvou posunovacích lokomotiv oznámilo CZ LOKO v polovině února 2020. Určeny jsou pro posun se soupravami osobních vozů v obvodu uzlu Bělehrad a přilehlém zázemí. Do Srbska byly dodány první dvě lokomotivy stejného typu už v loňském roce, koncovým zákazníkem byl v tomto případě správce železniční infrastruktury Infrastruktura železnice Srbije (viz Lokomotivy řady 794 pro společnost Infrastruktura železnice Srbije)
Konečná montáž lokomotiv se uskutečnila v závodě v České Třebové. U výrobce jsou vedeny jako 794.018 a 794.019, fyzicky už ale nesou srbské označení 622.003 a 004, které navazuje na předchozí dodané stroje společnosti Infrastruktura železnice Srbije. V  první polovině dubna absolvovaly zkušební jízdy v okolí České Třebové, v druhé polovině tohoto měsíce došlo k jejich přesunu do Jihlavy, kde se zkoušky a odladění některých konstrukčních uzlů dokončí. Koncem měsíce je v plánu jejich odvoz pomocí silniční kamionové dopravy z České Třebové k zákazníkovi do Bělehradu.
Na fotografii jsou zachyceny obě lokomotivy 622.003 a 622.004 v podvečer 18. 4. 2021 při posunu v kolejišti vlečky během přesunu z železniční stanice do areálu závodu CZ LOKO poté, co dorazily z České Třebové do Jihlavy.
Text a foto Daniel Brabenec
Demolice a přestavba nádraží v Praze-Vysočanech
V úterý 13. dubna 2021 započala demolice nádražní budovy v Praze-Vysočanech. Po její likvidaci započne v rámci probíhající stavby „Optimalizace traťového úseku Mstětice (mimo) - Praha-Vysočany (včetně)“ úprava kolejiště celé železniční stanice, kdy v úrovni kolejí nově budou jen dvě ostrovní nástupiště a jedno vnější nástupiště. Zázemí pro cestující a pokladny se přesunou do uliční úrovně pod kolejiště. Podchod bude rozšířen a ve východní části nádraží bude vybudován druhý podchod.
Původní budova z roku 1872 stávala uprostřed kolejiště a byla postavena pro dvě železniční společnosti: Rakouskou severozápadní dráhu (ÖNWB) a Turnovsko-kralupsko-pražskou dráhu (TKPE). Do provozu byla uvedena 28. října 1872 a po bezmála 150 letech provozu byla od rána 10. dubna 2021 pro cestující veřejnost uzavřena. Nádraží bude v omezené míře fungovat po celou dobu přestavby, v současnosti je osobní pokladna umístěna do kontejneru a v provozu jsou celkem tři nástupní hrany.
Na snímku z 16. dubna 2021 je zdokumentovaná budova vysočanského nádraží ze strany již kompletně sneseného kolejiště, které dříve patřilo Rakouské severozápadní dráze. Budova z roku 1872 ještě stojí, ale přístavba z roku 1928, ve které byla hala s pokladnami a také nádražní restaurace, je již částečně ubouraná.
Text a foto Jiří Konečný
Obnova vozidel a strojního vybavení na opravy a modernizace tratí v ČR pokračuje
S obnovou vozidlového parku započali v České republice nejen dopravci, kteří provozují osobní nebo nákladní dopravu, ale i společnosti, které se zabývají opravami nebo modernizací traťového svršku, resp. trakčního vedení. Jako první to byla tehdejší Správa železniční dopravní cesty (dnes Správa železnic), která začala s modernizacemi starších vozidel a později začala kupovat vozidla zcela nová, a to jak domácí produkce - jako bylo padesát univerzálních vozíků MUV 75 od společnosti CZ LOKO (viz Nové motorové univerzální vozíky MUV 75 pro SŽDC), tak i zahraniční výroby - jako tři montážní vozy trakčního vedení MTW 100.013/7 od rakouského výrobce Plasser & Theurer (viz Nové montážní vozy trakčního vedení MTW 100 SŽDC).
Dva úplně nové stroje z produkce rakouské společnosti Plasser & Theurer si na jaře roku 2020 koupila také česká společnost Subterra. Jednalo se o automatickou strojní podbíječku Unimat 09-4x4/4S Dynamic a pluh USP 2000 C2, jejichž nákup zprostředkovala společnost VHC Trade. Tento typ strojní podbíječky dokáže podbíjet i odbočné větve ve výhybkách, což výrazně usnadňuje práci při podbíjení. V přepravním režimu dosahuje max. rychlosti 100 km/h. Poháněna je spalovacím motorem Caterpillar C27 ACERT o výkonu 597 kW, celková hmotnost stroje je 137,66 t, délka v přepravní poloze 33,44 m. Podbíječka Unimat 09-4x4/4S Dynamic společnosti Subterra dostala od Drážního úřadu EVN 99 54 9 124 004.
Stranou nezůstala ani Elektrizace železnic Praha, která od italského výrobce Tesmec Rail koupila celkem čtyři speciální montážní vozy trakčního vedení typu OCPD001. Čtyřnápravové vozy mají hydrostatický přenos výkonu a k pohonu slouží dva dieselové motory Volvo Penta typu TAD1672VE, každý o výkonu 515 kW. Ze spalovacího motoru se krouticí moment přenáší přes pružnou spojku kardanovým hřídelem na dvojitou paralelní rozvodovku Technodrive AM270. Rozvodovka má celkem čtyři adaptéry pro připojení hydraulických čerpadel. K čelním výstupním přírubám rozvodovky jsou připojeny dva trakční axiální pístové hydrogenerátory Bosch Rexroth A4VG210/40M NA0 s proměnným zdvihem pístů. Maximální rychlost tohoto stroje v traťovém režimu činí 140 km/h, ale zatím jsou provozovány v režimu zkušebního provozu s omezením maximální rychlosti na 80 km/h. Celková délka vozidla činí 21 840 mm a na obou koncích jsou kabiny strojvedoucího. V prostoru mezi kabinami je umístěno technické a strojní vybavení, jako je hydraulický jeřáb nebo hydraulický koš PLE – obě zařízení dodal CORMACH. Dále to jsou: hydraulická pracovní plošina MEWP a hydraulická teleskopická polohovadla (sloupové jeřáby), obě zařízení jsou z produkce samotného výrobce vozidla. Vozidla jsou vybavena palubní částí zabezpečovače ETCS L2 od společnosti CAF Signalling a STM modulem národního zabezpečovače typu LS Mirel VZ1. OCPD001 EŽ mají přiděleny EVN 99 54 9 131 001 až 004. Do České republiky přijel první montážní vůz už v březnu 2020, zbývající v červnu 2020, ale ve zkušebním provozu na síti Správy železnic se objevily až skoro rok poté.
Na horním snímku z 6. dubna 2020 je zachycena automatická strojní podbíječka Unimat 09-4x4/4S Dynamic v železniční stanici Praha-Vysočany. Na dolním snímku se představuje 24. 4. 2021 první dodaný montážní vůz trakčního vedení typu OCPD001 v Blansku.
Text a horní foto Jiří Konečný, dolní foto Petr Mátl
Elektrické lokomotivy EA ukončily provoz v Dánsku
Dánské železnice Danske Statsbaner (DSB) pořídily v 80. a 90. letech celkem 22 elektrických lokomotiv řady EA, které byly označeny čísly 3001 až 3010 (dodány v letech 1984-1986) a 3011 až 3022 (převzaty v letech 1992-1993). Stroje vycházející z německé řady 120 vyrábělo konsorcium firem BBC, ABB, Siemens Henschel, Thyssen-Henschel, EB Strømmen a ABB Scandia. Tyto jednosystémové (25 kV, 50 Hz) lokomotivy s maximální rychlostí 175 km/h a jmenovitým výkonem 4000 kW sloužily v osobní i nákladní dopravě, po vyčlenění nákladní dopravy do samostatné společnosti se v roce 2001 deset lokomotiv stalo majetkem firmy Railion Denmark, tj. dnešní DB Cargo Scandinavia. V roce 2007 pak začal postupný přesun těchto strojů do Bulharska a Rumunska. Nejdříve se jednalo o pět kusů odkoupených bulharským dopravcem Bulmarket DM v roce 2007, v letech 2009-2010 následovaly stroje od Railionu, které posílily sesterské společnosti skupiny DB v Bulharsku a Rumunsku (tj. dnešní Deutsche Bahn Cargo Romania a DB Cargo Bulgaria).
Zbývající lokomotivy dále v menší míře sloužily v dánské osobní dopravě, ale část z nich byla postupně sešrotována. Jejich provozní historie na Jutském poloostrově byla ukončena koncem roku 2020 příchodem nových dvoufrekvenčních Vectronů, kterých DSB objednalo 42 kusů. Jediným strojem uvedené řady tak v Dánsku zůstane pouze muzejní lokomotiva EA 3004.
Roku 2021 se v Dánsku dočkaly ještě lokomotivy EA 3007, 3010, 3020 a 3022, ty však v únoru prodala DSB opět firmě Bulmarket DM. Zatímco stroj EA 3020 má vyrazit do nového domova až v průběhu května, jako první se na cestu do bulharské cílové Ruse-sever vydaly 10. dubna 2021 lokomotivy 3007, 3010 a 3022. Z depa København konvoj odvezl TRAXX 241.010 dopravce Hector Rail, dále se na přepravě z Padborgu do Bad Schandau podílela firma RailAdventure, následně do Rajky DB Cargo Czechia, do Curtici DB Cargo Hungaria, přes Rumunsko na hraniční přechod Giurgiu/Ruse pak tyto tři lokomotivy převezlo DB Cargo Romania.
Tranzit konvoje přes Českou republiku dokumentuje fotografie pořízená 11. dubna 2021 v úseku Čebín - Kuřim. V čele vlaku se nachází lokomotiva 193.373 DB, která vlak odvezla z Bad Schandau do Rajky.
Text Petr Štefek, foto Martin Varga
 
 
 
 
17. 5. 2021 © SPŽ 0 Verze 1.3