SPŽ - NOVINKY Novinky, SPŽ

SPŽ » NOVINKY
CZ



 


VYHLEDÁVÁNÍ:


 
               


Dualizace „peršingů“ RegioJet
Společnost RegioJet (RJ) odkoupila v roce 2010 od italského dopravce FNM celkem 9 lokomotiv řady E630 (viz Návrat elektrických lokomotiv Škoda typu 99E2 do ČR). Jednalo se o stroje odpovídající české řadě 162, s maximální rychlostí 140 km/h. Tyto lokomotivy stály u rozjezdu železničního podnikání RJ, zpočátku zajišťovaly vozbu komerčních vlaků z Prahy na Ostravsko, a později i na Slovensko. S plánovanou konverzí trakční elektrické soustavy v Česku, postupným zahájením provozu pod výhradním dohledem ETCS na velké části železniční sítě SŽ a v neposlední řadě po nákupech nových lokomotiv Traxx začaly stejnosměrné stroje řady 162 ve flotile RJ ztrácet svoje opodstatnění. Proto provedl RJ v minulých letech několik výběrových řízení na doplnění střídavého systému do těchto lokomotiv po vzoru ČD Cargo, ale až v loňském roce uspěl a v červenci 2024 byla podepsána smlouva na dualizaci lokomotiv s firmou ČMŽO Přerov.
První lokomotiva k provedení rekonstrukce byla přistavena do ČMŽO Přerov koncem listopadu 2024 a jednalo se o stroj 162.112, z kterého se v dubnu 2025 stala 362.212 - tato navíc obdržela modrý retronátěr s širokým žlutým pruhem kolem celé skříně. Počátkem dubna 2025 ji následovala druhá v pořadí 162.120, která pro změnu vyjela v barevném schématu, jaký nosily lokomotivy E630 u FNM, a s označením 362.220. Poté byla přepravena do Přerova ještě 162.116 a v červenci 2025 i 162.113 a 162.119. Na rozdíl od provedení lokomotiv ČD Cargo, které jsou jednotně přestavovány na řadu 363.2 s maximální rychlostí 120 km/h, u RJ vzniká nová subřada 362.2 s převodem pro rychlost 140 km/h. Majitelem dualizovaných lokomotiv je RegioJet Pool a po udělení povolení k provozu budou určeny k pronájmům do nákladní dopravy nebo jako záložní vozidla na expresy RJ. Všechny stroje řady 362.2 RJ ještě obdrží mobilní část ETCS, se zástavbou se počítá od podzimu 2025. Dodavatelem OBU ETCS se stane společnost AngelStar (společný podnik společností MERMEC a Stadler) s jednotkou typu GUARDIA, národní zabezpečovač pak bude Mirel VZ1 společnosti Siemens (HMH).
Na fotografii z 25. 7. 2025 jsou zachyceny lokomotivy 362.220 a 242.277 při zpáteční cestě z Českých Budějovic do Přerova při průjezdu železniční stanicí Praha-Vysočany. Z důvodu absence ETCS na strojích řady 362.2 jsou převáženy k vykonání TBZ z Přerova do Čech (Kolín, Choceň) a následuje jejich jízda směrem na Karlovy Vary nebo České Budějovice.
Text Daniel Brabenec, foto Jan Kuneta
Další typ trolejbusu v pražských ulicích
Dopravní podnik hl. města Prahy (dále jen DPP) vypsal na podzim roku 2022 výběrové řízení na dodání až 70 nových trolejbusů. Do této soutěže se přihlásili a nabídky podali domácí Škoda Electric a turecká Bozankaya. Průběh výběrového řízení byl poměrně komplikovaný a zabýval se jím i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Rámcovou smlouvu nakonec uzavřel DPP s tureckou společností Bozankaya Rayli Sistemler až v lednu 2025 a následně 22. února 2025 DPP objednal sedm trolejbusů SNG 12T pro obsluhu nové linky č. 52 (v současnosti se jedná o autobusovou linku č. 137: Na Knížecí – U Waltrovky). Dne 31. března 2025 DPP objednal z této rámcové smlouvy dalších 23 trolejbusů SNG 12T pro obsluhu dalších dvou nových linek převedených do el. trakce č. 51 (dnešní autobusová linka 131; Hradčanská – Bořislavka) a č. 53 (dnešní autobusová linka 176; Stadion Strahov – Karlovo náměstí).
Klimatizovaný trolejbus nabízí 32 míst k sezení a dvě sklopné sedačky. Elektrická výzbroj trolejbusu Bozankaya SNG 12T je z produkce polské společnosti Medcom a je implementována do 12metrové skříně z produkce Lamis. Turecký výrobce se rozhodl vyrobit testovací trolejbus SNG 12T ještě před výrobou sériových vozů téhož typu pro rumunský Temešvár (objednány byly ještě před uzavřením smlouvy s DPP), avšak nakonec byl tento kus vyroben až po této zakázce, ale vybavením neodpovídá plně požadavkům DPP.
Zkušební trolejbus Bozankaya SNG 12T, který bude v Praze jezdit jen po dobu homologace typu, přijel do garáží Klíčov 16. června 2025. Dne 30. června 2025 se tento testovací trolejbus poprvé podíval do ulic Prahy, kdy se vydal z areálu garáží Klíčov na terminál Letňany a pokračoval úsekem s trolejovým vedením k obchodnímu centru Čakovice a zpět do Letňan. Následně podstoupil i jízdu na Palmovku, kdy je část úseků nutné absolvovat na baterie, a následně se vrátil zpět do garáží Klíčov. Trolejbus tak zahájil předepsaný program zkušebních jízd bez cestujících, během nichž musí najezdit 10 000 km a následovat bude ještě 20 000 km s cestujícími.
Snímek z 20. července 2025 dokumentuje testovací trolejbus Bozankaya SNG 12T (dočasně označený ev. číslem 510 DPP) během zkušební jízdy bez cestujících v Prosecké ulici nedaleko zastávky Kelerka, která je běžně obsluhována trolejbusovou linkou č. 58 z Palmovky do Čakovic.
Text a foto Jiří Konečný
Druhý EffiShunter 1000 pro společnost Čepro
Obnova lokomotivního parku společnosti Čepro pokračuje i v letošním roce, a to dvěma novými stroji obchodního označení EffiShunter 1000 z výrobního portfolia CZ LOKO. První z nich byl objednán v květnu 2024 s termínem dodání do konce roku 2024 pro sklad v Loukově (viz První lokomotiva řady 744.1 pro společnost Čepro). Zatímco tato lokomotiva s označením 744.185 byla Čepru dodána se zpožděním až v samém závěru března 2025, druhá objednaná pro sklad ve Šlapanově bude naopak předána v předstihu. Smlouva na koupi druhé (opční) lokomotivy byla podepsána mezi Čeprem a společností CZ LOKO 12. 9. 2024, celková cena za tento stroj činila 69 220 000,- Kč bez DPH a termín dodání byl stanoven do 31. 10. 2025. Stroj 744.209 na vlečce ve Šlapanově nahradí modernizovanou lokomotivu 723.719, dodanou taktéž společností CZ LOKO v prosinci 2022 (viz Změny v lokomotivním parku společnosti Čepro).
Lokomotiva 744.209 byla výrobně dokončena v červenci 2025 v jihlavském závodě CZ LOKO. V druhé polovině tohoto měsíce vykonala zkušební jízdy a absolvovala TBZ, aby mohla být následně předána majiteli. Lokomotivní park Čepro tak v současnosti tvoří jedna lokomotiva řady 708, 4 řady 709, 4 řady 723.7, 2 řady 740.3, dvě řady 744.1 a jedna řady 794. Původem německý stroj 716.510 byl v únoru tohoto roku Čeprem darován Národnímu technickému muzeu, které jej přesunulo do depozitáře v Chomutově.
744.209 byla na fotografii z 16. 7. 2025 zachycena jako Lv 53788 během zkušební jízdy z Jihlavy do Havlíčkova Brodu v mezistaničním úseku Šlapanov - Havlíčkův Brod, tedy poblíž svého budoucího působiště.
Text a foto Daniel Brabenec
Český „plecháč“ 242.285 pro bulharského dopravce TBD - Tovarni prevozi
Zajímavým vývojem prochází po roce 2010 v Česku a sousedních státech jak nasazení, tak různé prodeje lokomotiv české řady řady 242.2 a příbuzných bulharských řad 43 a 44. Zatímco v předchozích letech mířily pro uspokojení poptávky soukromých dopravců bulharské „plecháče“ do Česka, kde se z nich stávala řada 242.5, případně později jezdily i pod bulharským označením, dochází v poslední době v důsledku poklesu výkonů pro řadu 242.2 u ČD a zavádění provozu pod dohledem ETCS i k opačnému jevu. Bulharský dopravce TBD - Tovarni prevozi (TBD) si od ČD zprostředkovaně zakoupil a následně nechal v DPOV Přerov opravit lokomotivu 242.285. Přitom společnost TBD je v Česku již nějakou dobu v souvislosti s „plecháči“ známa, v ČMŽO Přerov prošlo opravou několik bulharských lokomotiv řady 44, jež si tato soukromá firma zakoupila od bulharských státních železnic BDŽ (viz Bulharští soukromí „plecháči“ na opravě v Česku).
Dlouhodobě odstavená lokomotiva 242.285 byla odkoupena od ČD v listopadu 2022 exportní firmou Simex z Prahy za necelé dva miliony Kč bez DPH. Ta tento stroj posléze poskytla TBD. Do počátku roku 2024 byla deponována v depu v Maloměřicích, 10. 1. 2024 pak byla převezena do Přerova do dílen DPOV k provedení opravy a úprav pro umožnění provozu v Bulharsku. Na těchto pracech se čátečně podílela i ČMŽO Přerov, která má s opravami bulharských elektrických lokomotiv dlouhodobé zkušenosti. V Přerově obdržela 242.285 také nový lak v barevném schematu TBD. Kvůli plánovanému nasazení v Bulharsku byla přeznačena na 43-285. V průběhu července 2025 je pak oprava tohoto stroje postupně dokončována.
Na fotografii z 5. 7. 2025 je zachycena v železniční stanici Otrokovice při zkušební jízdě lokomotiva 44.285, při které byla tažena z Přerova do Moravského Písku a pak i zpět strojem 744.167 ČMŽO, vybaveným OBU ETCS. Během této jízdy byla lokomotiva 44-285 vyzkoušena pod trakční soustavou 25 kV, 50 Hz.
Text Daniel Brabenec, foto David Maštalíř
Druhý EffiShunter 1000 pro maďarský BorsodChem
V loňském roce si maďarská společnost BorsodChem objednala druhou lokomotivu typu EffiShunter 1000 pro zajištění posunu na svojí vlečkové síti v areálu závodu ve městě Kazincbarcika. Doplní zde v provozu stroj stejného typu, dodaný BorsodChemu na jaře roku 2023 (viz První maďarský EffiShunter 1000 pro společnost BorsodChem). Zatímco první lokomotiva nese označení 744.151, druhé bylo výrobcem přiřazeno podstatně vyšší pořadové číslo - 744.208. Celkově byly do Maďarska dodány zatím pouze dvě lokomotivy tohoto typu, další objednané některými dopravci jsou připravovány k provozu po maďarské celostátní sítí v rámci balíčku požadovaných schválení pro jednotlivé země, i když vlastník působí primárně v jiném státě. Podmínkou je ale vybavení OBU ETCS a národními zabezpečovači jednotlivých států (pro Česko, Slovensko a Maďarsko typicky systém Mirel VZ1 z produkce HMH Bratislava).
Lokomotiva byla kompletována od jara 2025 v jihlavském závodě CZ LOKO a během června pak podstoupila několik zkušebních jízd. Protože je určena výlučně pro provoz uvnitř areálu společnosti, není vybavena ani mobilní částí ETCS, ani jiným vlakovým zabezpečovače. Dosazena byla pouze radiostanice pro komunikaci v obvodu vlečky a táhlové ústrojí na obou čelech doplňují poloautomatická spřáhla. Ostatními parametry pak odpovídá strojům předchozí produkce.
Na fotografii z 26. 6. 2025 z Jihlavy je zachycena lokomotiva 744.208 během přípravy na svůj odjezd do Maďarska. V pátek 27. 6. 2025 pak byla převezena do České Třebové a následující den do Břeclavi, odkud si ji převzala společnost Retrack pro další přepravu k zákazníkovi v Maďarsku.
Text a foto Daniel Brabenec
Prodej dalších motorových jednotek řady 628/928 a 629 ex DB Regio do Rumunska
Rumunský dopravce Regio Călători se stane provozovatelem dalších vyřazených motorových jednotek řad 628 resp. 629 odkoupených od DB Regio. V současnosti probíhají přepravy celkem 24 jednotek z německého Karsdorfu do rumunského Brašova přes území České republiky. Regio Călători je dalším dopravcem, který tyto jednotky v Rumunsku nasadí (viz Další jednotky 628 posílí provoz v Rumunsku). Opravu jednotek v Rumunsku zajišťují místní dílny na opravy kolejových vozidel (Reparatii material rulant) S.C. MARUB. S těmito jednotkami se lze setkat i na našem území, kde je provozují dopravci Arriva vlaky nebo GW Train Regio pod řadovým označením 845/945. Dříve je pravidelně nasazoval také dopravce RegioJet, ale ještě pod původním označením a s registrací v německém registru.
Vlastní přepravu jednotek určených pro Rumunsko na síti Správy železnic zajišťuje dopravce DB Cargo Czechia a první přeprava se uskutečnila již 11. dubna 2025, kdy bylo přepraveno šest jednotek: 628/928.247, 266, 268, 269, 289, 337. Další přeprava motorových jednotek proběhla 7. června 2025 a při ní byly přepraveny následující vozidla: 928.347, 928.333, 629.347, 628.347, 628/928.290, 928.318, 928.236, 628/928.309, 628.236 a 628.318.
Doprovodný snímek pořízený 7. června 2025 dokumentuje u zastávky Blansko město druhou přepravu těchto motorových jednotek pro Regio Călători, kdy v čele vlaku stanul Vectron leasingové společnosti ELL 193.226, v současnosti pronajatý společnosti LokoTrain.
Text a foto Jiří Konečný
„Brejlovec“ 750.705 v netradičním nátěru
Od loňského roku se začaly ve větší míře přistavovat lokomotivy řady 750.7 ČD postupně do revizních oprav vyšších stupňů a zároveň k montáži OBU ETCS. Podle předepsané lhůty nebo kilometrického proběhu jsou podrobovány opravě v rozsahu R2 (obdoba bývalé MVY) nebo R3 (obdoba hlavní opravy). Oba tyto druhy oprav zajišťuje pro ČD společnost CZ LOKO Česká Třebová, ve které se tyto lokomotivy před cca 15 lety podrobily rekonstrukci z původní řady 750. V České Třebové se uskutečňuje i montáž palubní jednotky ETCS do těchto strojů, zajišťovaná ve zdejším depu společnostmi AŽD Praha a CZ LOKO.
Rekonstrukce lokomotivy 750.705 (jako původní stroj přistavený k modernizaci je udávána 750.078) probíhala od druhé poloviny roku 2010 do března 2011. Následně byla předána ČD a nejprve působila pod DKV Česká Třebová, PJ Trutnov. Poté několikrát změnila působiště. Do konce roku 2024 pak byla jejím domovským depem Praha. 19. 12. 2024 byla v soupravových vlacích převezena z Prahy do Brna-Maloměřic, od tohoto data byla i administrativně předána pod RPP Brno, PP Maloměřice. 28. 12. 2024 u ní došlo k závadě spalovacího motoru a 4. 1. 2025 byla převezena do CZ LOKO Česká Třebová k vykonání opravy jak samotného motoru, tak i celé lokomotivy ve stupni R3. V rámci opravy byl na přání ČD aplikován atypický lak (v rozsahu LAK II) v červenošedé kombinaci se širokým žlutým pruhem okolo skříně lokomotivy. Vzorem pro barevné řešení se stal jeden z nátěrů lokomotivy 754.202. V druhé polovině června 2025 se oprava v České Třebové chýlí ke konci a následují zkušební jízdy. Po předání ČD bude 750.705 přistavena na montáž mobilní části ETCS. Začátkem podzimu by pak měla být po vykonání TBZ zařazena do pravidelného provozu, v RPP Brno je uvažováno její nasazení zejména na rychlíky ze Starého Města u Uherského Hradiště do Luhačovic a expresy Otrokovice - Zlín, kde je v části trati mezi Starým Městem a Otrokovicemi podmínkou provozu jízda pod dohledem ETCS.
Na fotografii z 18. 6. 2025 se představuje na své první zkušební jízdě po opravě stroj 750.705 během pobytu v železniční stanici Hanušovice před návratem do Ústí nad Orlicí.
Text Daniel Brabenec, foto David Maštalíř
Provoz na poslední polské průmyslové lanovce byl zastaven
Rok 2025 se stal posledním rokem provozu nákladní lanovky, která spojovala vápencový lom Wapienno s továrnou na výrobu sody Qemetica Janikowo (dříve Janikosoda). Šlo o lanovou dráhu, která začala fungovat v roce 1960 a původně spojovala překladiště K1 (kam byl vápenec dovážen vlakem z dolu) se závody v Janikowě a Inowrocławi (trasa lanovky se ve zvláštní stanici před Janikowem dělila na dvě samostatné tratě). Před zrušením odbočky do Inowrocławi byla celková délka sítě asi 15 km, v posledních letech provozu pouze 7 km. Lanovka se skládala ze 164 vozíků, které se po trati pohybovaly rychlostí něco málo přes 8 km/h.
Dráha byla v Polsku unikátní zejména díky svému umístění v krajině. Na rozdíl od drtivé většiny lanových drah na světě byla postavena v rovinatém terénu a vede převážně přes pole. Jedinou větší překážkou na trase je přehradní nádrž Pakośćské jezero, které lanovka překonává na délce asi půl kilometru.
Důvodem pro likvidaci dráhy je ukončení výroby sody v závodě Qemetica Janikowo. Současně byl také zastaven provoz na velké části vlečky cementárny a vápencového lomu ve Wapiennu. Z provozu bude pravděpodobně vyloučeno i několik desítek samovýsypných železničních vozů vyrobených v 50. letech 20. století a produkce lomu bude nyní směřovat výhradně do cementárny Kujawy v bezprostřední blízkosti lomu a do továrny v nedaleké Inowrocławi, která zatím pokračuje ve výrobě sody. Provoz lanovky byl zastaven 30. května 2025 a hned na počátku června byly odstraněny všechny vozíky, podpěry i lana zatím zůstávají.
Poslední měsíce provozu lanovky dokumentuje fotografie pořízená 28. ledna 2025 u vesnice Radłowo.
Text a foto Piotr Stawarz
Úzkorozchodná železnice ve Vítkovických železárnách ukončila provoz
11. června 2025 byl malou slavností po 165 letech ukončen železniční provoz na průmyslové dráze o rozchodu 790 mm v areálu ostravských Vítkovických železáren (VŽ). Původně se jednalo o rozsáhlý systém drah v celých VŽ, patrně největší rozsah měla železnice v roce 1949, kdy délka kolejí dosáhla 70,98 km. Po roce 2000 se zachovalo již jen torzo někdejší sítě, které obsluhovalo provozy Nová ocelárna a válcovna. Jednalo se především o přepravy kokil s odlévanými ingoty, což bylo ukončeno v roce 2006 přechodem na kontinuální odlévání oceli. Následně ještě úzkorozchodka přepravovala ocelový šrot mezi šrotištěm a překládací rampou, ale i tato činnost ustala v roce 2015 v souvislosti se ukončením provozu ocelárny (viz též Přeprava tekutého železa mezi Kunčicemi a Vítkovicemi definitivně skončí). Nakonec byl úzký rozchod využíván jen pro přesun produktů válcovny na skladiště, občas také pro manipulaci s válci z válcovacích stolic. Celá síť už tak měla jen 2 km, z čehož větší část tvořilo spojení mezi válcovnou a depem, běžný provoz se odehrával na asi 250 metrech. V roce 2025 pak byly úzkorozchodné lokomotivy společnosti Vítkovická doprava nahrazeny dvoucestným bateriovým posunovadlem ZAGRO E‑MAXI s dálkovým ovládáním, které provozuje přímo válcovna Vítkovice Steel. Pravidelný provoz lokomotiv byl ukončen 3. dubna 2025, poté byly tyto stroje ještě v záloze během zkušebního provozu posunovadla, poslední nasazení tak proběhlo 22. dubna 2025.
Od počátku provozu v roce 1860 se na této úzkorozchodné síti vystřídaly desítky parních a dieselových lokomotiv různých výrobců. V 50. letech 20. století VŽ provozovaly 25 úzkorozchodných parních lokomotiv pěti různých řad, přičemž v letech 1953 až 1961 dokonce přímo VŽ vyrobily sedm parních lokomotiv podle původní dokumentace Krauss & Comp. Linz. Právě stroje z této série byly posledními parními lokomotivami vyrobenými v Československu, posledním byl stroj 28.049 předaný 7. ledna 1961. Následně už byly pořizovány vedle parních lokomotiv z druhé ruky nové motorové lokomotivy, nejdříve od rakouské firmy SGP, od roku 1970 pak stroje DH200 z Turčianských strojární Martin (TSM). Celkem bylo pořízeno 11 lokomotiv DH200, dalších pět stejných strojů vyrobil přímo dopravní závod VŽ v letech 1981 až 1984, což umožnilo ukončení parního provozu. K 1. červnu 2002 se majitelem a provozovatelem zbývajících lokomotiv DH200 stala společnost Vítkovice Doprava (viz Vznik společnosti Vítkovice Doprava), tj. dnešní Vítkovická doprava. Ta s ohledem na postupný pokles výkonů nepotřebné lokomotivy postupně šrotovala, jednalo se např. o stroje DH200.0507 a 0509 odeslané k likvidaci v červenci 2002 (viz Přeprava osmi lokomotiv společnosti Vítkovice k sešrotování). Ukončení provozu v roce 2025 se dočkaly tři lokomotivy: provozní DH200.0512 a DH200.0516 a nekompletní pomník DH200.0514.
Na horním snímku z 1. května 2005 se v běžném provozu na šrotišti představuje dnes již neexistující lokomotiva DH200.0513. Poslední provozní stroje DH200.0512 (modrý vlevo) a DH200.0516 byly zdokumentovány 11. června 2025 v kolejišti vítkovického depa během slavnosti ukončení provozu.
Text a foto Petr Štefek
Motorový vůz Stadler RS ZERO se představí v Ostravě
Jedním z vozidel, které se představí na červnovém veletrhu Rail Business Days v Ostravě, je i motorový vůz Stadler RS ZERO. Jedná se o vůz č. 90 80 0550 000-8 D-STAP, který byl veřejnosti poprvé představen na veletrhu InnoTrans 2024. Prototypový vůz je vybaven dvěma šestiválcovými spalovacími motory Deutz na vodík, které pohánějí trakční alternátor a ten přes trakční měnič napájí baterie. Z nich jsou napájeny dva trakční motory, oba o výkonu 300 kW. Vůz má pojezd v uspořádání (1A)’ (A1)’ a jeho maximální rychlost je 120 km/h. Výrobce deklaruje, že vedle této vodíkové verze může nabídnout i čistě bateriovou verzi, případně bateriovou či vodíkovou jednotku složenou ze dvou vozů, o stavbě vozu či jednotky s dieselovým pohonem Stadler neuvažuje.
Každopádně se jedná na evropském trhu o ojedinělý případ moderního motorového vozu, neboť konkurenční výrobci nabízejí obvykle jen jednotky o dvou či více dílech. Posledním masověji vyráběným motorovým vozem byl Regio-Shuttle RS 1, který byl firmou Adtranz a později Stadler vyráběn v letech 1996 až 2013, koncepce RS ZERO konstrukčně navazuje právě na RS1. Prezentace vozu RS ZERO v Ostravě přitom není náhodná, neboť Česko je zemí pro motorové vozy zaslíbenou, což dokládají i nákupy vozů RS1 z druhé ruky (viz Probíhající bohemizace motorových vozů RegioShuttle RS 1 řady 841.3). Případný nákup úplně nových vozů by však byl finančně značně náročnější.
Na snímku pořízeném 6. června 2025 je uvedený motorový vůz zachycen během posunu v kolejišti depa Bohumín společně se spojovacím vozem Habfis firmy RailAdventure, která přepravu vozu ze závodu Stadler Deutschland ve Veltenu na veletrh do Ostravy a poté zpět zajišťuje.
Text a foto Petr Štefek
 
 
 
 
30. 7. 2025 © SPŽ 0 Verze 1.3