Bývalé lokomotivy Českých drah ve službách OKD, Doprava, a. s.

Zákon č. 266/94 Sb., o drahách, který vstoupil v platnost 1. ledna 1995, umožnil volný přístup tzv. externích dopravců na koleje Českých drah (ČD). Postupně této možnosti využívá stále více firem. Ty se zaměřují především na přepravu hromadných substrátů v ucelených vlacích, které jsou schopny přepravit za výhodnějších podmínek než ČD. Noví dopravci se většinou rekrutují z významných vlečkařů nebo velkých stavebních firem. Jedním z nejaktivnějších soukromých dopravců je i ostravská společnost OKD, Doprava, a. s. (OKDD).

Tato firma byla již před umožněním volného přístupu na síť ČD aktivní při vozbě uhelných vlaků na vlastní vlečkové síti a přilehlých celostátních tratích, pro které využívá především lokomotiv řady 740 a 770/771. Při expanzi do lokalit mimo Ostravsko se však musela poohlédnout i po lokomotivních řadách, které byly ještě do nedávné doby majetkem ČD.

Ještě za dob federálního Československa získala OKDD několik starších lokomotiv od Československých státních drah (ČSD). Jednalo se o "hektory" T 458.1121 (721.121) a T 458.1219 (721.219) zakoupené v roce 1984 a T 458.1158 (721.158), T 458.1169 (721.169) a T 458.1205 (721.205) zakoupené v roce 1988. Tyto stroje však již v lokomotivním parku OKDD nenajdeme. Stále jsou však provozováni "čmeláci" 770.014 (ex T 669.0014) a 771.036 (ex T 669.1036), kteří byli od ČSD zakoupeni v roce 1984, resp. 1985.

Prvním podobným případem po rozdělení Československa a vzniku ČD byl nákup dvou lokomotiv řady 181, konkrétně strojů 181.024 a 181.040. Posledním působištěm těchto strojů v rámci ČD bylo DKV Česká Třebová, kde byly zrušeny k 14. říjnu 1993. Od roku 1994 pak sloužily v

"Šestikolák" 181.040 s uhelným vlakem do Přerova v obvodu ONV levého nádraží žst. Ostrava hl. n. (29.3.2002).

tehdejším Pars DMN Šumperk jako zdroj náhradních dílů pro tehdy prováděné opravy "šestikoláků" ČD. Na počátku roku 1997 však byly na základě objednávky OKDD přistaveny k hlavní opravě a k nelibosti jejich minulého majitele prodány novému vlastníkovi. Tyto stroje bylo možné v minulosti spatřit v čele uhelných a vyrovnávkových vlaků v relaci Ostrava - Nymburk (uhlí pro mladoboleslavskou teplárnu), uhlí vozily také ze severočeské hnědouhelné pánve do elektrárny Mělník. V poslední době jezdily především s uhlím pro teplárny v Přerově a Olomouci a také s vlaky do Kralup nad Vltavou nebo Všetat, které dále v nezávislé trakci pokračují do Kladna-Dubí nebo Kamenných Žehrovic.

Tyto dva stroje měla doplnit lokomotiva 182.063, kterou coby šrot opravila ŽOS Vrútky a prostřednictvím ZOS Zvolen mělo dojít k jejímu odprodeji OKDD. V den převozu do svého nového působiště však lokomotivu zabavily Železnice Slovenskej republiky (ŽSR), neboť byla porušena smlouva, na základě které byla lokomotiva od ŽSR odkoupena. ŽSR pak ze stroje odstranily vlastnické značky OKDD, které nahradily vlastními, a lokomotivu ve žlutomodrých firemních barvách OKDD nasadily do provozu v RD Čierna nad Tisou.

V druhé polovině 90. let minulého století se nejvýznamnější oblastí železničních aktivit OKDD v Čechách stalo Kladno, kde tato společnost převzala vlečkové provozy Českomoravských dolů a bývalé Poldi. V této oblasti byly do traťové služby nasazeny stroje řady 740, kterých OKDD vlastní přes 60 kusů. Mezi kladenskými stroji jsou i lokomotivy 740.422 a 740.424, kde je původní hnací agregát nahrazen motorem Caterpillar. Vyskytují se na vlacích mezi Kladnem-Dubí a Kamennými Žehrovicemi, Světcem-Ledvicemi a cementárnou Čížkovice, v Kralupech nad Vltavou nebo Všetatech pak přebírají vlaky od ostravských "šestikoláků". Převážná část trasy těchto vlaků je vedena po tratích s poměrně vysokou traťovou rychlostí, pro kterou lokomotivy řady 740 nejsou příliš vhodné. Proto se i OKDD musela poohlédnout po vhodnějších strojích pro tyto výkony.

Na konci devadesátých let se pokoušely některé soukromé firmy a osoby odkoupit od ČD hromadně rušené lokomotivy řady 750/753. Zřejmě ze strachu z konkurence se ČD zdráhaly nepotřebné stroje (nejen) této řady prodat a místo jejich prodeje je pečlivě likvidovaly. Prvními vlaštovkami byly stroje prodané ČMKS a určené k odprodeji do Itálie a stroj 753.197 prodaný v květnu 2001 Radku Šauerovi. Stroje, které zakoupila ČMKS, však nesměly být určeny pro tuzemského zákazníka a poté, co byla 753.197 pronajata OKDD, začaly ČD klást překážky v předání již zaplacené lokomotivy 753.306 taktéž Radku Šauerovi.

Jakýmsi zlomem byl odprodej lokomotiv firmě Euro Construction Corporation Praha (ECC). Jednalo se o stroje 753.046, 049, 120, 294 a 327, které byly prodány s určením pro finálního zákazníka v Holandsku. Jejich skutečným majitelem se však měla stát právě OKDD. Pravděpodobně z důvodu pozdního vykoupení těchto lokomotiv však byly v českotřebovské firmě ČMKS Lokomotivy (předtím ŽOS Česká Třebová) zahájeny rekonstrukce strojů 753.045, 072, 084 a 297 a také dvou "nulek" 750.134 a 750.284. Stroje byly rozpracovány postupně na přelomu února a března 2002. První stroj - 753.703 - se představil na mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně v roce 2002 ještě s logy firmy ECC. Tato firma tak sehrála roli jakéhosi prostředníka pro získání těchto strojů. Prvním předaným strojem byla opět 753.703, která opustila Českou Třebovou 1. listopadu 2002 již s logy svého pravého majitele. Další ji následovaly přibližně v měsíčním intervalu.

Lokomotivy 753.707 a 753.708 jsou na snímku z 12. dubna 2003 zachyceny v traťovém úseku Hošťka - Polepy v čele vyrovnávkového vlaku 59698 Kladno-Dubí - Světec-Ledvice.

Vzorem pro rekonstrukci strojů pro OKDD byly lokomotivy 753.701 a 753.702 patřících nyní firmě HUPAC (viz článek "Brejlovci" pro Itálii). Původní motor K 12 V 230 DR byl tedy nahrazen motorem Caterpillar 3512 B s výkonem nastaveným na 1455 kW. Od vzorových rekonstrukcí se lokomotivy pro OKDD liší zejména rozsáhlými změnami v oblasti chlazení spalovacího motoru, kdy skříň lokomotivy je řešena jako otevřená a blok chlazení je umístěn jako samostatná výměnná jednotka; je tedy upuštěno od klasicky ovládaných žaluzií. Dále je použita elektrodynamická brzda o maximálním výkonu 1710 kW. Lokomotiva je stavěna do kinematického obrysu UIC 505-1. Balastování lokomotivy je vyřešeno vyplněním dutin rámu lokomotivy betonem. Dále jsou stroje vybaveny vysílačkami T.E.S.L.A (traťový rádiový systém), zařízením pro kontrolu bdělosti strojvedoucího, elektronickým rychloměrem Metra, klimatizací kabiny. Zajímavostí je dosazení mobilního sledovacího zařízení LUPUS A20, které umožňuje určení geografické polohy lokomotivy (systém GPS) a přes síť GSM umožňuje komunikovat se vzdáleným pracovištěm

Z České Třebové lokomotivy ihned směřovaly do svého nového působiště, jímž se stalo Kladno. Od ledna 2003, kdy již byly v Kladně tři stroje (inv. č. 703, 704, 705), začaly být nasazovány ve dvojicích, spojeny dvojčlenným řízením, v postrkové službě z Kralup nad Vltavou, později i na vlacích do Světce-Ledvic a dalších. Od 1. změny GVD 2002/2003 jsou již tyto lokomotivy uvedeny jako pravidelné v sešitových jízdní řádech. Jediným strojem, který od výrobce nedostal přímo na Kladno, byla lokomotiva 753.707. Ta dorazila 28. února 2003 do stanice Karviná-Doly, kde po dobu tří týdnů probíhal zácvik strojvedoucích. Od 16. do 20. března byla nasazena místo lokomotiv řady 181 na vozbu ucelených vlaků s uhlím pro přerovskou teplárnu. Zde dopravovala vlaky o hmotnosti cca 1500 t, při vyšší zátěži jí pomáhal "čmelák" 770.534.

Jako všemu novému, i těmto lokomotivám se nevyhnuly "dětské nemoci", jejich příčiny však byly nalezeny a opraveny především u nejdříve dodávaných strojů, takže další lokomotivy mohly být rovnou nasazovány do provozu. Významnější problémy se vyskytly až v březnu, kdy byly z důvodu velkých vůli tlapových ložisek odstaveni kladenští brejlovci 753.703 až 706. Proto se 21. března vydal na cestu z Ostravy do Kladna stroj 753.707, avšak kvůli problémům s hydrostatickými pohony přerušil jízdu v České Třebové, kde byl ihned opraven. Problémy s vůlemi byly sice odstraněny (oprava byla provedena v depu ČD Praha-Vršovice), ale vzápětí byly všechny stroje (kromě 753.707 a zatím nedodané 753.708) opět odstaveny, tentokrát v důsledku problémů s mazáním tlapových ložisek.

Stroje 753.707 a 708 se koncem jara vrátili na Ostravsko, kde byly v rámci zácviku strojvedoucích opět nasazovány na uhelné vlaky do Přerova. V červenci 2003 se pak obě lokomotivy vrátily na Kladno, odkud byly vystavovány na zatím nejdelší vozební rameno těchto strojů. 21. července totiž byla zahájena přeprava uhlí z Třebušic do elektrárny Hodonín. Jednalo se o jednorázovou akci, v rámci které bylo odvezeno 11 párů vlaků vedených z Třebušic do Přerova a zpět lokomotivami 753.7 OKDD, které byly vždy vyměněny v Kralupech nad Vltavou při jízdě v loženém směru. Z Přerova do Hodonína a zpět byl vlak veden "dvojčaty" řady 740.

Stroj 753.197 vjíždí 16. září 2002 na manipulační kolejiště Heřmanice s ucelenou soupravou vozů Ua naloženými zeminou vytěženou na jedné ze staveb II. koridoru.

Kromě těchto strojů provozuje OKDD i další dva nemodernizované "brejlovce". Jedná se o stroje 753.197, který má pronajatý od Radka Šauera a stroj 753.306, který měla OKDD nejdříve pronajatý a počátkem roku 2003 jej pak od Radka Šauera zakoupila. Stroj 753.197 byl zpočátku nasazován téměř výhradně na vlacích zaváděných pro potřeby stavebních firem podílejících se na výstavbě I. a II. tranzitního koridoru ČD. Později začal být nasazován společně se strojem 753.306 na různé kladenské výkony, především na uhlené vlaky za Světce, a tento stav trvá dosud.

Kromě tradičních výkonů kladenských lokomotiv "brejlovci" OKDD nově zajíždějí až na Ostravsko, odkud vozí uhelné vlaky do Kamenných Žehrovic, příp. Kladna-Dubí. Na těchto výkonech tak nahradily ostravské "šestikoláky". Velká část této trasy je sice realizována na elektrizovaných tratích, takže nasazení nezávislé trakce se může zdát nelogické. Dieselové lokomotivy jsou však v podmínkách soukromých dopravců mnohem operativnější a navíc lze tyto vlaky vést mezi výchozí a cílovou stanicí bez přepřahu.

Ke zmiňovaným dálkovým přepravám je nutné podotknout, že se dnes již nejedná pouze o přepravu ucelených vlaků uhlí, tedy pověstné "vyzobávání rozinek". V soupravách většiny těchto vlaků tak můžeme kromě obligátních vozů řad Fals-z a Falls nalézt i vozy řady Eas, dnes již velmi vzácné vagony řady Fcc (St) nebo vozy řady Slps s kontejnery systému ACTS. Tyto vozy jsou pak loženy různými druhy substrátů a také výchozí, resp. cílová stanice nebývá shodná s místem určení uhelných souprav.

Bývalé lokomotivy Českých drah ve službách OKD, Doprava, a. s.

Text Marco di Giuseppe a Zdeněk Měchura, foto Petr Štefek

Tabulka dodaných lokomotiv 753.703 - 708