PROVOZ NA TRATI PLZEŇ - FURTH IM WALD V GVD 2001/2002Současný jedenapůlroční GVD přinesl do západních Čech zásadní změny v železniční dopravě. Mezi odbornou veřejností je jistě známo, že byl ukončen provoz jediného EC vlaku v České republice v motorové trakci. Šedobílý had švýcarských vozů s dvojicí
Pokud se na trať podíváme reálným pohledem, zjistíme, že většina přepraveného nákladu je energetické uhlí na export do německých elektráren a chemických podniků, přeprava zboží nehromadného charakteru vůbec je pouze doplňkem. Tomu odpovídá i skladba nákladních vlaků: sedm ložených ucelených uhelných příp. cementových vlaků, čtyři vlaky vyrovnávkové (pravidelně dvě spojené soupravy) a dva páry vlaků mezi seřaďovacími nádražími u nás a v Německu. Vnitrostátní dopravu s rezervou pokrývá jeden pár nákladních vlaků. Již delší dobu se hovoří o zastavení dopravy hnědého uhlí do elektrárny ve Schwandorfu, ovšem ne vše lze uskutečnit okamžitě - smlouva uzavřená s Mosteckou uhelnou společností zní na dodané množství a při zachování současné intenzity dopravy (tři uhelné vlaky za den) dojde k jejímu naplnění během jara roku 2002. Vše záleží na tom, jakou energetickou koncepci naši západní sousedé zvolí a zda nebude např. nalezeno pro uhlí jiné odbytiště. Vyřknout definitivní termín zastavení přepravy hnědého uhlí znamená spekulovat. Naproti tomu stále trvá zájem o ostravské černé uhlí, které je dopravováno do rafinerie v Landshutu a do Mnichova, existenci mají zajištěnou i neuhelné vlaky, neboť pro soukromého provozovatele představují zdroj příjmů. Objem vnitrostátní dopravy lze označit za klesající. Nyní již k vlastnímu provozu. Trať č. 180 je trasována výhodně, spojuje totiž poměrně lidnatá sídla a docházková vzdálenost k železničním stanicím je obvykle krátká, takže autobusy zde pro velkou část lidí nepředstavují žádnou výhodu. Osobní doprava je hojně využívána, drtivá část cestujích jezdí za prací nebo do škol. Trať je jednou z mála neelektrifikovaných, kde až na výjimky jezdí jen klasické soupravy. Grafikon 2001/2002 přinesl dokonce posílení osobní dopravy, v podobě dvou párů vnitrostátních rychlíků, ke kterým navíc přibyl nedělní posilový spoj do Prahy. Jako nevhodné se může jevit vedení R 266 o 90 min dříve, bývalý Franz Kafka byl po zrušení příplatku velmi obsazen, naopak lze pochybovat o obsazenosti večerního vlaku z Domažlic, nějak se ale souprava se vrátit musí. Kromě páru Os 7408/7421 zajišťují vozbu osobních vlaků brejlovci ř. 754 a doplňkově ř. 750. Zmíněný Os 7408 a 7421 (v Ne již 7415) je veden motorovým vozem ř. 831, a kromě vlaku Os 7431 z Nýřan, zde "neobtěžují" žádné motorové vozy ř. 810.
TS 701: 754.006,051,058 TS 702: 754.057, 059, 060, 750.314 TS 703: 750.213, 363 V osobní dopravě se mohou objevit zbývající provozní stroje plzeňského depa, kromě 754.024, 750.078 a 750.252 dislokovaných v Klatovech, jmenujme např. letmé 750.234, 750.253, 754.020, v případě vyššího správkového stavu nebo výluk se může objevit i 754.015. Velmi vzácně a krátkodobě se objevuje ř. 753. V nákladní dopravě je stav již několik let stejný, změnilo se jen obsazování lokomotiv ř. 753 strojvedoucími: od GVD 1999/2000 jsou obsazeny oba stroje, přestože se používá vícenásobné řízení, v oběhu je uváděna vždy vlaková lokomotiva a přípřež. Důvodem má být možnost vozby mimořádných nákladních vlaků, kdy je dvojče rozděleno. Vlak Pn 67731 totiž zřídka překračuje normativ pro jednu lokomotivu a tak druhá lokomotiva může po poledni vyrazit z Domažlic např. s cisternami, či vyrovnávkovým vlakem "rajek". Naopak ř. 742 jezdí pouze na dvoučlenné řízení. V letošním roce byla provedena náhrada ř. 753 v nákladní TS 704 řadou 750, vzhledem k počtu a nasazení strojů v Plzni ovšem jen papírově. I nadále jezdí 753.060, 753.090 a známé "blesky" 753.141 a 211. Oběhy jsou uvedeny jako informativní, může tedy jet dvojče 742 místo 753, stejně jako může jet vlak s náskokem, navíc nebo vůbec. V zásadě lze říci, že oběh je v rámci přesnosti ND dodržován, s výjimkou vlaku Pn 67732, který si ani v letních měsících nevyfotografujete, neboť z důvodu čekání na zátěž od Prahy jezdí až ve 21.30. V neděli a pondělí pak bývá vozba slabší. V případě nouze může vyjet i přípřež 742+753, častěji je však
Minulostí je též manipulační vlak v celé trati, v dobách své slávy vedený dvojčetem 742, v neděli čmelákem. Jeho roli převzaly tzv. místní obsluhy. Z traťových výkonů to je Mn z Nýřan do Holýšova, z vlečkových zejména obsluha okolí Nýřan. Zde se jezdí na vlečku DIOSS, resp. na nákladiště dřeva v její první třetině a na překladiště u Tlučné. Vlečka DIOSS vychází z domažlického zhlaví ŽST Nýřany vpravo, překladiště je vzdáleno cca 1,5 km od zhlaví plzeňského. Některé lokomotivy vozící vlaky na domažlické trati pochopitelně zajíždějí na trať Plzeň - Žatec, oběhy jsou uvedeny v kompletní podobě, neboť autor nepovažuje za účelné jejich dělení. Z hlavní trati též odbočují dvě lokálky a to do Heřmanovy Hutě a Poběžovic, krátce se zmíním i o nich. Provoz na první jmenované trati je dosti fádní, celý den zde jezdí vůz ř. 810, na ranních a odpoledních vlacích s vozem 010, manipulační vlak jezdí třikrát týdně. V minulých letech se vážně uvažovalo o zastavení provozu s poukazem na špatný stav svršku a nevytížené vlaky. Díky iniciativě místních samospráv a sklárny však ČD od tohoto kroku upustily, trať částečně opravily a lokálka tak dále slouží. Její stav rozhodně není prvotřídní, místy leží pražce z počátku 50. let, svršek je slabý, pouhých 10 m dlouhé kolejnice pochází z r. 1936. Pro provoz lehkých motorových vozů to však postačuje, nákladní vlak s lokomotivou ř. 742 má nařízenou maximální rychlost 25 km/h. Zákazníkem v nákladní dopravě je již zmíněná sklárna, přepravuje se ponejvíce sklářský písek z Libuně a doplňkově hotové výrobky. Druhá lokálka spojuje obce Staňkov, Horšovský Týn a Poběžovice. Provoz na ní je poněkud rozsáhlejší. Stručně lze říci, že i zde panuje česká lokálková klasika, tedy nákladní doprava v režii ř. 742, osobní vlaky vozí motorové vozy ř. 810. Na závěr jmenujme dvě zajímavé akce, které se budou letos konat. Budou to Chodské slavnosti v Domažlicích s posílenou dopravou z Klatov a Bělé nad Radbuzou a jízdami parních vlaků se strojem 475.111, (10.-11.8), 22. a 23. září proběhnou oslavy 140 let trati Praha-Furth im Wald. Při té příležitosti je uvažováno o nasazení ř. 781 na některý pravidelný nákladní vlak (vlaky), přesnější informace by však byly s současné době opět spekulací. | ||||||
Text Ondřej MŠAL | ||||||
OBĚHY | ||||||