Provoz lokomotiv řady 230 ČD v GVD 2006/2007:
 

DKV Brno

Provozní jednotka Brno Maloměřice má ke konci GVD 2006/2007 v inventárním stavu 63 „laminátek“ ř. 230,
230.053 s "vídeňským" rychlíkem mezi Popicemi a Pouzdřany (foto Petr Nohel 18. 7. 2007)
z toho 43 strojů je turnusováno. Zařazeny jsou do čtrnácti turnusových skupin. Převážná většina vozby se odehrává v nákladní dopravě, ale na rozdíl od let minulých jezdí znovu pravidelně i na vlacích osobních. Asi nejzajímavějším výkonem v osobní dopravě je vozba vídeňských rychlíků v úseku Brno – Břeclav, kterou zabezpečuje TS 205 jednou lokomotivou. Původně měly být tyto rychlíky vedeny řadou 1116 ÖBB, ale z důvodu neschválení typu Drážním úřadem se muselo přikročit k tomuto řešení. V TS 206 je zařazena také jedna lokomotiva pro vozbu Os vlaků z Brna do Vyškova, Křenovic horního nádraží, Skalice nad Svitavou a Letovic. TS 207 zaměstnává 6 strojů na osobních vlacích z Havlíčkova Brodu do Jihlavy, Horní Cerekve, Veselí nad Lužnicí, Žďáru nad Sázavou, Čáslavi a Kutné Hory. Stroje této TS dále jezdí v čele Nex, Pn, Rn a Mn vlaků v relacích Havlíčkův Brod – Jindřichův Hradec, Havlíčkův Brod – Brno-Maloměřice, Brno-Maloměřice – Blažovice a Havlíčkův Brod – Kutná Hora. TS 207A je zaváděna pouze v sobotu a neděli pro vozbu osobních vlaků z Havlíčkova Brodu do Jihlavy a Žďáru nad Sázavou s nedělní zajížďkou do Kutné Hory pro vyrovnávkový vlak pro pilu ve Ždírci nad Doubravou. Lokomotivy TS 208 a TS 218 zajišťují vozbu všech typů nákladních vlaků mezi Brnem a Břeclaví. V TS 209 je vedeno jedno dvojče pro Nex a Pn vlaky z Maloměřic do Havlíčkova Brodu a Veselí nad Lužnicí, TS 210 je obsazena dalším dvojčetem, které zabezpečuje nákladní dopravu mezi Maloměřicemi a Kutnou Horou. “Nexáková“ TS 211 je určena pro vozbu Nex a Rn vlaků z Kutné Hory přes Brno Maloměřice, Břeclav až do Devínské Nové Vsi, Bratislavy východ a Bratislavy-Nového Mesta, Rajky, Štúrova a Komárna. V tomto nejsilnějším turnusu je zařazeno 18 vozidel. Třetí dvojče z turnusové skupiny č. 212 je vedené jako „dispečerka“, ale ponejvíce vozí cementové vlaky z Blažovic přes Maloměřice do Kutné Hory a zpět. TS 213 a 214 vozí každá s jednou lokomotivou Rn, Pn a Vn vlaky z Maloměřic do Kutné Hory, Břeclavi, Havlíčkova Brodu a Kútů. V TS 215 jsou čtyři postrkové lokomotivy, které pomáhají zdolat stoupání vlakům do Vlkova u Tišnova, kde stoupání trati dosahuje až 19 ‰ s normativem hmotnosti 650 t, Žďáru nad Sázavou, ale také do Blažovic a Holubic. Zajímavostí této TS je lokomotiva 230.101, která setrvala na tomto výkonu od poloviny 80. let do současnosti. TS 216 a 217 jsou opět postrkové. První je vedena v Havlíčkově Brodě pro trakčně náročný úsek do Křižanova, druhá v Kutné Hoře pro postrky z této stykové stanice do Leštiny u Světlé. Obě mají po jedné lokomotivě a slouží také pro dispečerské výkony ve svém okolí.
Většina vozidel ze zmíněných turnusů je vedena ve směnném obsazení a střídají se na nich strojvedoucí z provozních jednotek Brno-Maloměřice, Břeclav, Havlíčkův Brod, Jihlava a Kolín. V pohraničních stanici Kúty se české lokomotivní čety střídají se slovenskými kolegy z depa Bratislava-východ, popř. Nové Zámky. S některými vlaky však břeclavští strojvedoucí zajíždějí až do Bratislavy. Ostatní provozní „laminátky“ jsou vedeny letmo, velice často se objevují v osobní dopravě kolem Brna jako záskok za řadu 242. Výjimečně se mohou také podívat i s nákladními vlaky do Tábora či Českých Budějovic.

DKV České Budějovice

Největší jihočeské depo má k listopadu 2007 ve stavu 19 lokomotiv řady 230.
230.078 s nákladním vlakem u Dolní Cerekve (foto Daniel Brabenec 3. 2005).
Konkrétně jde o stroje 230.022, 024, 028, 035, 036, 041, 055, 056, 071, 073, 076, 078, 082, 084, 089, 091, 096, 097 a 099, z čehož 12 z nich je turnusovaných ve čtyřech skupinách, ve kterých vozí výhradně nákladní vlaky po všech elektrizovaných tratích jižních a západních Čech.
Nejsilnější skupinou je šestidenní TS 205, ve které se „laminátky“ podívají v čele Nex, Rn, Pn a Vn vlaků z Českých Budějovic přes Plzeň až do Karlových Varů. Pro další tři lokomotivy je postavená TS 206, jejíž stroje obsluhují téměř totožná vozební ramena jako předešlá TS, s tím rozdílem, že nezajíždějí do Karlových Varů, ale jen do Nového Sedla u Lokte. Personálně jsou tyto dvě TS obsazeny strojvedoucími PJ Plzeň. Jednodenní TS 214 je dispečerská lokomotiva v Chebu, se kterou je počítáno pro postrkovou službu a vozbu Mn vlaků do Tršnice či Lázní Kynžvart. Na tomto výkonu se střídají strojvedoucí PJ Cheb. Poslední skupinou je dvoudenní TS 215, ve které jsou také dispečerské lokomotivy, tentokrát však v Novém Sedlu u Lokte. Zde ponejvíce pomáhají zdolat těžkým vlakům stoupání na podkrušnohorské trati ze Sokolova do Hájku a zpět z Vojkovic nad Ohří do Nového Sedla. Jelikož se lokomotivy dvou posledně míněných TS nedostanou na žádném vlaku do domovského depa, provozní ošetření se na nich provádí výměnou stroje přes vlaky v TS 206. Tyto dispečerské výkony jsou obsazovány strojvedoucími PS Karlovy Vary.
Mimo pravidelné výkony jsou českobudějovické stroje operativně nasazovány na mimořádné vlaky a při nedostatku lokomotiv řady 240 i na jejich turnusové výkony, takže se s nimi můžeme setkat v čele nákladních vlaků do Kutné Hory a Brna. Výjímečně se s budějovickým strojem můžeme setkat i na osobním vlaku nebo rychlíku při záskoku za řadu 242 DKV Plzeň.
 
230.054 s nákladním vlakem u Brna-Slatiny (foto Petr Nohel 7. 2006).
230.079 s nákladním vlakem u Čebína (foto Petr Nohel 8. 7. 2007).
 
© SPŽ 2024