Lokomotivy řady 749
 
Lokomotivní řada 749 vznikla rekonstrukcí lokomotiv řady 751 a 752 na elektrické vytápění vlakových souprav bez podstatných změn ve většině celků původní lokomotivy.
749.264-8 ČD s Os 9068 Čerčany - Praha hl. n. u zastávky Pecerady (30. 3. 2019).
Rekonstruovány byly přitom pouze české lokomotivy, na Slovensku se přestavby na elektrické vytápění dočkala pouze řada 753.
I když pravidelný parní provoz u ČSD v roce 1980 skončil, vytápění vlakových souprav párou u vlaků tažených lokomotivami nezávislé trakce stále přetrvávalo. Vývin páry zajišťoval parní generátor PG 500, dosazovaný na lokomotivy v šedesátých a sedmdesátých letech. Na později vyráběných lokomotivách se ale již nepoužíval a jeho výroba byla ukončena. Problémy s provozem a obtížné zajišťování náhradních dílů (týkající se PG 500 i parního topení ve vozech), jakož i energetická náročnost PG 500, vedly koncem osmdesátých let k rozhodnutí o náhradě parního vytápění elektrickým a následném ukončení parního vytápění u ČSD. K tomuto rozhodnutí dále přispěla i unifikace mezinárodního topného systému a provoz vozů s centrálním zdrojem energie, u nichž je nutné celoroční napájení topného vedení.
Pokusy o elektrické vytápění souprav u ČSD byly zahájeny počátkem sedmdesátých let, poprvé na prototypu lokomotivy T 476.0501, následované dvěma prototypy lokomotivy řady T 499.0. Ani tato řada se však nedočkala sériové výroby. S postupným ukončováním parního provozu rozhodlo ministerstvo dopravy do budoucna využívat k vytápění osobních vozů pouze elektrický proud. Důsledkem byla lokomotiva řady T 478.4, vzniklá úpravou řady T 478.3 na elektrické vytápění se zvýšeným výkonem motoru na 1470 kW. V letech 1975 - 1980 bylo vyrobeno 86 lokomotiv této řady, další série se již nerealizovaly a na tratích ČSD stále přetrvávalo parní vytápění.
Elektrické vytápění u lokomotiv řady 754 se dobře osvědčilo a proto se v průběhu osmdesátých let řeší další vývoj v této oblasti, včetně případné rekonstrukce lokomotiv T 478.3 na elektrické vytápění. Příznivé podmínky pro uskutečnění těchto přestaveb však nastaly až v roce 1989 a v polovině roku 1990 probíhají první dvě rekonstrukce lokomotiv řady 753 ve Zvolenu (753.181) a v Brně (753.242). Rekonstruované lokomotivy jsou přeznačeny na řadu 750 a od podzimu 1991 se rozbíhají přestavby dalších lokomotiv v ŽOS a lokomotivních depech.
V roce 1992 proběhla v lokomotivním depu Jihlava rekonstrukce na elektrické vytápění také na lokomotivě 751.039-9.
749.180-6 ČD s R 815 Česká Lípa hl. n. - Nymburk hl. n. u Voděrad (11. 9. 2006).
Nově byla přeznačena na 749.039-4 a 28.7.1992 vykonala technicko-bezpečnostní zkoušku. V Jihlavě ji v únoru 1993 doplnila druhá rekonstruovaná lokomotiva 749.051-9 z lokomotivního depa Šumperk. V druhé polovině roku 1993 je řešena otázka, zda v přestavbách na elektrické vytápění pokračovat jen u řady 753, nebo zařadit i starší řadu 751 (výrobně však řada 753 z řady 751 vychází). Pro spolehlivý a úspornější motor K 6 S 310 DR, oproti motoru K 12 V 230 DR, je rozhodnuto i o rekonstrukcích řad 751 (odstraněním PG 500) a 752 (odstraněním balastu) v celkovém počtu 60 kusů. Rekonstrukce se prováděly v ŽOS Česká Třebová a lokomotivních depech Jihlava, České Budějovice, Veselí nad Moravou a Šumperk. Na Slovensku již po rozdělení republiky k realizaci rekonstrukce na řadu 749 nedošlo.
Při přečíslování lokomotiv řady 751 na 749 zůstalo lokomotivám původní inventární číslo, u řady 752 byla přidělena pro řadu 749 inventární čísla 240 - 265.
Odstraněním parního generátoru poklesla spotřeba nafty (při plném výkonu PG 500 až 75 l za hodinu), odpadl spotřebič elektrické energie (2,5 kW v síti pomocných pohonů) a stlačeného vzduchu, klesla celková hmotnost lokomotivy a odstranily se i problémy s doplňováním topné vody (denně cca 5000 litrů) a následnými prostoji lokomotiv.

Technický popis

Rekonstrukce na řadu 749 byla řešena podobně jako u lokomotiv řady 750 dosazením topného alternátoru, usměrňovače,
749.018-8 s R 1519 Praha - Znojmo u zastávky Malý Beranov
(foto Daniel Brabenec 12.7.2002)
topného rozvaděče a kabelových rozvodů, přičemž bylo nutno dodržet požadavek, aby elektrické topení neovlivňovalo rušivými jevy funkci železničního zabezpečovacího zařízení (podle TNŽ 281020). Spalovacím motorem poháněný topný alternátor vyrábí třífázový proud, který je po usměrnění rozveden k čelním zásuvkám. Regulátor udržuje napětí na výstupu na hodnotě 3000 V stejnosměrných v plném rozsahu topných proudů a otáček motoru. S maximálním výstupním proudem 80 A je lokomotiva schopna vytápět až sedmivozové vlakové soupravy.
Topný alternátor byl využit stejný jako u řady 750 (A 403), pro nižší otáčky a výkon spalovacího motoru byl na stator navinut vodič o menší průřezu s větším počtem závitů. Použitý alternátor typu A 415 je čtrnáctipólový, dvouložiskový, třífázový synchronní stroj s dvěma statorovými vinutími a s vlastní ventilací o maximálním výkonu 240 kW. Buzení alternátoru je zajišťováno z nízkonapěťového vinutí přes polořízený můstkový usměrňovač PA-21. Poháněn je spalovacím motorem z řemenice trakčního dynama přes torzně pružnou spojku KUBLO.
Třífázový proud je usměrňován v neřízeném můstkovém usměrňovači se šesti diodami v jedné fázi. Umístěn je ve spodní části topného rozvaděče, který je nově postaven za zadní stranou elektrického rozvaděče ve strojovně. V horní části rozvaděče je pak umístěn vysokonapěťový vypínač topného proudu, odpojující kladný pól výstupu z topného usměrňovače. Záporný pól je ukostřen.
Rekonstrukce z parního na elektrické vytápění znamenala také částečné změny v uspořádání některých celků lokomotivy. Po odstranění parního generátoru a nepotřebných částí v palivovém, vodním a olejovém okruhu po PG 500 nebo po odstranění balastu u řady 752 byl za původní elektrický rozvaděč přidělán topný rozvaděč. Otvor ve střeše po komínu PG 500 byl zaslepen. Kompresor, původně poháněný přes pružnou spojku od řemenice trakčního dynama, byl posunut za nově dosazený topný alternátor a doplněn o vypínatelnou spojku.
Na prodlouženou hřídel topného alternátoru je připevněna spojka Periflex a vypínatelná spojka, nalisovaná na hřídeli
749.011-3 + 749.008-9 ČD v čele Rn 44255 Česká Třebová odj. skupina - Wrocław Brochów u Mladkova (14. 4. 2007).
kompresoru. Jde o inverzní pneumatickou spojku, která po dosažení nastavené úrovně tlaku v hlavním vzduchojemu odpojí kompresor a tím se sníží ztráty při chodu kompresoru naprázdno s odlehčenými ventily (1,5 - 1,8 kW podle otáček motoru). Pro rozšíření průchozí uličky mezi kompresorem a topným rozvaděčem byly o 180° otočeny obě hlavy válců prvního stupně kompresoru, čímž se změnila poloha sacích filtrů a trubek mezichladiče vzduchu.
Dynamobudič a ventilátor trakčních motorů prvního podvozku zůstali na původním místě, změněno bylo pouze uložení dynamobudiče. Všechny pohyblivé a elektrické části byly zakrytovány.
Trasa po demontovaném parním potrubí je využita pro vedení kabelů elektrického topení k čelům lokomotivy, kde se kabely větví do zásuvky a zástrčky elektrického topení, připevněných na rámu lokomotivy. Nad zástrčkou el. topení je umístěna slepá zásuvka pro zavěšení zástrčky v klidové poloze. Pro snadnou demontáž ochranných pluhů na čelech lokomotivy byly na obou stranách vytvořeny zhora neuzavřené otvory pro vedení topných kabelů k zásuvkám a zástrčkám elektrického topení. Otvor v pluhu po původní trubce parního topení je po zmenšení využit pro vedení vodičů k zásuvce vícečlenného řízení.
Na stanoviště strojvedoucího byl nově umístěn vpravo od kontroléru spínač vlakového topení, vlevo od kontroléru režimový přepínač topení a na místo původního teploměru páry ampérmetr topného proudu. Původní kontrolky provozu a poruchy PG 500 byly využity pro kontrolu funkce topení.
V rámci rekonstrukce byl na lokomotivy nově dosazen elektronický regulátor výkonu GC 75 P. Regulace výkonu generátoru je uskutečňována pulsním měničem, zapojeným v obvodu cizího buzení budiče generátoru. Výkon generátoru je udržován na stálé hodnotě, úměrné otáčkám spalovacího mototru. Elektronický regulátor také řídí spínání šuntovacích stykačů. Součástí regulátoru je i regulátor elektrického topení a regulátor nabíjení. Regulaci výkonu naftového motoru zajišťuje elektrohydraulický regulátor EHRS 12 D 6 z ČKD Hronov. Pro případ poruchy elektronického regulátoru zůstal na lokomotivě jako záložní i původní systém regulace výkonu pomocí palivových relé. Výkon motoru je řízen stejně jako u řady 751 kontrolérem v osmi stupních.
Elektrické topení pracuje ve třech režimech: L (léto), Z (zima) a P (přerušovaný chod). V režimu L jsou udržovány
749.240-8 u stanice Dzbel s osobním vlakem z Chornice do Prostějova
(foto Daniel Brabenec 22.5.2000)
otáčky motoru na hodnotě 505 1/min (5. stupeň), využívá se pro napájení vozů s centrálním zdrojem energie. Režim Z odpovídá 6. výkonovému stupni (595 1/min) a využívá se při vytápění vlakových souprav. V obou těchto režimech motor udržuje nastavené topné otáčky i při výběhu a zastavení lokomotiv se zapnutým topením. V režimu P zůstávají otáčky na volnoběhu s vypnutým topením a po zařazení 6. stupně dojde k sepnutí topného stykače.
Kromě změn spojených s rekonstrukcí lokomotiv na elektrické vytápění se ještě uskutečnily na některých lokomotivách tyto úpravy:
- změna uložení rámu na podvozcích, kdy jsou původní závěsky nahrazeny pryžokovovými sloupky
- pomocný pojezd z baterie pro manipulační pojezd lokomotivy do 500 m bez nastartovaného spalovacího motoru. Při zapnutí je napájen druhý trakční motor z lokomotivní baterie. Pojezd je umožněn po dosažení tlaku vzduchu v hlavním vzduchojemu 0,4 MPa a zařazení jízdního stupně.
- zrychlený ohřev vody naftového motoru (dosazení 4 elektrických topnic s výkonem po 6 kW do bloku chladících článků - celkem 24 kW).
Dosazením el. regulátoru je lépe využit výkon spalovacího motoru při nižší spotřebě paliva a v porovnání s výkonnější řadou 750 (motor K 12 V 230 DR) je lokomotiva úspornější a spolehlivější při téměř shodných jízdních vlastnostech. Značných úspor je dosaženo i oproti řadě 754.

Na lokomotivu 749 265-5 byl při rekonstrukci na elektrické vytápění dosazen řídící systém Intelo ostravské firmy Lokel a s tím i upraveny jednotlivé části lokomotivy.

Provoz

Lokomotivy řady 749 začaly zasahovat po návratu z přestaveb do vozby vlaků, při které nahradily v domovských depech řadu 751.
Ověřovací provoz lokomotiv začal se stroji LD Jihlava, nejprve s 749.039-4, později i s 749.051-9, na vozebním rameni Jihlava - Brno. S pokračujícími rekonstrukcemi přichází další lokomotivy do LD Jihlava, LD Veselí nad Moravou a LD Olomouc, po 1.1.1995 dodávky pokračují do nově utvořených DKV Č.Budějovice, Praha-jih, Olomouc,Jihlava, Pardubice a Veselí nad Moravou. V první polovině roku 1995 se objevuje řada 749 také v DKV Louny (PJ Kladno), kam jsou přesunuty některé pražské stroje. V novém GVD 1995/96 se dostává řada 749 i do DKV Plzeň - východ, kde jsou v provozní jednotce Zdice nasazovány na vlaky stroje 749.241-6 a 749.242-4, předisponované z Loun a Jihlavy.

Barevné řešení

Lokomotivy se vrátily po rekonstrukci do provozu většinou v nátěru, v kterém jezdily i před přistavením na přestavbu.
749.242-4 s Os vlakem z Opavy do Ostravy u stanice Háj ve Slezsku
(foto Daniel Brabenec 22.8.2000)
Některé lokomotivy však obdržely nový a někdy i do té doby u ČD neobvyklý nátěr. V LD Jihlava byl na lokomotivách zkoušen nový unifikovaný nátěr v barvách české trikolory, použitý již na řadě 708 a 714. Lokomotivy měly natřeny bočnice, kabinu, rám a střechu v kombinaci červené a modré, na čele s bílým výstražným pruhem.
Od roku 1998 jsou lokomotivy řady 749 (spolu s řadou 751) opatřovány opět jednotným nátěrem v šedo-červené kombinaci, přičemž byl zvolen původní nátěr užívaný pro II. a III. výrobní sérii T 478.1 (inv. čís. 093 - 230), a to:
- celá střecha včetně střechy kabiny a horní část bočnice mezi dveřmi do kabiny strojvedoucího - RAL 3003 - rubínově červená
- celá kabina včetně čela, spodní část bočnice, madla - RAL 7038 - achátově šedá
- rám, pojezd, naftová nádrž, vzduchojem - RAL 7022 - umbra šedá
- tažné a narážecí ústrojí - RAL 9005 - hluboce černá
- ochranný pluh - RAL 2002 - krvavě oranžová




Text a neoznačené foto Daniel Brabenec

Technická data      Rekonstrukce na řadu 749      Dislokace lokomotiv řady 749      Prameny  
Fotoalbum řady 749:  ČD Cargo 749   České dráhy 749   IDS Cargo 749   KŽC Doprava 749   Rail System 749   Východočeská dráha 749  
749.162-4 IDS Cargo s Pn 59391 Moravské Budějovice - Jihlava před cílovou stanicí (14. 6. 2016)
749.006-3 ČD projíždí s Os 9207 Čerčany - Světlá nad Sázavou pod zámkem Český Šternberk (28. 9. 2015).
 
© SPŽ 2021