Leden
Únor


 

2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996


 

2002
2001
2000
1999


 
 



 
               


 
 
 
 
 



České lokomotivy pro turecké železárny Erdemir
V roce 2016 se podařilo společnosti CZ LOKO uzavřít smlouvu na dodávku dalších dvou lokomotiv do Turecka. Navazuje tím na kontrakt ze srpna 2014, kdy byly stroje 741.708 a 709 přepraveny do Turecka stavební firmě OHL. Ta je následně předala tureckým drahám TCDD jako součást zakázky na výstavbu podmořského tunelu Marmaray (viz Marmaray - první mezikontinentální tunel). Lokomotivy jsou deponovány u obou vyústění tunelu a slouží zde jako záchranná vozidla pro případ mimořádností.
Nové lokomotivy řady 744.7, jejichž výroba se uskutečnila v jihlavském závodě CZ LOKO, jsou určeny pro železárnu a ocelárnu Erdemir sídlící ve městě Ereğli na pobřeží Černého moře v provincii Zonguldak. Jedná se o největší tureckou ocelárnu, vlastněnou investičním fondem OYAK. Zajímavostí této železárny je rozsáhlé vlečkové kolejiště, které ale není napojené na veřejnou železniční síť - nejbližší trať končí ve městě Zonguldak, vzdáleném zhruba 35 km. Lokomotivy označené výrobcem jako 744.704 a 705 ponesou u svého provozovatele označení L 18 a L 19 a číselně navážou na stávající podnikové lokomotivy Erdemir, dříve dodávané především tureckou lokomotivkou Tülomsaş.
Zmiňované lokomotivy 744.704 a 705 vychází z modulárního provedení strojů řady 741.7, kabiny strojvedoucího jsou však modernější konstrukce - dosud byly montovány na lokomotivy řady 723.7. Patří tedy k nové generaci lokomotiv, i když pořadím navazují na předchozí vyrobené 744.701 - 703. Zdrojem energie pro pohon lokomotivy je spalovací motor Caterpillar 3508C o výkonu nastaveném na 1000 kW ve spojení s trakčním alternátorem Siemens, z kterého jsou po usměrnění napájeny elektrickým proudem čtyři tlapově uložené trakční motory. Kabina strojvedoucího je vybavena klimatizací, výparníková jednotka je z důvodu požadavku na sníženou výšku lokomotivy umístěna místo na střeše v pultu strojvedoucího nad lednicí. Přímočinná i samočinná brzda je elektricky ovládaná, instalována je i brzda elektrodynamická. Řídicí a diagnostický systém dodala MSV Elektronika, jeho součástí je i dvojčlenné řízení lokomotiv. Vytápění kabiny strojvedoucího je teplovodní pomocí kaloriferů odpadním teplem z chladicího okruhu spalovacího motoru. Návěstní i dálková světla jsou osazena LED diodami, přičemž jako reflektory jsou použity jak svítilny v boxech nad rámem, tak i svítilna v horní části čelní kapoty, která je v Evropě pro změnu využívána jako návěstní. Z bezpečnostních důvodů pro upozornění na pohybující se lokomotivu jsou nad horními reflektory umístěny výstražné oranžové majáky. Uložení hlavního rámu na podvozcích je řešeno pomocí plochých toren z důvodu požadavku na průjezd oblouky malých poloměrů. Maximální rychlost lokomotivy je 80 km/h, celková hmotnost 72 t, hmotnost na nápravu 18 t.
Zkušební jízdy obou lokomotiv proběhly v první polovině února 2017, následně byly oba stroje postupně podrobeny jízdám se zátěží na vlečce Velkolomu Čertovy schody Tmaň u Berouna. Po završení zkoušek se vydají oba stroje na dlouhou cestu do Turecka. Na horní fotografii z 8. 2. 2017 se prezentuje 744.704 během zkušební jízdy z Jihlavy do Žďáru nad Sázavou při průjezdu žst. Havlíčkův Brod. Dolní fotografie dokumentuje stroj 744.705 ve výrobním závodě v Jihlavě při přípravě na zkoušku dvojčlenného řízení s 744.704.
Text a foto Daniel Brabenec

Lokomotiva řady ET40 jela po letech opět vlastní silou
7. února 2017 proběhla zkušební jízda lokomotivy ET40-52, která se po opravě provedené společností Zakłady Naprawcze Taboru Kolejowego i Miejskiego (ZNTKiM) Gdańsk vydala vlastní silou po trase Gdańsk Kanał Kaszubski – Tczew a zpět. V rámci opravy nebyly na lokomotivě provedeny žádné modernizační zásahy s výjimkou drobností zahrnujících např. úpravu vnějšího osvětlení či zlepšení komfortu na stanovišti strojvedoucího. V rámci jízdy bylo dosaženo maximální provozní rychlosti 100 km/h, byla vyzkoušena funkčnost jednotlivých konstrukčních celků lokomotivy, zkoušky brzdové soustavy a byly rovněž odstraněny některé drobné závady.
Tato lokomotiva je první opravenou z pětice strojů řady ET40, které v roce 2016 odkoupil Bronisław Plata od PKP Cargo (viz Lokomotivy ET40 se opět vrátí do provozu). Zprovozněná lokomotiva dostala již také nová mezinárodní čísla 91 51 3 160 424-0 (díl A) a 91 51 3 160 425-7 (díl B). Stroj je registrován na držitele Tomasze Platu (VKM kód TLOK), což je syn Bronisława Platy.
Lokomotiva obdržela nátěr budoucího nájemce, kterým bude dopravce Lotos Kolej. Ten ji plánuje nasazovat především na těžké vlaky v relaci Gdańsk Olszynka (rafinerie Lotos) – Zduńska Wola Karsznice. U jednoho z dalších strojů, které z dílen ZNTKiM vyjedou později, je vysoká pravděpodobnost, že obdrží původní nátěr podle originálních výkresů z plzeňské Škody.
První opravený stroj ET40-52 je zachycen na horním snímku pořízeném 7. února 2017 ve stanici Gdańsk Kanał Kaszubski. Dolní snímek pultu na stanovišti strojvedoucího dokazuje, že v dílnách byla skutečně provedena jen oprava lokomotivy bez výraznějších modernizačních zásahů.
Text Petr Štefek, horní foto Bartosz Konieczny, dolní foto Marcel Kobyłecki

Remotorizovaná lokomotiva 704.706 ČMŽO Přerov
Po tříleté přestávce opustila v únoru 2017 brány jihlavského závodu CZ LOKO další remotorizovaná lokomotiva řady 704.7, u které byl nahrazen původní spalovací motor Liaz novým značky Caterpillar. Stroj 704.706 navázal na předchozí remotorizované lokomotivy stejné řady (viz Remotorizace lokomotiv řady 704.5 AWT) a v první polovině února začala jeho služba v ČMŽO Přerov, kde zajišťuje posun a převozy vozidel opravovaných v tamních dílnách. Do loňského jara tam působila 741.516, která byla následně odprodána firmě CZ Logistics, dceřiné společnosti CZ LOKO zajišťující mimo jiné většinu železničních přeprav holdingu. Úzkou spolupráci CZ LOKO a ČMŽO prezentuje i nátěr „lega“, který odpovídá barevnému schematu lokomotiv CZ LOKO, jen červenou barvu nahradila modrá.
Při opravě byl na lokomotivu dosazen spalovací motor Caterpillar C13 s výkonem nastaveným na 328 kW, včetně nového chladicího okruhu s chladičem a sacího filtru. Motorem je poháněn stávající trakční alternátor ČKD TA 611, který napájí usměrněným proudem dva původní trakční motory, tlapově uložené na hnacích nápravách. Odlišně oproti předchozím rekonstrukcím této řady je řešeno návěstní osvětlení lokomotivy nově osazené LED svítidly. Původní reflektor umístěný na horní hraně kapoty byl zakrytován a nyní plní funkci návěstní svítilny, zatímco nové reflektory jsou přesunuty do boxů návěstních svítilen nad rámem lokomotivy. Vozidlo bylo dále vybaveno mobilní částí vlakového zabezpečovače Mirel VZ1.
Fotografie z 26. 1. 2017 zachycuje lokomotivu 98 54 5704 706-1 při zkušební jízdě z Jihlavy do Havlíčkova Brodu nedaleko cílové stanice.
Text a foto Daniel Brabenec

Čtyři motorové vozy řady 810 ČD prodány do Polska
25. ledna 2017 opustily Českou republiku motorové vozy č. 810.054 (ex DKV Plzeň, PJ Rakovník), 810.210 (ex DKV Plzeň, PJ Tábor), 810.569 (ex DKV Brno) a 810.642 (ex DKV Praha, PJ Kolín), které České dráhy prodaly polskému dopravci SKPL Cargo. Tato společnost vznikla původně jako komerční odnož neziskového sdružení Stowarzyszenie Kolejowych Przewozów Lokalnych (SKPL), které se soustředilo především na záchranu úzkorozchodných drah. SKPL Cargo je licencovaným dopravcem od roku 2013 a vedle aktivit v nákladní dopravě (tj. především obsluha vleček) provozuje osobní dopravu na úzkorozchodných tratích Zbiersk - Opatówek Wąskotorowy (jen v letní sezoně) a Pleszew Miasto – Pleszew Wąskotorowy, dále pak v letní sezoně na normálněrozchodných tratích Bytów – Lipusz a Węgorzewo – Kętrzyn.
Právě na posledních dvou jmenovaných tratích, na kterých byl provoz obnoven v roce 2016, by měly nově nabyté motorové vozy působit. Přispějí tak ke snížení provozních nákladů, neboť dosud byly vlaky sestaveny z klasických souprav, tj. z lokomotivy a jednoho osobního vozu. V případě tratě Bytów – Lipusz tak český motorák nahradí českou lokomotivu T458-1509. Nižší náklady by také měly umožnit rozšíření provozu na celý rok, nikoli jen v létě. SKPL Cargo rovněž uvažuje o nasazení vozidel ř. 810 i mimo tyto dvě lokality, např. na trati Tarnów – Szczucin, kde byl pravidelný provoz osobních vlaků ukončen 3. dubna 2000.
Nyní musí SKPL Cargo získat od polského drážního úřadu UTK ještě schválení typu pro tato vozidla. S ohledem na jejich zastaralou konstrukci se společnost ani nepokouší o jejich plné schválení na celé síti polských železnic, ale pouze na tratích vyčleněných z celostátního železničního systému.
Na fotografii pořízené v Bohumíně 25. ledna 2017 je před odjezdem do Polska zvěčněna lokomotiva SM42-2622 v čele konvoje uvedených čtyř motorových vozů.
Text Petr Štefek, foto Vít Blahovec

První souprava NIM Expressu pro DB na ZC VUZ
První push-pull patrová souprava NIM Expressu pro DB z produkce Škoda Transportation přijela dne 21. ledna v ranních hodinách do Zkušebního centra VUZ ve Velimi a ještě ten samý den odpoledne zahájila jízdní zkoušky s lokomotivou 102.001 (viz Zkoušky prototypu lokomotivy řady 102 pro DB) na velkém okruhu. Na snímku z tohoto dne je zachycena tato souprava ve složení 70 80 86-94 002-8, 70 80 26-94 002-1, 70 80 26-94 001-3 a 70 80 26-94 026-0 spolu s 91 80 6102 001-5 při prvních ujetých kilometrech ve Zkušebním centru VUZ.
Jedná se o čtyřvozovou variantu soupravy s tím, že patrové jednotky mohou být až šestivozové. Vítkovická pobočka Škody Transportation dodá DB celkem šest řídicích vozů s 1. a 2. třídou se 26/40 místy k sezení, šest koncových vozů 2. třídy se 125 místy k sezení a dvacet čtyři vložených vozů 2. třídy se 102 místy k sezení. V čele soupravy se představil v pořadí již druhý vyrobený řídicí vůz řady DABpbzf, kdy první vyrobený byl už na podzim roku 2016 na zkouškách v klimatické zkušebně ve vídeňském Arsenalu (Rail Tec Arsenal) a je připravován na další zkoušky. V ZC VUZ se v současnosti nachází také tři lokomotivy řady 102 DB a to 001, 002 a 003.
Text a foto Jiří Konečný

Przewozy Regionalne s novými barvami a značkou Polregio
V prosinci 2016 polský osobní dopravce Przewozy Regionalne (PREG) představil svou novou značku a logo - POLREGIO. Pod tímto názvem by se měla společnost prezentovat navenek, přestože název společnosti zatím zůstává bez změny. Současně s novým logem v kombinaci červené a šedé společnost přistoupila ke změně barevného schematu svých vozidel. Vozidla PREG již tradičně hýří mnoha barvami, takže se k výše uvedeným dvěma přidává ještě stříbrná a žlutá.
Prvním vozidlem v novém vzhledu se stala lokomotiva EP07P-2002 (ex EU07-235 PKP Intercity), která se do provozu vrátila v lednu 2017 po revizní opravě. Tu dopravce provedl ve vlastních dílnách v městě Krzyż Wielkopolski. Postupně by měly ve stejném vzhledu vyjet i ostatní stroje z pětice EP07P PREG (tj. 2001, 2003, 2004 a 2005), které vznikly v roce 2012 modernizací z lokomotiv řady EU07. Brzy se rovněž dočkáme nově nalakovaných elektrických jednotek EN57, které budou takto vyjíždět po revizních opravách v dílnách ZNTK Mińsk Mazowiecki.
Prvního nasazení se lokomotiva v nátěru POLREGIO dočkala 17. ledna 2017, kdy odvezla pár vlaků „Kamieńczyk“ Poznań Główny - Szklarska Poręba Górna a zpět. Na přiložené fotografii je lokomotiva zvěčněna při objíždění uvedeného vlaku ve stanici Wrocław Główny.
Text Petr Štefek, foto Marcin Skupa

Kontejnerové vlaky Dacia kompletně přesměrovány přes ČR
Rumunská automobilka Dacia exportuje část své produkce v rozloženém stavu do jižní Ameriky pomocí námořních kontejnerů. Přepravě po moři předchází transport po železnici z výchozí stanice Ciumeşti do přístavu Bremerhaven. V minulosti tyto vlaky jezdily tranzitem přes ČR, ale později byly vlaky přesměrovány přes Rakousko, kudy je provážel dopravce Ecco Rail. Díky aktivitě společnosti DB Cargo Czechia se od června 2016 asi polovina objemu vrátila do ČR, přičemž samotnou dopravu převzaly společnosti Arriva vlaky (český úsek) a DB Cargo Deutschland (německý úsek). Vlaky tak začaly jezdit bez přepřahu v úseku Břeclav - Bremerhaven a zpět s využitím lokomotiv řady 189 DB.
Na základě pozitivních zkušeností s tranzitem přes Česko pak byly počínaje lednem 2017 všechny tyto vlaky přesměrovány na síť SŽDC. Zpravidla se jedná o dva páry vlaků týdně, v případě potřeby může být vypraven dodatečný pár. Jak již bylo zmíněno výše, na českém území se přepřahá pouze v Břeclavi, kam vlak směřující z Rumunska doveze lokomotiva slovenského dopravce Express Group.
Na snímku z 8. ledna 2016 je zachycen vlak Dacia relace Bremerhaven - Ciumeşti v čele s lokomotivou 189 012 DB u zastávky Bezpráví. Jedná se o návrat poslední soupravy, která byla loni vypravena z Rumunska a do německého přístavu dorazila ještě přes Rakousko. Zpět se pak z provozních důvodů vracela mimořádně přes Česko.
Text Jan Pavlík, foto Jiří Štembírek

Pokračující modernizace lokomotiv SD - Kolejová doprava
Rok 2016 se nesl u SD - Kolejová doprava (SD-KD) v dalším pokračování modernizace parku hnacích kolejových vozidel - konkrétně se jednalo o rekonstrukci vybraných lokomotiv řady 740 na řadu 741.7. SD-KD doprava už jednu lokomotivu této řady od roku 2011 vlastní (viz Další vyrobená lokomotiva řady 741.7 rozšiřuje lokomotivní park SD - Kolejová doprava), v dalších letech byl ale upřednostněn nákup traťových lokomotivy řady 753.6 a přestavba elektrických lokomotiv řady 114.5 na dieselová posunovadla (viz Přerod lokomotiv řady 114.5 SD - Kolejová doprava v posunovadla PZ 114). Proto se dieselové posunovací lokomotivy dostaly do investičního plánu až v roce 2016. Výroba celkem tří strojů řady 741.7 se uskutečnila ve společnosti CZ LOKO, konkrétně v závodech v Přerově a Jihlavě. CZ LOKO tak navazuje na dokončenou dodávku stejné řady vozidel pro ArcelorMittal Ostrava (viz Dokončení dodávky lokomotiv řady 741.7 pro ArcelorMittal).
Technickým provedením lokomotivy odpovídají předchozím dodaným strojům této řady. Poháněny jsou spalovacím motorem Caterpillar 3508C o výkonu nastaveném na 1000 kW ve spojení s trakčním alternátorem Siemens, z kterého jsou po usměrnění napájeny elektrickým proudem původní trakční motory ČKD TE 015. Na rozdíl od série pro ArcelorMittal byly lokomotivy vybaveny klimatizací kabiny strojvedoucího. Dosazena byla také elektrodynamická brzda a v zimních měsících je umožněno temperování vodního okruhu motoru z vnější sítě.
Jako první si SD-KD převzaly na konci října v Přerově lokomotivu 741.732. Poté následovala koncem listopadu 741.735, vyrobená závodem v Jihlavě. Zde byla v polovině prosince 2016 pro SD-KD dokončena i 741.736, která již také byla dodána svému majiteli.
Horní fotografie z 30. 11. dokumentuje odjezd lokomotivy 741.735 z Jihlavy do Kadaně-Prunéřova, kde přejede na vlečkovou síť nového majitele. Dolní prosincová fotografie zachycuje lokomotivu 741.736 před odjezdem na TBZ do Žďáru nad Sázavou v Havlíčkově Brodě.
Text a foto Daniel Brabenec

GW Train Regio zahájil provoz na lince R 25
11. prosinec 2016 se stal prvním provozním dnem dopravce GW Train Regio (GWTR) v dálkové dopravě na 157 km dlouhém rameni Plzeň - Chomutov - Most. Pro obsloužení této rychlíkové linky vypsalo ministerstvo dopravy soutěž již v roce 2015, námitky dalších subjektů však podpis smlouvy k pokrytí dopravy oddálily až na počátek prosince 2016.
GWTR obsluhuje linku německými jednotkami řady 628.2, které s masivním zaváděním nových nízkopodlažních jednotek v německé regionální dopravě DB hromadně odstavují a nabízejí k odprodeji dalším subjektům. Jde o dvoudílné jednotky s uspořádáním 2’B’ + 2’2’, vybavené naftovým motorem o výkonu 410 kW a hydrodynamickým přenosem výkonu, s délkou 46,4 m a 10 + 112 místy (vč. 21 sklopných) k sezení v 1. + 2. vozové třídě.
Do ČR se od května 2016 dostaly čtyři motorové jednotky 628/928 214, 239, 241 a 343, dodané vagónkami Duewag a LHB v letech 1987 - 1989. K pokrytí provozu na lince R 25 prošly jednotky „malou bohemizací“, tedy opravou spojenou s instalací wifi, zásuvek 230 V pro cestující, držáky jízdních kol a celkově modernizovanými interiéry. Vzhledem k tomu, že jednotky nejsou vybaveny českým vlakovým zabezpečovačem, je jejich rychlost v ČR omezena na 100 km/h, na rozdíl od stejných jednotek Arriva, kde však „bohemizace“ zahrnuje i instalaci zabezpečovače LS06 a max. rychlost jednotek je 120 km/h. Všem nově dovezeným jednotkám bylo ponecháno původní označení 628.2, na rozdíl od první dovezené pro Arrivu, která získala české označení 845/945 001. Zatímco jednotku 628/928 214 opravovalo vlastními silami GWTR v depu v Bečově nad Teplou, oprava a částečná modernizace dalších tří byla zadána firmě CZ LOKO, resp. ČMŽO Přerov. Jako první zde byly zahájeny práce na 628/928 343 - tato jednotka se odlišuje od ostatních vnějším barevným provedením se šedými čely. Součástí vnějšího barevného řešení jsou též loga Ministerstva dopravy ČR. Zeleno-oranžové schéma vnějšího nátěru se od srpna dostalo i na čtyřnápravové jednotky řady 654 GWTR.
Nejdále postoupily modernizační práce na jednotce 628/928 214 v Bečově v srpnu 2016, která po dokončení montáže interiérů mohla vykonat 28. 9. 2016 svojí TBZ a od 8. 10. 2016 vstoupit do provozu na místní dráze Karlovy Vary - Mariánské Lázně, kde dopravu zajišťuje právě GWTR. Zde probíhalo „zajíždění“ i zaškolování personálu, zkušební jízdy dalších jednotek se pak konaly i v oblasti Kadaně. Finální přípravy na zahájení provozu byly dokončeny do 9./10. prosince, než se jednotky přesunuly do Obrnic a Plzně.
Provoz GWTR zahrne na rameni Plzeň - Most denně 4 páry rychlíků a v neděli ještě pátý, ČD zůstává na trase jeden pár rychlíků a 6x v týdnu i druhý. GWTR plánuje část vlaků v pátek/neděli obsazovat v násobné trakci, jako tomu bylo i u zahajovacích vlaků v první den provozu. Zbrojení a prohlídky bude GWTR zajišťovat v Obrnicích, větší opravy v Lovosicích, případně Bečově.
Na horním snímku jsou zachyceny „bohemizové“ jednotky GWTR 628/928 343, 214, 239 a 241 v Bečově nad Teplou 9. 12. 2016 ve finále příprav na zahájení provozu, na spodním vůbec první rychlík GTWR R 1080 Plzeň hl. n. - Most s dvojicí jednotek 628/928 239 + 241 před odjezdem z Plzně 11. 12. 2016.
Text a foto Milan Šrámek

Obnovení provozu nákladních vlaků do Baborówa
Když na přelomu let 2011 a 2012 utichla přeprava melasy z cukrovaru v Polské Cerekwi přes Baborów dále do Racibórze, málokdo věřil, že by se alespoň částečně vrátil provoz do někdejší uzlové stanice Baborów (pravidelný provoz osobních vlaků byl ukončen již 3. dubna 2000, šlo tehdy o vlaky Racibórz - Racławice Śląskie). Díky zvýšeným požadavkům na přepravu obilnin z regionu Hlubčicka se však stal malý zázrak a na sklonku léta letošního roku začal správce infrastruktury PKP PLK s nutnými opravami potřebnými ke sjízdnění úseku Pietrowice Wielkie - Baborów (na trase Racibórz - Pietrowice Wielkie stále probíhá nárazový provoz vlaků směřujících do Kietrze – viz Lokálka do Kietrze ožívá). Velký vliv na obnovu provozu má dopravce Ecco Rail, neboť jeho sesterská společnost Ecco Agro koupila baborowské silo. Ecco Rail se pak logicky stal i dopravcem zmiňovaných vlaků.
Samotné první jízdě prázdné soupravy k nakládce předcházely ve dnech 5. a 6. 12. strojní jízdy lokomotivy SM42-2058 za účelem poznání tratě strojvedoucími. Ve čtvrtek 8. prosince po deváté hodině ranní se pak vydala z Racibórze čtyřicetivozová souprava do 24 kilometrů vzdáleného Baborówa, kam dorazila krátce před jedenáctou hodinou (traťová rychlost je v celém úseku max. 20 km/h). Zde již netrpělivě čekaly kamiony s kukuřicí, která byla pomocí dopravníku poháněného traktorem překládána do přistavených vozů řady Eas, neobvyklých pro přepravu zrnin. V příštím roce bude problém s překládkou ve stanici vyřešen obnovením vlečky nedalekého sila.
Stav místní infrastruktury dokládá snímek průjezdu prvního vlaku kolem nefunkčních vjezdových návěstidel: levé pro více než 20 let neprovozovanou trať do Pilszcze, kde byla roku 1945 zakončena bývalá trať do Opavy, pravé pak pro obnovený úsek z Pietrowic Wielkich. Na postrku se ukázala „tamara“ TEM2-175, vlakový pak byl již výše zmiňovaný stroj SM42-2058. V levé části je pak viditelné zdejší obilné silo.
Text a foto Jan Hanzel

 
Úvod Tratě Provoz Vozidla Úzkorozchodky Infrastruktura Statistika Fotoalbum MHD Nostalgie Zabezpečovací technika
© SPŽ 2017