SPŽ - NOVINKY Novinky, SPŽ

SPŽ » NOVINKY
CZ



 


VYHLEDÁVÁNÍ:


 
               



Lokomotivy 2M62UM u LDz
V lednu 2019 předala LDz ritošā sastāva serviss (LDz RSS) ve spolupráci s českou společností CZ LOKO lotyšským železnicím poslední dvě ze 14 modernizovaných lokomotiv řady 2M62UM - stroje s pořadovými čísly 117 a 266. Oba mají rok výroby 2019 uveden i na výrobním štítku RSS. Stalo se tak po dvou letech od předání prototypového stroje 2M62UM-111 (viz Dokončení prototypu lokomotivy 2M62UM LDz), který LDz převzaly po dokončení zkušebního provozu a všech zkoušek v lednu 2017.
Oproti předpokladu se výroba lokomotiv o více jak rok prodloužila. Rekonstruovaným lokomotivám byla zachována původní pořadová čísla přistavených lokomotiv řady 2M62 (případně 2M62UM). Nové stroje tak nesou označení 2M62UM: 0004, 0010, 0086, 0090, 0093, 0094, 0096, 0100, 0110, 0111, 0117, 0116, 0119 a 0266. Devět lokomotiv bylo dle údajů RSS rekonstruováno v závodě v Rize a pět v pobočce v Daugavpilsu. Pokračování přestaveb dalších lokomotiv na řadu 2M62UM LDz prozatím nepředpokládají.
V provozu u LDz jsou nyní poslední čtyři nerekostruované lokomotivy 2M62, dislokované v depu Rīga: 0894, 0924, 1003, 1185. Lokomotivy čísel 1194, 1220, 1234 byly prodány k dalšímu využití na Ukrajinu. Ostatní stroje této řady v majetku LDz byly sešrotovány nebo dlouhodobě odstaveny bez výhledu na znovunasazení do provozu.
Na fotografii z 9. 5. 2019 je zachycena 2M62UM-0117 v úseku Jersika - Nīcgale na trati Krustpils - Daugavpils.
Text Daniel Brabenec, foto a spolupráce Petr Štefek

Nový Vectron Dual mode ve Velimi
Dne 28. dubna 2018 přivezlo DB Cargo Czechia do Velimi novou duální lokomotivu Siemens, která je označena 248.001. Společnost Siemens ji následně 21. května 2019 představila odborné veřejnosti v rámci 17. zákaznické lokomotivní konference, kdy se druhý den konference konal ve Zkušebním centru VUZ.
Čtyřnápravová diesel-elektrická lokomotiva je vybavena jak dieselovým motorem MTU o výkonu 2 400 kW, který splňuje nejpřísnější emisní požadavky dle vyhlášky UIC 623-2:2010, tak i sběračem proudu a elektrickou výzbrojí pro jednofázový napájecí systém 15 kV, 16,7 Hz. Výkon na obvodu kol má lokomotiva v obou provozních režimech 2 000 kW a dosahuje max. rychlosti 160 km/h. Při elektrodynamické brzdě má lokomotiva výkon na obvodu kol v elektrickém režimu 2 100 kW a v dieselovém režimu 1 700 kW. Uspořádání dvojkolí má lokomotiva Bo´Bo´, délku přes nárazníky 19,975 m a zatížení na nápravu dosahuje 22,5 t.
Na snímku je zachycen Vectron Dual mode 248.001 společně s měřicím vozem VÚKV Praha během prezentačních jízd na velkém zkušebním okruhu dne 21. května 2018.
Text a foto Jiří Konečný

Parní lokomotiva 414.096 je po 52 letech opět provozní
Centrum historických vozidel (CHV) ČD v Lužné u Rakovníka zprovoznilo čtyřspřežní (s uspořádáním dvojkolí D-n2) parní lokomotivu 414.096, která byla vyrobena v roce 1906 lokomotivkou Společnosti státní dráhy (Maschinen-Fabrik Staatseisenbahn-Gesellschaft) ve Vídni pod výrobním číslem 3282. A u Společnosti státní dráhy (StEG) byla také pod označením 73.368 nasazena. První technicko-bezpečnostní zkoušku vykonala dne 24. srpna 1906 a po více jak 60 letech provozu byla vyřazena z provozu a zrušena v červenci roku 1967 v lokomotivním depu ČSD České Budějovice pod označením 414.096.
Po zrušení stála dlouhé roky na pomníku v areálu ŽOS (Železniční opravny a strojírny) České Velenice. Po ukončení činnosti ŽOS byla na jaře 2014 částečně rozebraná lokomotiva (s opravou se započalo už v roce 2009 v ŽOS České Velenice) přepravena z Českých Velenic do Lužné u Rakovníka, kde se pokračovalo v práci na jejím zprovoznění. Kotel lokomotivy opravila firma SEA Kolín a tendr 412.365 společnost Beva invest. Dne 17. dubna 2019 došlo k prvnímu zkušebnímu zatopení lokomotivy a 10. května 2019 byla slavnostně představena v rámci jarního otevření muzea ČD. Lokomotivu ještě čeká nová technicko-bezpečnostní zkouška po opětovném zprovoznění, aby mohla být následně nasazována do čela zvláštních nostalgických vlaků. Lokomotivy řady 73 StEG, později kkStB, přezdívané Heligón, byly nasazeny v celé rakousko-uherské monarchii a dodnes se zachovaly pouze tři kusy z této početné řady. Kromě 73.368 (později 414.096 ČSD) v CHV Lužná u Rakovníka to je 73.79 (později 55.5708 ÖBB) v rakouském Strasshofu a 73.372 (později 133-005 JŽ) ve slovinské Lublani.
Na snímku z 10. května 2019 je zachycena lokomotiva 414.096 při posunu v areálu CHV Lužná u Rakovníka.
Text a foto Jiří Konečný

Lokomotivy TE33AS u UZ
Ukrajinské železnice (Ukrzaliznycja - UZ) podepsaly 23. 2. 2018 s americkou firmou General Electric Transportation rámcovou smlouvu v úhrnné výši 1 miliardy dolarů, jejíž hlavní součástí je dodávka až 225 nových lokomotiv typu Evolution. Z této smlouvy bylo napevno objednáno 30 nákladních lokomotiv TE33AS s termínem dodání do konce prvního čtvrtletí roku 2019. Financování nákupu lokomotiv v celkové výši 140 mil. dolarů zajistila Ukreximbank, leasing z 30 % zaplatily UZ při koupi, 70 % částky budou splácet 15 let. Cena jedné lokomotivy tak vychází na 4,68 milionu dolarů, součástí smlouvy je i dodávka náhradních dílů a plný servis lokomotiv.
Výroba všech lokomotiv se uskutečnila v USA v pensylvánském závodě GE ve mestě Erie, odkud byly postupně odesílány lodní dopravou do ukrajinského přístavu Černomorsk. Lakování, montáž radiového a zabezpečovacího systému a dokončovací práce před uvedením do provozu realizoval v rámci 10 % smluvní lokalizace Krjukivskyj vagonobuditelnyj závod. V případě odběru opčních lokomotiv by lokalizace ukrajinské výroby měla činit až 40 % smluvní ceny. Na Ukrajině se ale nejedná o první lokomotivu tohoto typu, v roce 2013 vyrobil pro soukromého zákazníka JSC „Ivano-Frankivsk Cement“ kazašský závod v Astaně licenční stroj TE33A-0249.
UZ pojmenovaly nově dodávané lokomotivy „Tryzub“ (v překladu trojzubec - součást státního znaku Ukrajiny). První stroj TE33AS-2001 byl výrobně dokončen v červenci 2018 a 11. 9. 2018 byl vyložen z lodi na ukrajinskou pevninu. 8. 11. 2019 pak zahájil jízdní zkoušky na síti UZ. Mezitím bylo koncem září 2018 na Ukrajinu dovezeno dalších 7 lokomotiv. Do března 2019 pak bylo dodáno zbývajících 22 lokomotiv.
Na fotografii z 26. 4. 2019 se představuje TE33AS-2005 v čele nákladního vlaku v mezistaničním úseku Kirpotino - Fisaki.
Text Daniel Brabenec, foto Jiří Kubát

Zátěžová zkouška mostu v Pňovanech
V sobotu 27. dubna 2019 se uskutečnila na rekonstruovaném mostě přes nádrž Hracholusky na řece Mži, který je součástí tratě Pňovany - Bedružice, zátěžová zkouška. Provedly ji šestinápravové muzejní lokomotivy 781.529, 578 a 600, které postupně společně zatěžovaly každou z nových obloukových konstrukcí. Zkouška byla vyvrcholením několikaměsíční rekonstrukce mostu, při níž byly vedle oprav pilířů postupně nahrazeny tři hlavní ocelové nýtované konstrukce délky po 57 m se spodním obloukem konstrukcemi zcela novými, svařovanými. Přitom se využilo originální metody výměny původní konstrukce spojením s novou konstrukcí a následným přetočením. Součástí nového mostu též bude lávka pro pěší a cyklisty.
Původní most celkové délky 210 m a výšky 52 m byl naposledy v provozu 23. července 2018, poté byla zahájena nepřetržitá výluka pro rekonstrukci trvající do 30. dubna 2019.
Snímek z 27. 4. 2019 zachycuje na rekonstruovaném mostě přes řeku Mži lokomotivy 781.529, 578 a 600 při zátěžové zkoušce.
Text a foto Milan Šrámek

Biomasa pro tepelnou elektrárnu Alpiq Generation
Poblíž areálu dřívějších hutí Poldi Kladno se nachází tepelná elektrárna Alpiq Generation (CZ) s několika bloky pro výrobu elektrické energie a tepla. Hlavním výrobní surovinou je hnědé uhlí, které do elektrárny každý den proudí ze severočeské pánve po železnici, kdy dopravcem je Advanced World Transport (AWT) ze skupiny PKP Cargo. Také dopravu nezbytného odsiřovacího vápence a v minulosti i odvoz sádrovce (popílku) zajišťuje AWT. Novinkou je přeprava další komodity - dřevní hmoty, resp. biomasy, která souvisí se současným přebytkem kalamitního dřeva. Po podrcení na štěpku je možno biomasu v menší míře kombinovat s uhlím a využívat ji jako palivo do některých z moderních bloků elektrárny.
V případě biomasy zavítal do stanice Kladno-Dubí méně obvyklý dopravce - Vítkovická doprava (do 30. srpna 2018 Vítkovice Doprava; ke změne názvu došlo poté, co se místo původních Vítkovic stala majitelem společnosti firma Tatra Aviation ze skupiny Czechoslovak Group). Ta se z okolí domovských Vítkovických železáren rozjezdila po celé republice v průběhu posledních několika let (viz Vítkovice Doprava se začala angažovat v dálkových přepravách).
Na záběru pořízeném za stanicí Brandýsek se tak představuje počátkem května 2019 vlak Pn 59712 s 19 vozy dřevní hmoty, jehož přepravu v trase Moravské Budějovice - Kladno-Dubí zajistil „Moby Dick“ 740.631 spolu se strojem 740.621.
Text a foto Petr Zobal

Motorový vůz 820.528 v provozu u RC
20. dubna 2019 si na trati Moravské Budějovice - Jemnice odbyl své premiérové jízdy znovuzrozený motorový vůz 820.528. Předán byl z výroby v Tatře Studénka v roce 1963 ČSD jako M 240.028. Po ukončení služby u ČSD byl prodán Chemopetrolu Litvínov, kde byl upraven na dílenský vůz a přeznačen na 820.528. Jako nehodový vůz byl na vlečkové síti majitele provozován Unipetrolem Dopravou až do roku 2016. V závěru tohoto roku jej odkoupila společnost Railway Capital. Od ledna do června 2017 byl deponován u Správy Ústecké dráhy v Teplicích. 28. 6. 2017 pak byl vůz převezen do Krnova k opravě do firmy ZEGA.
Uvedení do původního stavu trvalo do počátku dubna 2019. Oprava vozu byla z větší části financována Ministerstvem dopravy z Programu obnovy historických železničních vozidel. Nutno bylo dosadit některá (původně zaplechovaná) okna a dveře včetně vyvaření skříně, nově byl vybudován i celý interiér vozu v povýrobním provedení. Opravou prošel také spalovací motor vozu. 13. 4. 2019 si jej vlastník převezl z Krnova do Jemnice, kde je plánováno jeho celosezonní nasazení na turistické víkendové a sváteční vlaky.
Na fotografii z 20. 4. 2019 se představuje 820.528 nasazená na ten den poslední Os 18394 Moravské Budějovice - Jemnice u Rácovic.
Text Daniel Brabenec, foto Tomáš Potůček

Lokomotiva řady 794 pro Metro Warszawskie
Společnost Metro Warszawskie, provozovatel metra v polském hlavním městě Varšavě, vypsal v listopadu 2017 výběrové řízení na dodávku lokomotivy pro posun a případné přepravy v rámci tamní sítě metra. Vítězem soutěže se stala v polovině dubna 2018 společnost CZ LOKO, která následně podepsala s objednatelem smlouvu na výrobu jedné dvounápravové lokomotivy typu EffiShunter 300. Dodání lokomotivy bylo naplánováno na jaro roku 2019. V případě firmy CZ LOKO se přitom nejedná o první lokomotivu pro Metro Warszawskie, již koncem roku 2014 byla do Varšavy dodána dvounápravová lokomotiva 797.819 (viz Lokomotiva 797.819 pro varšavské metro). Nová lokomotiva je určena pro STP Kabaty, které se nachází na stejnojmenné konečné trasy M1 (STP - ekvivalent českého depa).
Výroba lokomotivy označené 794.014 navázala na dvanáctikusovou sérii obdobných lokomotiv pro ČD (viz Posunovací lokomotivy řady 794 pro ČD). Pro potřeby provozu v tunelech metra byla lokomotiva částečně upravena - rám je oproti lokomotivám ČD zúžen, celková hmotnost snížena na 30 t, je dosazen protipožární systém, čelní kamery, kromě klasického háku a šroubovky je doplněn adaptér pro dosazení hlavy spřáhla používaného na jednotkách metra, realizovány byly i další menší modifikace.
Výroba rámu a některých komponent se uskutečnila v jihlavském závodě CZ LOKO, konečnou montáž provedl závod v České Třebové. Po oživení a jízdních zkouškách, které proběhly na přelomu března a dubna 2019 na trati Česká Třebová - Brno (po Skalici nad Svitavou), byla lokomotiva v druhém dubnovém týdnu převezena do Jihlavy k donastavení některých veličin řídicího systému. Od poloviny dubna ji čekají zkoušky v ZC VUZ Velim, odkud se vrátí do České Třebové a následně by měla být odeslána do Polska.
Fotografie zachycuje lokomotivu 794.014 na jedné ze zkušebních jízd v Jihlavě při nastavování a ověřování jízdních a brzdných vlastností.
Text a foto Daniel Brabenec

Další bateriový trolejbus na zkouškách u DPP
Od středy 27. března 2019 nasadí Dopravní podnik hl. města Praha (DPP) kloubový nízkopodlažní trolejbus ŠKODA 27Tr. Jako předchozí zkoušené typy bateriových trolejbusů bude denně obsluhovat druhé pořadí linky číslo 58 spojující Palmovku a Letňany, kdy ve stoupání v ulici Prosecká bude využívat pro dobíjení za jízdy krátké trolejbusové vedení (viz Plíživý návrat trolejbusů do Prahy po 45 letech).
Tento bateriový trolejbus v 18metrové karoserii Solaris New Trollino s elektrickou výzbrojí Škoda Electric je pronajatý na tři týdny od Plzeňského městského dopravního podniku, kde je od března 2019 zařazen pod evidenčním číslem 583 a u DPP dostal dočasně evidenční číslo 9000. V Plzni slouží cestujícím celkem 16 normálních nízkopodlažních kloubových trolejbusů ŠKODA 27Tr s tím, že část je vybavena pomocným dieselovým pohonem. Trolejbus ev. číslo 583 je prvním dodaným bateriovým vozem z poslední 17kusové série pro Plzeň, která bude kompletně vybavena akumulátory.
Na snímku z 26. března 2019 je zachycen kloubový nízkopodlažní trolejbus ŠKODA 27Tr během dobíjení v obratišti Palmovka.
Text a foto Jiří Konečný

Do Ostravy míří ruda ze všech stran
S ohledem na nestabilitu dodávek železné rudy po železnici z Ukrajiny společnost ArcelorMittal Ostrava diverzifikuje svou závislost na jednotlivých přepravních směrech i dodavatelích této základní suroviny pro výrobu železa a následně oceli. Vedle ukrajinsko-slovenského přechodu Čierna nad Tisou a ukrajinsko-polské Medyky se tak výchozími body pro železniční přepravu po normálním rozchodu stávají i přístavy, kam směřuje zmiňovaný substrát například z Jihoafrické republiky, Libérie či Brazílie.
V loňském roce tak byly významné dodávky rudy z německého přístavu Hamburg, na kterých se podílelo především ČD Cargo či Arriva vlaky na českém úseku, v Německu pak ITL Eisenbahngesellschaft, CTL Logistics nebo DB Cargo Deutschland (viz též Ruda do Ostravy jezdí i z Hamburgu). Tento směr je však od března 2019 prozatím minulostí.
Dalším poměrně exotickým výchozím místem je přístav v rumunském městě Constanța, na významu pak postupně nabírá Świnoujście. Z tohoto polského přístavu, který se specializuje na překládku hromadných substrátů míří do Ostravy několik vlaků týdně a na jejich vozbě se rovněž podílí několik dopravců, jde např. o PKP Cargo, Freightliner PL, Kolprem (viz též TRAXX Kolpremu zajíždí do Ostravy), DB Cargo Czechia či Slezskomoravskou dráhu (SMD).
Snímek ze 7. března 2019 zachycuje vlak s rudou z Jihoafrické republiky, který z přístavu Świnoujście odvezl dopravce Freightliner PL jedním ze svých Dragonů (viz První Dragon pro Freightliner PL opustil výrobní závod). Na fotografii pořízené v úseku Bohumín - Ostrava hlavní nádraží je však již v čele vlaku dvojice strojů 740.645 a 740.720 SMD. Dolní snímek pak zachycuje detail jednoho z vozů v tomto vlaku. Přestože je vůz z větší části prázdný, je v něm naloženo přes 56 tun rudy, což dokazuje velkou sypnou hmotnost tohoto substrátu.
Text Janusz Nowicki, foto Petr Štefek

 
 
 
 
27. 5. 2019 © SPŽ 0 Verze 1.3