SPŽ - NOVINKY Novinky, SPŽ

SPŽ » NOVINKY
CZ



 


VYHLEDÁVÁNÍ:


 
               



Modernizované lokomotivy řady 742.71 pro CER Cargo
Problémy s údržbou, nedostatkem náhradních dílů a stále se snižujícím počtem externích opraven, kam by mohly být lokomotivy řady 742 přistavovány do vyšších stupňů oprav (včetně oprav spalovacích motorů), vedly společnost ČD Cargo jako největšího provozovatele těchto lokomotiv k vypsání výběrového řízení na jejich modernizaci. K jeho vyhlášení došlo v dubnu 2018 a koncem října 2018 byla podepsána smlouva na dodávku 30 + 20 modernizovaných lokomotiv inovované řady 742.71 s vítězem soutěže - společností CZ LOKO. V druhé polovině roku 2019 se pro nákup dvou stejných lokomotiv rozhodla i společnost CER Cargo, resp. její slovenská pobočka CER Slovakia, hledající vhodné lokomotivy pro provoz se schválením v zemích střední Evropy a Chorvatsku.
Finální montáž lokomotiv pro CER byla zahájena na počátku tohoto roku v závodě CZ LOKO v České Třebové. Lokomotivám ČD Cargo bylo přiděleno označení 742.711 - 760, lokomotivy pro CER na ně číselně navazují s pořadovými čísly 742.761 a 742.762. Přednostně by měly být oba stroje nasazovány na přepravy transformátorů z Chorvatska do zemí střední Evropy s tím, že by vlak vezly v celé trase bez nutnosti přepřahu. Proto byla součástí zadání i montáž potřebných vlakových zabezpečovačů.
Technickým řešením odpovídají „CERky“ strojům pro ČD Cargo. Na původní upravený rám a pojezdovou část je usazena nová věžová kabina a snížené představky, pod kterými je umístěno nové strojní vybavení. Pohonnou jednotku tvoří spalovací motor Caterpillar 3508C o jmenovitém výkonu 1 000 kW ve spojení s trakčním alternátorem Siemens 1FC2 560-6, z kterého jsou po usměrnění napájeny 4 původní DC trakční motory. Kromě pneumatické brzdy je nově lokomotiva vybavena i brzdou elektrodynamickou o výkonu 970 kW. Maximální rychlost lokomotivy je 100 km/h, hmotnost 70 t, maximální tažná síla 204 kN. Vybaveny jsou zabezpečovačem Altpro (Indusi) a Mirel VZ1 (na rozdíl od strojů ČD není součástí dodávky palubní část zabezpečovače ETCS).
Pokračování oživovacích prací na stroji 742.761 bylo naplánováno do závodu CZ LOKO v Jihlavě, kam se lokomotiva také po absolvování zkušebních jízd v České Třebové v druhé polovině července 2020 přesunula. Fotografie z 21. 7. 2020 zachycuje tento stroj ještě za silného deště při zajíždění do obvodu depa a následně areálu CZ LOKO v Jihlavě. Po dokončení pak v nejbližší době čeká obě lokomotivy společnosti CER schvalování na Slovensku, v Maďarsku a Chorvatsku.
Text a foto Daniel Brabenec
Změny u litevského státního dopravce Lietuvos geležinkeliai
Stejně jako jiné země Evropské unie začala také Litva řešit v souladu s železničními balíčky změnu organizační struktury Litevských železnic. V roce 2018 bylo u litevského státního dopravce Lietuvos geležinkeliai (LG, v překladu Litevské železnice) rozhodnuto přejít na holdingové uspořádání podniku. K samotné realizaci změn ale došlo až v průběhu roku 2019. Lietuvos geležinkeliai jsou nadále plně vlastněné státem jako holdingová akciová společnost, vytvořily však několik dceřiných společností, ve kterých zůstávají 100% vlastníkem. Kromě hlavních odvětví, jako je osobní doprava, nákladní doprava a infrastruktura, mají LG podíl i v dalších společnostech, zabývajících se opravárenstvím a jinými souvisejícími činnostmi.
Jako první vzniká k 1. 1. 2020 společnost LG Cargo, do které jsou postupně převáděny činnosti a vozový park nákladní dopravy. Další v pořadí je založena k 28. 2. 2019 LG Keleiviams, zabývající se osobní dopravou. Jako poslední je 28. 6. 2020 zapsána do obchodního rejstříku společnost Lietuvos geležinkelių infrastruktūra, vystupující jako nový správce infrastruktury litevských železnic.
V červenci 2020, kdy si LG připomenuly 101. výročí vzniku, představil státní dopravce další změny v korporátní identitě společnosti. Všem třem hlavním dceřiným společnostem je změněn název a mění se i používaná značka a logo. Místo zkratky LG je nově použita zkratka LTG, kde LT reprezentuje název státu Litva, G pak jako u původního označení znamená železnice. Název firmy Lietuvos geležinkeliai ale zůstává zachován. Dceřiným společnostem jsou pak jako rozlišovací znak přiděleny i barvy litevské trikolory - červená, žlutá a zelená. Součástí loga je především symbol šipky, který má znázorňovat pokrok a rozvoj. Nová korporátní identita se postupně projeví nejen na kolejových vozidlech, ale také na budovách a ostatní drážní infrastruktuře.
Osobnímu dopravci je přidělena červená barva a jeho název se mění z LG Keleiviams na LTG Link. Zelená barva pak připadla správci infrastruktury Lietuvos geležinkelių infrastruktūra, který od července 2020 vystupuje pod názvem LTG Infra. LG Cargo, po změně názvu LTG Cargo, používá jako dominantní žlutou barvu. Ta bude v nejbližší době aplikována především na stroje Siemens ER20, které se v současnosti podrobují hlavním opravám. Zároveň byla v červenci 2020 založena i dceřiná společnost LTG Cargo Polska, mající za cíl podnikání v nákladní dopravě na polské síti.
Horní snímek přibližuje podobu motorové jednotky 730ML-007 (výroba 2016 PESA Bydgoszcz, Polsko) v novém barevném provedení s červenou barvou společnosti LTG Link a novými logy. Na dolní fotografii je zachycena lokomotiva ER20-029 ve žlutém provedení v barvách LTG Cargo a za ní kolejový jeřáb LTG Infra se zeleným pruhem dokládající příslušnost k této dceřiné společnosti Litevských železnic. Obě fotografie byly pořízeny ve Vilniusu, kde se uskutečnila 3. 7. 2020 tisková konference a prezentace změn u Lietuvos geležinkeliai, doprovázená výstavou vybraných kolejových vozidel.
Text Daniel Brabenec, foto Robertas Šalčiūnas
Zkušební provoz jednotek ED250 PKPIC na síti Správy železnic
Od pondělí 29. června je možné na stejnosměrné části sítě Správy železnic potkat elektrickou jednotku ED250-001 polského dopravce PKP Intercity, která ve zkušebním provozu bez cestujících najíždí předepsaných 12 500 km, které jsou podmínkou pro schválení typu v České republice. Zkoušky si objednal výrobce jednotek Alstom u společnosti ČMŽO -elektronika a dopravcem jsou České dráhy. Denně jednotka vyjíždí z Bohumína do Nedakonic, následně pokračuje přes Přerov a Olomouc do Chocně, vrací se zpět do Brodku u Přerova a znovu do Chocně. Z Chocně jezdívá zpět do Nedakonic a Bohumína. Uvedená trasa se ovšem může operativně měnit. Na síti Správy železnic bude možné spatřit sedmivozovou jednotku řady ED250 minimálně do pondělí 6. července.
Na snímku z 2. července je zachycena jednotka ED250-001 na vlaku Nex 94703 ve stanici Česká Třebová při cestě z Chocně do Brodku u Přerova.
Text a foto Jiří Konečný
Další EffiShuntery 1000 pro společnosti italského dopravního svazu Tper
Pět lokomotiv EffiShunter 1000 vyrobených v první polovině roku 2020 pro Mercitalia Rail a tímto dopravcem z finančních důvodů nakonec neodebraných CZ LOKO následně prodalo jiným provozovatelům železniční dopravy v Itálii. Dvě již dokončené a odzkoušené lokomotivy zakoupila společnost Sangritana (viz Dva stroje Effishunter 1000 pro dopravce Sangritana), zbývající tři nakonec získal italský dopravní svaz TPER (Trasporto Passeggeri Emilia-Romagna) pro podniky, ve kterých má podíl. Dva stroje nesoucí označení 744.117 a 119 budou nasazovány u osobního dopravce Trenitalia Tper, 744.118 poputuje ke společnosti Dinazzano PO, která již dvě stejné lokomotivy dodané v loňském roce provozuje (viz Lokomotivy řady 744.1 pro italské dopravce Dinazzano PO a Rail Traction Company).
Společnost Trenitalia Tper byla založena 1. 1. 2020 a má na starosti regionální železniční dopravu v celém regionu Emilia-Romagna. Vznikla jako společný podnik dvou železničních společností z oblasti - Trenitalia v něm má podíl 70 % (dopravce na síti RFI) a TPER 30 % (dopravce na síti FER). Samotný svaz TPER vznikl 1. 2. 2012 sloučením autobusového dopravce ATC (poboček z Bologny a Ferrary) a FER - místní regionální železniční společnosti. Jeho úkolem se stalo provozování osobní veřejné dopravy v regionu Emilia-Romagna. Nová společnost Trenitalia Tper byla pověřena zajišťováním osobní železniční dopravy v regionu na dobu 15 let s možností prodloužení na 22 let.
Zatímco lokomotivy 744.115 a 116 zůstaly stříbrné a změna vnějšího designu podle přání nového majitele se kromě nástřiku krytů zábradlí vyřešila polepy, lokomotivy 744.117 - 119 již také dokončované v barvách Mercitalia Rail čekalo přelakování větších celků, což u již smontovaných lokomotiv přineslo nemálo komplikací. Stroj 744.118 prošel změnou barevného řešení v závodě CZ LOKO v České Třebové, lokomotivy 744.117 a 119 byly kvůli nedostatečně dimenzované lakovně v Jihlavě převezeny na úpravy do Přerova. Aplikace nových barev bez demontáže kapot a kabiny byla značně komplikovaná a u kabin prakticky nemožná, proto tyto zůstaly díky kompromisní dohodě s objednatelem stříbrné spolu se světle šedým rámem a do nových barev byly přelakovány pouze kapoty, kryty zábradlí a návěstních světel. 744.118 je tak nově oranžovo stříbrná, 744.117 a 119 jsou zeleno stříbrné. Rozdíl v barevném řešení je nejvíce viditelný u 744.118 - její předchůdkyně 744.106 a 107 byly celooranžové s černým rámem.
Kvůli koronavirovému uzavření hranic s Itálií se odvoz lokomotiv k majiteli neustále odsouval. Také oživení zabezpečovače italskými techniky muselo být odloženo, a aby lokomotivy mohly absolvovat zkušební jízdy, muselo dojít k dočasným úpravám v některých celcích. Počátkem června byla do Jihlavy přivezena i 744.118 a v následujících týdnech vyjížděly v různých kombinacích spojené do vícečlenného řízení na zkušební jízdy z Jihlavy do Žďáru nad Sázavou a Světlé nad Sázavou (případně Vlkanče). Nakonec k odvozu lokomotiv z Jihlavy došlo až 23. 6. 2020, kdy se vydaly tažené strojem 709.401 do Břeclavi a následně s jinými dopravci přes Rakousko do Itálie s cílovou stanicí Bologna.
Horní fotografie z 20. 5. 2020 zachytila lokomotivu 744.117 při zkušební jízdě z Jihlavy do Havlíčkova Brodu těsně před vjezdem do cílové stanice. Dolní fotografie z 4. 6. 2020 zobrazuje na stejném místě trojici lokomotiv 744.117, 744.119 a 744.118, směřujících do Žďáru nad Sázavou.
Text a foto Daniel Brabenec
Dodávky druhé série lokomotiv Transmontana pro Green Cargo započaly
Rumunský výrobce lokomotiv Softronic Craiova (dříve Electroputere) vyrábí nové šestinápravové asynchronní lokomotivy, které nesou obchodní název Transmontana a vychází z dříve licenčně vyráběných lokomotiv EA. Licenci k výrobě šestinápravových lokomotiv EA v Electroputere poskytla v šedesátých letech minulého století švédská společnost ASEA. Po dodávkách Transmontan pro domácí zákazníky a klienty, kteří operují na maďarské síti, získal Softronic v červenci 2017 objednávku také od švédského nákladního dopravce Green Cargo na dvoufrekvenční lokomotivy (15 kV 16,7 Hz a 25 kV, 50 Hz) s výkonem 6 000 kW. První dvě lokomotivy Mb 4001 (480.032) a Mb 4002 (480.033), které ještě neměly certifikáty o shodě s TSI, odjely do Švédska v roce 2018 a následovala první šestikusová série Mb 4003 (480.040) – 4008 (480.045), která už TSI splňovala. Z lokomotivek z bývalého východního bloku je tak Softronic první, která obdržela významnější zakázku na dodávku lokomotiv do dřívější západní části Evropy a v tomto případě ještě do země, od které dříve licenci na výrobu elektrických lokomotiv získala.
Druhá série dalších osmi lokomotiv hned navázala a Green Cargo tak získá celkem šestnáct lokomotiv Transmontana řady Mb 4000 s tím, že od jedenácté lokomotivy v pořadí budou vybaveny také palubní částí zabezpečovacího systému ETCS. Lokomotivy používá Green Cargo k přepravě ocelových polotovarů z železáren SSAB Luleå do závodu v Borlänge, kde jsou tyto výrobky dále válcovány a obráběny. Ocelové bramy jsou přepravovány v teplém stavu, aby se usnadnilo jejich další zpracování v závodě Borlänge a denně spojuje obě destinace osm párů vlaků. Transmontany se na těchto přepravách osvědčily, neboť uvezou vlak o hmotnosti až 3 700 t oproti lokomotivám TRAXX či Vectron, které při podobném výkonu uvezou vlak jen s hmotností 2 500 t.
Stejně jako předchozí Transmontany jely i první dvě lokomotivy z druhé série (Mb 4009 a 4010) z Rumunska přes Maďarsko, Slovensko, Českou republiku a Německo do přístavu v Rostocku a lodí pokračují do Švédska.
Na horním snímku je 19. června ve stanici Pečky zachycen vlak Nex 58902 dopravce DB Cargo Czechia v jehož čele z Břeclavi stanul Taurus 183.500 RailAdventure (provozovaný na české síti od února 2020 - viz „Taurus“ 183 500 RailAdventure jel poprvé vlastní silou v ČR) a za ním jsou řazeny lokomotivy Transmontana Green Cargo dočasně označené 480.046 a 480.047. Na spodním snímku ze stejného dne je ve stanici Pečky zachycena desátá a devátá lokomotiva ze zakázky pro Green Cargo, které mají výrobní čísla LEMA 047 a 046 a ve Švédsku budou přeznačeny na Mb 4010 a Mb 4009, před připojením spojovacích a brzdicích vozů RailAdventure, které DB Cargo Czechia odvážel z Peček zpět do Německa.
Text a foto Jiří Konečný
TRAXXy MS3 ČD Cargo míří do zkušebního provozu
První dvě lokomotivy TRAXX F140 MS3 řady 388 společnosti ČD Cargo jsou v České republice již poměrně dlouhou dobu, ale po síti Správy železnic vlastní silou zatím nejely, neboť uvedený typ není v ČR připuštěn do provozu. Od prosince 2019 je v SOKV Ústí nad Labem lokomotiva 388.001 a od ledna 2020 ji doplnila i druhá 388.002 – (viz Lokomotivy TRAXX MS3 ČD Cargo).
V domovském SOKV Ústí nad Labem byly lokomotivy až do 15. dubna, kdy je ČD Cargo převezlo v pravidelném nákladním vlaku do Zkušebního centra VUZ ve Velimi. Zde na lokomotivách prováděla Zkušební laboratoř VUZ měření elektromagnetické kompatibility (EMC). První měření se uskutečnilo 21. dubna se zátěžovou soupravou výměnných kontejnerů naloženou uhlím a to za značného zájmu příznivců železnic, kteří si tyto první jízdy TRAXXů MS3 ČD Carga vlastní silou nenechali ujít. Následně se měření EMC ještě několikrát opakovalo a to i se soupravou osobních vozů, které na zkoušky zapůjčily České dráhy, doplněné měřicími vozy VUZ. To dokládá i horní snímek pořízený 26. května, kdy po velkém okruhu projíždí dvojice TRAXXů 388.002 a 001 ČD Carga s pěti osobními vozy ČD, lokomotivou 124.601 VUZ a pěti měřicími vozy VUZ.
Na spodním snímku byla 12. června zachycena přeprava lokomotiv 388.001 a 002 z Kolína zpět do Ústí nad Labem v nákladním vlaku Pn 62132 (Česká Třebová – Most nové nádraží) na vjezdu do stanice Praha-Libeň, kdy vlaková lokomotiva 123.021 zároveň symbolizuje odcházející generaci elektrických lokomotiv ČD Carga.
Po zajištění potřebných dokladů bude možné v druhé polovině června zahájit Drážním úřadem předepsaný zkušební provoz obou lokomotiv a to jak v nákladní, tak i osobní dopravě u Českých drah.
Text a foto Jiří Konečný
Vectrony ZSSK na síti Správy železnic
V souvislosti s postupným uvolňováním opatření přijatých proti šíření koronaviru KOVID-19 byl v pondělí 8. června 2020 Českými drahami obnoven mezinárodní železniční provoz mezi Českou republikou a Slovenskem. Vzhledem k tomu, že k zajištění tohoto provozu, zejména přes hraniční přechod v Horní Lidči, neměly ČD dostatek hnacích vozidel, byl v dopoledních hodinách z Bratislavy vypraven konvoj čtyř lokomotiv řady 361.1 a stroje 362.009 (na pozici dispečerské lokomotivy do Břeclavi), v jehož čele stanul Vectron 383.107 společnosti S Rail Lease pronajatý ZSSK. Z Břeclavi do Prahy hl. n. jel konvoj jako Lv 54556, kdy na hlavním nádraží v Praze Vectron odstoupil, aby z Prahy do Bratislavy hl. st. odvezl EC 283 Metropolitan Slovenská strela. Jednalo se tak o první výkon Vectronu ZSSK na síti Správy železnic (Vectrony nákladního dopravce ZSSK Cargo na kolejích Správy železnic zdomácněly už podstatně dříve).
Nasazení Vectronu namísto turnusové řady 350 ZSSK umožnilo vyškolení strojvedoucích OCP Východ PS Břeclav na tuto řadu lokomotiv. Vlastní školení probíhalo po prvním uvolnění v květnu v Bohumíně a Břeclavi na lokomotivách 193.289, 294 a 295 ELL, které mají najaté České dráhy. Nasazovány byly na obnovených EC 100 až 107, které v té době jezdily pouze mezi Bohumínem a Břeclaví.
Na snímku z 8. června 2020 je zachycen konvoj slovenských lokomotiv ve složení 383.107, 361.130, 361.126, 361.127 a 361.124 po zastavení v Praze na hlavním nádraží.
Text a foto Jiří Konečný
DB Cargo Polska končí provoz „čmeláků“ S200
Firmy, ze kterých v roce 2011 vznikla dnešní společnost DB Cargo Polska (viz Integrace skupiny DB Schenker Rail Polska završena), byly vedle krakovské Nowe huty největšími provozovateli lokomotiv řady S200, tj. polské verze lokomotiv ČME3 z produkce pražské lokomotivky ČKD. Patřily mezi ně společnosti PTKiGK Rybnik, NZTK (resp. dříve NZGTK) a PTKiGK Zabrze. Celkově pak nynější DB Cargo Polska (DBCPL) získala integrací těchto firem přes 50 „čmeláků“, kteří sloužili především v posunovací službě v hornoslezských uhelných dolech a v traťové službě na krátkých vozebních ramenech.
V průběhu druhé dekády 21. století však počet těchto strojů ve službě DBCPL rychle klesal, za čímž stály především dvě příčiny. Tou hlavní byl nákup starších strojů řady 6400 z Nizozemska (viz Motorové lokomotivy nizozemské řady 6400 zahajují provoz v Polsku), nyní už jich DBCPL provozuje 38 kusů (z toho 22 na vlečkách). Dalším důvodem bylo to, že DBCPL přišlo po proběhlých výběrových řízeních o provoz na některých důlních vlečkách, které tradičně obsluhovalo.
Odstavené lokomotivy byly postupně odprodávány jiným společnostem, které je buď sešrotovaly nebo opět nasadily do provozu. Mezi tradiční zájemce o vyřazené stroje DBCPL pak patří hlavně slovenská firma ZOS Zvolen, která odkoupila mj. lokomotivy S-257 ex PTKiGK Rybnik a S-264 ex NZTK (viz Rozprodej lokomotiv DB Schenker Rail Polska). Historie strojů S200 začala psát poslední kapitolu provozu v DBCPL v roce 2019, kdy na počátku tohoto roku bylo v provozu posledních 6 lokomotiv. Ty byly postupně odstavovány vždy v termínu, kdy jim skončila platnost osvědčení technické způsobilosti a DBPCPL je již nepřistavila k další opravě stupně P5. Posledními místy provozu se staly doly Ziemowit a Pniówek. Na vlečce Ziemowit ukončily provoz stroje S-2123 (odstaven 18. 6. 2019), S-273 (odstaven 23. 7. 2019) a S-2125 (odstaven 15. 12. 2019). Úplně posledním místem nasazení „čmeláků“ ve službách DBCPL je důl Pniówek, kde loni skončily lokomotivy S-250 (odstavena 21. 3. 2019) a S-282 (odstavena 24. 7. 2019), historie se pak uzavřela 19. ledna 2020 odstavením stroje S-2133. Přesto lze „čmeláka“ ve službách DBCPL zastihnout na vlečce Pniówek i dnes, jedná se však o stroj S-268 pronajatý od firmy Industrial Division. Paradoxně se jedná o stroj, který DBCPL vyřadilo v roce 2016, ale nový majitel jej znovu zprovoznil.
Všechny lokomotivy vyřazené v poslední době jsou odstaveny v areálu chemických závodů Blachownia, kde spolu s dalšími neprovozními lokomotivami čekají na další osud. Během jarních měsíců 2020 probíhá výběrové řízení na jejich odprodej, takže brzy bude jasné, zda proběhne jejich fyzická likvidace nebo se s nimi setkáme u jiných dopravců.
„Posledního mohykána“ S-2133 (ČKD 15823/1990) zachycují přiložené snímky. Horní fotografie z 7. května 2008 zachycuje tuto lokomotivu při sunutí soupravy uhlí na vlečku elektrárny Siersza. Tehdy ještě byla majetkem dnes již zaniklé společnosti NZTK a právě doprava uhlí do uvedené elektrárny patřila k jejím tradičním výkonům. Dolní snímek z 12. března 2020 už byl pořízen po konci kariéry u DBCPL v chemičce Blachownia společně s dalšími neprovozními stroji stejného typu, ale i řad T448p a TEM2. V koloně na témže místě už přitom S-2133 stála v letech 2012-2013, tehdy se však ještě dočkala opravy.
Text a foto Petr Štefek
První elektrický nákladní vlak projel přes přechod Šatov/Retz
Již před více než třinácti lety byl zahájen elektrický provoz v úseku Šatov – Retz (viz Zahájení elektrického provozu do Šatova) a již více než 10 let jezdí elektrické osobní vlaky z Rakouska přes Retz až do Znojma (viz První vlak v elektrické trakci mezi Šatovem a Znojmem). Přesto se až 24. května 2020 uskutečnila vůbec první jízda nákladního vlaku v elektrické trakci přes tento hraniční přechod. Zároveň se jednalo o první jízdu nákladního vlaku tímto pohraničním úsekem na licenci jiného dopravce než státních společností ČD Cargo či Rail Cargo Austria. Konkrétně šlo o vlak vedený na licenci dopravce METRANS Railprofi Austria na rakouském území a na licenci dopravce CityRail na českém území.
Vlak o celkové délce 589 m a hmotnosti 590 tun složený z klanicových vozů byl trasován ze Salzburku do Znojma, odkud následně polovina vlaku pokračovala k nakládce kulatiny do Moravských Budějovic a druhá polovina vlaku do Řikonína. Vlak byl na rakouském území trasován po spojkách v Tullnu a Absdorfu s jednou úvratí ve Stockerau a zcela se tak vyhnul Vídni, čímž projel rakouské území bez sebemenších komplikací.
Na snímku vidíme uvedený vlak v čele s lokomotivou 189.203 MRCE Dispolok přijíždět do stanice Šatov, kde po rychlém odvěšení nastoupil do čela „Herkules“ 761.101 společnosti CityRail.
Text a foto Martin Svoboda
Dva stroje Effishunter 1000 pro dopravce Sangritana
V loňském roce si italský dopravce Mercitalia Rail (nákladní divize italských státních drah FS) objednal u společnosti CZ LOKO pět lokomotiv řady 744.1. Počátkem letošního roku pak byly postupně dokončovány (viz Lokomotivy EffiShunter 1000 pro dopravce Mercitalia Rail) a první dvě zvládly absolvovat i zkušební jízdy. Mezitím ale ve stejné době Mercitalia Rail přehodnotila své priority a z důvodu nedostatku plánovaných financí lokomotivy neodebrala. Plánů na nákup nových dieselových lokomotiv řady 744.1 se ale tato společnost zcela nevzdala a celou zakázku prozatím odložila s možným čerpáním v následujícím období. Proto CZ LOKO na jaře hledalo v Itálii jiné odběratele pro již vyrobené lokomotivy vybavené právě pro provoz v tomto státě. Dokončené stroje 744.115 a 116 nakonec odkoupila společnost Sangritana. V dubnu letošního roku proběhla v jihlavském závodě CZ LOKO úprava vnějšího designu lokomotiv bez nutnosti jejich kompletního přelakování, kdy došlo pouze k odstranění vnějších polepů Mercitalia Rail. Nově byla čela kapot a boky kabin opatřeny polepy v barvách italské vlajky a nápisy Sangritana. Původní stříbrnošedý lak zůstal lokomotivám zachován, přelakovány byly pouze kryty zábradlí.
Sangritana je dceřinou společností TUA - Società Unica Abruzzese di Trasporto (Jednotný dopravní svaz regionu Abruzzo). Zajišťuje v regionu Abruzzo především autobusovou dopravu a od 7. 2. 2019 je i železničním nákladním dopravcem. Osobní železniční dopravu obstarává v této oblasti nadále dopravce Ferrovia Adriatico Sangritana (kdysi odběratel několika remotorizovaných lokomotiv řady 753 z ČMKS/CZ LOKO), také plně podřízený TUA. Sangritana využívá především najaté elektrické lokomotivy Bombardier TRAXX DC. Stroje 744.1 pak budou využívány na posun a traťovou službu na neelektrizovaných úsecích obsluhovaných tratí.
Fotografie z května 2020 představuje lokomotivy 744.115 a 116 (v Itálii ponesou označení 744.010 a 744.011) krátce po dokončení nového polepu u haly montovny v jihlavské provozovně CZ LOKO, kde nyní panují kvůli přestavbě závodu a výstavbě nové haly stísněné poměry. V současné době jsou obě lokomotivy připravovány na odvoz do Itálie.
Text a foto Daniel Brabenec
 
 
 
 
11. 8. 2020 © SPŽ 0 Verze 1.3