Leden
Únor
Březen
Duben


 

2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996


 

2002
2001
2000
1999


 
 



 
               


 
 
 
 
 



Další lokomotivy řady 741.7 pro italské zákazníky
V druhé polovině loňského roku se podařilo společnosti CZ LOKO uzavřít v Itálii další kontrakty na dodávku lokomotiv řady 741.7. První dva stroje této řady byly exportovány do Itálie již v březnu 2015 a jednalo se o dlouhodobý pronájem lokomotiv 741.701 a 707 z poolu CZ LOKO firmě Dinazzano PO s opcí na následný odkup obou lokomotiv. Před odjezdem byly upraveny pro provoz v Itálii s tím, že jsou určeny pouze pro posun na vlečce, kde mají omezenou maximální rychlost. Jejich působištěm se mělo stát kolejiště přístavu v Ravenně.
V prosinci 2016 byly v Přerově dokončeny další dvě nové lokomotivy 741.737 a 738, určené rovnou z výroby pro posunovou službu v Itálii. Nájemcem se stala společnost FS Terminali Italia se sídlem ve Veroně, kam byly obě lokomotivy v lednu 2017 odeslány. Po ukončení dvouletého pronájmu by měly být nájemcem odkoupeny. Plánováno je jejich nasazení v logistických terminálech Bari a Verona. Součástí kontraktu je i servis lokomotiv, zajišťovaný nově založenou dceřinou společností CZ LOKO Italia se sídlem v Porto Mantovano.
Další dvě objednané lokomotivy 741.741 a 742 jsou v současnosti dokončovány v jihlavském závodě CZ LOKO. V tomto případě se nejedná o pronájem, ale o prodej stavební společnosti Francesco Ventura Costruzioni Ferroviarie z italského města Paola. Určeny jsou pro vedení pracovních vlaků při výstavbě a opravách železničních tratí. Jen pro zajímavost uveďme, že české lokomotivy nejsou na pracovních vlacích v Itálii žádnou novinkou, společnost Loko Trans sem po roce 1990 postupně vyvezla přes 20 lokomotiv řady 740.
Do pronájmu v Itálii měla odjet počátkem roku 2017 i lokomotiva 741.710 poolu CZ LOKO, která měla být na tři roky pronajata společnosti SERFER na posun v přístavu Livorno s následnou opcí na odkup. Ta ale do Itálie nakonec zapůjčena nebyla. V druhé polovině dubna 2017 pak CZ LOKO oznámilo své vítězství ve výběrovém řízení SERFER na dodávku 5 nových posunovacích lokomotiv. Do Itálie ale budou v tomto případě dodány nové lokomotivy EffiShunter 1000, jejichž prototyp 744.101 (viz Prototyp dieselové lokomotivy 744.101 EffiShunter 1000) nyní prochází schvalováním v ČR.
Na fotografii z 21. 4. 2017 se představuje dokončovaná 741.741 při zkušební jízdě z Jihlavy do Žďáru nad Sázavou za zastávkou Mírovka. V květnu 2017 by měla být spolu s 741.742 předána svému majiteli.
Text a foto Daniel Brabenec

Rail Cargo Carrier - Slovakia rozšiřuje své aktivity
Slovenský dopravce Rail Cargo Carrier - Slovakia (RCCSK) patřící do skupiny ÖBB nebyl dosud příliš aktivní, soustředil se především na přepravy v rámci uzlu Bratislava, který přímo navazuje na rakouskou železniční síť. Od dubna 2017 se však dalším významným bodem RCCSK stala Žilina, odkud společnost zajišťuje provoz kontejnerových vlaků pro sesterskou společnost Rail Cargo Operator - CSKD.
V první fázi se jedná o přepravu kontejnerů, ve kterých se převážejí rozložené automobily KIA mezi závodem Kia Motors Slovakia v Tepličce nad Váhom a montovnou Avtotor v ruském Kaliningradu. Tyto vlaky, které jezdí po normálním rozchodu mezi překladišti Žilina a Černjachovsk, jsou v provozu od roku 2007. V posledních letech jejich dopravu ve všech státech vyjma Ruska zajišťovalo PKP Cargo, nově má tedy slovenský úsek Žilina - Čadca na starosti RCCSK, v Česku a Polsku dopravcem zůstává PKP Cargo. Pravidelně se jedná o jeden pár vlaků denně, ke kterému se nepravidelně přidávají vlaky s kontejnery do polské Lodže. V dalších měsících by RCCSK mělo k tomuto vlaku přidat ještě pravidelné kontejnerové spoje z Koperu do Žiliny, které zatím na Slovensku vozí ZSSK Cargo.
Pro vozbu vlaků z Žiliny do Čadce používá RCCSK rakouské motorové lokomotivy řady 2016, což dokládá i snímek stroje 2016 040, který se 6. dubna 2017 připravuje k odjezdu z Žiliny do Čadce.
Text Petr Štefek, foto Peter Vlček

Nové montážní vozy trakčního vedení MTW 100 SŽDC
V roce 2014 vypsalo SŽDC výběrové řízení na dodávku tří zcela nových montážních vozů trakčního vedení. Jedná se po dlouhé době o speciální vozidla přímo z výroby určená pro práci na trakčním vedení, nikoli o modifikace a rekonstrukce stávajících motorových vozů pro přepravu cestujících jak tomu bylo v předchozích desetiletích. Vítězem tohoto výběrového řízení se stal v roce 2015 známý rakouský výrobce vozidel pro drážní infrastrukturu Plasser & Theurer s vozidlem výrobního typu MTW 100.013/7.
Dodávka všech tří vozidel je naplánována na rok 2017 a u SŽDC budou označena jako MTW 100-001 - 003. První stroj byl přivezen z Linze do České republiy 11. dubna 2017 a provozován bude u Oblastního ředitelství Brno, OTV Modřice. Drážní úřad přidělil tomuto vozidlu EVN 99 54 9139 001-0.
MTW 100 je čtyřnápravové speciální vozidlo s dvěma kabinami strojvedoucího, dílenskou částí a příslušenstvím pro práci na trakčním vedení. Zdrojem výkonu vozu je spalovací motor Deutz TCD 16.0 o výkonu 520 kW, který přes hydrodynamickou převodovku Voith T212 pohání pomocí kardanů a nápravových převodovek dvě nápravy hnacího podvozku. Také pomocné pohony jsou realizovány převážně hydraulickými okruhy. Obsaditelnost vozidla je 2 osoby na stanovišti strojvedoucího + 6 v dílenském prostoru. Na hlavním rámu před jedním stanovištěm strojvedoucího je osazen jeřáb Palfinger s dálkovým ovládáním. Na střeše MTW 100 je umístěn kontrolní sběrač, odtlačovací ramena Palfinger s dálkovým ovládáním, pevná pracovní plošina a pohyblivá plošina na jeřábovém rameni, také dálkově ovládaná. Vozidlo je vybaveno klimatizací, teplovodním nezávislým vytápěcím agregátem Webasto a předehřevem vodního okruhu a dobíjením akumulátorů z veřejné sítě. Zdrojem stlačeného vzduchu je hydraulicky hnaný kompresor Knorr, od stejného výrobce jsou i komponenty pneumatické brzdy. Dosazen byl vlakový zabezpečovač Mirel VZ1 a rychloměr Tramex. V dílenském prostoru je umístěna buňka uzavřeného WC. Délka vozidla přes nárazníky je 21 400 mm, šířka 3 050 mm, výška 4 560 mm. Maximální rychlost vlastní silou je 120 km/h, celková hmotnost 71,5 t.
Fotografie z rakouského Linze, pořízená 7. 4. 2017 těsně před opuštěním výrobního závodu, představuje první vyrobený stroj pro SŽDC MTW 100-001 při přípravě na cestu do ČR.
Text Jan Zelenka, foto Wolfgang Mayer

Provozní „ventilovka“ 93.1360 v ČR
Nově se lze setkat i v České republice s provozní parní tendrovou lokomotivou s uspořádáním náprav 1'D1' původní řady 378 BBÖ (Österreichischen Bundesbahn), později řady 93 ÖBB, kterou v letech 1927 až 1930 vyráběly rakouské lokomotivky ve Floridsdorfu, Wr. Neustadtu nebo Krauss v Linci. Za II. světové války byly shodné lokomotivy vyrobeny také pro Slovenské železnice (řada 431.0), které po válce připadly ČSD, a pro Jugoslávské železnice (řada 53).
V září 2016 byla z Německa do ČR do Bečova nad Teplou dovezena lokomotiva 93.1360 (StEG 4779/1927). Po vyřízení všech náležitostí přejela počátkem prosince 2016 vlastní silou do Letohradu ke společnosti Böhmische Nordbahn. Majitelem lokomotivy je společnost Vonwilerka ze Žamberku. V předchozím období lokomotiva působila u společnosti Eurovapor v jižním Německu na Wutachtalbahn, kam se dostala v roce 1977 po ukončení parního provozu v Rakousku. Wutachtalbahn vede z Hintschingenu do přírodního parku Südschwarzwald u hranic se Švýcarskem.
Na snímku z 6. dubna je zachycena „ventilovka“ 93.1360 společně s „hektorem“ T 435.003 ve stanici Kralupy nad Vltavou cestou z Letohradu na setkání parních lokomotiv v Drážďanech (9. Dresdner Dampfloktreffenam), které se koná od 7. do 9. dubna 2017. Českou republiku tam bude reprezentovat společně s tendrovkou 354.195 DHV vyrobenou v roce 1925 v ČKD Praha Libeň.
Text a foto Jiří Konečný

Přírůstek do lokomotivního parku společnosti Regiojet
Od 4. 4. nasadila společnost Regiojet (RJ) na posun na smíchovském nádraží a přetahy mezi Smíchovem a Zličínem (kde má RJ v pronajatých prostorách svoji opravárenskou základnu) lokomotivu 740.832, odkoupenou od Velkolomu Čertovy schody Tmaň (VČS). Lokomotiva 740.832 na těchto výkonech nahradila stroj 721.151, který tímto přešel do provozní zálohy RJ a momentálně je odstaven ve zličínské základně.
VČS provozoval na svojí vlečce celkem čtyři lokomotivy řady 740 - 740.308 na posun přímo v kolejišti v sousedství lomu a 740.782, 832, 833 navíc na přetazích mezi lomem a železniční stanicí Beroun, kam je vlečka zaústěna. Lokomotivy 740.782 a 833 byly v roce 2010 remotorizovány (viz „Caterpillary“ Velkolomu Čertovy schody Tmaň) a začaly být přednostně nasazovány do provozu, zatímco 740.832 zde plnila funkci záložní lokomotivy. Při potřebě jedné provozované a jedné střídací lokomotivy pro nasazení do Berouna se lokomotiva 740.832 stala nadbytečnou a v březnu 2017 byla prodána společnosti Regiojet, která potřebovala vhodnou lokomotivu na obsluhu svých náležitostí v pražském uzlu místo méně výkonného a staršího stroje 721.151. Z VČS pak byla 740.832 přepravena 3. 4. do Prahy a následující den nasazena do provozu u RJ. V nejbližších dnech bude zároveň lokomotiva zaregistrována pod RJ u Drážního úřadu a ponese EVN CZ-RJ 92 54 2 740 832-1. RJ z důvodu zachovalosti původního laku v nejbližší době nepředpokládá změnu nátěru lokomotivy do žlutých barev.
Na fotografii z 3. 4. 2017 se představuje 740.832 při převozu z VČS do Prahy ve spodní části vlečky nedaleko železniční stanice Beroun.
Text Daniel Brabenec, foto a spolupráce Dušan Vacek

Uhlí pro opatovickou elektrárnu jezdí v kontejnerech InnoFreight
Počátkem roku 2015 uzavřela společnost EP Cargo (EPC) s firmou InnoFreight kontrakt na dlouhodobý pronájem 80stopých kontejnerových vozů Sggrrs a 20stopých kontejnerů WoodTainer. Celkem se jedná o 70 vozů a 280 kontejnerů. Účelem pronájmu bylo nasazení těchto souprav pro přepravu hnědého uhlí mezi dolem Profen a elektrárnou Buschhaus (oba provozy patří pod koncern MIBRAG, který je stejně jako EPC součástí české skupiny Energetický a průmyslový holding - EPH). Z uvedených vozů měly být sestaveny čtyři soupravy, které měly přepravovat 2,5 mil. tun uhlí ročně mezi uvedenými místy vzdálenými od sebe 240 km. Výhodou oproti klasickým vozům mělo být především vyšší ložení, když na jednom kloubovém voze Sggrrs lze na tratích třídy D (což ty německé jsou) přepravit až 136 tun uhlí. Bohužel celý plán zhatila německá spolková vláda, která v rámci své klimatické politiky nařídila odstavit elektrárnu do studené zálohy nejpozději do 1. října 2016.
Za dané situace muselo EPC řešit, co s pronajatými soupravami. Bylo tedy rozhodnuto o jejich nasazení na vnitrostátní přepravy hnedého uhlí do Elektráren Opatovice (EOP), které patří rovněž do EPH. Od března 2017 tak začaly jezdit soupravy s WoodTainery z Března u Chomutova (uhlí z Dolů Nástup Tušimice, součást Severočeských dolů) do Opatovic nad Labem. Ačkoli již v minulosti palivo do EOP v kontejnerech jezdilo (viz Dovoz uhelných kalů do Elektrárny Opatovice) a kontejnery byly vykládány pomocí mobilního překladače, pro nynější velký objem vykládky byl vybudován stacionární vykladač, který měl být původně používán v Buschhausu. Bohužel nelze na české infrastruktuře využít vyšší ložení vozů, neboť v úseku Březno u Chomutova - Žatec - Odb. České Zlatníky je pouze traťová třída C umožňující nakládat do nápravového tlaku 20 tun.
Na horním snímku z 26. března 2017 je u Kostomlat nad Labem zdokumentován vlak Pn 266401 Březno u Chomutova - Elektrárna Opatovice s kontejnery loženými hnědým uhlím. V čele vlaku se nachází lokomotiva 130.025 dopravce ČD Cargo, který tyto přepravy pro EP Cargo realizuje. Dolní fotografie zachycuje stacionární vykládací zařízení pro kontejnery InnoFreight instalované v opatovické elektrárně.
Text Petr Štefek, horní foto Dušan Vacek, dolní foto Petr Florián

363.147 ZSSK začala jezdit ve službách ODOS
Český dopravce Ostravská dopravní společnost (ODOS), resp. firma Ostravská dopravní společnost - Cargo (vznikla k 1. 1. 2017 rozdělením ODOS), v poslední době provozuje poměrně silnou dopravu na rameni mezi polsko-českou hranicí (tj. Chałupki či Petrovice u Karviné) a slovenskou přechodovou stanicí Kúty. Pro tyto přepravy jsou využívány především dvojice motorových lokomotiv řady 742, které pro tento typ výkonů nejsou příliš vhodné. Vítanou pomocí se tak stala dvousystémová elektrická lokomotiva 363.147 dopravce Železničná spoločnosť Slovensko (ZSSK), kterou si ODOS pronajal v závěru března 2017. Jedná se tak o poměrně netypické působení stroje osobního dopravce v nákladní dopravě. Nejde však o první lokomotivu řady 363 ve službách ODOS, neboť již v roce 2010 u této společnosti jezdil stroj 363.104 ZSSK Cargo.
Lokomotiva 363.147 přijela přes Kúty ze Slovenska strojně 23. března 2017 a dorazila do Dětmarovic, což je obvyklé místo pro odstavování elektrických lokomotiv ODOS. Zpočátku však na dlouhém rameni na II. koridoru nezasáhla, neboť počínaje noční směnou z 24. na 25. března byla nasazena na jedné z dispečerských výkonů, které ODOS na Ostravsku provádí pro ČD Cargo.
Na snímku pořízeném 25. března 2017 v žst. Ostrava-Svinov je zachycena lokomotiva 363.147 ZSSK ve službách ODOS na vlaku ČD Cargo vezoucím prázdné autovozy z logistického centra MOSTVA Mszczonów do automobilky HMMC v Nošovicích.
Text Petr Štefek, foto Peter Vlček

České lokomotivy pro turecké železárny Erdemir
V roce 2016 se podařilo společnosti CZ LOKO uzavřít smlouvu na dodávku dalších dvou lokomotiv do Turecka. Navazuje tím na kontrakt ze srpna 2014, kdy byly stroje 741.708 a 709 přepraveny do Turecka stavební firmě OHL. Ta je následně předala tureckým drahám TCDD jako součást zakázky na výstavbu podmořského tunelu Marmaray (viz Marmaray - první mezikontinentální tunel). Lokomotivy jsou deponovány u obou vyústění tunelu a slouží zde jako záchranná vozidla pro případ mimořádností.
Nové lokomotivy řady 744.7, jejichž výroba se uskutečnila v jihlavském závodě CZ LOKO, jsou určeny pro železárnu a ocelárnu Erdemir sídlící ve městě Ereğli na pobřeží Černého moře v provincii Zonguldak. Jedná se o největší tureckou ocelárnu a jejím vlastníkem je penzijní fond OYAK. Zajímavostí této železárny je rozsáhlé vlečkové kolejiště, které ale není napojené na veřejnou železniční síť - nejbližší trať končí ve městě Zonguldak, vzdáleném zhruba 35 km. Lokomotivy označené výrobcem jako 744.704 a 705 ponesou u svého provozovatele označení L 18 a L 19 a číselně navážou na stávající podnikové lokomotivy Erdemir, dříve dodávané především tureckou lokomotivkou Tülomsaş.
Zmiňované lokomotivy 744.704 a 705 vychází z modulárního provedení strojů řady 741.7, kabiny strojvedoucího jsou však modernější konstrukce - dosud byly montovány na lokomotivy řady 723.7. Patří tedy k nové generaci lokomotiv, i když pořadím navazují na předchozí vyrobené 744.701 - 703. Zdrojem energie pro pohon lokomotivy je spalovací motor Caterpillar 3508C o výkonu nastaveném na 1000 kW ve spojení s trakčním alternátorem Siemens, z kterého jsou po usměrnění napájeny elektrickým proudem čtyři tlapově uložené trakční motory. Kabina strojvedoucího je vybavena klimatizací, výparníková jednotka je z důvodu požadavku na sníženou výšku lokomotivy umístěna místo na střeše v pultu strojvedoucího nad lednicí. Přímočinná i samočinná brzda je elektricky ovládaná, instalována je i brzda elektrodynamická. Řídicí a diagnostický systém dodala MSV Elektronika, jeho součástí je i dvojčlenné řízení lokomotiv. Vytápění kabiny strojvedoucího je teplovodní pomocí kaloriferů odpadním teplem z chladicího okruhu spalovacího motoru. Návěstní i dálková světla jsou osazena LED diodami, přičemž jako reflektory jsou použity jak svítilny v boxech nad rámem, tak i svítilna v horní části čelní kapoty, která je v Evropě pro změnu využívána jako návěstní. Z bezpečnostních důvodů pro upozornění na pohybující se lokomotivu jsou nad horními reflektory umístěny výstražné oranžové majáky. Uložení hlavního rámu na podvozcích je řešeno pomocí plochých toren z důvodu požadavku na průjezd oblouky malých poloměrů. Maximální rychlost lokomotivy je 80 km/h, celková hmotnost 72 t, hmotnost na nápravu 18 t.
Zkušební jízdy obou lokomotiv proběhly v první polovině února 2017, následně byly oba stroje postupně podrobeny jízdám se zátěží na vlečce Velkolomu Čertovy schody Tmaň u Berouna. Po završení zkoušek se vydají oba stroje na dlouhou cestu do Turecka. Na horní fotografii z 8. 2. 2017 se prezentuje 744.704 během zkušební jízdy z Jihlavy do Žďáru nad Sázavou při průjezdu žst. Havlíčkův Brod. Dolní fotografie dokumentuje stroj 744.705 ve výrobním závodě v Jihlavě při přípravě na zkoušku dvojčlenného řízení s 744.704.
Text a foto Daniel Brabenec

Lokomotiva řady ET40 jela po letech opět vlastní silou
7. února 2017 proběhla zkušební jízda lokomotivy ET40-52, která se po opravě provedené společností Zakłady Naprawcze Taboru Kolejowego i Miejskiego (ZNTKiM) Gdańsk vydala vlastní silou po trase Gdańsk Kanał Kaszubski – Tczew a zpět. V rámci opravy nebyly na lokomotivě provedeny žádné modernizační zásahy s výjimkou drobností zahrnujících např. úpravu vnějšího osvětlení či zlepšení komfortu na stanovišti strojvedoucího. V rámci jízdy bylo dosaženo maximální provozní rychlosti 100 km/h, byla vyzkoušena funkčnost jednotlivých konstrukčních celků lokomotivy, zkoušky brzdové soustavy a byly rovněž odstraněny některé drobné závady.
Tato lokomotiva je první opravenou z pětice strojů řady ET40, které v roce 2016 odkoupil Bronisław Plata od PKP Cargo (viz Lokomotivy ET40 se opět vrátí do provozu). Zprovozněná lokomotiva dostala již také nová mezinárodní čísla 91 51 3 160 424-0 (díl A) a 91 51 3 160 425-7 (díl B). Stroj je registrován na držitele Tomasze Platu (VKM kód TLOK), což je syn Bronisława Platy.
Lokomotiva obdržela nátěr budoucího nájemce, kterým bude dopravce Lotos Kolej. Ten ji plánuje nasazovat především na těžké vlaky v relaci Gdańsk Olszynka (rafinerie Lotos) – Zduńska Wola Karsznice. U jednoho z dalších strojů, které z dílen ZNTKiM vyjedou později, je vysoká pravděpodobnost, že obdrží původní nátěr podle originálních výkresů z plzeňské Škody.
První opravený stroj ET40-52 je zachycen na horním snímku pořízeném 7. února 2017 ve stanici Gdańsk Kanał Kaszubski. Dolní snímek pultu na stanovišti strojvedoucího dokazuje, že v dílnách byla skutečně provedena jen oprava lokomotivy bez výraznějších modernizačních zásahů.
Text Petr Štefek, horní foto Bartosz Konieczny, dolní foto Marcel Kobyłecki

Remotorizovaná lokomotiva 704.706 ČMŽO Přerov
Po tříleté přestávce opustila v únoru 2017 brány jihlavského závodu CZ LOKO další remotorizovaná lokomotiva řady 704.7, u které byl nahrazen původní spalovací motor Liaz novým značky Caterpillar. Stroj 704.706 navázal na předchozí remotorizované lokomotivy stejné řady (viz Remotorizace lokomotiv řady 704.5 AWT) a v první polovině února začala jeho služba v ČMŽO Přerov, kde zajišťuje posun a převozy vozidel opravovaných v tamních dílnách. Do loňského jara tam působila 741.516, která byla následně odprodána firmě CZ Logistics, dceřiné společnosti CZ LOKO zajišťující mimo jiné většinu železničních přeprav holdingu. Úzkou spolupráci CZ LOKO a ČMŽO prezentuje i nátěr „lega“, který odpovídá barevnému schematu lokomotiv CZ LOKO, jen červenou barvu nahradila modrá.
Při opravě byl na lokomotivu dosazen spalovací motor Caterpillar C13 s výkonem nastaveným na 328 kW, včetně nového chladicího okruhu s chladičem a sacího filtru. Motorem je poháněn stávající trakční alternátor ČKD TA 611, který napájí usměrněným proudem dva původní trakční motory, tlapově uložené na hnacích nápravách. Odlišně oproti předchozím rekonstrukcím této řady je řešeno návěstní osvětlení lokomotivy nově osazené LED svítidly. Původní reflektor umístěný na horní hraně kapoty byl zakrytován a nyní plní funkci návěstní svítilny, zatímco nové reflektory jsou přesunuty do boxů návěstních svítilen nad rámem lokomotivy. Vozidlo bylo dále vybaveno mobilní částí vlakového zabezpečovače Mirel VZ1.
Fotografie z 26. 1. 2017 zachycuje lokomotivu 98 54 5704 706-1 při zkušební jízdě z Jihlavy do Havlíčkova Brodu nedaleko cílové stanice.
Text a foto Daniel Brabenec

 
Úvod Tratě Provoz Vozidla Úzkorozchodky Infrastruktura Statistika Fotoalbum MHD Nostalgie Zabezpečovací technika
© SPŽ 2017