SPŽ - NOVINKY Novinky, SPŽ

SPŽ » NOVINKY
CZ



 


VYHLEDÁVÁNÍ:


 
               



První elektrický nákladní vlak projel přes přechod Šatov/Retz
Již před více než třinácti lety byl zahájen elektrický provoz v úseku Šatov – Retz (viz Zahájení elektrického provozu do Šatova) a již více než 10 let jezdí elektrické osobní vlaky z Rakouska přes Retz až do Znojma (viz První vlak v elektrické trakci mezi Šatovem a Znojmem). Přesto se až 24. května 2020 uskutečnila vůbec první jízda nákladního vlaku v elektrické trakci přes tento hraniční přechod. Zároveň se jednalo o první jízdu nákladního vlaku tímto pohraničním úsekem na licenci jiného dopravce než státních společností ČD Cargo či Rail Cargo Austria. Konkrétně šlo o vlak vedený na licenci dopravce METRANS Railprofi Austria na rakouském území a na licenci dopravce CityRail na českém území.
Vlak o celkové délce 589 m a hmotnosti 590 tun složený z klanicových vozů byl trasován ze Salzburku do Znojma, odkud následně polovina vlaku pokračovala k nakládce kulatiny do Moravských Budějovic a druhá polovina vlaku do Řikonína. Vlak byl na rakouském území trasován po spojkách v Tullnu a Absdorfu s jednou úvratí ve Stockerau a zcela se tak vyhnul Vídni, čímž projel rakouské území bez sebemenších komplikací.
Na snímku vidíme uvedený vlak v čele s lokomotivou 189.203 MRCE Dispolok přijíždět do stanice Šatov, kde po rychlém odvěšení nastoupil do čela „Herkules“ 761.101 společnosti CityRail.
Text a foto Martin Svoboda
Dva stroje Effishunter 1000 pro dopravce Sangritana
V loňském roce si italský dopravce Mercitalia Rail (nákladní divize italských státních drah FS) objednal u společnosti CZ LOKO pět lokomotiv řady 744.1. Počátkem letošního roku pak byly postupně dokončovány (viz Lokomotivy EffiShunter 1000 pro dopravce Mercitalia Rail) a první dvě zvládly absolvovat i zkušební jízdy. Mezitím ale ve stejné době Mercitalia Rail přehodnotila své priority a z důvodu nedostatku plánovaných financí lokomotivy neodebrala. Plánů na nákup nových dieselových lokomotiv řady 744.1 se ale tato společnost zcela nevzdala a celou zakázku prozatím odložila s možným čerpáním v následujícím období. Proto CZ LOKO na jaře hledalo v Itálii jiné odběratele pro již vyrobené lokomotivy vybavené právě pro provoz v tomto státě. Dokončené stroje 744.115 a 116 nakonec odkoupila společnost Sangritana. V dubnu letošního roku proběhla v jihlavském závodě CZ LOKO úprava vnějšího designu lokomotiv bez nutnosti jejich kompletního přelakování, kdy došlo pouze k odstranění vnějších polepů Mercitalia Rail. Nově byla čela kapot a boky kabin opatřeny polepy v barvách italské vlajky a nápisy Sangritana. Původní stříbrnošedý lak zůstal lokomotivám zachován, přelakovány byly pouze kryty zábradlí.
Sangritana je dceřinou společností TUA - Società Unica Abruzzese di Trasporto (Jednotný dopravní svaz regionu Abruzzo). Zajišťuje v regionu Abruzzo především autobusovou dopravu a od 7. 2. 2019 je i železničním nákladním dopravcem. Osobní železniční dopravu obstarává v této oblasti nadále dopravce Ferrovia Adriatico Sangritana (kdysi odběratel několika remotorizovaných lokomotiv řady 753 z ČMKS/CZ LOKO), také plně podřízený TUA. Sangritana využívá především najaté elektrické lokomotivy Bombardier TRAXX DC. Stroje 744.1 pak budou využívány na posun a traťovou službu na neelektrizovaných úsecích obsluhovaných tratí.
Fotografie z května 2020 představuje lokomotivy 744.115 a 116 (v Itálii ponesou označení 744.010 a 744.011) krátce po dokončení nového polepu u haly montovny v jihlavské provozovně CZ LOKO, kde nyní panují kvůli přestavbě závodu a výstavbě nové haly stísněné poměry. V současné době jsou obě lokomotivy připravovány na odvoz do Itálie.
Text a foto Daniel Brabenec
Lokomotivy řady 744.1 pro slovinského dopravce SŽ-Tovorni promet
Další zemí, ve které se podařilo prosadit českému výrobci lokomotiv CZ LOKO, se stalo Slovinsko. 21. ledna 2019 byla tato společnost vyhlášena vítězem výběrového řízení nákladní divize Slovinských železnic na dodávku posunovacích lokomotiv pro obsluhu rozsáhlého kolejiště přístavu Koper. Smlouva na nákup čtyř dieselových lokomotiv typu EffiShunter 1000 byla mezi výrobcem a dopravcem SŽ - Tovorni promet slavnostně podepsána 12. 2. 2019, přičemž celková hodnota kontraktu je 7,46 mil. eur bez DPH. Termín dodání byl stanoven na polovinu roku 2020. Konečná montáž všech slovinských strojů řady 744.1 probíhá v jihlavském závodě CZ LOKO.
Lokomotivy u výrobce označené 744.125 - 128 odpovídají svým provedením vozidlům stejné řady dodaným dopravci ČD Cargo (viz Dokončení dodávky pěti lokomotiv řady 744.1 pro ČD Cargo). Oproti nim nedisponují vnějším kamerovým systémem, zato na kabinu jsou dosazena zpětná zrcátka. Stroje pro SŽ jsou dále vybaveny vlakovým zabezpečovačem Altpro ATP/SIFA (odvozeným od systému INDUSI 60/PZB, běžně používaného v zemích bývalé Jugoslávie). Ten je dodáván chorvatským výrobcem Altpro Zagreb. Zkoušky, oživení a dokumentaci zabezpečovače pak obstarávají chorvatští technici, kterým zkomplikovalo práci uzavření hranic s případnou nutností setrvat v karanténě.
Proto vzhledem k současnému vývoji situace a stálému omezení pohybu osob přes hraniční přechody lokomotivy pravděpodobně odjedou k majiteli bez oživeného zabezpečovače. Jeho zprovoznění se uskuteční až ve Slovinsku. Stejně tak čeká lokomotivní řadu 744.1 ještě schválení podle národních zvyklostí u slovinského drážního úřadu, včetně příslušných zkoušek a dokladování. Pak teprve může dojít k předání lokomotiv objednateli a nasazení do pravidelného provozu.
Fotografie z května 2020 dokumentuje první vyrobenou slovinskou lokomotivu 744.126 (v pořadí ji následují stroje 125, 127 a 128) v Jihlavě na kolejích vlečky CZ LOKO krátce před dokončením.
Text a foto Daniel Brabenec
Freightliner PL odvezl rekordně těžký vlak
Polský dopravce Freightliner PL (FPL) se od začátku své existence zaměřuje na vozbu velmi těžkých vlaků pomocí motorových lokomotiv typu JT42CWR (známější pod označením Class 66), které FPL provozuje od roku 2007 (viz Lokomotivy JT42CWRM Freightliner PL již v Polsku). Už v počátcích provozu firma vozila pravidelně uhelné vlaky sestavené z 57 vozů o celkové hrubé hmotnosti 4788 tun po Uhelné magistrále v úseku Kalety – Bydgoszcz Emilianowo (308 km).
V závěru dubna 2020 však FPL překonal i tyto hodnoty. 27. dubna 2020 bylo ve stanici Krzyżanowice u českých hranic naloženo štěrkem celkem 64 vozů řady Eanos (typ E06B), které byly ve dvou částech přepraveny do stanice Tarnowskie Góry. Po spojení obou částí soupravy se pak následujícího dne ráno kompletní vlak 64 vozů v čele se strojem 66606 vydala na cestu do cílové stanice Łódź Olechów. Parametry soupravy jsou vskutku impozantní, neboť hrubá hmotnost činila 5167 tun, hmotnost nákladu byla 4020 tun, délka soupravy (bez lokomotivy) pak byla 723,2 metrů. Po odečtení delšího pobytu ve stanici Zduńska Wola Południowa lze konstatovat, že průměrná rychlost vlaku na tomto 186 km dlouhém úseku činila 38,8 km/h.
K výše uvedenému je třeba dodat, že vozy jsou vybaveny standardní šroubovkou a v tomto ohledu se jedná rozhodně o polský rekord. Navíc nešlo o nějaký zkušební vlak, nýbrž o běžný provoz, byť s mimořádnými parametry.
Na snímku z 28. dubna 2020 je uvedený vlak TMS 414003/2 Tarnowskie Góry - Łódź Olechów zachycen před stanicí Zduńska Wola Karsznice Południowe.
Text Petr Štefek, foto a spolupráce Jarosław Stawarz
Dodatečné Vectrony DB Cargo jsou již v provozu
V roce 2017 objednal dopravce DB Cargo u společnosti Siemens celkem 100 kusů lokomotiv Vectron MS, které obdržely označení 193 300 až 399. Prvních 60 lokomotiv (č. 300 až 359) bylo určeno především pro rýnsko-alpský koridor (tj. verze D/A/CH/I/NL), dodávány byly v letech 2017 až 2018. V roce 2019 pak pokračovala dodávka zbývajících 40 lokomotiv (č. 360 až 399), které jsou vybaveny zejména pro provoz ve východní a jihovýchodní Evropě (tj. verze D/A/PL/CZ/SK/H/RO/BG/NL a D/A/I/H/CZ/PL/SK/HR/SLO).
Poněkud překvapivě pak byly objednány ještě čtyři dodatečné lokomotivy, které už ale číselně nenavazují na předchozí sérii, neboť jsou označeny 193 560 až 193 563. Dopravce je postupně převzal a nasadil do provozu na přelomu let 2019 a 2020. Celkem má tedy DB Cargo pro provoz v ČR k dispozici 44 lokomotiv Vectron MS.
Jedna z těchto lokomotiv se už objevila i v České republice a to na přepravě, která nezačíná ani nekončí v Německu, jak bývá v případě nasazení Vectronů DB Cargo obvyklé. Jednalo se o lokomotivu 193 562, která 18. dubna 2020 odvezla bez přepřahu uhelný vlak v relaci Radlin Marcel (PL) – Kraľovany (SK). Ve stoupání do Jablunkovského průsmyku už hmotnost soupravy překračovala normativ pro lokomotivu Vectron MS, proto byl vlak přepraven z Českého Těšína do Čadce rozdělený na dvě části. Fotografie zachycuje stroj 193 562 v čele první skupiny vozů při výjezdu z Jablunkovského tunelu.
Text a foto Petr Štefek
Po 150 letech byl ukončen provoz na části Košicko-bohumínské dráhy
Ke konci roku 2019 byl zastaven provoz na části původní trasy Košicko-bohumínské dráhy (KBD), konkrétně v úseku Rychvald – Bohumín, který měří cca 3 kilometry. Tento úsek byl součástí nejstaršího úseku KBD z Bohumína do Těšína, který byl dán do provozu 1. února 1869. Původně se jednalo o jednokolejnou trať, druhá kolej v úseku z Bohumína do Jablunkova byla zprovozněna k 30. září 1915. Až do roku 1945 byla přitom trať soukromá, byť již od roku 1921 na ní provoz zajišťovaly Československé státní dráhy.
Nová kapitola existence dráhy se začala psát v 60. letech 20. století, kdy bylo rozhodnuto o vybudování nové hlavní trati Dětmarovice – Louky nad Olší, neboť původní trasa byla postižena důlními vlivy z okolních černouhelných dolů. Nová hlavní trať, která mezi Ostravskem a Slovenskem odbourala úvrať v Bohumíně, byla dána do provozu 26. května 1963. Poté ještě několik let jezdily po staré trati Bohumín – Louky nad Olší osobní vlaky, ale už od druhé poloviny 60. let sloužila trať výhradně nákladní dopravě. Později také byla zrušena nepotřebná druhá kolej v celé trase.
K zásadní změně došlo 1. ledna 1968, kdy byl úsek Louky nad Olší – Doubrava převeden pod podnik OKD-Doprava (tj. dnešní PKP Cargo International – PKPCI), zbývající úsek Doubrava – Bohumín byl stejné organizaci předán 1. ledna 1988. Od počátku 90. let pak postupně klesala těžba uhlí v okolních dolech a tím i význam této trati. V loňském roce společnost OKD, která je na této trati závislá, vytěžila 3,2 mil. tun uhlí, přitom o 10 let dříve to bylo ještě přes 10 mil. tun.
Uzavřená spojnice Rychvald – Bohumín byla výhodná především pro přepravy z dolu Lazy do elektrárny Dětmarovice (případně též přes Chałupki do Polska), neboť tyto vlaky byly výchozí ze stanice Doubrava. Ale již několik let se uhlí expeduje z dolů soustředěných kolem stanice Karviná-Doly, odkud je pro vlaky ve směru na Bohumín nutný postrk pro překonání sklonově náročného úseku do Doubravy. Pro malý počet vlaků, které je navíc možné směrovat přes Louky nad Olší, tak bylo nerentabilní trať ve směru na Bohumín dále udržovat. Zbývající trasa KBD ve správě PKPCI, tj. Louky nad Olší – Odb. Rychvald (20 km) zatím zůstává v provozu, byť především nad budoucností úseku Orlová – Rychvald a navazující spojky do Heřmanic visí otazník.
Na snímku z 15. dubna 2020 je zachycena odbočná výhybka v obvodu odbočky Rychvald, která je od roku 2001 dálkově ovládána z Doubravy (viz Dálkové ovládání stanice Orlová a odbočky Rychvald). Vpravo je červeným terčem označena vyloučená traťová kolej směr Bohumín. Jezdí se již tedy jen po relativně nové koleji (v provozu cca 30 let) směřující do Heřmanic, kde navazuje na spojovací kolej do Ostravy hlavního nádraží.
Text a foto Petr Štefek
„Šestikolák“ 182.002 se vrátil do Česka
V roce 2005 začaly ve velkém odcházet k různým polským dopravcům „šestikoláky“ řad 181 a 182 Českých drah (viz Příprava lokomotiv řady 181/182 ČD k pronájmu do Polska). Během zhruba tří let tak do Polska odešlo několik desítek těchto lokomotiv. Až po této vlně pronájmů se do Polska dostal stroj 182.002 (Škoda 4758/1963).
Ten byl majetkem opravárenské společnosti DPOV, kde prošel v roce 2011 vyvazovací opravou a polonizací v přerovských dílnách. Získal též nový lak propagující právě tohoto opravce. Následně byl prodán společnosti XTR - SYSTEM DEVELOPMENT (od roku 2014 XTR LOGISTIC), která je propojená s významným českým pronajímatelem železničních vozů ZX-BENET CZ a také s novým českým dopravcem Trans Rapid. Lokomotiva však byla provozována výhradně v Polsku dopravcem STK a to v letech 2011 až 2019.
Počátkem roku 2020 lokomotiva opět prošla dílnami DPOV v Přerově, kde proběhla oprava v rozsahu P4 (dle polského systému údržby). Stroj bylo rovněž znovu vybaven pro provoz v ČR (šlo především o dosazení vlakového zabezpečovače LS II), přičemž mu zůstala zachována výbava pro Polsko. První výkon opět v ČR lokomotiva vykonala 5. března 2020, kdy na licenci dopravce Trans Rapid odvezla soupravu patnácti prázdných vozů Faccpp v trase Chałupki – Ostrava hlavní nádraží. V následujících týdnech však posílila především park lokomotiv dopravce Cargo Motion, který ji nasazuje na různých relacích.
Mezi ně patří i přeprava uhlí z dolu Silesia Czechowice-Dziedzice do ostravské elektrárny Třebovice. Právě na této relaci je využito i schválení lokomotivy po obou stranách hranice, neboť vlak je veden v celé trase bez přepřahu (v Polsku na licenci českého dopravce EP Cargo). Snímek pořízený 20. dubna 2020 v úseku Bohumín – Ostrava hlavní nádraží zachycuje lokomotivu 182.002 XTR s vlakem uhlí v relaci Czechowice-Dziedzice – Ostrava-Svinov. Na čele lokomotivy je patrný název dopravce, pro kterého by lokomotiva měla primárně jezdit, tj. Trans Rapid, na bočnici je pak chybný název majitele, správný je XTR LOGISTIC.
Na dolní fotografii je pro porovnání stejná lokomotiva, odstavená jako vrak v kolejišti DPOV v Přerově dne 26. dubna 2007, za ní stojí stroje Českých drah č. 182.013 a 182.024, které se chystají na pronájem polskému dopravci CTL Logistics.
Text a foto Petr Štefek
Kolprem obnovil provoz v ČR
V roce 2017 zahájil polský dopravce Przedsiębiorstwo Usług Kolejowych KOLPREM (dcera ArcelorMittal Poland) jízdy vlaků na vlastní licenci rovněž na území ČR. První provozovanou relací byla přeprava svitků do Lískovce u Frýdku, pro kterou společnost používala stroj S‑251 (viz Kolprem odvezl svůj první vlak v Česku). Postupně se společnost soustředila spíše na přepravy uhlí a rudy s elektrickými lokomotivami do Ostravy-Bartovic pro vlečku ArcelorMittal Ostrava (viz např. TRAXX Kolpremu zajíždí do Ostravy). Postupně však tyto přepravy utichaly, což souviselo mj. s prodejem českých aktiv skupiny ArcelorMittal, neboť v roce 2018 byl prodán závod ve Frýdku-Místku (dnes GO Steel Frýdek Místek), o rok později i ostravská huť (nyní Liberty Ostrava).
Koncem března se po asi dvouleté přestávce opět rozjely vlaky Kolpremu se svitky do Lískovce u Frýdku. Tím se řeší problém skupiny českých strojvedoucích, které je po uzavření hranic komplikované používat jen na vnitropolských výkonech Kolpremu. Z tohoto důvodu se do ČR navezly bohemizované lokomotivy 182.097 a S‑251, které jsou od konce března používány v relaci Petrovice u Karviné – Lískovec u Frýdku (elektrická lokomotiva samozřejmě jen do Ostravy-Kunčic).
Na fotografii pořízené v úseku mezi odbočkou Odra a stanicí Ostrava-Vítkovice se lokomotivy 182.097 a S‑251 představují v čele vlaku Pn 52021 Kraków Nowa Huta – Lískovec u Frýdku dne 20. dubna 2020.
Text a foto Petr Štefek
Vectrony DB Cargo vozí vlaky bez přepřahu z Polska do Rumunska
Během zimních měsíců roku 2020 Vectrony řady 193 DB Cargo vytlačily v Česku lokomotivy řady 189 používané původně na vlacích dopravců Arriva vlaky a DB Cargo Czechia (viz též Svitky Ziltendorf - Senica nově vozí DB Cargo Czechia). Oproti standardní ose západ-východ (tj. zejména tranzit Děčín – Lanžhot) se ale Vectrony začaly v březnu objevovat i ve směru sever-jih, nově jsou totiž nasazovány na vlacích koksu z polských koksoven do rumunských železáren Liberty Galați.
Zajímavé je na tom především to, že Vectron jede bez přepřahu z výchozí stanice v Polsku až do maďarsko-rumunské pohraniční stanice Curtici. Dál už to z ekonomických důvodů nedává smysl s ohledem na velmi nízkou přepravní rychlost vlaků na rumunské síti. Vůbec první takový vlak tranzitoval přes Česko a Slovensko 15. března 2020, jednalo se o trasu Chałupki – Kúty – Štúrovo. Stejnou cestou jely i další ložené vlaky, prázdné pak slovensko-českou hranici překračují různě, buď jedou rovněž přes Kúty nebo přes Čadcu.
Novinkou je také to, že na této přepravě se podílejí výhradně dopravci ze skupiny DB Cargo, tj. DB Cargo Polska, DB Cargo Czechia (rovněž na Slovensku), DB Cargo Hungária a Deutsche Bahn Cargo Romania. Jedná se však jen o zkušební přepravy cca jednoho vlaku týdně, takže hlavní tíha přeprav koksu mezi polsko-českou a maďarskou-rumunskou hranicí tak dále zůstává na dopravcích ze skupiny LTE, kteří se na nich podílejí od počátku roku 2018 (viz O koks do Galați se podělil Express Group a DB Cargo).
Použití Vectrona DB, konkrétně stroje 193 369, na Slovensku je zdokumentováno na fotografii pořízené 28. března 2020 na odjezdu ze stanice Devínska Nová Ves v čele vlaku Pn 1.nsl 58811 Dąbrowa Górnicza Towarowa – Cătușa, který veze 36 vozů koksu.
Text Petr Štefek, foto Juraj Streber
„Esa“ na rychlících České Budějovice - Jihlava
Mimořádná změna GVD k 16. 3. 2020 měla přinést také jednu nenápadnou, ale poměrně významnou událost ve vozbě rychlíků na rameni České Budějovice - Jihlava. Tou mělo být nasazení řady 362 na jeden pár rychlíků mezi oběma krajskými městy v pracovní dny a většinu rychlíků o víkendech. Nahradit zde měly stroje řady 242 a to jak z důvodu příjemnější práce strojvedoucích na modernějších lokomotivách s klimatizací, tak pro případné krácení zpoždění na modernizovaném úseku České Budějovice - Veselí nad Lužnicí, kde lze využít maximální rychlost 140 km/h řady 362 oproti 120 km/h u řady 242.
Na trati 225 se řada 362 již s nástupem GVD 2019/2020 turnusově objevila v pracovní dny na páru osobních vlaků 8308/8313 Veselí nad Lužnicí - Jindřichův Hradec a zpět. Změnou turnusů plzeňských strojů řady 362 se měly uvolnit od 16. 3. 2020 další lokomotivy zejména na víkend, ale dlouhodobá výluka v úseku Olbramovice - Chotoviny tuto aktivitu posunula až na 27. 3. 2020, kdy byla zmíněná výluka ukončena. Od tohoto data je jedna lokomotiva řady 362 plánována na obrat rychlíků č. 665/662 v pracovní dny. O víkendu se přidají až 4 další stroje a pokryjí tak prakticky všechny rychlíky na trati 225. Na řadu 242 zbydou jen tři páry těchto vlaků v sobotu a dva v neděli. Lokomotivy řady 363/362 se na rychlících mezi Českými Budějovicemi a Jihlavou objevovaly už v minulosti, ale nepravidelně jako náhrada řad 230, 240 nebo 242, které v různých obdobích tyto rychlíky turnusově vozily.
Premiérovou jízdu lokomotivy řady 362 na pravidelném spoji mezi Českými Budějovicemi a Jihlavou představuje snímek z 27. 3. 2020, na kterém je zachycena „retrovka“ 362.078 v čele obratového R 662 „Rožmberk“ Brno hl. n - Plzeň hl. n. v mezistaničním úseku Kostelec u Jihlavy - Batelov.
Text a foto Daniel Brabenec
 
 
 
 
28. 5. 2020 © SPŽ 0 Verze 1.3