Plíživý návrat trolejbusů do Prahy po 45 letech
V neděli 15. října 2017 byl slavnostně zahájen provoz na trolejbusové „trati“ v Prosecké ulici v Praze 9. Dopravní podnik hl. města Prahy (DPP) nechal rozvinout trolejbusové trolejové vedení mezi dvěma mezilehlými zastávkami Kundratka a Kelerka v obou směrech, které je v poměrně velkém stoupaní mezi Vysočany a Prosekem. Jelikož se nejedná o klasickou trolejbusovou trať se smyčkou na jejich koncích, ale o úsek na kterém bude zkoušeno dynamické dobíjení parciálního trolejbusu (vozidlo je vybaveno také alternativním zdrojem energie pro trakci), byla ještě krátká trolej pro dobíjení postavena na konečné zastávce autobusů u metra linky „B“ na Palmovce.
DPP po zkouškách několika typů elektrobusů (Siemens-Rampini a dva typy SORu - kdy stojí za zmínku, že zatím nejúspěšnější byl elektrobus typu SOR EBN 11, který pod evidenčním číslem 4001 najezdil na linkách 163, resp. 213, bezmála 140 tisíc km) postoupil do další fáze a to zkoušení parciálního trolejbusu, který je vybaven alternativním zdroje energie v podobě baterií a je možné ho dobíjet i za jízdy pod trolejovým vedením. Zkoušen je prototyp parciálního trolejbusu SOR TNB 12 Acumario, který je vybaven trakční výzbrojí Rail Electronics CZ a k pohonu je použit trakční motor TAM 1050C6S o jmenovitém výkonu 175 kW. Tento prototyp byl poprvé vystaven v listopadu 2016 na výstavě Czechbus v pražských Holešovicích a od února do července 2017 byl zkušen u Dopravního podniku města Brna pod evidenčním číslem 3703. Dne 10. října byl poprvé vyzkoušen i v Prosecké ulici a následně dostal nové evidenční číslo 9505 DPP. Jeho zkušební nasazení s cestujícími se předpokládá na lince 140 z Palmovky do Čakovic resp. Miškovic. Na horním snímku ze slavnostního zahájení provozu sjíždí parciální trolejbus SOR TNB 12 Acumario na zvláštní lince č. 58 (Kelerka – Kundratka) Proseckou ulicí.
Vlastní ulice Prosecká a číslo linky 58 je pro pražské trolejbusy více než symbolické, neboť touto ulicí vedla jedna z trolejbusových tratí obsluhovaných vozy z vozovny Švábky. Od 24. srpna 1952 do propadu ulice Nad Krocínkou v roce 1965 touto ulicí jezdila trolejbusová linka č. 58 ze smyčky U Kříže do Čakovic. Provoz trolejbusů byl následně nahrazen autobusy a 29. listopadu 1965 definitivně ukončen. Při slavnostním zahájení trolejbusového provozu v Prosecké ulici v neděli 15. října 2017 bylo možné spatřit i skutečný pražský trolejbus a to Tatru T400 evidenčního čísla 431 ze sbírek Muzea MHD, který 16. října 1972 ukončoval provoz trolejbusů v Praze, jenž trval 36 let. Pro uvedený provozní exponát to byla první příležitost od zprovoznění projet se vlastní silou pod trolejí i v Praze, kde od svého vyrobení sloužil cestující veřejnosti. Představil se proto s číslem linky 58 a na bočnici nesl nápis „Trolejbusy se vítají s Prahou – Praha se vítá s trolejbusy“. Na dolním snímku se takto vyzdobený trolejbus Tatra T400 rozjíždí zdolat stoupaní Prosecké ulice od křižovatky ulic Prosecké a Čuprovy, kdy budovy v pozadí fotografie sousedí s tramvajovou zastávkou U Kříže. Jak již bylo uvedeno výše, nejedná se o klasickou trolejbusovou trať, takže bylo nutné tento trolejbus vždy na konci tratě přesunout na její začátek v opačném směru za pomocí doprovodného nákladního automobilu.
Na závěr uveďme, že DPP plánuje i nadále testovat klasické elektrobusy, kdy dalším zkoušeným typem bude SOR NS 12 Electric, který se rovněž představil na slavnostním zahájení v neděli 15. října 2017 a to pod evidenčním číslem 4002.
Text a foto Jiří Konečný

Kolprem odvezl svůj první vlak v Česku
2. října 2017 odvezl polský dopravce Przedsiębiorstwo Usług Kolejowych KOLPREM svůj první vlak po síti SŽDC. Tato společnost je dceřinou firmou ArcelorMittal Polska a zajišťuje pro tuto světovou hutní společnost nejen obsluhu rozsáhlých vleček hutí a koksoven v hornoslezské průmyslové oblasti, ale také přepravy po síti PKP PLK. V roce 2017 Kolprem získal v ČR osvědčení dopravce, část B, a mohl tak zahájit přepravy pro ArcelorMittal na vlastní licenci také na síti SŽDC.
Prozatím jedinou lokomotivou upravenou pro provoz na síti SŽDC je „čmelák“ S‑251 (ČKD 15368/1988), původně dodaný jako S‑2113 do železáren Huta im. Lenina (dnes ArcelorMittal Poland, závod Kraków). Na lokomotivu byl během opravy v ŽOS Zvolen dosazen český vlakový zabezpečovač a radiostanice.
První vlak v relaci Kraków Nowa Huta - Lískovec u Frýdku, ložený svitky plechu z krakowské hutě pro Válcovny plechu Frýdek-Místek (dnes jeden ze závodů společnosti ArcelorMittal Ostrava), přijel do Petrovic u Karviné 2. října v dopoledních hodinách. Namísto tradičního přepřahu za stroj některého z českých dopravců (ČD Cargo, ODOS, případně SMD) došlo pouze k vystřídání strojvedoucích a vlak pokračoval dále jako Pn 50089 až do cílové stanice, kde byl také poměrně netradičně přivítán pozvanými hosty. Po vykládce se ve večerních hodinách vlak vydal na zpáteční cestu do Krakówa, opět se střídáním strojvedoucích v Petrovicích u Karviné. V plánu je po vyškolení vlastních českých strojvedoucích rozšíření vozby o další vlaky, a to nejen na Ostravsku.
Na snímku právě přijíždí slavnostně vyzdobený vlak v čele se strojem S‑251 (EVN 92 51 3 620 447-4 PL-KLP) do cílové stanice Lískovec u Frýdku.
Text a foto Vojtěch Gášek

Rail Polska přestavěla lokomotivu M62 na elektrický pohon
Jedním z nejzajímavějších exponátů veletrhu TRAKO 2017 byla nesporně elektrická lokomotiva 207E, která vznikla přestavbou motorové lokomotivy typu M62. Tuto nezvyklou modernizaci provedla společnost Rail Polska (RP) v dílnách ve Włosienici podle projektu firmy VIS Systems ve spolupráci s polskými dodavateli Medcom, IPS Tabor a Inteko. RP tak navazuje na remotorizace lokomotiv stejného typu, které provádí od roku 2005 (viz Remotorizace lokomotiv M62 Rail Polska pokračují).
Základem pro prototypovou přestavbu označenou 207E-001 byl díl B někdejšího dvoudílného „sergeje“ 2M62-1006, který dojezdil u estonského dopravce Eesti Raudtee (pod označením 1261/1262), který jej již v roce 2005 prodal do Polska. Z této lokomotivy však byly použity jen podvozky a hlavní rám, na němž byla postavena nová skříň, ve které je umístěna elektrická výzbroj pro napájecí soustavu 3 kV DC. Modernizaci podstoupily také podvozky, které jsou vybaveny výkonějšími tlapovými motory stejného typu jako v případě modernizací M62M, čili pocházejí ze starších lokomotiv z USA.
„Nové“ lokomotivě zůstaly i některé základní technické údaje lokomotivy M62, jako je max. rychlost 100 km/h, jen mírně se zvýšila hmotnost ve službě na 120 tun. Trvalý výkon na obvodu kol byl zvýšen na 2400 kW, trvalá tažná síla činí 300 kN. Tyto parametry by měly v rovinatém Polsku postačovat pro vozbu vlaků o hmotnosti kolem 3000 tun.
Ačkoli je lokomotiva nabízena všem potenciálním zákazníkům, zatím je v plánu přestavba 20 kusů přímo pro vlastní potřebu RP. Tento dopravce jimi nahradí především lokomotivy řady 183 firem Bulk Transshipment Slovakia a Železničná spoločnosť Cargo Slovakia, které provozuje v počtu 8 kusů.
Na snímku pořízeném 27. září 2017 na výstavních kolejích veletrhu TRAKO Gdańsk se představuje prototypový stroj 207E-001. Vystavený kus je již výrobně zcela dokončen a po vystavení na veletrhu zahájí zkušební jízdy potřebné pro získání schválení typu.
Text a foto Petr Štefek

Reklamní lokomotivy SD - Kolejová doprava
Dopravce SD - Kolejová doprava (SD-KD) dříve realizoval většinu svých přeprav v severních Čechách na důlních dráhách Severočeských dolů. Po majetkovém vstupu energetické skupiny ČEZ do Severočeských dolů se stal SD-KD také provozovatelem drážní dopravy na vlečkách elektráren v majetku ČEZ a se svými vlaky se ve větší míře začal objevovat na kolejích SŽDC jak při dopravě uhlí do elektráren, tak i dalších produktů používaných pro jejich odsíření. Do čela těchto vlaků na elektrizovaných tratích jsou nasazovány převážně čtyřnápravové lokomotivy řady 130.
V roce 2017 přistavily SD-KD do přerovských dílen ČMŽO dvě lokomotivy řady 130 k provedení EH opravy a úprav pro umožnění provozu na síti SŽDC. Těmto opravám se již podrobilo více lokomotiv SD-KD, zajímavostí strojů 130.047 a 048 je poprvé v historii tohoto dopravce jejich nalakování do reklamního nátěru - konkrétně skupiny ČEZ. Lokomotivy SD-KD tak nepřímo navazují na dřívější stroje ČD propagující ČEZ (viz Elektrické lokomotivy s reklamním nátěrem skupiny ČEZ).
Lokomotiva 130.047 byla do ČMŽO přistavena počátkem června 2017. Kromě standardních úkonů při EH opravě byla navíc vybavena LED návěstními světly a reflektory, elektronickým registračním rychloměrem Tramex, vlakovým zabezpečovačem Mirel VZ1, duální radiostanicí (TRS + GSM-R) a statickým dobíječem akumulátorové baterie. 130.048 je v Přerově od poloviny července 2017 a v rámci opravy se podrobuje stejným úpravám jako 130.047. Při opravě byly obě lokomotivy opatřeny novým nátěrem v oranžové barvě na celé skříni a střeše vozidla s doplňkovými bílými logy ČEZ (dle korporátní identity této skupiny). Pro úplnost dodejme, že částečnou úpravou prošel i firemní nátěr lokomotiv SD-KD, kdy byla zvětšena úzká bílá linka na vozidle na širší pruh s upraveným logem společnosti. Jako první byla tato úprava realizována na stroji 753.605, následuje jej pak nově vyráběná 741.743.
Fotografie z 21. 9. 2017 zachycuje návrat lokomotivy 130.047 z opravy v Přerově do Tušimic při průjezdu Nymburkem.
Text Daniel Brabenec, foto Andrej Ivanič

Elektrizace spojnice Minsk - Vilnius dokončena
16. září 2017 byla slavnostně dokončena elektrizace mezinárodního koridoru spojujícího Minsk a Vilnius. Tato stavba zahrnovala zavedení soustavy 25 kV 50 Hz AC mezi běloruským městem Maladzečna a pohraničním bodem Gudogaj/Kena a dále pak na litevském území do stanice Naujoji Vilnia. Úseky Minsk - Maladzečna v Bělorusku a Naujoji Vilnia - Vilnius v Litvě již byly elektrizovány dříve.
V nákladní dopravě se zatím změnilo jen to, že do pohraniční přechodové stanice Kena mohou přijíždět z Běloruska nákladní vlaky vedené elektrickou lokomotivou. První takový vlak dorazil do Keny 6. září 2017 v čele se strojem BKG1-011 běloruských železnic BČ. Rozšíření elektrického provozu v nákladní dopravě se očekává v roce 2020, kdy by měla být dokončena elektrizace nákladního obchvatu Vilniusu ze stanice Kyviškės přes seřaďovací nádraží Vaidotai do stanice Paneriai.
V osobní dopravě se očekává zavedení pravidelného elektrického provozu se začátkem nového grafikonu, tj. od 10. prosince 2017. Na vlacích mezi Minskem a Vilniusem budou nasazeny litevské elektrické jednotky řady 575 české výroby a běloruské soupravy řady EPR (Stadler Flirt). Ty nahradí dosud provozované motorové jednotky řady DP3 (viz Běloruské jednotky DP3 v pravidelném provozu do Vilniusu). V dálkové dopravě na rychlících do Kaliningradu pak běloruské elektrické lokomotivy pravděpodobně nahradí stávající stroje TEP70BS BČ. Litevské železnice LG zatím žádné elektrické lokomotivy nemají.
Prvním vlakem, který projel celou trasu v čele s elektrickou lokomotivou, se 13. září 2017 stal rychlík č. 29 z Moskvy do Kaliningradu. Ten přivezla do Vilniusu lokomotiva ČS4T-594, ale jako záložní byla ve vlaku zařazena i motorová lokomotiva TEP70BS-082. Uvedený vlak je zdokumentován na fotografii pořízené při příjezdu do stanice Vilnius.
Text Petr Štefek, foto a spolupráce Robertas Šalčiūnas

Nová Spessartská rampa dána do provozu
Spessartská rampa je název pro úsek dlouhý cca 7 km mezi stanicemi Laufach a Heigenbrücken na německé Main-Spessart-Bahn. Tento úsek byl dán do provozu již v roce 1854 a donedávna byl jedním z úzkých hrdel, neboť zde bylo nutné na rozvodí řek Laufach a Lohrbach vystoupat ze stanice Laufach (175 m n. m.) do vrcholového tunelu Schwarzkopf, kde trať dosáhne nadmořské výšky 277 m. To znamená průměrné stoupání 19 ‰ (maximální až 21,7 ‰). Překonání tohoto úseku tak vyžadovalo nasazování postrků, pro vlaky soukromých dopravců zde byla pro tento účel dislokována původně rakouská lokomotiva 1020.041 (viz Odprodej lokomotiv 1020.034 a 1020.041), která tam sloužila v letech 2004 až 2012.
V roce 2006 bylo rozhodnuto o výstavbě nové trati s cílem snížit stoupání na hodnotu 12,5 ‰. Nová trasa byla budována v letech 2012-2017 a zahrnuje novou dvoukolejnou trať o délce 7 km (o 500 m kratší oproti původní trase), která prochází čtyřmi tunely o celkové délce cca 4,5 km. Nové vedení umožnilo díky zvětšení poloměrů oblouků na min. 820 m zvýšení traťové rychlosti ze 70 na 150 km/h.
Původní Spessartská rampa byla opuštěna 15. června 2017, kdy po ní projel poslední vlak. Po nové trase pak vlaky jezdí od 19. června 2017. Do konce roku 2017 by pak měly být dokončeny práce v rámci stanice Laufach a tím by měla být dokončena celá stavba.
Přestože nové trasování je přínosem především pro nákladní dopravu, došlo i na zkrácení jízdních dob vlaků osobní dopravy, mj. i spojů ICE. Na jednom z těchto vlaků byla zachycena 12. září 2017 jednotka 403 057 při výjezdu z nového tunelu Metzberg směrem do stanice Laufach. Vlevo je patrné opuštěné těleso původní rampy.
Text a foto Petr Štefek

Dopravce DB Cargo Czechia odvezl svůj první vlak
Společnost DB Cargo Czechia (DBCCZ) dosud provozuje nákladní dopravu na českém území prostřednictvím dopravce Arriva vlaky, jedná se např. o vozbu vlaků Dacia (viz Kontejnerové vlaky Dacia kompletně přesměrovány přes ČR). Po obdržení licence a následně osvědčení dopravce pak v září 2017 DBCCZ odvezlo svůj první vlak na vlastní licenci.
Jednalo se o ucelený vlak řepky ve vozech Uagps, který byl přepravován v relaci Băile Călacea – Brzeg. DBCCZ převzalo vlak od dopravce BF Logistics v Hodoníně, následně jej k další přepravě předalo v Chałupkách dopravci Freightliner PL. Na přepravě se 10. září 2017 podílely stroje 189 057 a 189 019 DB, které se v čele vlaku vystřídaly ve Starém Městě u Uherského Hradiště. DBCCZ pak zajistilo i přepravu prázdné soupravy zpět na odstavení do Břeclavi dne 14. září 2017, což měla na starosti „bobina“ 140.079 Arriva vlaky, od které vlak ve Starém Městě u Uherského Hradiště převzala lokomotiva 189 006 DB.
Snímek zachycuje vlak Pn 52268 Băile Călacea – Brzeg v čele se strojem 189 019 DB během pobytu v žst. Ostrava hlavní nádraží dne 10. září 2017.
Text Jiří Nový, foto Petr Štefek

Lokomotiva 140.099 bude jezdit pro Ecco Rail
Stroj 140.099 patřil mezi první české či slovenské lokomotivy, které se dostaly z druhé ruky k polským soukromým dopravcům. Ze Slovenska jej v roce 2005 získala skupina CTL Logistics, která ji provozovala pod označením ET13-R001. Po vyřazení z provozu byla lokomotiva od roku 2010 na prodej, načež se alespoň papírově vrátila na území někdejšího Československa, neboť ji odkoupila česká firma LOKO TRANS. Ta ji ovšem po opravě opět pronajala do Polska dopravci STK. Mezitím byla lokomotiva přeprodána další české firmě XTR - SYSTEM DEVELOPMENT, dnes působící pod názvem XTR LOGISTIC, která je propojená se známým pronajímatelem železničních vozů ZX-BENET CZ.
Pro XTR v letošním roce proběhla v DPOV revizní oprava této lokomotivy. Po jejím ukončení byla lokomotiva předána novému nájemci, kterým je polský dopravce Ecco Rail. Ten ji v závěru srpna 2017 přepravil do svého depa ve Zbąszynku, kde byla na počátku září dovybavena k provozu na území Polska.
Snímek pořízený 1. září 2017 ve Zbąszynku zachycuje lokomotivu 140.099 (plné označení 91 54 7 140 099-3 CZ-XTR) čekající na první nasazení ve službách Ecco Rail. Nový modrý nátěr znamená další radikální proměnu vzhledu této lokomotivy, neboť od prodeje ze Slovenska v roce 2005 ještě v laku odpovídajícím stavu po vyrobení prošla mezitím firemními nátěry CTL (kombinace modré, žluté a bílé) a STK (černá a oranžová).
Text Petr Štefek, foto Bartosz Konieczny

Rekonstruované lokomotivy 744.7 v Duslo Šaľa
V roce 2005 provedly ŽOS Zvolen svoji první přestavbu průmyslové lokomotivy řady 740 na řadu 744.5, částečně podle dokumentace ČMKS (dnešní CZ LOKO). Jednalo se o modernizaci v podobném rozsahu jako u řad 724.7 a 744.7 realizovaných v Česku. Od roku 2005 do roku 2015 bylo vyrobeno celkem pět lokomotiv řady 744.5 se zachováním původního pořadového čísla rekonstruovaného stroje. Jejich jediným odběratelem se stal Slovnaft Bratislava. V roce 2016 byly všechny tyto lokomotivy přeznačeny na řadu 744.7 a číselně navázaly na tři české lokomotivy řady 744.7, takže jsou nově označeny jako 744.704 - 708. V roce 2016 si dvě lokomotivy této řady objednal další zákazník - Duslo Šaľa. V červnu 2016 byly dovezeny z Trnovce nad Váhom do Zvolena lokomotivy 740.523 a 856, z kterých vznikly nové 744.709 a 710.
Lokomotiva řady 744.7 je čtyřnápravová s vyvýšenou kabinou strojvedoucího a sníženými představky. Hnacím agregátem je spalovací motor Caterpillar 3508 B SCAC o výkonu 970 kW, pevně spojený s trakčním alternátorem Siemens 1FC2 454-4. Z trakčního alternátoru jsou napájeny usměrněným proudem čtyři původní trakční motory TE 005C. Zdrojem energie elektrických pomocných pohonů je alternátor Siemens 1FC2 282-4, poháněný klínovými řemeny od motorgenerátoru. Délka lokomotivy je 13,84 m, celková hmotnost 72 t, max. rychlost 70 km/h, trvalá tažná síla 138 kN, max. tažná síla 216 kN.
Samotná rekonstrukce lokomotiv byla zahájena v roce 2017, stroj 744.709 byl dokončen v červenci 2017 a 20. 7. 2017 odeslán do Trnovce nad Váhom, přípojné stanice vlečky Duslo. 744.710 byl dokončen v srpnu 2017 a k majiteli odjel 25. 8. 2017. Pro zajímavost dodejme, že přestože po přeznačení lokomotiv Slovnaftu byly české a slovenské stroje provozovány s rozdílnými pořadovými čísly, dostaly duplicitní označení dvě nově vyrobené lokomotivy 744.704 a 705 pro Turecko (viz České lokomotivy pro turecké železárny Erdemir).
Příjezd druhé vyrobené 744.710 do Trnovce nad Váhom dokumentuje snímek z 25. 8. 2017. Lokomotivu dovezla ze Zvolena 240.140 ZSSK Cargo.
Text Daniel Brabenec, foto Michal Kozuk

Lokomotivy řady 741.7 také u Lovochemie Lovosice
Dalším dopravcem, který si do provozu na svých vlečkách zakoupil rekonstruovanou lokomotivu řady 741.7 z produkce CZ LOKO je lovosická Lovochemie. Lokomotiva 741.739 bude nasazena spolu s v současnosti provozovanými lokomotivami řady 740 na mateřské vlečce Lovochemie v Lovosicích. Později by ji zde měl doplnit i druhý stroj stejné řady. Svým pořadovým číslem se včlenila mezi exportní stroje, vyvezené v tomto roce do Itálie (viz Další lokomotivy řady 741.7 pro italské zákazníky). Kompletace lokomotivy byla realizována v jihlavském závodě CZ LOKO.
Provedením i výbavou tento stroj odpovídá ostatním lokomotivám této řady vyrobených pro provoz v Česku, včetně dosazení klimatizace kabiny strojvedoucího a elektrodynamické brzdy. Zároveň se jedná o první lokomotivu Lovochemie opatřenou novým korporátním nátěrem v kombinaci světle a tmavě modré barvy.
Odjezd 741.739 na zkušební jízdu z Jihlavy do Žďáru nad Sázavou je zachycen na fotografii pořízené 22. 8. 2017 v obvodu jihlavského depa.
Text Daniel Brabenec, foto Jiří Novotný

 
Úvod Tratě Provoz Vozidla Úzkorozchodky Infrastruktura Statistika Fotoalbum MHD Nostalgie Zabezpečovací technika
© SPŽ 2017