Leden
Únor
Březen
Duben
Květen
Červen


 

2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996


 

2002
2001
2000
1999


 
 



 
               


 
 
 
 
 

Poslední řídicí vůz řady Bfhpvee295
Dne 12. června 2013 byly v úseku Zábřeh na Moravě – Grygov zavedeny zkušební vlaky, jejichž účelem byla technicko-bezpečnostní zkouška (TBZ) posledních dvou řídicích vozů Bfhpvee295. Lokomotiva pro potřeby TBZ musí splnit několik podmínek. Samozřejmostí je komunikace prostřednictvím datové sběrnice osmnáctižilového UIC vedení za pomocí WTB (Wire Train Bus) komunikačního protokolu ČD a druhou podmínkou je dosažení rychlosti 150 km/h. Těmto požadavkům vyhovuje pouze lokomotiva řady 380. Z tohoto důvodu byla do Šumperka přepravena lokomotiva 380.002 ze zkušebního okruhu v Cerhenicích.
„Syslové“ ev. č. 033 a 034 úspěšně vykonaly všechny potřebné zkoušky a následně byly odstaveny v areálu firmy Pars nova Šumperk. Poté byla lokomotiva 380.002 přepravena do depa v Praze Vršovicích. Řídicí vozy ev. č. 029 až 034 budou po předání zákazníkovi zařazeny do stavu DKV Plzeň, kde budou provozovány s lokomotivami řady 242 (ev. č. 240 a 242) a 363 (ev. č. 054, 061, 064 a 069). Tímto byla v dílnách Pars nova Šumperk ukončena výroba „syslů“, tedy řídicích vozů řady Bfhpvee295 (viz Řídicí vozy Bfhpvee295 ve zkušebním provozu s cestujícími).
Na snímku ze dne 12. června 2013 zastavil zkušební vlak 79910 ve složení 50 54 80-30 034 + 380.002 + 50 54 80-30 033 v průběhu technicko-bezpečnostní zkoušky ve stanici Štěpánov.
Text a foto Jan Kalivoda

První pravidelné vlaky dopravce PKP Cargo v Rakousku
Dopravce PKP Cargo (PKPC) je kromě domovského Polska držitelem povolení pro provozování drážní dopravy na území Česka, Slovenska, Rakouska, Německa, Belgie a Maďarska. V Rakousku získalo PKPC toto povolení v březnu loňského roku a 16. srpna 2012 pak společnost odvezla svůj první zkušební vlak na území tohoto státu. Jednalo se o vlak uhlí v relaci Pawłowice Górnicze – Zenica, který přes Rakousko tranzitoval v trase Břeclav – Hegyeshalom (jinak je standardně veden přes Slovensko do Rajky).
Prvním pravidelně provozovanou relací v Rakousku se staly až přepravy výměnných nástaveb, které jezdí mezi terminály Spedcont Sosnowiec a Eurolog Piacenza. Jedná se o vlaky, které v této relaci jezdí (s přestávkou v letech 2009-2010) už od roku 2004. Dosud byly tyto vlaky na českém území dopravovány ČD Cargem, v Rakousku bylo za jejich provoz odpovědné Rail Cargo Austria. Od poloviny května 2013 je však na území Polska, Česka i Rakouska zajišťuje PKP Cargo, které na ně v úseku Petrovice u Karviné - Villach Westbahnhof nasazuje stroje Siemens ES 64 F4. Dále směr Tarvisio je už vlak veden dvojicí lokomotiv italského dopravce Tranitalia (na rakouském území na licenci TX Logistik), neboť stroje PKPC nejsou vybaveny pro vjezd na italské území. V současnosti se jedná o dva páry vlaků týdně, které ze stanice Sosnowiec Południowy odjíždějí vždy v pondělí a čtvrtek večer, aby do Piacenzy dorazily ve středu a sobotu nad ránem. Opačně pak vyrážejí vždy ve středu a sobotu odpoledne a do cíle dorazí ve čtvrtek a v neděli večer.
Změnou dopravce na českém území pak pokračuje šňůra letošních přesunů přeprav mezi dopravci působícími na Ferdinandce, čili na hlavním tranzitním tahu mezi Polskem a Rakouskem či Slovenskem. Kromě změn, o kterých jsme již informovali v textech Přepravu železné rudy z Bosny opět zajišťuje ČD Cargo, Pokles výkonů dopravce PKP Cargo na „Ferdinandce“ a Tranzit uhlí z Polska do Rakouska převzat dopravcem Rail Cargo Austria, stojí za zmínku ještě převzetí vlaků s pohonnými hmotami ze Slovnaftu do Polska (1 až 2 páry denně) dopravcem Advanced World Transport (na Slovensku pak Railtrans International), který v dubnu nahradil dosavadní ČD Cargo.
První vlak do Piacenzy vedený na českém a rakouském území dopravcem PKP Cargo ja zachycen na fotografii pořízené 16. května 2013 v žst. Petrovice u Karviné. V čele vlaku vedeného z Petrovic jako Nex 1. nsl 40501 se nacházejí lokomotivy 189 153 a 189 842.
Text Petr Štefek, foto a spolupráce Marek Štěpánek

Lokomotiva E4MSU „Griffin“ zahájila zkušební provoz
Čtyřnápravová lokomotiva E4MSU „Griffin“ společnosti Newag Gliwice (dříve ZNLE Gliwice) byla veřejnosti poprvé představena na veletrhu Innotrans 2012. V té době se však jednalo o nepojízdný exponát, takže byl z Gliwic do Berlína a zpět přepraven jako nečinný. Jistou zajímavostí je to, že na zpáteční cestě tranzitoval přes Česko v trase Děčín – Bohumín a jeho přepravu na našem území zajišťoval dopravce BF Logistics. Zatímco konkurenční lokomotiva Pesa Gama, která byla prezentována rovněž na Innotransu, byla předána do zkušebního provozu již v lednu (viz Zkušební provoz lokomotivy Gama Marathon), Griffin testovací provoz mimo zkušební okruh zahajuje teprve v květnu 2013. Ten zatím bude probíhat pouze v Polsku, tedy na tratích elektrizovaných systémem 3 kV DC, o případných zkouškách na systému 25 kV 50 Hz AC v České republice zatím nebylo rozhodnuto.
Lokomotiva E4MSU navazuje na koncepci stejnosměrné šestinápravové lokomotivy E6ACT „Dragon“, jejíž prototyp vyrobil ZNLE Gliwice v roce 2009 (viz Elektrická lokomotiva E6ACT „Dragon“ ze ZNLE Gliwice). Lokomotiva E4MSU je třísystémová (3 kV DC, 15 kV 16,7 Hz AC a 25 kV 50 Hz AC) univerzální lokomotiva s maximální rychlostí 140 km/h. Hmotnost lokomotivy je 88 tun a její čtyři asynchronní trakční motory jsou schopny vyvinout trvalý výkon 5600 kW a rozjezdovou tažnou sílu 310 kN. Do rodiny Griffin jsou plánovány i verze jednosystémové nebo vícesystémové pro jiné kombinace napájecích soustav, stejně jako dieselová verze. Kromě univerzálních lokomotiv je připraven i projekt rychlíkového stroje na 200 km/h, jehož třísystémová verze E4MSP by měla být dokončena do konce roku 2013.
Na snímku pořízeném 16. května 2013 ve stanici Kraków Bieżanów je zachycen prototyp E4MSU-001 se zkušebním vlakem relace Żmigród - Nowy Sącz.
Text Petr Štefek, foto Adrian Podleski

Zmizelá Praha - Nádraží a železniční tratě 2. díl
Začátkem měsíce dubna letošního roku vydalo nakladatelství PASEKA již druhý díl fotografické publikace z tematické řady Zmizelá Praha „Nádraží a železniční tratě 2. díl“. Autorem knihy je známý historik, zabývající se dopravou, Ivo Mahel, kterého vydatně podpořil svou fotografickou tvorbou Ondřej Řepka. Vázaná kniha o rozměrech 240 x 170 mm má 200 stran, které obsahují kromě textu 12 map a 211 černobílých fotografií.
Druhý díl je věnován tratím a železnicím na území Velké Prahy, čímž navazuje na první díl (vyšel v roce 2009), který se zabýval zejména tratěmi a nádražími v centru Prahy (Hlavní nádraží, Masarykovo nádraží, nádraží Těšnov, nádraží Bubny, nádraží Praha-Smíchov atd.). Úvod knihy popisuje historii i současnost železnic v Praze, zejména se věnuje rozvoji železničního uzlu v návaznosti na zaústění jednotlivýchch tratí do Prahy. Po úvodní kapitole následuje soubor dvanácti map, které umožňují čtenáři orientovat se nejen z hlediska zeměpisu Prahy, ale také pomocí šipek v jednotlivých mapách zorientovat perspektivu každého snímku v publikaci. Poslední kapitolou knihy je vlastní obrazová část, která je uspořádána tak, že fotografie ukazují jednotlivé tratě zaústěné do Prahy. Počátečním bodem je železnice od Benešova a dále pak snímky pokračují ve směru hodinových ručiček až po poslední trať, kterou je spojka z Malešic do Hostivaře. V obrazové části jsou otištěny fotografie resp. pohlednice, které dokumentují vývoj a stav nejen dopravní infrastruktury, ale i vozidel, které železnice používala. Obrazovou část doplňují precizní popisky k fotografiím, které kromě jiného obsahují označení vozidel a vlaků včetně data pořízení jednotlivých snímků.
Dle mého názoru jde o velmi zdařilou publikaci, která čtenáři přibližuje časy dávno i nedávno minulé, ale zároveň některým může posloužit jako průvodce pro poznávání a dokumentování různých zakoutí Velké Prahy i dnes. Samostatnou kapitolou je přínos pro ty, kteří se zabývají historií železnic, ať už to jsou vozidla nebo dopravní infrastruktura, neboť obrazová dokumentace obsahuje mnoho fotografiíí z období, kdy velká vetšina čtenářů nebyla na světě. Závěrem bych měl jednu malou poznámku k vydavateli knížky a tou je papír a možná i formát, na kterém je kniha vytištěna. Obrazová dokumentace knížky by si jistě zasloužila oboje kvalitnější resp. větší.
Text Richard Lužný, foto PASEKA

Belgický stroj řady 12 na návštěvě v Česku
Dne 10. 4. 2013 dorazila do České republiky elektrická lokomotiva č. 1203 belgických drah (SNCB). Účelem její návštěvy u nás je provedení přístupových zkoušek pro schválení tohoto typu lokomotiv k provozu na síti SŽDC. Lokomotiva byla do ČR dovezena z depa Merelbeke na předměstí Gentu přes Montzen do Aachen a napříč Německem do Bad Schandau. Odtud pokračovala do dílen ČMŽO v Přerově, kde proběhla příprava a oživení lokomotivy ke zkouškám. Vlastní zkoušky EMC (kompatibility s kolejovými obvody) proběhly ve ZC VUZ v Cerhenicích v sobotu 27. 4. 2013. Potřebnou zátěž pro zkoušky zajistilo šest vozů řady Bdmtee, čtyři měřicí vozy VUZ a také lokomotiva 124.601. Po zkouškách byla lokomotiva přepravena do Přerova, kde je uschována v areálu firmy ČMŽO.
Lokomotiva ř. 12 SNCB je čtyřnápravová elektrická dvousystémová lokomotiva určená pro trakční soustavy 3 kV DC a 25 kV AC s uspořádáním pojezdu Bo´Bo´. Trvalý výkon lokomotivy činí 3130 kW, maximální rychlost 160 km/h, celková hmotnost 85 t. Lokomotiva je vybavena tyristorovou regulací výkonu (polořízenými můstky) a stejnosměrnými motory o trvalém výkonu 782 kW. Mechanickou část lokomotivy dodala firma BN Constructions Ferroviaries et Métalliques a elektrickou část ACEC Charleroi.
Tento typ lokomotiv patří do II. generace elektrických lokomotiv SNCB, které belgické dráhy začaly pořizovat počátkem 80. let minulého století v souvislosti s rozšířující se délkou elektrizovaných tratí. Celkem zakoupily 144 ks v různých verzích. První byla jednosystémová 3 kV DC řada 27 (dvě série 30 + 30 ks z let 1981 - 84), pak následovala řada 11, což byla dvousystémová verze pro soustavy 1,5 a 3 kV DC (12 ks z let 1985 - 86), které byly určeny pro vozbu expresních vlaků do Nizozemska na lince Brusel – Amsterdam. V roce 1986 byly dodány stroje řady 12 v počtu 12 ks, které byly určeny k zajištění osobní i nákladní dopravy do Francie zejména na tratích Lille – Kostrijk a Lille – Tournai. Posledními seterskými stroji jsou lokomotivy řady 21 (3 kV DC), které SNCB obdržely ve dvou sériich v letech 1984 - 88 v počtu 30 + 30 ks.
Stroje řady 12 byly z výroby předány do depa Bruxelles-Midi. Později byly předány do depa Ooestende, až v roce 1998 doputovaly do depa Merelbeke. Jak bylo uvedeno výše, lokomotivy sloužily zpočátku jak v osobní tak nákladní dopravě na vozebních ramenech do francouzského Lille. Po dodávce dvousystémových jednotek řady AM 96 v roce 1996 přešly lokomotivy řady 12 do nákladní dopravy. Provozní nasazení lokomotiv řady 12 i 11 bylo definitivně ukončeno k 31. 12. 2012. Odstavené lokomotivy byly přesunuty 18. ledna do deponie v dílnách Stockem, pouze stroj č. 1203 zůstal provozní v domovském depu pro prezentaci případnému zájemci o nákup. Ukončení provozního nasazení bylo dáno jednak malým počtem strojů této řady u SNCB a také uvedením do provozu nových lokomotiv řad 18 a 19 (Siemens EuroSprinter ES64 U4-H, 96 + 24 ks 2009 - 2012) a řady 28 (Bombardier TRAXX F140 MS2, 43 ks 2007 - 09). Nový život belgickým lokomotivám by měl zajistit zájem firmy CZ LOKO resp. českých dopravců, pro které je dvousystémová lokomotiva dobrým řešením pro vozbu nákladních vlaků v relaci Děčín – Břeclav resp. Břeclav – Ostrava.
Na horním snímku se představuje stroj č. 1203 během zkoušek na zkušebním okruhu v Cerhenicích 27. 4. 2013. Prostřední snímek dokumentuje přepravu lokomotivy 1203 z Bad Schandau do Děčína dne 10. 4. 2013 za asitence stroje 750.096 KDS. Na dolním snímku je zachycena u stanice Hatrival přeprava konvoje 11 lokomotiv řady 12 z Merelbeke do Stocken dne 18. 1. 2013, v čele vlaku jsou dva stroje řady 21 č. 2142+2105.
Text Richard Lužný, horní a prostřední foto SPŽ, dolní foto Laurent Joseph

První jednotka typu 630M pro LG dorazila do Litvy
V rámci veletrhu Innotrans 2012 podepsal výrobce Pojazdy Szynowe PESA smlouvu s litevským dopravcem Lietuvos geležinkeliai (LG) na dodávku tří kusů dvoudílných motorových jednotek typu 630M. Jedná se o vozidlo, které již bylo dodáno v roce 2011 na Ukrajinu (2 kusy) a v roce 2012 do Kazachstánu (1 kus). Právě na tyto dodávky číselně navazuje i série pro Litvu, která obsahuje stroje označené 630M-004 až 630M-006.
Jednotky typu 630M jsou určeny pro provoz na tratích o rozchodu 1520 mm. Uspořádání pojezdu je B'2' + 2'B', přičemž každý vůz je vybaven vlastním spalovacím motorem MAN D 2876 LUE 623 o jmenovitém výkonu 385 kW. Přenos výkonu je hydrodynamický prostřednictvím převodovky Voith Tr211re4. Jednotky pro Litvu mají maximální rychlost 140 km/h, oproti 120 km/h u ukrajinské a kazašské verze.
Jednotky LG budou nasazovány domovským depem Vilnius, kam první jednotka dorazila 23. dubna 2013. Právě příjezd první jednotky 630M-004 do stanice Vilnius je zdokumentován na snímku, na kterém je patrná také lokomotiva M62K-1091. Ta zajistila přepravu jednotky z Šeštokai, kde proběhla výměna normálněrozchodných podvozků za širokorozchodné.
Text Petr Štefek, foto a spolupráce Robertas Šalčiūnas

Typové zkoušky 361.101 ZSSK na ZC VUZ v Cerhenicích
Po typových zkouškách prototypové přestavby původně stejnosměrné lokomotivy řady 163 (ŠKODA 71E/99E) na dvousystémovou (3 kV a 25 kV, 50 Hz) řady 361.0 ZSSK, které probíhaly ve Zkušebním centru VUZ v Cerhenicích nejprve od 17. listopadu do 3. prosince 2011 a dále 4. a 5. března 2012, přijela 6. dubna 2013 do Cerhenic firma ŽOS Vrútky s verzí, která má maximální rychlost 160 km/h. Obdobně jako řada 361.0 je i 361.1 osazena novou trakční výzbrojí z produkce EVPÚ Nová Dubnica a je použit řídicí systém Mirel RS361 od HMH Bratislava.
Typové zkoušky provádí Zkušební laboratoř VUZ Praha a kromě trakčních zkoušek, ze kterých pochází snímek 361.101 (ex 163.102) pořízený 8. 4. 2013 společně s dynamometrickým měřicím vozem VUZ a pomocnými lokomotivami ZSSK 362.011 a 350.005, budou provedeny ještě zkoušky EMC, hluku, vibrací a brzdové zkoušky. Po schválení tohoto typu na Slovensku, v Česku a Maďarsku lze očekávat, že nahradí již značně nespolehlivé lokomotivy řady 350.
Text a foto Jiří Konečný

První vícesystémový „Taurus“ pro Railjet
Spuštění společného projektu ÖBB a ČD, spočívajícího v nasazením netrakčních jednotek Siemens Viaggio Comfort (známých také pod označením Railjet) na rameni Praha - Wien - Graz, je sice naplánováno až na prosinec roku 2014, již nyní ale probíhají postupně přípravy na jeho bezproblémové uskutečnění. Zatím posledním počinem v tomto směru bylo opatření lokomotivy 1216.229 polepy v barvách Railjetu, které proběhlo v dílnách ÖBB v Linzi. Jedná se přitom o první vícesystémovou lokomotivu řady 1216 v tomto provedení, protože k jednotkám Railjet byly zatím řazeny rakouskými drahami pouze dvoufrekvenční lokomotivy řady 1116. Stejně jako rakouské stroje byla lokomotiva pojmenována po jednom z měst, kde vlaky Railjet jezdí nebo jezdit začnou a to konkrétně „Spirit of Praha“, tedy v překladu „Duch Prahy“. 9. 4. 2013 se již dokončená lokomotiva vrátila do běžného provozu a 10. 4. 2013 odvezla svůj první vlak do Česka - jednalo se o EC 278 „Gustav Klimt“ Graz Hbf. - Praha hl. n.
Tato lokomotiva se 17. 4. 2013 zúčastní se soupravou Railjet prezentační jízdy pro média a hosty z Vídně do Prahy, v Praze pak bude 1216.229 slavnostně pokřtěna. Následovat bude jízda pro veřejnost místo jednotky řady 680 na spoji SC 513 z Prahy do Ostravy a druhý den na spoji SC 506 z Bohumína do Prahy. Účelem předváděcí jízdy je postupné seznamování cestujících s připravovaným provozem od GVD 2014/2015, kdy budou tyto jednotky jezdit v dvouhodinovém taktu mezi rakouským Grazem a Prahou. V oběhu je počítáno s deseti soupravami, přičemž ČD zajistí 7 jednotek, zbylé tři ÖBB. K českým Railjetům bude najímáno od ÖBB 7 lokomotiv řady 1216.2 v patřičném barevném schématu. První jednotku by měla firma Siemens ČD dodat v dubnu 2014, poslední v listopadu 2014. Do zahájení pravidelného provozu od prosince 2014 budou jednotky sloužit pro zkušební provoz, případně prezentační jízdy.
ÖBB si u firmy Siemens objednaly celkem 50 vícesystémových lokomotiv řady 1216 (viz Dodávky lokomotiv řady 1216 pro ÖBB zahájeny) ve třech provedeních podle zemí, kam tyto lokomotivy zajíždějí. Typ ES 64 U4‑C byl určen pro provoz v Německu, Rakousku, Česku a na Slovensku a u ÖBB byl označen řadou 1216.2. Krátce po dodání byly pro nevyužití stroje 1216.227 - 231 předělány na typ ES 64 U4‑B a přeznačeny na řadu 1216.1. V roce 2012 pak bylo kvůli zvyšující se poptávce po strojích řady 1216.2 zahájeno zpětné předělávání těchto strojů z typu ES 64 U4‑B na typ ES 64 U4‑C. Po již dřívě předělané 1216.227 byla v září 2012 1216.131 přestavěna na 1216.231, 1216.129 v lednu 2013 na 1216.229, v únoru 2013 pak následovala 1216.128 na 1216.228 a v březnu 2013 1216.130 na 1216.230. V současné době tak disponují ÖBB 15 lokomotivami řady 1216.2 čísel 210, 226 - 231, 233 - 240. Nyní řada 1216.2 slouží buďto u ČD na EC vlacích do Prahy, případně v nákladní dopravě (viz Tranzit uhlí z Polska do Rakouska převzat dopravcem Rail Cargo Austria). Od prosince 2014 bude 7 lokomotiv (pravděpodobně v designové podobě studia Najbrt) nasazeno na české soupravy Railjet, 3 na rakouské Railjety a 5 bude provozováno v nákladní dopravě, případně jako provozní záloha.
Na fotografii ze dne 13. 4. 2013 se představuje při svých premiérových jízdách do Česka 1216.229 v čele obratového EC 279 „Gustav Klimt“ Praha hl. n. - Wien Meidling při odjezdu z železniční stanice Brno.
Text Daniel Brabenec, foto Jiří Konečný

Ukončení pravidelné nákladní dopravy na přechodu Meziměstí - Mieroszów
5. dubna 2013 projel přes hraniční přechod Meziměstí - Mieroszów poslední pravidelný vlak. Stalo se tak na základě dohody mezi dopravci PKP Cargo a ČD Cargo a důvodem pro toto rozhodnutí bylo stále klesající množství zátěže pro již jen jeden pár nákladních vlaků. Jednalo se o pár vlaků Pn 44230/44231 Týniště nad Orlici - Wałbrzych Główny a zpět, který byl v trase Meziměstí - Wałbrzych Główny veden jen v pracovních dnech. Nejčastější náplní těchto vlaků byly vozy s plechy, které byly přepravovány z přístavu Koper do stanice Kąty Wrocławskie pro logistické centrum firmy Schavemaker Poland. Pokud tato zátěž nejela, jednalo se často jen o jeden či dva vozy (nebo dokonce o strojní jízdu, byly-li vozy pouze v jednom směru), často byl vlak zcela odřeknut.
Po zrušení uvedeného páru vlaků byly zásilky přesměrovány, zpravidla na přechod v Lichkově. Jistou zajímavostí je, že např. přepravy kyseliny chlorovodíkové z Brzegu Dolného do Hrabačova byly již před ukončením provozu na tomto přechodu přesměrovány prostřednictvím vlaku Moravia (viz Liniový vlak Moravia zahájil provoz) na přechod Chałupki/Bohumín, tedy na trasu o několik set kilometrů delší. Přechod může být nadále využíván ucelenými vlaky, což by se mělo týkat především zmiňovaných přeprav plechů. Z toho důvodu bude výpravčím obsazena stanice Mieroszów vždy ve středu, i když lze po dohodě s polským provozovatelem dráhy PKP PLK obsadit tuto stanici - a tím umožnit provoz na trati mezi odbočkou Boguszow Gorce Wschód a Meziměstím - i v jiných dnech.
Na snímku pořízeném 13. března 2013 je při odjezdu z Meziměstí zachycen vlak Pn 44230 v čele se strojem ST43-115 PKP Cargo. Jedná se o lokomotivu, která byla na uvedeném vlaku v posledních měsících nasazována nejčastěji.
Text Petr Štefek, foto a spolupráce Tomáš Ságner

Přepravu železné rudy z Bosny opět zajišťuje ČD Cargo
Po zimní přestávce začaly od března opět přepravy železné rudy z dolu společnosti ArcelorMittal Prijedor v bosenské Omarsce pro vysoké pece společností ArcelorMittal Ostrava a ArcelorMittal Poland. V loňské roce je zajišťoval na českém, slovenském i polském území dopravce PKP Cargo (viz Vlaky PKP Cargo na 2. koridoru), letos jsou tyto přepravy na české železniční síti opět v rukou ČD Carga (ČDC).
Přestože se získáním této zakázky chlubí především dopravce Advanced World Transport (AWT), faktem je, že úloha ČDC je stěžejní. Právě rekonstruované lokomotivy řady 363.5 ČDC totiž zajišťují přepravu těchto vlaků z chorvatsko-maďarské pohraniční stanice Gyékénes přes Rajku až do cílové stanice Ostrava-Bartovice či do pohraniční stanice Petrovice u Karviné. Vlaky v čele s „resy“ 363.5 jsou však vedeny na licenci ČDC pouze na území Česka, v Maďarsku je dopravcem AWT Rail HU, na Slovensku Železničná spoločnosť Cargo Slovakia. Své vlastní lokomotivy pak na tyto vlaky nasazují státní společnosti Željeznice Republike Srpske (v Bosně a Hercegovině) a HŽ Cargo (v Chorvatsku). Za přepravu z Petrovic u Karviné do polských cílových stanic Dąbrowa Górnicza Towarowa a Kraków Nowa Huta je pak odpovědný dopravce Przedsiębiorstwo Usług Kolejowych KOLPREM (dcera ArcelorMittal Poland), který na tyto vlaky nasazuje všehochuť především pronajatých lokomotiv, nejčastěji jde o elektrické lokomotivy typu 3E/1 nebo motorové stroje M62, zpravidla doplněné o „čmeláka“ řady S200.
Nasazení strojů řady 363.5 ČDC na území Maďarska dokumentuje fotografie pořízená 20. března 2013 poblíž stanice Budaörs, na které je lokomotiva 363.511 v čele vyrovnávkového vlaku do Omarsky. Dolní snímek pak zachycuje jednu z typických dvojic lokomotiv polského dopravce Kolprem. Konkrétně jde o stroje M62-1205 (pronájem od firmy Orion Kolej; ex M62-1318 Edelaraudtee - viz Prodej „sergejů“ z Estonska do Polska) a S-257, které 27. března 2013 najíždějí ve stanici Petrovice u Karviné na soupravu železné rudy směřující z Omarsky do Dąbrowe Górnicze Towarowe.
Text Petr Štefek, horní foto Dávid Sándor, dolní foto Emilian Rególski

 
Úvod Tratě Provoz Vozidla Úzkorozchodky Infrastruktura Statistika Fotoalbum MHD Nostalgie Zabezpečovací technika
© SPŽ 2013