|
Opční lokomotivy řady 723.7 pro tureckou železárnu Erdemir
|
|
|
Na základě objednávky z listopadu 2021 obdržela v roce 2023 turecká železárna Erdemir ve dvou etapách 4 lokomotivy řady 723.7 vzniklé rekonstrukcí vozidel řady 740/742 ve společnosti CZ LOKO (viz Lokomotivy řady 723.7 pro turecké železárny Erdemir). Stroje s označením 723.721 a 722 opustily výrobní závod v Jihlavě 3. 5. 2023 (a na koleje v Erdemiru byly složeny 23. 5. 2023), druhé dvě 723.723 a 723.724 pak odjely z Jihlavy 26. 6. 2023. Součástí objednávky byla i opce na další dvě lokomotivy stejného typu, která byla posléze uplatněna, s termínem dodání obou strojů v druhé polovině roku 2024. Opční lokomotivy nenavazují pořadovými čísly na vloni dodaná vozidla do Turecka - číslo 725 bylo přiděleno lokomotivě pro Třinecké železárny, 726 - 728 pak strojům pro Železiarne Podbrezová (viz Lokomotivy řady 723.7 pro Železiarne Podbrezová) - proto jsou označeny 723.729 a 723.730. Jen pro zajímavost dodejme, že na začátku roku 2024 byl dodán do Podbrezové i čtvrtý doobjednaný stroj s pořadovým číslem 731. Lokomotivy pro turecké železárny byly opatřeny i samolepkami s vnitropodnikovým označením L24 a L25, které navazuje na předchozí dodané lokomotivy řady 744.7 a 723.7.
Rekonstrukce obou lokomotiv byla realizována od začátku léta 2024 v jihlavském závodě CZ LOKO, výrobně dokončovány pak byly postupně během listopadu 2024. 723.729 se následně během první poloviny tohoto měsíce podrobila zkušebním jízdám z Jihlavy do Havlíčkova Brodu a Dobronína, 723.730 tyto jízdy absolvuje poslední listopadový týden. Na přelomu listopadu a prosince 2024 je v plánu jejich export do Turecka, částečně po kolejích, v závěru cesty na kamionech.
Na snímku z 12. 11. 2024 je zachycena lokomotiva 723.729 při čekání na povolení k odjezdu v železniční stanici Havlíčkův Brod, kam se dostala v rámci zkušební jízdy z Jihlavy.
Text a foto Daniel Brabenec
|
Dva stroje řady 741.7 pro italskou společnost Scala Virgilio & Figli
|
|
V průběhu října 2024 byla v závodě CZ LOKO v České Třebové dokončována kompletace dvou lokomotiv řady 741.7 pro italskou společnost Scala Virgilio & Figli (SVF). Tyto lokomotivy vznikly rekonstrukcí původních strojů řady 740/742. Na první pohled zaujmou svým výrazným barevným řešením v kombinaci žluté a modré u stroje 741.768 a žluté a červené u 741.769. SVF, která je pro CZ LOKO dalším novým italským odběratelem, těmito stroji rozšíří svou různorodou flotilu lokomotiv určených především pro vedení pracovních vlaků. SVF je stavební firmou se zaměřením na silniční stavby a dále na výstavbu, rekonstrukce, opravy a údržbu železničních tratí převážně na italském území.
Společnost SVF se sídlem v obci Montevarchi v provincii Arezzo objednala dvě lokomotivy řady 741.7 v prosinci 2023 jako již v Itálii vcelku rozšířená vozidla se schválením pro posun a vedení stavebních vlaků. Nákup těchto strojů je realizován přes leasingovou společnost Credemleasing, která se již v minulosti podílela na financování lokomotiv z produkce CZ LOKO na italském trhu. Lokomotivy této řady již provozují v Itálii další drážní stavební firmy - např. CLF (viz Stroje řady 741.7 stavební společnosti CLF) a Francesco Ventura Costruzioni Ferroviarie (viz Další lokomotivy řady 741.7 pro italské zákazníky).
Při pobytu v železniční stanici Břeclav byly zachyceny 11. 11. 2024 stroje 741.769, 741.768 a 742.182 (viz Nový italský zákazník pro lokomotivu typu EffiShunter 1000). Zanedlouho po pořízení snímku následoval jejich odvoz přes rakouskou hranici do přechodové stanice Tarvisio Boscoverde a dále do italského vnitrozemí.
Text Daniel Brabenec, foto Pavel Polák
|
Nový italský zákazník pro lokomotivu typu EffiShunter 1000
|
|
|
V závěru roku 2024 uskutečnilo CZ LOKO dodávku jedné lokomotivy typu EffiShunter 1000 novému italskému zákazníkovi - dopravci ERMES Rail, sídlícímu ve městě Cremona. Itálie je tak i nadále největším odběratelem lokomotiv řady 744 z produkce CZ LOKO. Objednatelem tohoto stroje byla společnost Magli Intermodal Service (MIS) ze skupiny Magli Group, zabývající se komplexními logistickými a spedičními službami v oboru ocelářských a kovových výrobků, později doplněnými o přepravu kovového a průmyslového odpadu - s využitím kombinované železniční a silniční dopravy. MIS byla založena v roce 1980, se sídly společnosti v Brescii a Cremoně. Provozovatelem objednané lokomotivy se měl stát dopravce MIS Rail (založený v roce 2022), který pro MIS zajišťoval železniční dopravu jak mezi jednotlivými obchodními uzly, tak i posun v intermodálních terminálech (MIS přímo působí v terminálech Cremona, Brescia, Benátky, Terst, Ancona). V roce 2024 byl změněn název tohoto dopravce na ERMES Rail.
Výroba lokomotivy s označením výrobce 744.182 byla zahájena v létě roku 2024 v jihlavském závodě CZ LOKO. Na konci října 2024 byla výrobně dokončena a vykonala i patřičné zkušební jízdy a TBZ v úseku Jihlava - Havlíčkův Brod - Žďár nad Sázavou. 8. 11. 2024 byla přepravena z Jihlavy do České Třebové a 11. 11. 2024 se vydala spolu se stroji 741.768 a 741.769 na cestu z České Třebové přes Břeclav do Itálie ke svému majiteli.
Na fotografii z počátku listopadu 2024 je zachycena 744.182 (budoucí italské EVN 92 83 2 744 038-6) při posunu v Jihlavě během přípravy na odjezd do České Třebové, kam se vydala spolu se strojem 190.003, určeným také pro zákazníka v Itálii.
Text a foto Daniel Brabenec
|
Dovoz polotovarů do Liberty Ostrava se postupně rozjíždí
|
|
Ostravské železárny Liberty, které jsou od 21. června 2024 v úpadku, postupně obnovují svůj provoz. Zatímco prvovýroba železa, oceli a koksu už se pravděpodobně nikdy neobnoví, již na jaře 2024 před vyhlášením úpadku se znovu rozběhl provoz středojemné válcovny. 10. října 2024 se pak opět rozjela válcovna plochých výrobků (vyrábí např. svodidla), od konce října znovu funguje rourovna. To vše přináší aspoň nějaký provoz také na tamní vlečku, která během posledních měsíců přišla o většinu lokomotiv, které na ní byly v předchozích letech provozovány (viz Lokomotivy řady 741.7 končí v Liberty Ostrava).
Do huti tedy přestaly jezdit vlaky se vstupními surovinami (tj. zejména železná ruda a uhlí), naopak se začaly dovážet ocelové polotovary potřebné pro produkci výše uvedených provozů. Ocel začalo dovážet už na jaře ČD Cargo, jednalo se především o zásilky z přístavů na Jadranu či Baltu, případně od rumunské sestry Liberty Galați. Několik vlaků pak z německé hranice převzal i dopravce IDS Cargo. Od počátku října 2024 pak DB Cargo Czechia dováží do Ostravy ocelové sochory z německých železáren Benteler Steel/Tube v dolnosaském městě Lingen (Ems), v tomto případě se jedná o zhruba dva vlaky týdně. Bramy pro středojemnou válcovnu vozí ještě z Polska dopravce CER Cargo, sochory z chorvatských železáren ABS Sisak pak pro produkci rourovny dováží NZ Rail.
Na snímku z 16. října 2024 je zachycen ucelená souprava sochorů jako vlak č. 43397 Hanekenfähr (tj. přípojová stanice hutě Benteler) – Ostrava-Bartovice v čele se strojem 193 395 DB Cargo v úseku Schmilka – Schöna.
Text Petr Štefek, foto Pavel Drahan
|
Dvě regionovy uvěznila povodeň v Kravařích ve Slezsku
|
|
|
|
Zářijové povodně měly dramatický průběh na mnoha železničních tratích ve Slezsku, většinu z nich se pak postupně daří vracet do provozu. Zatímco trať z Opavy na Ostravu byla opět zprovozněna po 29 dnech (viz Trať z Ostravy do Opavy je opět v provozu po povodni), obnovení provozu z Opavy ve směru na Kravaře ve Slezsku je zatím v nedohlednu.
V uvedeném úseku totiž došlo k výraznému poškození mostu přes řeku Opavu mezi zastávkami Opava zastávka a Malé Hoštice. Stavba nového mostu včetně obnovy odplaveného náspu se vyžádá delší dobu, takže obnovení provozu lze očekávat nejdříve v druhé polovině roku 2025. I když větší část tratě Opava východ – Hlučín včetně navazující tratě Kravaře ve Slezsku – Chuchelná zůstaly povodněmi nepoškozeny, zůstanou do doby obnovy napojení na českou síť bez železničního provozu.
Nepředpokládané odpojení od zbytku sítě znamenalo rovněž odříznutí dvou regionov od jakéhokoliv zázemí. Jde o jednotky 814.119 a 814.121, které v den zastavení provozu, tj. 14. září 2024, sloužily na uvedených tratích. Toho dne dojela 814.119 v 19:57 z Hlučína do Kravař ve Slezsku, ale dál do Opavy už pokračovat nemohla, protože tím směrem byl v 19:45 zastaven provoz z důvodu zaplavení tratě. Jednotka 814.121 toho dne jezdila mezi Kravařemi a Chuchelnou, na trati však docházelo k opakovaným pádům stromů, takže už během dne na některých vlacích jela jen do mezilehlých zastávek (Štěpánkovice či Bolatice) a zpět. V 19:21 pak dojela do Chuchelné, ale zpět už nejela, neboť po dalších pádech stromů był v 19:39 zcela zastaven provoz na trati. Po prořezání spadaných stromů se regionova vydala na trať již bez cestujících jako posun mezi dopravnami, do Kravař však dojela až nad ránem následujícího dne, neboť na trati byly další spadlé stromy.
Mezitím řeka Opava, která kulminovala večer 15. září, odnesla násep u Opavy a poškodila most, takže obě vozidla zůstala uvězněna v Kravařích ve Slezsku bez naděje na brzký odjezd. Protože by jednotky stály bez možnosti odjezdu po kolejích možná i více než rok, rozhodly se České dráhy je přepravit pomocí silničních podvalníků. Na poslední říjnové dny je tedy naplánována přeprava souprav 814.119 a 814.121 po silnici z Kravař ve Slezsku do Skrochovic, kde mají být znovu postaveny na koleje.
Horní snímek pořízený 20. září 2024, tedy pět dnů po kulminaci řeky Opavy, dokumentuje poškozenou trať v úseku Opava zastávka – Malé Hoštice s poškozenými mosty (uprostřed je inundační most, v pozadí most přes řeku). Na dolní fotografii z 20. října 2024 jsou pak zachyceny zmiňované jednotky 814.119 (v popředí) a 814.121 čekající na svůj další osud v Kravařích ve Slezsku.
Nové lokomotivy pro SUAS Transportation Service
|
|
Další ze společností, která se rozhodla kvůli plánovanému zavedení výhradního provozu pod dohledem ETCS na síti SŽ pořídit nové lokomotivy přímo z výroby vybavené OBU ETCS, se stala Sokolovská uhelná (SUAS). Pro nákup dvou nových dieselových strojů pro svoji dopravní divizi se tato společnost rozhodla už v roce 2021. V následujícím roce zažádala o dotaci na jejich vybavení OBU ETCS ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Ta byla SUAS schválena v celkové hodnotě 13,5 mil. Kč (85 % uznatelných nákladů). S využitím této dotace byly následně objednány dva stroje typu EffiShunter 1000 z produkce CZ LOKO vybavené OBU ETCS, s termínem dodání v roce 2024, aby byly připraveny na výhradní provoz pod dohledem ETCS od ledna 2025. Provozovatelem obou strojů se stává dopravce SUAS Transportation Service ze skupiny SUAS Group.
Kompletace obou lokomotiv proběhla v jihlavském závodě CZ LOKO. První 744.162 byla výrobně dokončována začátkem léta 2024, 744.163 pak v říjnu 2024. Obě lokomotivy jsou jako jedny z prvních této řady vybaveny OBU ETCS společnosti CAF Signalling typu Auriga ve spojení s národním zabezpečovačem Mirel VZ1. Proto byla 744.162 testována kvůli provedené změně i ve Zkušebním centru VUZ ve Velimi. Další lokomotivy této řady především pro české zákazníky již budou vybavovány právě tímto systémem jako náhrada OBU ETCS Bombardier EbiCab po ukončení jeho výroby. Spolu s 744.162 byla vybavena tímto systémem i 744.161 pro Hrochostroj (viz Lokomotiva 744.161 pro společnost Hrochostroj), ta ale kvůli odlišnostem v elektrické výzbroji stále čeká na schválení. 744.162 začala SUAS Transportation Service využívat od července 2024 především k zácviku strojvedoucích, poté se vrátila zpět do Jihlavy k nezbytným úpravám a od konce srpna je opět nasazována v okolí Sokolova. 744.163 pak dorazí k majiteli na přelomu října a listopadu 2024. Oba stroje budou využívány jak na vlečkové síti SUAS (okolí Svatavy, elektrárna Tisová), tak pro provoz na tratích SŽ (relace Chomutov, Mělník, přepravy speciálních vozidel). Kvůli využití ETCS a zajištění dostatečného výkonu pro vozbu těžkých vlaků je zvažováno i jejich nasazení ve vícečlenném řízení s řadou 724.
Na fotografii z 17. 10. 2024 je zachycena druhá vyrobená 744.163 při návratu ze zkušební jízdy do Havlíčkova Brodu při posunu na vlečce CZ LOKO v Jihlavě.
Text a foto Daniel Brabenec
|
Lokomotivy belgické řady HLE 17 přijely na zkoušky do Velimi
|
|
|
Počátkem roku 2022 si belgický osobní dopravce Nationale Maatschappij der Belgische Spoorwegen / Société nationale des chemins de fer belges (NMBS/SNCB) objednal u společnosti Alstom 24 elektrických lokomotiv typu TRAXX 3. generace s opcí na dalších 26 strojů. Objednané stroje jsou dopravcem označovány jako řada HLE 17 a dostanou evidenční čísla 1701 až 1750. Dodávky prvních kusů mají proběhnout v roce 2026, s jejich nasazením do provozu se počítá až od roku 2027.
Stroje HLE 17 jsou určeny pro provoz na elektrizovaných tratích v Belgii, Nizozemsku, Lucembursku a Německu, proto budou vybaveny palubními částmi zabezpečovačů TBL+ (Belgie), ATB+ (Nizozemsko) a LZB/PZB (Německo), samozřejmě včetně ETCS level 2. Budou také vybaveny výzbrojí pro provoz na čtyřech napájecích soustavách (1,5 kV DC, 3 kV DC, 15 kV 16,7 Hz AC a 25 kV 50 Hz AC) a mají dosahovat rychlosti až 200 km/h. Po českém Regiojetu se tedy jedná o teprve druhou objednávku TRAXXů pro tuto rychlost.
V letošním roce byly v závodě v Kasselu vyrobeny první dvě lokomotivy, tj. 1701 a 1702, které se v říjnu vydaly na cestu do Velimi, kde se podrobí různým zkouškám nutným pro jejich schválení. Přesun do Velimi se na českém území uskutečnil 19. října 2024 ve vlaku Nex 54221, který był veden lokomotivou 5 370 023 PL-ID. Za vlakovou lokomotivou był řazen stroj 1701 (EVN 91 88 017 001 0-8), na konci vlaku pak lokomotiva 1702 (EVN 91 88 017 002 0-7), mezi nimi se nacházely osobní vozy NMBS/SNCB typu I11 (vůz 2. třídy č. 61 88 20-90 069-3 a řídicí vůz č. 61 88 80-90 013-8) vyráběné v 90. letech minulého století, které budou asistovat při zkušebních jízdách. Celý konvoj byl zvěčněn před zastávkou Praha-Kyje, přičemž v popředí je poslední vozidlo vlaku, tj. lokomotiva 1702.
Text Jan Novotný, foto Pavel Drahan
|
Jednotky Lint 41 byly přepraveny na podvozcích Loco Buggy z Kutné Hory do Německa
|
|
Dopravce Leo Express Slovensko, který od 10. prosince 2023 převzal pomocí jednotek LINT 41 (viz Flotila motorových vozů LINT 41 LESK pro provoz na Žitném ostrově kompletní) pravidelnou osobní dopravu na trati Bratislava – Dunajská Streda – Komárno, se stejně jako jeho předchůdci potýká s velkým počtem střetnutí se silničními vozidly na úrovňových přejezdech. Během několika měsíců od zahájení provozu na této trati tak byly nehodami poškozeny už dvě z nasazených jednotek LINT 41 – VT216 a VT226. Obě poškozené jednotky bylo nutné přistavit do dílen Alstom v německém Braunschweigu, což si vyžádalo neobvyklé řešení jejich přepravy z Bratislavy, kde byly po nehodě odstaveny.
Technický stav jednotek sice umožňoval jízdu po vlastních kolech, ale maximální rychlostí 30 km/h, při jízdě do odbočky pak pouze 10 km/h. Z toho vyplynula možnost zdlouhavé jízdy po slovenské a české infrastruktuře, v Německu už jízda s takovým omezením na vzdálenost několika set kilometrů možná nebyla. Nakonec tedy bylo zvoleno řešením s naložením obou jednotek na přepravní podvozky Loco Buggy, kterými disponuje německá společnost RailAdventure (RADVE), neboť ty umožňují jízdu rychlostí 60 km/h.
Začátkem srpna 2024 tedy společnost PARI CZ Servis přepravila obě poškozené jednotky pomocí lokomotivy 750.308 z Bratislavy do vlastního depa v Kutné Hoře, z důvodu nickolejného provozu v úseku Řikonín – Křižanov bylo využito odklonové trasy po lokálce přes Nové Město na Moravě. 13. srpna pak z Německa do Kutné Hory dorazily nezbytné spojovací a brzdicí vozy, přičemž na brzdicích vozech byly naloženy podvozky Loco Buggy. Ve dnech 13. a 14. srpna za účasti specialistů RADVE proběhlo v depu Kutná Hora postupně zvednutí obou jednotek a jejich nakládka na Loco Buggy. Celá souprava, do které byla ještě zařazena plně funkční jednotka VT227 jedoucí na běžnou údržbu, vyrazila z Kutné Hory 14. srpna ve 22:46. Následujícího dne v 7:43 pak celý vlak tažený strojem 193 445 opustil Českou republiku ve směru do Bad Schandau, poté byla celá souprava bezpečně doručena až do dílen Alstom Braunschweig.
V této souvislosti je vhodné zmínit, že unikátní systém Loco Buggy je využíván nejen pro přepravy poškozených kolejových vozidel, která nejsou schopna jízdy na vlastních kolech, ale také např. pro přepravy vozidel jiných rozchodů po běžné infrastruktuře s rozchodem 1435 mm. Známé jsou například pravidelné přepravy finských širokorozchodných Vectronů z výrobního závodu Siemens München-Allach do přístavu Lübeck. V Česku byl tento systém premiérově využit v roce 2021 po přepravu poškozené lokomotivy 383.062.
Na horním snímku je zdokumentována jednotka VT216 již naložená na transportních podvozcích. Dolní fotografie pak zachycuje stroj 750.308 posunující se spojovacím vozem a naloženou jednotkou VT216. Oba snímky byly pořízeny 14. srpna 2024 v depu Kutná Hora.
Text Jan Novotný, foto Petr Štefek
|
Lotos Kolej mění název na Orlen Kolej
|
|
14. října 2024 došlo k završení integrace polského dopravce Lotos Kolej do petrochemické skupiny Orlen tím, že společnost změnila svůj název na Orlen Kolej. Ke stejnému datu také firma obdržela nové jednotné osvědčení o bezpečnosti, které ji opravňuje k provozování nákladní drážní dopravy na území Německa, Polska, Česka, Litvy a Slovenska.
Společnost se sídlem v Gdańsku byla založena k 1. lednu 2003 vyčleněním vlečkové dopravy rafinerie v Gdańsku. Postupem času se z ní stal druhý největší nákladní železniční dopravce v Polsku s podílem 11,82 % na celkovém přepravním výkonu v nákladní dopravě (údaj za období leden až srpen 2024), přičemž provozuje přes 180 lokomotiv a 5500 vozů. Firma také rozšířila svou činnost i mimo hranice Polska, např. od roku 2020 začala sporadicky provozovat své vlaky i v Česku.
Zásadním milníkem bylo sloučení mateřského Lotos s větší společností PKN Orlen do skupiny Orlen v roce 2022. Obě původní společnosti přitom měly své drážní dopravce, v případě PKN Orlen šlo o Orlen KolTrans. Protože tento dopravce byl výrazně menší než Lotos Kolej, došlo v roce 2023 ke zrušení firmy Orlen KolTrans začleněním do Lotos Kolej. Po dalším roce se pak název dopravce změnil na Orlen Kolej.
Změna názvu rovněž znamená zánik původní vizuální identifikace firmy, která byla v případě lokomotiv postavena na kombinaci modré a šedé barvy s výrazným červeným nápisem LOTOS. Stroje Orlen Kolej nyní budou postupně přecházet do červeno-bílých barev, podobně jako tomu je u českého dopravce ze skupiny, tj. Orlen Unipetrol Doprava (viz Nový korporátní nátěr Orlen Unipetrol Doprava také na dieselových lokomotivách). Dosavadní lak si můžeme připomenout na fotografii lokomotivy E6ACTa-011, která 21. září 2023 opouští s uceleným vlakem kotlových vozů odbočku Gdańsk Święty Wojciech a zanedlouho dorazí na domovskou vlečku rafinerie.
Trať z Ostravy do Opavy je opět v provozu po povodni
|
|
13. října 2024 ve večerních hodinách byl po 29 dnech obnoven provoz na celé trati Ostrava-Svinov – Opava východ, která byly poškozena během povodně na řece Opavě (a přítocích) v půlce září. Po 27 letech se tak opakovala situace, kterou již tato trať zažila při povodni v roce 1997 (viz Poškozené tratě po záplavách na východě České republiky).
Voda začala zaplavovat trať v průběhu 14. září 2024, přičemž nejkritičtější byla situace v Háji ve Slezsku. Posledními vlaky, které toho dne projely celou trať byly osobní vlaky č. 3420 (jednotka 471.080) a 3419 (jednotka 650.235), které ještě krátce po 14. hodině vykřižovaly v Háji ve Slezsku, poté již musel být provoz z důvodu zaplavení stanice zastaven. Rychlíky č. 844 a 847 jedoucí za těmito osobními vlaky tak musely ukončit jízdu ve stanicích Děhylov, resp. Štítina. Ještě několik hodin pak jezdily vlaky v úsecích Ostrava-Svinov – Děhylov a Štítina – Opava východ, ale večer pak provoz mezi Ostravou a Opavou ustal zcela.
Opravy nakonec netrvaly příliš dlouho, neboť nedošlo k poškození větších staveb, jako jsou například mosty. Byly především odplaveny části železničního svršku a spodku, některé úseky byly zataraseny bahnem a popadanými stromy, poškozeno bylo také zabezpečovací zařízení v důsledku zaplavení venkovních prvků.
Díky relativně malým škodám mohl být již 30. září obnoven provoz mezi stanicemi Štítina a Opava východ, v dalších úsecích byl rozsah poškození větší, ale i tam se mohly vlaky vrátit na trať už večer v neděli 13. října. Prvním vlakem osobní dopravy v celé trase byl spoj Regiojetu č. 1013 vedený lokomotivou 388.208, který do Opavy dorazil v 19:43. Osobní vlaky Českých drah byly ještě do půlnoci nahrazeny autobusy, pro zahájení plného provozu od pondělního rána ještě dojela do žst. Opava východ ve 23:00 jednotka 640.204 jako vlak Sv 98274 z Ostravy-Svinova. Vlaky však v prvních dnech jezdí zpožděné, neboť na čerstvě podbitých úsecích u Háje ve Slezsku, Děhylova a Ostravy-Třebovic jsou zavedeny pomalé jízdy 50 km/h ve čtyřech úsecích o celkové délce 2460 metrů.
Na přiložených snímcích z různých dnů je zachyceno stejné místo na hájeckém záhlaví železniční stanice Děhylov. Horní fotografie z 19. září zachycuje svršek s odplaveným kamenivem, v pozadí je patrná odstavená souprava od rychlíku č. 844 s motorovým vozem 843.023. Ta stála na místě od 14. září 14:07, ale naštěstí nebyla povodní poškozena, neboť v místě odstavení dosahovala hladina vody jen těsně nad temena kolejnic. Dolní fotografie už dokumentuje sjízdnou trať v podvečer 14. října, tj. necelých 24 hodin po obnovení provozu.
|
|
|