„Sergeje“ v Jihlavě

Druhá etapa motorizace depa Jihlava (v první etapě se jednalo o dodávky motorových vozů) byla zahájena roku 1961 dodáním lokomotivy T 211.0108 na výtopenský posun.

Setkání dvou „sergejů“ T 679.1486 a T 678.1484 ve stanici Luka nad Jihlavou v létě roku 1973, kdy začaly neúnavně najíždět svoje kilometry do Znojma (foto J. Pech, sbírka R. Cila).

Následně pokračovala roku 1965 motorizace staničního posunu lokomotivami T 458.1. Motorizace traťových výkonů v osobní dopravě byla provedena v letech 1967 a 1968 novými lokomotivami řady T 478.1. Ale motorizace v nákladní dopravě byla zatím odkládána pro nedostatek lokomotiv vyšších výkonů, schopných nahradit výkonné parní stroje řady 556.0. Teprve dodávky šestinápravových lokomotiv řady T 679.1 ze Sovětského svazu tento krok umožnily. Depo Jihlava si na ně ale muselo počkat do roku 1973.

Náhrada parních lokomotiv řady 556.0 depa Jihlava motorovými lokomotivami v nákladní dopravě na trati Jihlava - Znojmo nastala začátkem roku 1973. Dne 24. ledna 1973 byla do Jihlavy dodána první lokomotiva T 679.1449. Tato lokomotiva po převzetí v Čierne nad Tisou byla spolu s několika dalšími novými T 679.1 přivezena do depa Brno-Maloměřice. Zde byla převzata a dopravena do Jihlavy. Až 1. února 1973 byla s T 679.1449 vykonána předepsaná technicko-bezpečnostní zkouška na trati Jihlava - Havlíčkův Brod - Žďár nad Sázavou. Již druhého dne nastupuje T 679.1449 turnus místo parní lokomotivy 556.0254 (střídací byla 556.079) v jednodenní vozbě nákladních vlaků z Jihlavy do Dívčic. Jednalo se o dopravu vlaku s nákladem surové uranové rudy z Uranových dolů Dolní Rožínka do úpravny v Mydlovarech napojené vlečkou do žst. Dívčice. Tyto vlaky byly zavedeny buď v pracovní dny nebo v úterý a v pátek. Od 23. května 1971 vozbu uranového vlaku v trati Jihlava - Dívčice přebírá „štokr“ LD Jihlava s postrkem druhým „štokrem“ do Jihlávky. Od února 1973 byl na vozbu uranového vlaku na rameni Jihlava - Dívčice nasazován první jihlavský „sergej“ T 679.1449. Jelikož se jednalo o velice dispečersky sledované vlaky, byl od 20. března 1973 zrušen postrk „štokrem“ a zaveden postrk jihlavským „sergejem“ až do Veselí nad Lužnicí.

Právě nasazení nové lokomotivy T 679.1 depa Jihlava na výkon nákladních vlaků do Českých Budějovic bylo také zapříčiněno tím, že nebyla spolehlivě vyřešena přechodnost této lokomotivy na trati Jihlava - Znojmo. Až vydáním změny Dodatku D104b PO Brno 31. května 1970 byla povolena na trati Znojmo - Okříšky výjimečná přechodnost lokomotiv T 679.1 s omezením jejich rychlosti v km 122,300 - 126,745 na 50 km/h. Ale pro pravidelné nasazení lokomotiv T 679.1 musela být vydána telegrafická změna Dodatku, řešící povolení přechodnosti od 1. března 1973 na trati Znojmo - Okříšky. Dne 8. února 1973 přijíždí do Jihlavy druhá lokomotiva T 679.1025 z LD Brno-Maloměřice. Ta byla již od 9. února použita k vystřídání T 679.1449 na výkony do Dívčic.

Aby mohla být konečně zahájena náhrada parních lokomotiv řady 556.0 na trati Jihlava - Znojmo lokomotivami T 679.1, musely být do depa Jihlava předány další „sergeje“. V poledních hodinách 27. února 1973 přijely do Jihlavy T 679.1466, T 679.1485 z Brna-Maloměřic a v nočních hodinách byly přitaženy dva stroje T 679.1467, T 679.1468. Všechny nové lokomotivy se podrobují technicko-bezpečnostním jízdám na trati Jihlava - Havlíčkův Brod - Žďár nad Sázavou. Hlavní den v depu Jihlava nastal 1. března 1973, po povolení trvalé přechodnosti „sergejů“ na trati do Znojma. Toho dne byly nasazeny první stroje T 679.1449, T 679.1466, T 679.1485 místo do té doby turnusových „štokrů“ 556.079, 556.0403 a 556.0217. Ve skupině P01 byla turnusová potřeba 8 lokomotiv řady 556.0 a jedna střídací.

Dne 1. března 1973 přijíždějí do Jihlavy další „sergeje“ T 679.1465 a T 679.1486. Od 5. března 1973 se rozdělila parní skupina P01 na nové motorové skupiny D05 a D06 pro T 679.1. Ale při postupném nasazování „sergejů“ na výkony „štokrů“ se musely učinit drobné úpravy oběhu, jelikož T 679.1 neměly povolenou přechodnost na trati Znojmo - Šatov a Okříšky - Třebíč. Tím se oběh zredukoval pro šest „sergejů“ s tím, že dny výkonu do Třebíče a Šatova byly pro dva „štokry“. Ke dni 15. března 1973 činil stav lokomotiv řady T 679.1 LD Jihlava 8 strojů, čísel T 679.1025, 449, 465, 466, 467, 468, 485 a 486. Všechny byly již zaturnusovány. Jedna na výkony Pn, Vn vlaků do Dívčic a šest na nákladních výkonech do Znojma, spolu se dvěma „štokry“.

Koncem března byly do Jihlavy přivezeny T 679.1483, T 679.1501 a T 679.1484.

První „sergej“ depa Jihlava T 679.1449 byl zdokumentován v únoru 1973 na kolejích montovny správkárny Jihlava, kde byla prováděna instruktáž, jak jízdního, tak dílenského personálu. Před lokomotivou se nechala zvěčnit strojní četa Koukal-Lukeš, která s tímto strojem najela druhý den první kilometry do Dívčic (foto B. Bulant, sbírka R. Cila).

Začátkem dubna byly tyto lokomotivy uvedeny do provozu, čímž byla T 679.1025 z Jihlavy vrácena 6. dubna 1973 do Maloměřic. Další změna turnusu jihlavských 556.0 byla 5. dubna 1973, kdy se převedly výkony parní skupiny P02 na novou skupinu D07 pro dvě T 679.1 a jednu 556.0. Tak byla pro „sergeje“ vozba Mn 8658 do Okříšek, Mn 8650 do Znojma, Lv do Božic, zpět vlak s pískem Pn 6907 do Jihlavy města. Tímto převodem parních turnusových skupin vznikly od 5. dubna 1973 dočasně tři skupiny D05, 06, 07 pro motorové lokomotivy T 679.1. Jako poslední nové „sergeje“ přijíždí do Jihlavy 2. dubna T 679.1502 a 16.dubna T 679.1503. Konečný stav tedy činil 12 strojů T 679.1.

Nástup motorových lokomotiv řady T 679.1 v depu Jihlava znamenal opravdu velké snížení turnusové potřeby parních lokomotiv. V GVD 1972/73 činila turnusová potřeba u řady 556.0 celkem 17 strojů. Po nasazení motorových lokomotiv T 679.1 nastalo v novém GVD 1973/74 snížení potřeby lokomotiv řady 556.0 pouze na 6 strojů. Zůstaly pro ně jen dvě skupiny, a to P01 (pátečně/nedělní R 1117/1118 Jihlava - Znojmo a pravidelné Pn, Mn vlaky Jihlava - Třebíč, 1 x 556.0) a P30 (Mn vlaky Jihlava - Okříšky - Brno-Maloměřice, 5 x 556.0). Jak byly roku 1973 uváděny do provozu T 679.1, byly postupně předávány 556.0 z Jihlavy do jiných dep nebo odstavovány z provozu a navrhovány na zrušení. Od jízdního řádu 3. června 1973 byla celá turnusová skupina (původní P01) vozby nákladních vlaků na trati Jihlava - Znojmo nahrazena motorovými lokomotivami T 679.1. Jednalo se o tři skupiny: D03 - potřeba 6 x T 679.1 (Sn, Pn, Vn, Mn vlaky Jihlava - Znojmo), D04 - potřeba 1 x T 679.1 (Mn Jihlava město - Horní Cerekev, postrky Jihlava - Jihlávka) a D06 - potřeba 1 x T 679.1 (Pn, Vn vlaky Jihlava - České Budějovice a Dívčice).

Po stanovení trvalé turnusové potřeby byla přebytečná lokomotiva T 679.1483 předána 22. června 1973 do depa Břeclav. Tím byl až do května 1974 stabilní stav LD Jihlava na 11 strojích čísel T 679.1449, 465, 466, 467, 468, 484, 485, 486, 501, 502, 503. I když všechny jihlavské „sergeje“ byly turnusovány na výkonech do Znojma, Veselí n. Lužnicí a Dívčic, objevily se i nepravidelně na trati Jihlava - Havlíčkův Brod. Ale jejich provozování na této trati se setkalo s několika nehodami a vykolejeními. Celkem za rok 1973 (od února) bylo s jihlavskými lokomotivami T 679.1 vykonáno na trati Jihlava - H. Brod celkem 140 jízd. Přitom došlo ke třem vykolejením, a to: 27. dubna 1973 lokomotiva T 679.1501 v km 217,4 - 218,3; 29. května 1973 lokomotiva T 679.1465 v km 221,8 a dne 13. září 1973 lokomotiva T 679.1486 v km 216,350 s nákladním vlakem Pn 64653. Jako hlavní důvod těchto nehod byla označena technická konstrukce podvozků a vedení dvojkolí při průjezdu oblouky o poloměru 280 a 300 metrů plnou traťovou rychlostí 75 nebo 80 km/h. Teprve od června 1975 byla nařízená snížená rychlost v obloucích pro lokomotivy skupiny přechodnosti „3“ na 40 km/h.

Nové motorové lokomotivy řady T 679.1 znamenaly na trati Jihlava - Znojmo i velké zvýšení přepravovaných zátěží. Zde se nachází oboustranně největší stoupání 11,8 ‰ (Znojmo - Šumná - Gr. Mýto). Zatímco pro jednu parní lokomotivu řady 556.0 byla v trati Jihlava - Znojmo stanovena norma S 950 tun (T 1000 tun), pro motorovou T 679.1 byla stanovena norma prvně S 1050 tun a od května 1973 zvýšená na S 1100 tun. V trati Znojmo - Jihlava byla norma pro „štokra“ na S 900 tun (T 950 tun) a pro „sergeje“ to již bylo S 1000 tun (T 1050 tun). V letech 1973 až 1977 se po trati Znojmo - Jihlava přepravovaly denně vlaky s pískem z Božic na vlečku v Jihlavě-Pávově pro stavbu dálnice D1. Jednalo se o ucelený vlak 35 (nebo 30) výsypných vozů o hmotnosti do 2800 tun (nebo 2400 tun) jezdící pravidelně v noci ze Znojma. Tento těžký vlak byl veden od února 1973 třemi jihlavskými 556.0 z Božic až na vlečku do Pávova. Od dubna 1973 do května 1974 se na vozbě „božických písků“ objevují jihlavské „sergeje“. Tím se oběh upravil na dvě lokomotivy T 679.1 v čele vlaku o hmotnosti do 2800 tun, přičemž postrk v úseku Znojmo - Stařeč dělala T 478.1 od nočního pražského rychlíku (ze Starče zpět Lv do Znojma).

U lokomotiv řady T 679.1 v Jihlavě bylo důležité mazání okolků, neboť tyto stroje vykazovaly

Téměř propagační fotografie byla pořízena v březnu 1973 při uvádění nových „sergejů“ do provozu v depu Jihlava. Zde je dílenský personál depa Jihlava při zkoumání tajů nových strojů (foto L. Točík, sbírka R. Cila).

nadměrné ojíždění okolků na velice obloukovité trati Jihlava - Znojmo a Jihlava - Veselí n. Lužnicí. Zde u jedné lokomotivy T 679.1 mající knotové mazání okolků, činil roku 1973 kilometrický proběh mezi přetáčením obručí průměrně 27.238 km a u lokomotivy bez mazání jen 23.876 km. Lokomotiva T 679.1467, která měla tlakové olejové mazání okolku pomocí trysek, vykazovala proběh mezi přetočením obručí průměrně 25.527 km. Tím se jihlavský „sergej“ musel jednou za tři až čtyři měsíce podrobit přetáčení obručí dvojkolí na podúrovňovém soustruhu v LD Brno-Maloměřice. Teprve 3. června 1973 vstupují v platnost tabulky přechodnosti lokomotiv podle příčných účinků na železniční svršek. Tak byla povolena pravidelná přechodnost lokomotiv řady T 679.1 na trati Znojmo - H. Brod s řadou rychlostních omezení na 40 km/h při průjezdech oblouky o poloměru 280 metrů. Od 1. října 1973 byla také povolena pravidelná přechodnost „sergejů“ na trati Jihlava - Horní Cerekev. V trati H. Cerekev - Veselí n. Lužnicí měly omezenou rychlost v jednotlivých úsecích tratě na 50 km/h.

V letní sezóně roku 1973 bylo možno v čele rychlíků R 911/910, R 612/613 a R 1117/1118 na trati Jihlava - Znojmo vidět i jihlavského „sergeje“. Jejich nasazení na rychlíky nebylo ničím mimořádným a stávalo se pravidelností vždy, když některá z turnusových T 478.1 byla odstavena do opravy a nebo byla použita na nutné pokrývání osobní vozby na Brno. Mezi nejčastěji používané „sergeje“ na rychlíkovou vozbu do Znojma patřily stroje T 679.1484, 501 a 503. Téměř pravidelností bylo v pracovní dny od června až do 1. září 1973 vedení „sergejem“ rychlíku R 911/910 Jihlava - Znojmo. V létě 1973 mohutná lokomotiva řady T 679.1 také pravidelně vedla v pátek ze Znojma do Okříšek a zpět zrychlený osobní vlak 14884/14887.

Motorové lokomotivy řady T 679.1 na trati z Jihlavy do Znojma příliš dlouho nejezdily. Po jejich ročním provozu vydala 12. května 1974 správa TD Znojmo zákaz používání šestinápravových lokomotiv pro nadměrné ojíždění a opotřebení kolejnic v obloucích. Toto rozhodnutí mělo vstoupit v platnost od 20. května 1974. Tím byla dána depu Jihlava určitá časová rezerva na výměnu lokomotiv řady T 679.1 za jiná vozidla. Jako první možnost náhrady „sergejů“ byla zvolena výměna za stávající lokomotivy řady T 478.1 z osobní vozby. Pro jejich nasazení byla 15. května 1974 provedena zkušební jízda s nákladním vlakem z Jihlavy do Znojma. Tento vlak o zátěži 750 tun vedla lokomotiva T 478.1042, která s ním však daleko nedojela a pro technickou závadu skončila v Okříškách. Dne 16. května byla provedena druhá jízda, a to až do Znojma a zpět se zátěží 700 tun. Tím bylo kladně vyhodnoceno nasazení lokomotiv T 478.1 pro nákladní dopravu.

Pro okamžité řešení vozební situace na trati Jihlava - Znojmo bylo rozhodnuto předat z LD Jihlava

Na této fotografii strojvedoucí najíždí první metry s novým strojem, ještě za přítomnosti parní lokomotivy 464.031 (depa Veselí n. L.) a jihlavského „štokra“ v pozadí (foto L. Točík, březen 1973, sbírka R. Cila).

lokomotivy řady T 679.1 do depa Brno-Maloměřice a Ostrava, přičemž výměnou budou předány lokomotivy řady T 478.2. To se již přiblížil datum 20. května 1974, kdy vyjely na trati Jihlava - Znojmo naposledy lokomotivy T 679.1. Jelikož stále nebyly dodány nové lokomotivy T 478.2, musely být „sergeje“ nahrazeny parními lokomotivami 556.0. Při stálé turnusové potřebě 6 lokomotiv řady 556.0 bylo dočasně rameno do Znojma obsazeno 4 záložními „štokry“ (například 556.0446, 556.090, 556.0314). Nutná turnusová potřeba byla doplněna i lokomotivami T 478.1 z brněnského osobního turnusu. Použití i dvou lokomotiv T 478.1 nebo dvou 556.0 bylo z důvodu hmotnosti nákladních vlaků, které měly stanovenou normu až 1.100 tun pro jednoho „sergeje“.

V nočních hodinách 20. května 1974 probíhá první výměna lokomotiv. Z LD Brno přijíždějí do Jihlavy lokomotivy T 478.2034, T 478.2037 a strojní čety si výměnou přebírají T 679.1465. Po krátkou dobu od 21. do 24. května 1974 bylo možno vidět na trati Jihlava - Znojmo opět v plné nákladní službě i parní lokomotivy řady 556.0 depa Jihlava spolu s již předanými lokomotivami řady T 478.2. Dne 22. května 1974 byly vyměněny mezi depem Jihlava a depem Maloměřice T 679.1466 a T 679.1501 za tři brněnské T 478.2013, 016, 064. Poslední výměna se provedla 23. a 24. května 1974, kdy byly předány T 679.1449, 468, 485 do LD Ostrava výměnou za jednu T 478.2033. Dále byla z Jihlavy předána T 679.1484 do LD Veselí nad Moravou a z Brna předána do Jihlavy T 478.1215. V květnu roku 1974 z vozebních důvodů opustilo depo Jihlava celkem 7 „sergejů“ čísel T 679.1449, 465, 466, 468, 484, 485, 501 a 503. Současně tím skončilo jejich první největší provozní období v depu Jihlava, byť trvající jen jeden rok. Novým jízdním řádem od 26. května 1974 byla stanovena nová turnusová potřeba jen pro dvě T 679.1. Byl to jednodenní oběh ve skupině D04 (vozba manipulačních vlaků Jihlava - H. Cerekev) a nepravidelný jednodenní proběh ve skupině D06 (vozba uranových vlaků z Jihlavy do Dívčic). Již po prvním měsíci provozu nové turnusové skupiny se zjistilo, že stávající čtvrtý „sergej“ v depu Jihlava je přebytečný. Takto byla 8. července 1974 předána T 679.1503 z Jihlavy do Veselí nad Moravou. Tím byly v Jihlavě pouze tři „sergeje“ T 679.1467, 486, 502, jejichž stav zůstal až do roku 1976.

Od jízdního řádu 1. června 1975 byla původní jednodenní vozba uranového vlaku Pn 64703 ve třech dnech v týdnu převedena na pravidelnou denní vozbu. Na vozbu manipulačních vlaků do Horní Cerekve byl především používán stroj T 679.1502. Při odstavení „sergeje“ do časově delší opravy (prohlídka RV nebo přetočení kol) se musela do turnusu používat i jedna ze střídacích T 478.2 či T 478.1, ale častěji se používal jeden záložní „štokr“ (např. 556.0178, 556.0488). Vystřídací lokomotiva jiné řady směla být používána pouze na vozbu manipulačních vlaků do Cerekve, protože výkon uranového vlaku musel být přednostně obsazován „sergejem“. Vozba uranového vlaku zůstala depu Jihlava jen do 29. května 1976, pak LD Č. Budějovice. Jak postupně klesal stav parních lokomotiv řady 556.0 depa Jihlava, které byly jediné schopné výkonnostně nahradit na vozbě lokomotivu T 679.1, vyvstávala potřeba trvalé čtvrté záložní lokomotivy. Tak byla předána 27. května 1976 do Jihlavy lokomotiva T 679.1504 z Brna-Maloměřic.

Dnem 30. května 1976, zavedením nového jízdního řádu, byla nová turnusová potřeba pro 3 lokomotivy T 679.1. Jednalo se o jednodenní vozbu manipulačních vlaků do Horní Cerekve a novou dvoudenní vozbu nákladních vlaků do Veselí n. Lužnicí. V souvislosti se ztíženou provozní situací v PO České Budějovice, převzalo LD Jihlava dnem 26. června 1976 vozbu nákladního vlaku 68354/64743 v úseku Jihlava - Veselí n. Lužnicí. Současně musela být provedena i změna oběhu „sergejů“ a zvýšena potřeba lokomotivních čet z 10 na 12. Jinou stránkou této vozby byly až nepříjemně dlouhé jízdní doby mezi Jihlavou a Veselím n. Lužnicí. Tyto doby totiž plně odpovídaly nadměrnému využití a přetěžování jednokolejné tratě velkým množstvím nákladních vlaků, prodírajícími se mezi pravidelnými osobními vlaky. Zde je jeden příklad za všechny: Dne 28. září 1976 vyjel Pn 68348 z Veselí n. Lužnicí v 4:52 hod a vezla jej jihlavská lokomotivní četa Lukeš - Holub s lokomotivou od vlaku 64745. Do Doňova vlak přijel v 5:08 hod. Zde byla lokomotivní četa vystřídána četou Zachoval - Pánek (přijela 8301 rg v 5:01 hod.). Vlak 68348 odjel z Doňova až v 8:12 hod s příjezdem do Kardašovy Řečice 8:25 hod a stál zde až do 13:53 hod. a dále pokračoval do Velkého Ratmírova, kde od 14:09 stál. To se již v 16:30 naplnila u lokomotivní čety 15 hodinová pracovní doba a tak četa lokomotivu uzamkla a odjela do LD Jihlava osobním 8312/18416 rg. Další četa Koukal - Skapka přijela z Jihlavy do Velkého Ratmírova vlaky 562/8319 rg ve 20:53 hodin. Odjezd z Ratmírova vlaku 68348 byl až v 22:36 hod s příjezdem do Jihlavy v 7:28 hodin dne 29. září 1976.

Tato „anabáze“ přepravy jednoho nákladního vlaku z Veselí do Jihlavy s jednou lokomotivou

Nový „sergej“ depa Jihlava T 679.1486 najíždí na zdejší točnu v březnu 1973. V pozadí prohlídková lávka depa s elektrickou lokomotivou řady S 489.0 LD Brno (foto L. Točík, sbírka R. Cila).

řady T 679.1 a třemi lokomotivními četami trvala neuvěřitelných 26,36 hodin. I takový byl každodenní provoz jihlavských „sergejů“ na trati Jihlava - Veselí n. Lužnicí. Mimo určené turnusové vlaky musely jihlavské „sergeje“ vykrývat mimořádnou nákladní vozbu, kdy se v létě roku 1976 jednalo o tyto výkony na trati Jihlava - Veselí n. Lužnicí: v červnu 1976 - 19 mimořádných nákladních vlaků (vykonáno 51 postrků z Jihlavy do Jihlávky); v červenci 1976 - 66 mimořádných vlaků (vykonáno 30 postrků do Jihlávky); v srpnu 1976 - 63 mimořádných vlaků (vykonáno 12 postrků do Jihlávky).

Technickým problémem u „sergejů“ v depu Jihlava bylo nadále ojíždění dvojkolí do okolku. Na trati Jihlava - Veselí se nacházejí velice ostré oblouky do poloměru 250 metrů s opornicemi a traťovou rychlostí 65 km/h, kde ani mazání okolků příliš nepomáhalo. Pro ojíždění okolku musely být „sergeje“ krátkodobě odstavovány a čekaly, než se uvolní kapacita podúrovňového soustruhu v LD Brno-Maloměřice. Od května roku 1976 byla teprve provedena úprava přechodnosti T 679.1 a v obloucích o poloměru 250 až 400 metrů jim byla snížena rychlost na 40 km/h. Právě s ojížděním okolků souviselo i odstavování lokomotiv T 679.1 do neplánovaných oprav. Například za odstavenou T 679.1486, čekající na opravu dvojkolí, musela být znovu zařazena v červenci 1976 do provozu jihlavská lokomotiva 556.0249 ze zálohy dráhy.

Od nového jízdního řádu 22. května 1977 byla v jihlavské skupině D04 přidána i nová vozba. To byla jízda nezavěšeného postrku manipulačnímu vlaku z Horní Cerekve do km 6,629 - zastávka Nová Buková v traťovém úseku Horní Cerekev - Dobrá Voda u Pelhřimova. V průběhu grafikonu ale docházelo k častým změnám a i krátkodobému zvětšování turnusové potřeby na čtyři lokomotivy. Od 11. října do 23. listopadu 1977 byly z důvodu odlehčení I. hlavního tahu zavedeny odklonem přes trať Brno - Havlíčkův Brod - Jihlava - Č. Budějovice nákladní vlaky relace Plzeň a Nové Sedlo u Lokte. Tak muselo depo Jihlava v trati Jihlava - Veselí n. Lužnicí (případně až do Nemanic) nasazovat jednu lokomotivu T 679.1 na tuto odklonovou vozbu. Nicméně téměř v klidu plynul další život čtyř jihlavských T 679.1467, 486, 502, 504 až do začátku roku 1978. Neúnavně jezdily svoje kilometry na různých nákladních vlacích z Jihlavy přes Horní Cerekev do Veselí nad Lužnicí a někdy zajížděly až do Českých Budějovic i Havlíčkova Brodu. Zatímco „sergeje“ v depu Jihlava neúnavně jezdily dál, parní lokomotivy v jejich okolí postupně končily. Dne 20. března 1978 byla pro prasknutí několika hlav válců, ale i nadměrné opotřebení okolků, odstavena z provozu T 679.1467 (do provozu až koncem května 1978). Z důvodu odstavení lokomotivy T 679.1504 již od 5. února 1978 do RV opravy, byla až v březnu zapůjčena do Jihlavy lokomotiva T 679.1169 z LD Brno-Maloměřice. Ale na trvalé řešení turnusové potřeby to nestačilo. Tak byla do stavu LD Jihlava předána 7. dubna 1978 lokomotiva T 679.1546 z Brna-Maloměřic. Pro závady na naftovém motoru (válcové vložky, hlavy válců a ojetí okolků) byla 26. srpna 1978 odstavena z provozu T 679.1546 (do provozu 27. října 1978), čímž opět vyvstala potřeba páté-záložní lokomotivy. Tak byla zapůjčena do Jihlavy T 679.1021 z Břeclavi. Tato lokomotiva pro nadměrné ojetí okolků byla 19. září odeslána na přetočení obručí do LD Přerov a odtud byla předána do depa Břeclav.

Od roku 1976 byla zahájena nepravidelná odklonová přeprava horkých ingotů ze Škody Plzeň do NHKG Ostrava (pravidelná trasa od Plzně přes Prahu a Č. Třebovou). Tyto ingoty v horkém stavu byly přepravovány v tepelných obalech na speciálních vozech řady Hx 9993 nebo 0969. A právě dopravu tohoto mimořádného vlaku v úseku Jihlava - Havlíčkův Brod - Brno-Královo Pole zajišťovalo LD Jihlava. První odklonový vlak s ingoty byl vypraven v listopadu roku 1976 a v uvedeném úseku jej vezla jihlavská T 679.1467. V letech 1977 a 1978 se nepravidelně v čele vlaků s horkými ingoty objevoval jihlavský „sergej“ T 679.1502. Trať Veselí n. Lužnicí - Jindřichův Hradec byla do elektrického provozu uvedena v roce 1976, a poté se elektrizační práce na dva roky pozastavily. Slavnostní zahájení elektrického provozu úseku Jindřichův Hradec - Horní Cerekev proběhlo 26. května 1978. V červnu roku 1978 byly zahájeny přípravné práce na elektrizaci kolejiště stanice Jihlava město. Dne 30. října 1978 probíhaly jízdy s betonovací soupravou ve stanici Jihlava město, jejíž vozbu zajišťoval i jihlavský „sergej“ T 679.1546. Další část elektrizačních vlaků pro vztyčování sloupů a stožárů prováděl mj. dne 22. listopadu 1978 „sergej“ T 679.1546. Novým jízdním řádem od 28. května 1978 došlo i k zásadním změnám ve vlakotvorbě na trati H. Brod - Jihlava - České Budějovice. Přesměrování nákladních vlaků na tuto trať bylo z důvodu zvýšeného tlaku na uvolnění I. hlavního tahu. V úseku Veselí n. L. - H. Cerekev byl jízdní řád upraven pro vedení nákladních vlaků již elektrickými lokomotivami. I když 26. května 1978 byl slavnostně v tomto úseku zahájen elektrický provoz, skutečnost byla jiná. Nebyla dokončena napájecí stanice trolejového vedení v Horní Cerekvi a napájení prováděla stanice ve Veselí nad Lužnicí, čímž nesmělo být trolejové vedení přetěžováno jízdou několika nákladních vlaků. Proto zde byl dočasně zachován částečný motorový a parní provoz. V den zavedení nového jízdního řádu 28. května 1978 bylo ve stavu LD Jihlava 5 „sergejů“ čísel T 679.1467, 486, 502, 504, 546. V novém GVD byla turnusová potřeba pro tři lokomotivy + jedna dispečerská lokomotiva. Ve službě této „dispečerky“ byl „sergej“ nasazován na různé druhy nákladních výkonů nejen v uzlu Jihlava, ale i neplánované postrky nákladních vlaků do Jihlávky a nákladní přetahy do H. Brodu a H. Cerekve.

Dne 5. července 1978 byla uvedena do provozu napájecí stanice v Horní Cerekvi

Při setkání nových lokomotiv před remízou LD Jihlava v únoru 1973 zapózovaly sergeje T 679.1449 a T 679.1025, které doplnila T 478.1042 a ještě v pozadí zasekundovala T 458.1 ze staniční severní zálohy (foto L. Točík, sbírka R. Cila).

pro úsek Jindřichův Hradec - H. Cerekev a byl možný plný provoz vlaků v elektrické trakci. V LD Jihlava bylo od 9. července 1978 vozební rameno zkráceno na úsek Jihlava - Horní Cerekev (pro postrky až do Jihlávky) a oběh upraven jen pro tři „sergeje“ na vozbu většiny nákladních vlaků mezi Jihlavou a Horní Cerekví. Pro narůstající neturnusované výkony v nákladní vozbě z Jihlavy do Havlíčkova Brodu a H. Cerekve byl denně stavěn čtvrtý jihlavský „sergej“ na dispečerskou vozbu.

V letech 1977 a 1978 přetrvávaly technické problémy s praskáním rámů podvozků lokomotiv S 489.0 depa Brno, které byly personálně přiděleny v Jihlavě. Proto byl i několik týdnů obsazován elektrický turnus „sergejem“, většinou T 679.1546. Začátkem jara 1979 byla na trati Kutná Hora - Havlíčkův Brod - Brno velice nepříznivá provozní situace a bylo zde velké množství odstavených nákladních vlaků. Tak od 1. dubna do 26. května 1979 byla mj. potřeba LD Jihlava zvýšena o čtvrtou lokomotivu T 679.1 jen na vozbu nákladních vlaků Jihlava - H. Brod - Brno-Maloměřice. Pro narůstající výkony na II. hlavním tahu Č. Budějovice - Jihlava - H. Brod - Brno se musely v polovině roku 1979 učinit opět změny v obratech elektrických lokomotiv a i jejich náhrady motorovými lokomotivami. Tím od 26. května 1979 převzalo LD Jihlava výkon dvou dispečerských lokomotiv v uzlu Havlíčkův Brod. Zde dva „sergeje“ vykonávaly postrky z Havlíčkova Brodu do Křižanova a další dispečersky určené nákladní výkony do Kutné Hory, Jihlavy či Brna-Maloměřic. K tomuto účelu byly zapůjčeny do Jihlavy dvě lokomotivy T 679.1285 a T 679.1254.

Od nového jízdního řádu 27. května 1979 byla provedena změna oběhů lokomotiv řady T 679.1 pro třídenní potřebu a neturnusovanou jednodenní potřebu. Změna byla i v tom, že manipulační vlaky Jihlava - Horní Cerekev byly převedeny pod výkon LD Č. Budějovice. Tím byly tři jihlavské „sergeje“ určeny pouze pro vozbu nákladních vlaků mezi Jihlavou a Horní Cerekví (a postrky do Jihlávky). Ale turnusová potřeba činila ještě do 10. července 1979 o další dvě lokomotivy více, pro pokrývání výkonu dispečerských lokomotiv v uzlu H. Brod. Pro výkon neturnusované jihlavské „dispečerky“ byla v červnu a červenci 1979 používána T 679.1502. I tak se měly čtyři „sergeje“ v Jihlavě a dva v Havlíčkově Brodě co otáčet, aby zvládaly zvýšený odvoz nákladní zátěže v trati H. Brod - Jihlava - H. Cerekev. Od 10. července 1979 se vrátil stav LD Jihlava na pět strojů T 679.1467, 486, 502, 504, 546, který vydržel až do května 1980. Od dubna 1979 byla zahájena elektrizace tratě Jihlava - Kostelec u Jihlavy, kde veškeré elektrizační práce byly prováděny ve velice rychlém tempu, aby se stihl termín do května 1980. Ve stanici Jihlava město byl na elektrizační vlaky použit mj. 23. dubna i „sergej“ T 679.1546. Poslední elektrizační vlaky v trati Jihlava město - Kostelec u J. pro podnik Elektrizace železnic tahal mj. dne 7. května i „sergej“ T 679.1502. Začátkem roku 1980 zůstávají pro jihlavské „sergeje“ nadále nákladní výkony mezi Jihlavou a Horní Cerekví a postrková služba do Jihlávky. Oba výkony byly pro tři lokomotivy T 679.1486, 502, 546 a výkon dispečerské lokomotivy byl nepravidelně obsazován T 679.1504. „Sergeje“ opět potkávají technické problémy s naftovými motory, ale i pravidelné problémy s ojetím jízdní plochy kol do ostrého okolku. Dne 16. února byla z provozu odstavena T 679.1467 pro neopravitelnost naftového motoru. Ale 2. března 1980 byla odstavena T 679.1486 (ojetí kol), a tím již vyvstaly provozní problémy s vykrytím turnusové potřeby.

Vážné problémy nastaly od května 1980, kdy narůstaly zátěže u nákladních vlaků

Setkání dvou „sergejů“ T 679.1486 a T 678.1484 ve stanici Luka nad Jihlavou v létě roku 1973, kdy začaly neúnavně najíždět svoje kilometry do Znojma (foto J. Pech, sbírka R. Cila)

v trati Jihlava - Veselí n. Lužnicí, a tím i zvýšená potřeba postrkových lokomotiv. Tak bylo rozhodnuto Provozním oddílem Brno do LD Jihlava krátkodobě zapůjčit tři lokomotivy, a to T 679.1017 z Brna-Maloměřic, T 679.1020 a T 679.1117 z Břeclavi. Tím se stav „sergejů“ LD Jihlava dostává na šest lokomotiv (+ dvě neprovozní). Jednalo se o poslední provozní nasazení lokomotiv řady T 679.1 nejen v depu Jihlava, ale i na trati Jihlava - Horní Cerekev před elektrizací. Ale nárůst přepravované zátěže znamenal vystavovat i druhou neturnusovanou T 679.1 na výkon postrkové lokomotivy do Jihlávky a přetahy do H. Brodu. Opakem využití těchto náročných lokomotiv byly ale neekonomické provozní přestávky. Pro velké přetížení, především v denní době osobní dopravou na trati Jihlava - Horní Cerekev, se stávalo, že lokomotiva T 679.1 s nákladním vlakem prostála i 24 hodin odstavená ve výhybně Spělov.

Lokomotiva T 679.1017 byla 24. května 1980 odeslána na osoustružení obručí kol do depa Přerov. Poté se již nevrátila do Jihlavy a 30. května 1980 byla převzata LD Brno-Maloměřice. Ještě roku 1980 se naposledy jihlavský „sergej“ objevil v čele mimořádného vlaku přepravujícího horký ingot A 195 ve speciálním termobunkru. Motorovou lokomotivu T 679.1 pro dopravu zvláštního vlaku v trati Jihlava město - H. Brod - Brno-Královo Pole muselo do poloviny července 1980 přistavovat depo Jihlava. První vlak dne 18. května 1980 převzala k vozbě lokomotiva T 679.1502 ve stanici Jihlava město. Ve středu 28. května 1980 proběhlo ve stanici Jihlava město slavnostní zahájení elektrického provozu tratě Jihlava - Horní Cerekev. Dnem zavedení nového jízdního řádu 1. června 1980 byl na trati Veselí nad Lužnicí - Jihlava zahájen již plně elektrický provoz. Tím nastal konec lokomotiv řady T 679.1 v depu Jihlava. Jak byly na původní motorové výkony dodány elektrické lokomotivy S 489.0 depa Brno, tak byly předávány motorové lokomotivy T 679.1 z depa Jihlava. Tak opouští Jihlavu v červnu 1980 lokomotiva T 679.1502 do Veselí n. Moravou, T 679.1546 do LD Brno-Maloměřice a poslední T 679.1504 byla předána do Břeclavi.

Po tomto předání provozních strojů zůstaly ve stavu depa ještě dvě neprovozní lokomotivy T 679.1467 a T 679.1486. Dne 8. června 1980 byla správkárnou Jihlava uvedena do provozu T 679.1467 a druhá T 679.1486 uvedena do provozu 25. června 1980. Jako předposlední lokomotiva řady T 679.1 depo Jihlava opouští stroj T 679.1467 dne 3. července 1980 do depa Břeclav. Poslední „sergej“ lokomotivního depa Jihlava čísla T 679.1486 byl předán 19. července 1980 do depa Brno-Maloměřice.

Tímto definitivně končí krátká, téměř sedmiletá (od roku 1973 do roku 1980) historie provozu těchto nejvýkonnějších a v mnoha technických parametrech i atypických motorových lokomotiv v depu Jihlava, kde jako jediné dokázaly plně nahradit výkonné parní lokomotivy řady 556.0. Dodnes zůstávají v paměti strojvedoucích, pomocníků a mechaniků depa Jihlava jejich neuvěřitelné zátěžové výkony na vozbě přetížených nákladních vlaků do Znojma a do Veselí nad Lužnicí, s jejich téměř mechanickou nezničitelností. Tyto přednosti potlačovala především zvýšená spotřeba nafty a motorového oleje do dvoutaktního motoru, což ale v době „budování rozvinutého socialismu“ příliš nevadilo. Na druhou stranu zůstávají i špatné vzpomínky na velkou náročnost při opravách prasklých hlav a výměnách válcových vložek, které byly v podmínkách správkárny depa Jihlava, zvyklé ještě na parní provoz a naftové motory ČKD řady 310, prováděny zpočátku takřka „na koleně“.