Kysucko - oravská lesní železnice
Kysucko - oravská lesní železnice vznikla spojením dvou samostatných drah o rozchodu 760 mm - Kysucké
Kysucká lesní železnice - výstavba trati začala v roce 1915 a do provozu byla uváděna po jednotlivých úsecích
od 17. 7. 1917 (Oščadnica - Stará Bystrica - 16 km) do 15. 3. 1918. Trať vycházela z obce
Oščadnica a procházela dolinou Chmúra.
Oravská lesní železnice - trať, jejíž jedna větev vedla z Lokce proti proudu řeky Mútňanky k pile v Mútnom
a druhá větev vedla proti proudu řeky Biela Orava k pile v Zákamennom a lesnímu oddělení Podrusnáčka. Trať
byla uvedena do provozu 27. 7. 1918.
Výhodnější postavení měla Kysucká železnice, která se v Oščadnici napojovala na normálněrozchodnou vlečku,
spojující překladiště s Košicko - bohumínskou dráhou. Oravská železnice neměla žádné spojení s veřejnou
železnicí, a proto se jako nejvýhodnější ukázalo propojení přes Kysuckou železnici vybudováním spojky z Erdútky
do Chmúry. Stavba byla rozdělena na dva úseky. První úsek začínal v km 3,92 na odbočce Juríková
- Medzimagurky a vedl z Gontkuly do sedla Beskydu v nadmořské výšce 939,1 m, tvořícího hranici mezi
Oravou a Kysucami. Druhý úsek vedl ze sedla Beskydu do stanice Chmúra. Spojka byla postavena v letech 1925 - 1926
a dosáhla délky 10,531 km (9,276 km trať, zbytek úvratě). Převýšení druhého úseku 217,69 m na krátkém
spojovacím úseku vedlo k vytvoření tří úvratí, přičemž úvraťové byly i stanice Beskyd - sedlo a Chmúra.
Hlavní trať železnice začínala na překladišti dřeva pily v Oščadnici a vedla proti proudu řeky Bystrica do Novej
Bystrice, kde odbočovala a vedla dále po pravém břehu říčky Vychylovka a dále podél potoku Chmúra do doliny Chmúra.
Délka tohoto úseku (původní Kysucká lesní železnice) byla 29,024 km. Ze stanice Chmúra stoupala trať úvratěmi
po svahu Beskydu do jeho sedla. Ze sedla Beskydu vedla podél Bukovského a Juríkova potoka k řece Biela Orava
a po jejím pravém břehu ke skladišti dřeva v Lokci. Tento úsek měřil 31,825 km. Celková délka hlavní tratě byla
Maximální povolená traťová rychlost byla v úseku Oščadnica - Chmúra 12 km/h, v úseku Chmúra - Gontkula
8 km/h a v úseku Gontkula - Lokca 15 km/h. Minimální poloměr oblouků byl 50 m a maximální
stoupání 73 promile.
Lokomotivní a vozový park tvořily zpočátku parní lokomotivy, postupně
doplňované dieselovými.
Špatný technický stav a převedení dopravy dřeva na levnější automobilovou dopravu mělo za následek návrh na ukončení
provozu na lesní železnici, který byl podán v roce 1968. Provoz byl ukončen k 1. 1. 1969, přičemž
oficiálně rušení trvalo do roku 1971. Pouze úvraťový úsek byl prohlášen technickou památkou a zůstal zachován. Do
konce roku 1972 byly kromě 8 km dlouhého úseku z Chmúry na Tanečník ostatní části trati demontovány
a fyzicky se zrušila i většina vozidel.
V současné době je provozován již jen muzejní úsek přes sedlo Beskydu.
Text Daniel Brabenec, foto Jiří Konečný
|
|||||