ZTP-JOP

Počátkem devadesátých let se na české železnici začaly v oblasti staničních zabezpečovacích zařízení (SZZ) uplatňovat nové trendy, které spočívaly v uplatnění elektronických prvků. V povelové části SZZ se uplatnil počítač, výkonnou část zde představuje klasické staniční reléové zabezpečovací zařízení (RZZ). Prvním takovýmto tzv. hybridním stavědlem byla vybavena stanice Dřísy (stavědlo AŽD 88 - 1991), návazným typem SZZ-ETS byla v roce 1994 vybavena i stanice Úvaly. Stavědlo SZZ-ETS bylo ještě vybaveno pultem nouzové obsluhy, tento pult však již chybí u novějších zařízení SZZ-ETB, kde je zajištěn bezpečný přenos nouzových povelů. Stavědlo SZZ-ETB se začalo uplatňovat již ve větší míře, zejména ve stanicích na I. tranzitním koridoru ČD. Na tyto hybridní stavědla navázala výstavba stavědla elektronického ESA 11 (Stará Boleslav 1997) a ESA 22 (od roku 1999 budou postupně zprovozňovány ve stanicích na II. tranzitním koridoru ČD). Všechna zmiňovaná zařízení jsou od výrobce AŽD Praha, výrobou zabezpečovacích zařízení ovládaných počítačem se však zabývají i jiné firmy např. AK Signal (systém pro dálkové ovládání a diagnostiku Remote), Starmon (počítačová nástavba na Typové elektrické stavědlo TEST-JOP, Staniční zabezpečovací zařízení kombinované SZZK), C-Modul ve spolupráci s Novou hutí Ostrava (SZZ Modest) a nesmíme zapomenout ani na zahraniční výrobce, kteří disponují značnými zkušenostmi v této oblasti (cena zahraničních zařízení je však také poněkud vyšší).

Počítačové ovládání se však neredukuje pouze na SZZ, ale také na ovládání traťových a přejezdových zabezpečovacích zařízení, které jsou však obvykle integrovány do ovládání SZZ. Asi nejvýznamnější přínos mají počítače pro dálkově ovládané zabezpečovací zařízení (DOZ). První DOZ ovládané počítačem je v provozu na trati Praha - Kralupy nad Vltavou a je ovládáno ze stanice Praha-Holešovice. Do provozu bylo dáno v roce 1990 na platformě počítače ADT, od roku 1994 mají dispečeři k dispozice počítače řady PC. Postupně však přibývají další DOZ postavené zejména na systému Remote 98 firmy AK signal (první na "détrojkové" trati Karlovy Vary dolní n. - Mariánské Lázně od roku 1997). V blízké budoucnosti se také očekává spuštění systému DOZ AŽD.

Přes obecný nedostatek financí se zabezpečovací systémy na počítačové platformě uplatňují v provozu ČD stále častěji. Je to zejména v důsledku výstavby tranzitních koridorů, ale tyto SZZ se vyskytují i mimo koridorové tratě (např. Dřísy, Stará Boleslav, Lysá nad Labem, Slatiňany, Mnichovo Hradiště). Vznikla proto potřeba ovládání těchto, technicky mnohdy velice rozdílných, systémů sjednotit, zejména z důvodu přechodu provozních zaměstnanců (výpravčích, dispečerů) mezi pracovišti s různými zařízeními, bylo však nutno vzít v úvahu i ustanovení vztažných předpisů (a naopak - novelizovat předpisy ve vztahu k těmto zařízením), ale i hlediska ergonomická aj. Proto byly ze strany provozovatele, tedy Českých drah, stanoveny základní technické požadavky na Jednotné obslužné pracoviště (ZTP-JOP), jako rozhraní mezi dopravním zaměstnancem a zabezpečovacím zařízením.

Jako základní zadávací jednotka se používá myš (případně podobné zařízení, např. trackball), pro alfanumerické zadání je k dispozici klávesnice, která však může být použita namísto myši také k pohybu kurzoru. Aktuální stav zařízení se zobrazuje na jednom nebo více barevných monitorech, které zobrazují kolejiště. Počet monitorů je závislý na velikosti a topografii ovládaného kolejiště, neměl by však být překročen počet pěti monitorů pro jedno pracoviště a maximální počet výhybek ovládaných jedním pracovníkem by neměl překročit cca 200 ks. Posouzení správnosti bezpečných informací provádí obsluha na základě ochranných prvků, kterými je monitor vybaven. V určeném horním rohu se alespoň na jednom monitoru trvale zobrazuje přesný čas. Některé zobrazované stavy jsou doplněny i akustickými indikacemi. Na monitoru může být vyhrazena plocha pro komunikaci s informačním systémem, popřípadě smí být některý z monitorů vyhrazen pro komunikaci s jinými systémy. Pokud je ovládací stanice řešena jediným pracovištěm s jediným monitorem pro zobrazení kolejiště, je nutno na takové pracoviště umístit záložní monitor (stejné pravidlo platí pro klávesnici, myš je v případě poruchy nahrazena klávesnicí).

Pro registraci obslužných úkonů, povinně dokumentovaných událostí, provozních poruch a komentářů se použije elektronické paměťové médium. K identifikaci pracovníka a stupně jeho oprávnění k obsluze, resp. údržbě zabezpečovacího zařízení slouží čtecí zařízení personálních identifikačních karet.

Pracoviště vybavená JOP se samozřejmě liší podle funkcí, které je ovládané zařízení schopno vykonat, ZTP-JOP však pamatují na všechny možné případy, které mohou u kvalitativně rozdílných systémů nastat. Kromě běžných funkcí, používaných u moderních reléových systémů (RZZ, TEST), umožňují počítačové systémy (v závislosti na použitém zařízení) řadu nástavbových funkcí.

Významným vylepšením je použití čísla vlaku, které je vnitřně tvořeno vždy šesti číslicemi (pro vazbu na navazující systémy např. ISOŘ, CEVIS), zobrazuje se však bez nul na začátku, jedná-li se o kmenový vlak, násled je zobrazen vždy šestimístným číslem (např. 106, 3409, 103409, 53133, 253133), posun mezi dopravnami se zobrazuje zkratkou PMD.

Příklad zobrazení kolejiště dle ZTP-JOP

JOP umožňuje také volbu následné jízdní cesty již před projetím kolizní cesty, přičemž následná cesta bude postavena ihned po projetí kolizní jízdní cesty, případně s časovým posunem podle požadavků obsluhy. Povely pro stavění jízdních cest přicházejí do zásobníku povelů , kde se řadí do fronty. První povel v pořadí (v případě, že nečeká na splnění blokující podmínky) neprodleně odchází do navazující úrovně a ze zásobníku je vymazán v okamžiku zapevnění volené cesty. Poté se okamžitě na aktuální pozici přesouvá další povel v pořadí. Obsah zásobníku musí být 10 - 15 povelů.

JOP nabízí možnost vytvoření maker povelů pro jednotlivé jízdní cesty, přičemž maximální počet maker je dán velikostí ovládaného obvodu (musí odpovídat minimálně počtu jízdních cest uvedených v závěrové tabulce). Samozřejmostí je možnost zadání varovných štítků (na kolejové úseky, výhybky apod.), zadání výluk kolejí, lze také zadat textové komentáře (až 50 znaků), které jsou zaznamenány v elektronickém dopravním deníku.

Pokud systém pracuje s grafikonem vlakové dopravy, musí být schopen varovat před vznikem kolizních situací s cestujícími ve stanicích bez peronizace. K tomuto účelu generuje varovné štítky se standardním postupem potvrzování (pracuje v DOZ Praha-Holešovice).

Základní technické požadavky na Jednotné obslužné pracoviště

Text Petr Štefek